Etický kodex České národní banky

schválený bankovní radou dne 2. srpna 2007, účinný od 1. října 2007 – úplné znění po změně č. 10

Změna č. 1, schválená bankovní radou dne 13. prosince 2007, účinná od 20. prosince 2007 (článek 7 odst. 1 písm. a) a od 1. ledna 2008 (článek 7 odst. 1 písm. b),
Změna č. 2, schválená bankovní radou dne 25. listopadu 2010, účinná od 6. prosince 2010,
Změna č. 3, schválená bankovní radou 29. září 2011, účinná od 30. září 2011, s výjimkou článku I bodu 2  této změny, který nabývá účinnosti dnem 1. října,
Změna č. 4, schválená bankovní radou dne 29. ledna 2015, účinná od 2. února 2015,
Změna č. 5, schválená bankovní radou dne 26. března 2015, účinná od 1. dubna 2015,
Změna č. 6, schválená bankovní radou dne 7. dubna 2016, účinná od 11. dubna 2016,
Změna č. 7, schválená bankovní radou dne 28. července 2016, účinná od 1. srpna 2016,
Změna č. 8, schválená bankovní radou dne 27. dubna 2017, účinná od 2.  května 2017,
Změna č. 9, schválená bankovní radou dne 27. srpna 2020, účinná od 1. září 2020,
Změna č. 10, schválená bankovní radou dne 22. dubna 2021, účinná od 1. května 2021

Článek 1
Úvodní ustanovení

Česká národní banka (dále jen „ČNB“) je významnou institucí státu s klíčovým postavením ve finančním sektoru. Zaměstnanci ČNB jsou povinni chránit její dobrou pověst a zdržet se veškerého jednání, jímž by mohli dobrou pověst ČNB poškodit. Proto se zaměstnancům ČNB ukládá dodržovat pravidla profesionální etiky stanovená na základě § 50 odst. 4 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, tímto Etickým kodexem České národní banky (dále jen „Kodex“). Kodex je vnitřním předpisem ČNB.

Článek 2
Střet zájmů

1) Dojde-li ke střetu zájmu ČNB na ochraně její dobré pověsti s osobním zájmem zaměstnance, nesmí zaměstnanec upřednostnit svůj osobní zájem před zájmem ČNB. Osobním zájmem zaměstnance se rozumí takový zájem, který mu přináší osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení jeho majetkového nebo jiného prospěchu.

2) Zaměstnanec nesmí zneužít svého pracovního zařazení, informací, které má v souvislosti se svým zařazením k dispozici, osobních kontaktů, které v rámci svého postavení v ČNB získal, svých pravomocí a vlivu ve prospěch svůj nebo jiné osoby anebo v neprospěch ČNB, jiného jejího zaměstnance nebo třetí osoby.

Článek 3
Předcházení střetu zájmů a vyloučení podjatosti

1) Hrozí-li zaměstnanci, že při výkonu jeho zaměstnání může dojít ke střetu zájmů, nebo došlo-li již ke střetu zájmů, zaměstnanec ihned přestane jednat ve věci, kromě jednání, která nesnesou odkladu a nelze je zajistit jiným způsobem. O této skutečnosti bezodkladně prokazatelně informuje svého nadřízeného ředitele sekce, ředitele samostatného odboru nebo člena bankovní rady (dále jen „nadřízený zaměstnanec“).

2) Zaměstnanec, který se podílí na postupu ČNB při správním řízení, kontrole na místě nebo dohledu na dálku bezodkladně prokazatelně sdělí a stručně odůvodní svému nadřízenému zaměstnanci skutečnost, že jeho vztah k osobě, vůči níž ČNB takto postupuje, může vyvolat pochybnost o jeho nepodjatosti[1].

3) Nadřízený zaměstnanec bez zbytečného odkladu prokazatelně rozhodne o tom, zda se dotčený zaměstnanec nadále může nebo nesmí účastnit na postupu ČNB v dané věci, a o řešeném případu informuje Etickou komisi zřízenou dle článku 7.

4) Hrozí-li střet zájmů zaměstnanci, který se podílí na postupu ČNB při řízení o veřejné zakázce nebo při uzavírání obchodní smlouvy, bezodkladně to prokazatelně sdělí a stručně odůvodní řediteli sekce správní. V případě střetu zájmů či pochybností ředitel sekce správní zaměstnance vyloučí z dalšího postupu v dané věci.

