7. Jak ČNB rozhoduje o nastavení svých úrokových sazeb

Pojďme se nyní podívat zblízka na to, jak probíhá rozhodování o nastavení úrokových sazeb. Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky je sedmičlenná bankovní rada, v jejímž čele je guvernér. Vedle něj bankovní radu tvoří dva viceguvernéři a čtyři další členové na pozicích vrchních ředitelů. Bankovní rada o nastavení úrokových sazeb rozhoduje pravidelně osmkrát do roka. Hlavním podkladem pro její rozhodování je tzv. Situační zpráva o měnovém a hospodářském vývoji, kterou připravuje sekce měnová ČNB. Čtyřikrát do roka (v únoru, květnu, srpnu a listopadu) je v této zprávě popsána nová prognóza české ekonomiky, ve zbývajících čtyřech zprávách (na konci března, června, září a prosince) pak zpráva přináší srovnání aktuálního ekonomického vývoje s poslední prognózou, vyhodnocuje situaci z hlediska možného budoucího vývoje inflace a posuzuje nejistoty a rizika poslední prognózy.

Součástí Situační zprávy je i kapitola o měnové politice, která obsahuje argumenty pro nastavení vyšších, resp. nižších úrokových sazeb oproti vyznění základního scénáře aktuální prognózy a tzv. měnověpolitické doporučení sekce měnové ohledně vhodného měnověpolitického opatření a jeho komunikace. Bankovní rada je dále pro své jednání vybavena stanoviskem k Situační zprávě od svých poradců či dalších útvarů ČNB.

Měnové jednání bankovní rady obvykle probíhá ve čtvrtek a má dvě části. Na první, tzv. otevřené, části jednání jsou vedle členů bankovní rady přítomni zástupci sekce měnové, dalších odborných útvarů a poradci bankovní rady. Jednání je zahájeno prezentací sekce měnové, která shrnuje hlavní myšlenky a celkové vyznění předložené Situační zprávy. Tato prezentace ústí v doporučení sekce měnové bankovní radě ohledně bezprostředního nastavení úrokových sazeb (či jiných měnověpolitických nástrojů) a komunikace. Po skončení prezentace členové bankovní rady vznášejí dotazy a připomínky, na něž manažeři sekce a další přizvaní experti reagují.

Ilustrační foto – kapitola 7. Jak ČNB rozhoduje o nastavení svých úrokových sazeb

Druhé, tzv. uzavřené, části jednání se účastní pouze členové bankovní rady, ředitelé sekce měnové, sekce bankovních obchodů a restrukturalizace, sekce finanční stability a sekce kancelář, tiskový mluvčí a jeden z expertů sekce měnové, který je pověřen sepsáním záznamu diskuze. Členové bankovní rady na této části jednání diskutují rizika a nejistoty aktuální prognózy a celkové měnověpolitické souvislosti. Vyvrcholením zasedání je hlasování o tom, zda ponechat či změnit nastavení úrokových sazeb. Toto hlasování nemusí být vždy jednotné a konečné rozhodnutí se může lišit od vyznění aktuální prognózy, i od měnověpolitického doporučení sekce měnové. Bankovní rada je usnášeníschopná, je-li přítomen guvernér, nebo jím pověřený předsedající viceguvernér a alespoň další tři její členové. Hlasy všech členů bankovní rady mají stejnou váhu, pouze v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

Odhlasované opatření je následně zveřejněno formou tiskové zprávy. Ještě týž den odpoledne pak proběhne tisková konference, kterou obvykle vede guvernér. Přítomné novináře seznamuje s důvody, které vedly k rozhodnutí bankovní rady. Při příležitosti vydání nové čtvrtletní prognózy ČNB je na tiskové konferenci zveřejněna prognóza budoucího vývoje klíčových ekonomických veličin (inflace, HDP, měnový kurz a úrokové sazby), v případě ostatních zasedání je pak rekapitulován vývoj od poslední prognózy a jsou popsána její rizika. Na tiskové konferenci je též oznámen poměr hlasování. Po skončení prezentace guvernéra mají novináři možnost klást otázky. Tisková konference je přenášena živě na internetových stránkách ČNB.

Podrobnější popis diskuze bankovní rady vedoucí k danému rozhodnutí je zveřejněn s odstupem šesti pracovních dní v záznamu z jednání bankovní rady. Tento záznam také uvádí jmenovité hlasování členů bankovní rady o změně úrokových sazeb. Úplný zápis z jednání bankovní rady (tzv. Protokol) je spolu se Situační zprávou zveřejněn s odstupem šesti let.