Přijetí eura

Při vstupu do Evropské unie se Česká republika zavázala přijmout jednotnou evropskou měnu – euro. Základní principy týkající se přijetí eura popisuje Strategie přistoupení ČR k eurozóně (pdf, 192 kB). V souladu s touto strategií vláda ve spolupráci s ČNB pravidelně hodnotí tzv. připravenost České republiky na přijetí eura. Závěry tohoto hodnocení shrnuje dokument Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. ČNB v této souvislosti provádí jednou ročně podrobné analýzy, které publikuje v dokumentu Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou.

Analýzy sladěnosti a Vyhodnocení

Analýzy sladěnosti 2024 (pdf, 2,5 MB) přináší kromě tradičních analýz také šest tematických kapitol. První z nich přibližuje aktuální institucionální vývoj v eurozóně a Evropské unii. Druhá tematická kapitola obsahuje přehled hodnocení české ekonomiky ze strany renomovaných zahraničních (mezinárodních) institucí. Třetí kapitola se věnuje euroizaci české ekonomiky (zejména z pohledu bankovních úvěrů), čtvrtá srovnává vývoj čistých vývozů zemí EU v průběhu krizových let. Pátá kapitola vysvětluje, co pro zemi znamená zapojení její národní měny do mechanismu ERM II a co je potřeba pro splnění maastrichtského kritéria kurzové stability. Poslední tematická kapitola se věnuje bankovní unii, resp. implikacím, které by vyplynuly ze zapojení České republiky do bankovní unie.

V navazujícím dokumentu Vyhodnocení (pdf, 1,7 MB) vypracovaném v dubnu 2025 Ministerstvo financí a ČNB doporučily vládě ČR, aby prozatím nestanovovala cílové datum vstupu do eurozóny. Česká republika v roce 2024 nesplnila dvě ze čtyř požadovaných maastrichtských konvergenčních kritérií. Vlastní ekonomická připravenost České republiky na přijetí eura oproti předchozím letům výrazněji nepokročila. Konvergence reálné ekonomické úrovně k eurozóně od roku 2020 téměř neprobíhala a k obnovení procesu reálné konvergence došlo až nedávno. Nadále navíc přetrvávají významné rozdíly ve struktuře ekonomik. Výrazné riziko pak představují nedořešené domácí strukturální problémy spojené se stávajícím hospodářským modelem a budoucími výzvami (stárnutí populace, investice do infrastruktury). Na druhou stranu pozitivně lze v prvé řadě hodnotit vysokou míru otevřenosti české ekonomiky a velkou obchodní i vlastnickou provázanost s eurozónou. Podoba institucí i pravidla eurozóny se během posledních let změnily a jednání o dalším prohlubování integrace nadále pokračují. V současnosti proto nelze spolehlivě odhadnout budoucí potenciální finanční a nefinanční závazky spojené se vstupem ČR do eurozóny.