5) Týká-li se skutečnost uvedená v odstavci 1 nebo 2 ředitele sekce, ředitele samostatného odboru nebo člena bankovní rady, bez zbytečného odkladu o ní informuje bankovní radu. Bankovní rada bez zbytečného odkladu rozhodne o tom, zda se osoba uvedená v předchozí větě nadále může nebo nesmí účastnit na postupu ČNB v dané věci. Etickou komisi o řešeném případu informuje člen bankovní rady, který jí právě předsedá.

Článek 4
Ovlivňování zaměstnance

V případě, že je zaměstnanec požádán nebo jinak ovlivňován, aby jednal v rozporu s tímto Kodexem nebo jiným způsobem ohrožujícím dobrou pověst ČNB, důrazně a jednoznačně odmítne takové jednání a v závažných případech neprodleně oznámí tuto skutečnost s uvedením podrobností svému nadřízenému zaměstnanci. Ředitel sekce, ředitel samostatného odboru nebo člen bankovní rady bez zbytečného odkladu oznámí takovou skutečnost bankovní radě.

Článek 5
Obezřetnost při správě majetku

Při správě majetku má zaměstnanec vždy na zřeteli, že jím prováděné finanční investice a zejména pak operace na finančních trzích mohou být, s ohledem na charakter činnosti a postavení ČNB, předmětem podezření ze zneužití neveřejných informací či jeho postavení. Proto při správě majetku postupuje s nejvyšší obezřetností a vždy se snaží předvídat možné následky, aby se vyvaroval nepříznivých dopadů na dobrou pověst ČNB.

Článek 6
Zákaz využití vnitřní informace

1) Pokud zaměstnanec disponuje vnitřní informací ve smyslu příslušného právního předpisu[2], nesmí rozhodnout o uzavření obchodu na svůj nebo cizí účet s finančními nástroji a cizí měnou, kterých se vnitřní informace týká, a nesmí na základě takové informace učinit jiné osobě doporučení k obchodu s takovým finančním nástrojem nebo cizí měnou. Vnitřní informaci může sdělit jiné osobě pouze v rámci plnění svých pracovních nebo zákonných povinností.

2) Zákaz uvedený v odstavci 1 platí obdobně i ve vztahu k jiným informacím, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti zaměstnance podle zvláštních právních předpisů[3].

Článek 7
Etická komise

1) Zřizuje se Etická komise (dále jen „Komise“). Členy Komise jsou člen bankovní rady určený bankovní radou (předseda Komise) a další čtyři zaměstnanci ČNB, z nichž jeden je navržen odborovou organizací. Členy Komise jmenuje bankovní rada na funkční období dvou let s možností opakovaného prodloužení mandátu. Tajemníkem Komise je zaměstnanec sekce kancelář určený ředitelem této sekce. Tajemník zajišťuje organizační a administrativní záležitosti spojené s činností Komise.

2) Komise projednává záležitosti související s plněním oznamovací povinnosti zaměstnanců podle přílohy tohoto Kodexu a případy porušení pravidel stanovených Kodexem, a to z vlastního podnětu členů Komise nebo z podnětu zaměstnanců. Komise si vždy vyžádá vyjádření dotčeného zaměstnance a podle potřeby může požádat o přešetření samostatný odbor interního auditu. Je-li dotčeným zaměstnancem člen Komise, nezúčastní se projednávání své věci, s výjimkou svého vyjádření podle předchozí věty.

3) Komise:

a) posuzuje obchody zaměstnanců s investičními nástroji nebo cizí měnou, o nichž se dozví z oznámení zaměstnance podle tohoto Kodexu nebo z podnětu některého z členů Komise, z hlediska jejich souladu s Kodexem, včetně splnění podmínek pro provedení obchodu podle článku V. přílohy tohoto Kodexu,

b) rozhoduje o tom, že realizací určitého obchodu nebo druhu obchodů došlo k porušení Kodexu. Toto rozhodnutí Komise odůvodní a oznámí je dotčenému zaměstnanci a jeho nadřízenému zaměstnanci, případně bankovní radě, přičemž podle závažnosti může navrhnout přijetí relevantního opatření k nápravě. Proti rozhodnutí Komise může zaměstnanec ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat odůvodněné námitky, o nichž rozhodne bankovní rada,

c) je oprávněna požadovat od zaměstnanců doložení příslušných dokumentů nebo podání vysvětlení k prokázání souladu provedení obchodu s investičními nástroji nebo cizí měnou s Kodexem,

d) plní na žádost zaměstnance poradní roli v otázce, zda je určité jednání v souladu s Kodexem,

e) plní vůči bankovní radě poradní roli při posuzování případného střetu zájmů nebo případné podjatosti.

