Vykazujícími osobami projektu AnaCredit jsou banky a pobočky zahraničních bank se sídlem ve zpravodajském členském státě. Kromě údajů o vlastních pohledávkách vykazují příslušné rezidentské centrály také údaje o pohledávkách svých poboček v zahraničí (spořitelním družstvům je v souladu s článkem 16 odst. 1 nařízení ECB/2016/13 udělena Českou národní bankou kompletní výjimka z vykazování).

Předmětem vykazování do AnaCredit jsou pohledávky za právnickými osobami (od platnosti metodiky ANA20190601) a za fyzickými osobami podnikateli (od platnosti metodiky ANA20220901). 

ČNB na národní úrovni neuplatňuje prahovou hranici 25 000 EUR a vyžaduje údaje o pohledávkách v českých korunách a bez ohledu na jejich výši. 

Granularita (míra detailu) vykazovaných údajů je obecně na úrovni jednotlivých instrumentů (pohledávek). Vzhledem k variabilitě interních systémů bank ponechává ČNB rozhodnutí o granularitě konkrétních produktů na vykazujících osobách. Podmínkou je, aby vykazující osoba na zvolené úrovni byla schopna vykázat požadované údaje v souladu se stanovenými pravidly (granularitu do značné míry předurčují např. atributy typ instrumentu či měna instrumentu).

Vykazované údaje jsou v závislosti na charakteru a frekvence rozděleny do 13 provázaných výkazů (12 výkazů AnaCredit a referenční data RIAD v tabulce 1, které jsou sbírány odděleně systémem RIAD ČNB). Na zaslaná data ČNB aplikuje jednovýkazové a mezivýkazové kontroly.

Způsoby, specifika a termíny předkládání výkazů popisuje Návod pro vykazování do AnaCredit. Výkazy jsou předkládány zpravidla na měsíční bázi (část čtvrtletně). S výjimkou referenčních dat o protistranách zasílají vykazující osoby výkazy AnaCredit prostřednictvím výkaznického systému SDAT. Výkaz o protistranách obsahuje tzv. referenční data protistran. Ta jsou vykazována prostřednictvím systému RIAD. Některé atributy v rámci referenčních dat využívají hodnoty číselníků společně definované zpravodajskými členskými státy.