9. Predikční model

Česká národní banka při sestavování své prognózy využívá jak expertní znalosti vývoje domácí ekonomiky, tak nejnovějších teoretických poznatků o fungování tržní ekonomiky obecně. Tyto teoretické poznatky jsou vtěleny do jádrového modelu ČNB, pomocí kterého vzniká tzv. střednědobá prognóza. Jádrový model je v průběhu času inovován tak, aby držel krok jak s teoretickým poznáním, tak s pozorovaným ekonomickým vývojem.

Základní vlastnosti modelu, odrážející hlavní principy fungování ekonomiky a roli měnové politiky v ní, se však v čase nemění. Mezi tyto principy patří citlivost vývoje reálné ekonomiky a zejména kurzu na vývoj úrokových sazeb a následně citlivost inflace na vývoj ekonomiky a kurzu. V modelu jsou tak ve zhuštěné a zjednodušené podobě zachyceny všechny kanály transmise měnové politiky od nastavení měnověpolitických úrokových sazeb až ke změně inflace.

Jelikož je česká ekonomika ve světovém srovnání ekonomikou malou a vysoce otevřenou, citlivě reaguje na zahraniční vývoj a vývoj měnového kurzu. Zahraniční vývoj je v modelu ČNB zachycován vývojem v zemích eurozóny. Důvodem je, že drtivá většina obchodní výměny probíhá právě se zeměmi, které přijaly euro jako svoji měnu. Prognóza zahraničního vývoje se opírá jak o vlastní prognostické modely, tak o tržní výhledy a prognózy zahraničních analytiků.

Domácí ekonomiku lze zjednodušeně rozdělit na podniky, domácnosti, vládní instituce a centrální banku. Podniky produkují výrobky pro domácí trh i pro vývoz do zahraničí. Vstupy do výroby jsou práce, kapitál, technologie a dovezená meziprodukce. Snahou podniků je dosahovat co největších zisků. Domácnosti maximalizují svůj očekávaný budoucí užitek ze spotřeby a volného času vzhledem ke svým rozpočtovým omezením. Hlavními příjmy domácností jsou mzdy, zároveň jsou však domácnosti vlastníky kapitálu a příjemci transferů od vládních institucí. Sektor vládních institucí vybírá daně, rozděluje transfery a spotřebovává zboží. Vládním institucím je v modelu umožněno vytvářet dluh. Centrální banka pracuje v režimu cílování inflace. Chování centrální banky v tomto režimu je popsáno tzv. reakční funkcí, která vztahuje nastavení krátkodobých úrokových sazeb k budoucímu vývoji inflace.

Ačkoliv všichni aktéři v modelové ekonomice podobně jako v reálném životě činí svá rozhodnutí i s ohledem na očekávaný budoucí vývoj, v rozhodování o cenách (výrobků, práce a kapitálu) existuje určitá strnulost. Pouze část podniků a domácností může v každém časovém okamžiku přehodnotit cenu své produkce či výši svých mezd. Určitá cenová strnulost je v souladu s intuicí (mzdové kontrakty se obvykle obnovují v roční periodicitě, ceny výrobků je mnohdy možné měnit pouze za cenu dodatečných nákladů na přípravu nových ceníků atd.) i s pozorovaným setrvačným vývojem skutečné inflace a mezd.

Interakce mezi jednotlivými výše popsanými subjekty určuje současný a budoucí vývoj klíčových ekonomických veličin – inflace, jednotlivých složek poptávky a produkce, mezd, měnového kurzu a úrokových sazeb. Všechny veličiny se v dostatečně vzdálené budoucnosti dostanou blízko ke svým rovnovážným hodnotám – např. inflace k inflačnímu cíli ČNB a hrubý domácí produkt k dlouhodobě udržitelnému výstupu. Za postupným návratem modelové ekonomiky k její rovnováze stojí jednak stabilizační působení centrální banky, jednak vpředhledící chování všech aktérů a jejich schopnost se postupně přizpůsobovat neočekávaným událostem.

ČNB svůj modelový proces neustále inovuje. Původní jádrový model QPM (semistrukturální čtvrtletní predikční model) byl v roce 2008 nahrazen dynamickým stochastickým strukturálním modelem všeobecné rovnováhy označovaným jako g3, který spojil teorii reálného hospodářského cyklu s nominálními strnulostmi nové keynesovské teorie. Na základě zkušeností ČNB a aktuálních trendů v makroekonomickém modelování byl v roce 2019 v ČNB zaveden do praxe model g3+ přinášející zejména propracovanější strukturu zahraničního bloku a vylepšené modelování sektoru domácností.  Jeho přínosem je přiblížení realitě české ekonomiky, zlepšení predikčních vlastností a poskytnutí detailnějšího popisu vývoje ekonomiky. Tým modelových operátorů a vývojářů sekce měnové ČNB tak stále drží krok s moderními trendy v praktickém používání modelového aparátu na podporu měnověpolitického rozhodování.

Obrázek: Zjednodušené zachycení vztahů v modelu ČNB

Ilustrační foto – kapitola 9. Predikční model – Zjednodušené zachycení vztahů v modelu ČNB