4) Komise se schází podle potřeby. Její jednání svolává a řídí předseda Komise, který může v případě své nepřítomnosti pověřit jiného člena Komise svoláním a řízením jednání. Komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomni alespoň tři její členové, a rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných členů, přičemž v případě rovnosti rozhoduje hlas předsedajícího. Komise může též rozhodovat o věcech ve své působnosti per rollam. Členové Komise a tajemník Komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, se kterými přijdou při výkonu své funkce do styku.

5) Dokumentaci Komise po vyřízení opatří tajemník Komise skartačními znaky a skartačními lhůtami a předá cestou příruční spisovny sekce kancelář do ústřední spisovny způsobem stanoveným vnitřním předpisem ČNB.

Článek 8
Obchodování s cizí měnou a investičními nástroji

1) Zaměstnanci útvarů uvedených v příloze, která tvoří nedílnou součást tohoto Kodexu, mohou provádět obchody s cizí měnou a obchody s investičními nástroji vymezenými v příloze tohoto Kodexu jen za podmínek v této příloze stanovených.

2) Zaměstnanci útvarů neuvedených v příloze tohoto Kodexu mohou provádět obchody s cizí měnou a obchody s investičními nástroji bez omezení. Tím nejsou dotčeny jejich povinnosti podle článků 1 až 6 Kodexu.

Článek 9
zrušen

Článek 10
zrušen

Článek 11
zrušen

Článek 12
zrušen

Článek 13
Komunikace s Komisí

Plnění oznamovací povinnosti podle Kodexu a jiná podání vůči Komisi (např. podle článku 14 odst. 2 tohoto Kodexu) provádí zaměstnanec přednostně elektronicky na zvláštní vnitřní e-mailovou adresu „+Etický kodex Ohlašování“, zřízenou k tomuto účelu. Pokud nemůže učinit oznámení nebo jiné podání tímto způsobem, zašle jej dopisem předsedovi Komise.

Článek 14
Porušení Kodexu

1) Porušení ustanovení tohoto Kodexu je porušením povinnosti stanovené v § 50 odst. 4 zákona o České národní bance č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2) Pokud se zaměstnanec dozví o skutečnostech, které mohou poukázat na porušení ustanovení tohoto Kodexu, může tuto informaci sdělit Komisi postupem stanoveným v článku 13. V těchto případech zaměstnanec nebude jakýmkoli způsobem postižen nebo znevýhodněn proto, že v dobré víře takovou informaci Komisi předal. 

Článek 15
zrušen

Článek 16
Schválení Kodexu

Bankovní rada ČNB projednala a schválila Kodex na svém jednání konaném dne 2. srpna 2007.

Článek 17
Účinnost

Kodex nabývá účinnosti dnem 1. října 2007.

Guvernér
v z.  Ing. Marek Mora, M.E.  v. r.

Příloha: Pravidla pro obchodování zaměstnanců s cizí měnou a investičními nástroji


Pravidla pro obchodování zaměstnanců s cizí měnou a investičními nástroji

I. Zaměstnanci vybraných útvarů

Zaměstnanci vybraných útvarů, na něž se vztahují omezení při provádění obchodů s cizí měnou a investičními nástroji stanovená v této Příloze, se pro účely Kodexu rozumí:

a) členové bankovní rady, sekretář bankovní rady, tajemník bankovní rady, zapisovatel jednání bankovní rady, ředitel odboru komunikace sekce kancelář a jeho zástupce, poradci bankovní rady, ředitel sekce bankovních obchodů a jeho náměstek, a ředitel sekce řízení rizik a podpory obchodů a jeho náměstek,

b) zaměstnanci sekce měnové a sekce finanční stability, jakož i další zaměstnanci s uděleným přístupem k situačním zprávám nebo jiným vnitřním informacím rozhodujícím pro měnovou politiku ČNB,

c) zaměstnanci sekce licenčních a sankčních řízení, sekce dohledu nad finančním trhem, sekce dohledu nad finančním trhem II, sekce statistiky a datové podpory a zaměstnanci samostatného odboru restrukturalizace,

d) zaměstnanci sekce regulace a mezinárodní spolupráce, sekce bankovních obchodů a sekce řízení rizik a podpory obchodů neuvedení v písmenu a), samostatného odboru interního auditu a odboru legislativního a právního sekce kancelář.

II. Obchody zaměstnanců vybraných útvarů podléhající omezením

1) Obchody s investičními nástroji, na něž se pro zaměstnance vybraných útvarů vztahují omezení stanovená v této Příloze, se pro účely Kodexu rozumí obchody s:

a) investičními cennými papíry podle § 3 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT“), které:

  1. jsou emitovány Českou republikou, s výjimkou spořicích státních dluhopisů České republiky,
  2. jsou emitovány subjektem podléhajícím dohledu[4] ČNB nebo
  3. jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v České republice nebo v mnohostranném obchodním systému, jehož provozovatel podléhá dohledu ČNB, pokud jejich emitent zvolil Českou republiku za referenční stát ve smyslu § 123 odst. 1 nebo 4 ZPKT[5],

b) investičními nástroji podle § 3 odst. 1 písm. d) až j) ZPKT, jejichž hodnota je odvozována

  1. od kurzů investičních nástrojů uvedených v písmenu a),
  2. od ceny zlata na komoditních trzích,
  3. od kurzů Kč a EUR k jiným měnám nebo
  4. od úrokových sazeb vyhlašovaných ČNB,

c) cennými papíry kolektivního investování podle § 3 odst. 3 ZPKT, pokud ze statutu investičního fondu, který je vydává, nebo z aktuálních informací o tomto fondu vyplývá, že

  1. obhospodařovatelem[6] nebo administrátorem[7] investičního fondu je investiční společnost[8] podléhající dohledu ČNB, nebo je obhospodařováním majetku tohoto fondu pověřen[9] obchodník s cennými papíry nebo investiční společnost podléhající dohledu ČNB, nebo jsou cenné papíry vydané tímto fondem přijaty k obchodování na regulovaném trhu v České republice, nebo se jedná o samosprávný investiční fond[10] podléhající dohledu ČNB,
  2. aktuální investiční politika fondu je významně orientována na investování do investičních nástrojů[11] uvedených v písmenu a) nebo v písmenu b) bod 1 nebo
  3. aktuální investiční politika fondu je významně orientována na investování do investičních nástrojů[11] uvedených v písmenu b) bod 2 až 4.

2) Obchody s cizí měnou se pro účely Kodexu rozumí nákup nebo prodej valut a spotový nebo forwardový obchod s devizami.

3) Není-li dále stanoveno jinak, zaměstnancům vybraných útvarů podle článku I. této Přílohy se zakazuje provádět obchody (nákupy a prodeje) vymezené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, a to

a) zaměstnancům uvedeným v článku I písm. a) této Přílohy obchody s cizí měnou a obchody s investičními nástroji uvedenými v odstavci 1,

b) zaměstnancům uvedeným v článku I písm. b) této Přílohy obchody s cizí měnou a obchody s investičními nástroji uvedenými v odstavci 1 písm. a) bod 1, v odstavci 1 písm. b) bod 2 až 4 a v odstavci 1 písm. c) bod 3,

c) zaměstnancům uvedeným v článku I písm. c) této Přílohy obchody s investičními nástroji uvedenými v odstavci 1 písm. a), písm. b) bod 1 a písm. c) bod 1 a 2,

d) zaměstnancům uvedeným v článku I písm. d) obchody s cizí měnou anebo obchody s investičními nástroji uvedenými v odstavci 1, pokud ve vztahu k určité měně nebo určitému investičnímu nástroji mají přístup ke kurzotvorné vnitřní informaci týkající se dané cizí měny nebo daného investičního nástroje2.

4) Zákaz provádět obchody podle odstavce 3 se nevztahuje na případy obchodů upravených v článcích III. až V. této Přílohy. Zákaz využití vnitřní informace podle článku 6 Kodexu tím není dotčen.

III.  Obchody zaměstnanců vybraných útvarů nepodléhající oznamovací povinnosti

1) Obchody s investičními nástroji, které nejsou zaměstnancům vybraného útvaru zakázány podle článku II. odst. 3 této Přílohy, a obchody se spořicími státními dluhopisy České republiky může zaměstnanec tohoto vybraného útvaru na svůj účet uzavírat bez omezení. Tyto obchody nepodléhají oznamovací povinnosti.

2) Zaměstnanec vybraného útvaru může bez oznamovací povinnosti uzavírat na svůj účet i malé obchody s cizí měnou a s těmi investičními nástroji, se kterými má provádění obchodů podle článku II. odst. 3 této Přílohy zakázáno. Malým obchodem s cizí měnou se rozumí jeden nebo více obchodů s cizí měnou nebo cizími měnami podle čl. II odst. 2 této Přílohy uzavřených v období posledních devadesáti kalendářních dnů, jejichž souhrnná absolutní realizační hodnota (článek VI. odst. 1 této Přílohy) nepřesahuje částku odpovídající 150 000 Kč. Malým obchodem s investičními nástroji se rozumí jeden nebo více obchodů s jednoduchým investičním nástrojem (jeho nákup nebo prodej), pokud k jeho vypořádání není použit úvěr nebo zápůjčka od obchodníka s cennými papíry a celková realizační hodnota všech malých obchodů s investičními nástroji vydanými stejným emitentem uzavřených v období posledních devadesáti kalendářních dnů nepřesáhne v jakékoli měně částku odpovídající 150 000 Kč. Jednoduchým investičním nástrojem se pro účely Kodexu rozumí:

a) akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, s výjimkou akcií vydaných fondem kvalifikovaných investorů nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem a akcií, které v sobě obsahují derivát,

b) dluhopisy nebo obdobné cenné papíry, s nimiž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky, přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, s výjimkou těch, které v sobě obsahují derivát nebo mají strukturu, v jejichž důsledku není zaručena 100% návratnost jistiny,

c) cenné papíry nahrazující cenné papíry uvedené v písmenech a) a b),

d) nástroje peněžního trhu, a

e) akcie nebo podílové listy standardního fondu nebo speciálního fondu nebo cenné papíry srovnatelného zahraničního standardního fondu s výjimkou cenných papírů strukturovaných fondů, které investorům k určitému předem stanovenému datu poskytují výplatu založenou na určitém algoritmu, která je vztažena k výkonnosti nebo realizaci změn ceny či jiných podmínek finančních aktiv, indexů nebo referenčních portfolií nebo investičních fondů s podobnými rysy.

3) Zaměstnanec vybraného útvaru může bez oznamovací povinnosti uzavírat na svůj účet i obchody s těmi investičními nástroji, se kterými má provádění obchodů podle článku II. odst. 3 této Přílohy zakázáno, pokud je důvodem uzavření obchodu časově omezená příležitost vzniklá na základě vnějších okolností nezávislých na vůli zaměstnance vlastnícího investiční nástroj, který je předmětem obchodu nebo ke kterému se vztahují akcionářská práva, jako jsou např. obchody spočívající v přijetí nabídky převzetí, nebo veřejného návrhu na koupi nebo směnu účastnických cenných papírů nebo upsání akcií s využitím přednostního práva při zvyšování základního kapitálu podle právního předpisu[12], případně ve výměně cenného papíru za jiný v souladu se stanovami emitenta či rozhodnutím valné hromady či schůze vlastníků.

IV. Obchody zaměstnanců vybraných útvarů s cizí měnou a některými investičními nástroji podle článku II. podléhající následné oznamovací povinnosti

1) Zaměstnanec vybraného útvaru může provádět jiné než malé obchody s cizí měnou (její nákup a prodej) a jiné než malé obchody s investičními nástroji, jež mu jsou jako zaměstnanci vybraného útvaru zakázány podle článku II. odst. 3 této Přílohy, pokud splní oznamovací povinnost stanovenou v odstavci 2 a pokud se zároveň jedná o:

a) obchody s dluhopisy uvedenými v článku II. odst. 1 písm. a) body 1 a 2 nebo obchody s investičními nástroji uvedenými v článku II. odst. 1 písm. c) této Přílohy;

b) prodej investičních nástrojů nabytých před nástupem zaměstnance do ČNB nebo předtím, než byl zaměstnanec přeřazen do vybraného útvaru z jiného útvaru ČNB, na který se povinnosti stanovené v této Příloze nevztahují;

c) prodej investičních nástrojů nabytých jinak než nákupem, např. přechodem vlastnictví v rámci vypořádání dědictví nebo darováním;

d) prodej investičního nástroje a doba mezi nabytím investičního nástroje v objemu jeho prodeje a jeho prodejem trvá minimálně 24 měsíců

e) prodej investičního nástroje, jehož tržní cena v úhrnu za dva obchodní dny bezprostředně předcházející datu prodeje investičního nástroje poklesla nejméně o 10 %,[13] nebo

f) obchody s cizí měnou nebo cizími měnami, jejichž celková realizační hodnota v období devadesáti po sobě následujících kalendářních dnů přesáhla ve svém souhrnu částku odpovídající 150 000 Kč.

2) Zaměstnanec vybraného útvaru je povinen oznámit a doložit Komisi předmět a objem obchodu podle odstavce 1 za následujících podmínek:

a) v případě obchodu s investičními nástroji podle odstavce 1 písm. a) až e) do pěti pracovních dnů ode dne uzavření obchodu,

b) v případě obchodů s cizí měnou podle odstavce 1 písm. f) do pěti pracovních dnů ode dne uzavření obchodu, jímž byla ve svém souhrnu překročena celková realizační hodnota všech obchodů s cizí měnou nebo cizími měnami za období devadesáti po sobě následujících kalendářních dnů ve výši 150 000 Kč, uvést důvody překročení limitu 150 000 Kč a doložit místo, podmínky a způsob uzavření těchto obchodů.

3) Pokud je pro zaměstnance vybraného útvaru splnění oznamovací povinnosti podle odstavce 2 ve stanovené lhůtě nemožné nebo podstatně ztížené z důvodu čerpání dovolené, pobytu v zahraničí, hospitalizace ve zdravotnickém zařízení nebo z jiného vážného důvodu spojeného s nepřítomností na pracovišti, splní zaměstnanec tuto povinnost neprodleně, nejpozději však do pěti pracovních dnů od návratu na pracoviště.

4) V případech prodejů investičních nástrojů podle odstavce 1 písm. b) až e) zaměstnanec vybraného útvaru společně s oznámením doloží listiny nebo jiné dokumenty prokazující okamžik nabytí prodaného investičního nástroje (odstavec 1 písm. b)), právní důvod nabytí prodaného investičního nástroje (odstavec 1 písm. c)), dobu držení investičního nástroje v objemu jeho prodeje (odstavec 1 písm. d)) nebo pokles ceny investičního nástroje za dva obchodní dny bezprostředně předcházející datu prodeje investičního nástroje13 ( 1 písm. e)).

V. Obchody zaměstnanců vybraných útvarů s některými investičními nástroji podle článku II. podléhající předchozí oznamovací povinnosti

1) Zaměstnanec vybraného útvaru může ve výjimečných případech a za podmínek dále uvedených v tomto článku provést prodej investičních nástrojů, s nimiž mu je jako zaměstnanci vybraného útvaru provádění obchodů zakázáno podle článku II. odst. 3 této Přílohy, přestože se nejedná o malý obchod s investičními nástroji ani o prodej investičního nástroje podle článku IV. odst. 1 písm. a) až e), a to pokud

a) k prodeji existují důvody hodné zvláštního zřetele, zejména významné zhoršení finanční či osobní situace zaměstnance vybraného útvaru nebo jeho rodiny vyžadující neprodlené obstarání peněžních prostředků, např. za účelem výdajů na léčení, koupě rodinného domu nebo bytu apod.,

b) záměr prodat tyto investiční nástroje oznámil Komisi a

c) Komise nevyslovila s provedením tohoto obchodu nesouhlas ve lhůtě dle odstavce 3.

2) Zaměstnanec vybraného útvaru je povinen oznámit Komisi zamýšlený předmět a objem mimořádného prodeje investičních nástrojů podle odstavce 1 a spolu s ním doložit i důvody hodné zvláštního zřetele podle odstavce 1. V případě, že je oznámení neúplné nebo nejsou důvody hodné zvláštního zřetele v oznámení uvedeny nebo doloženy dostatečným způsobem, je Komise oprávněna vyzvat zaměstnance vybraného útvaru k doplnění oznámení. V takovém případě počíná běžet nová lhůta pro vyslovení nesouhlasu Komise s provedením obchodu podle odstavce 3 pracovním dnem následujícím po doplnění oznámení zaměstnance vybraného útvaru v rozsahu stanoveném ve výzvě Komise.

3) Komise posoudí zamýšlený prodej investičního nástroje z hlediska jeho souladu s Kodexem (zejm. článkem 6) a důvodů podle odstavce 1 písm. a). Dojde-li Komise k závěru, že provedení obchodu by bylo v rozporu s Kodexem, případně nejsou dány důvody dle odstavce 1 písm. a), doručí nesouhlas s provedením obchodu dotčenému zaměstnanci vybraného útvaru ve lhůtě 10 pracovních dnů následujících po dni doručení oznámení zaměstnance vybraného útvaru podle odstavce 2. Dojde-li Komise k závěru, že k provedení obchodu nemá námitky, může tuto skutečnost sdělit zaměstnanci vybraného útvaru i před uplynutím lhůty podle předchozí věty.

4) Pokud Komise ve lhůtě podle odstavce 3 nevysloví nesouhlas s provedením obchodu ani nevyzve zaměstnance vybraného útvaru k doplnění oznámení podle odstavce 2 nebo zaměstnanci sdělí, že k provedení obchodu nemá námitky, je tento zaměstnanec oprávněn obchod s investičními nástroji, který oznámil podle odstavce 1 Komisi, provést ve lhůtě deseti pracovních dnů od marného uplynutí lhůty dle odstavce 3 nebo doručení sdělení Komise, že k provedení oznámeného obchodu nemá námitky.

5) Zaměstnanec vybraného útvaru je povinen oznámit a doložit Komisi provedení obchodu podle odstavce 1 nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne jeho vypořádání; v případě neprovedení obchodu je povinen informovat Komisi o této skutečnosti do pěti pracovních dnů od uplynutí lhůty podle odstavce 4 a neprovedení obchodu zdůvodnit.

6) Pokud je pro zaměstnance vybraného útvaru splnění oznamovací povinnosti podle odstavce 5 ve stanovené lhůtě nemožné nebo podstatně ztížené z důvodu čerpání dovolené, pobytu v zahraničí, hospitalizace nebo z jiného vážného důvodu spojeného s nepřítomností na pracovišti, splní zaměstnanec tuto povinnost neprodleně, nejpozději však do pěti pracovních dnů, po návratu na pracoviště.

 VI. Závěrečná ustanovení

1) Limity celkové realizační hodnoty obchodů stanovené v čl. III. a IV. této Přílohy jsou stanoveny jako součet realizačních cen všech nákupů a prodejů cizí měny nebo investičních nástrojů vydaných stejným emitentem.

2) V případě obchodů denominovaných v cizí měně se pro účely dodržení limitů obchodů (čl. III.) nebo jejich překročení (čl. IV.) použije devizový kurz ČNB platný pro danou cizí měnu v den uzavření obchodu nebo v den vypořádání obchodu.


[1] Například § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Článek 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES.

[3] Např. § 50 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, § 26 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, ve znění pozdějších předpisů, § 25a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, § 126 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

[4] § 44 odst. 1 písm. a) až c) a písm. e) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů a § 135 odst. 1 písm. a), c), e), f), h), j). l), m), n), p) a r) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů

[5] Aktuální seznam emitentů, kteří zvolili Českou republiku za referenční stát, je možné kdykoli vygenerovat jako sestavu „ČNB – Centrální úložiště regulovaných informací“ typ zprávy: „Volba referenčního státu“ prostřednictvím vyhledávacího formuláře dostupného na webových stránkách ČNB pod odkazem https://oam.cnb.cz/sipresextdad/SIPRESWEB.WEB21.START_INPUT_OAM?p_lang=cz, a to tak, že se všechna pole formuláře nechají nevyplněná, jen v rolovacím okně „Typ informace“ se označí hodnota „Volba referenčního státu“ a stiskne se tlačítko „Zobrazit“.

[6] osoba ve smyslu § 6 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZISIF“)

[7] osoba ve smyslu § 40 ZISIF

[8] osoba ve smyslu § 7 ZISIF

[9] pověření jiného ve smyslu § 23 a násl. ZISIF

[10] osoba ve smyslu § 8 ZISIF

[11] Významnou investiční orientací je míněna situace, kdy podíl celkové hodnoty investičních nástrojů s příslušnými vlastnostmi na celkové hodnotě majetku investičního fondu může přesáhnout 50 %.

[12] zejména zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí), ve znění pozdějších předpisů, § 220 a § 322 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů

[13] Míra poklesu se stanoví podle vzorce Z(D-1)-Z(D-3), kde Z je uveřejněná oficiální závěrečná cena investičního nástroje na regulovaném trhu, na kterém zaměstnanec obchod provedl, (D-1) je obchodní den na tomto trhu bezprostředně předcházející dni prodeje a (D-3) je třetí obchodní den předcházející dni prodeje.