První odhad dopadů pandemie COVID-19 na ekonomiku ČR – aktualizováno 16. 3. 2021

Představujeme index Rushin, první index ekonomické aktivity v ČR. Zahrnuje čtyři vysokofrekvenční rychle dostupné indikátory o české ekonomice v čele se spotřebou elektřiny a šest standardních makroekonomických veličin. V polovině března ukazuje index na mírný pokles hospodářské aktivity v 1. čtvrtletí 2021 vůči předchozímu kvartálu. Samotná spotřeba elektřiny za poslední tři měsíce versus předešlé tři měsíce poklesla o 0,2 %. Stále je reálné, že ve 2. čtvrtletí 2021 přijde rekordní meziroční růst HDP. Předpokládáme, že v tu dobu poroste průmysl a export a postupně s uvolňováním epidemiologických opatření ožije i spotřeba domácností. 

Přehled aktualizací

• Třináctá aktualizace blogu 2. 7. 2021
• Dvanáctá aktualizace blogu 19. 5. 2021
• Jedenáctá aktualizace blogu 16. 3. 2021
• Desátá aktualizace blogu 20. 1. 2021
• Devátá aktualizace blogu 23. 11. 2020
• Osmá aktualizace blogu 23. 10. 2020
• Sedmá aktualizace blogu 2. 10. 2020
• Šestá aktualizace blogu 1. 9. 2020
• Pátá aktualizace blogu 21. 7. 2020
• Čtvrtá aktualizace blogu 7. 7. 2020
• Třetí aktualizace blogu 8. 6. 2020
• Druhá aktualizace blogu 18. 5. 2020
• První aktualizace blogu 21. 4. 2020
• Původní blog 8. 4. 2020

(1) The Rushin Index

V našem pravidelně aktualizovaném blogu shrnujeme současný vývoj ekonomiky na základě vysokofrekvenčních ukazatelů. Snažíme se v reálném čase zachytit body zvratu a přibližně určit hloubku propadu či rychlost expanze české ekonomiky v období pandemie covid-19.

Od začátku klademe důraz na vývoj spotřeby elektřiny a postupně jsme přidávali další indikátory. V pozdějších aktualizacích jsme měli poznámku, že na základě nasbíraných ukazatelů by bylo možné zkonstruovat souhrnný index vypovídající o ekonomické aktivitě v zemi. Spojili jsme se proto s kolegyní Evou Slezákovou a kolegou Ondřejem Michálkem ze sekce měnové ČNB. Provedli jsme hlubší analýzu a index zkonstruovali. Nazvali jsme ho Rushin index ekonomické aktivity. Představujeme jej v angličtině v  blogovém příspěvku [https://www.cnb.cz/en/about_cnb/cnblog/The-Rushin-An-Index-of-Czech-Economic-Activity/ ] a naváže na něj i odborná publikace.

Rushin index agreguje vývoj v následujících 10 ukazatelích: spotřeba elektřiny, výroba ve zpracovatelském průmyslu, mýto vybrané na českých a německých dálnicích, předstihové ukazatele (ifo business climate indicator, OECD composite leading indicator), tržby v maloobchodě a ve službách, frekvence vyhledávání pojmů souvisejících s vývojem na trhu práce na internetu a index pražské burzy PX.

Index v současnosti (v polovině března 2021) signalizuje za první čtvrtletí mírný mezikvartální pokles hospodářské aktivity.

(2)  Elektřina

V tomto blogu sledujeme již od dubna 2020 spotřebu elektřiny. Vysokofrekvenční data o vývoji spotřeby elektřiny očišťujeme o vliv venkovní teploty (viz druhá aktualizace našeho blogu https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Prvni-odhad-dopadu-pandemie-COVID-19-na-ekonomiku-CR-aktualizovano-18.-5.-2020/ ). Využíváme je jako proxy pro odhad hospodářského vývoje při nedostupnosti základních makroekonomických statistik. Výsledky publikujeme v pravidelných aktualizacích tohoto blogu.

Meziročně za minulý týden spotřeba elektřiny poklesla o 1,4 %, za předminulý o 1,8 %. Meziroční srovnání v příštích týdnech dočasně ztratí smysl vzhledem k velkým propadům na jaře 2020. Alternativou je porovnávat spotřebu s rokem 2019, pak by výsledky byly: za uplynulý týden +0,5 %, za předminulý – 1,5 %. Další alternativou je přejít na sledování klouzavého mezičtvrtletí. Poznáme z něj, zdali se v posledních třech měsících (přesněji v posledních 90 dnech) ekonomická aktivita v zemi zvýšila/snížila proti předchozím třem měsícům. Závěry jsou podobné s vyzněním Rushin indexu – ekonomika mezičtvrtletně mírně klesá.

(3)  Kalibrace ekonomiky na koronaviry

První fáze boje s epidemií COVID-19 proběhla mezi březnem a květnem 2020. Neznali jsme vir. V Číně a posléze v Evropě jsme pozorovali nárůst případů. Varováním byl kolaps zdravotního systému v Itálii. Cílem první fáze bylo poznat vir, ochránit občany, zajistit funkčnost zdravotního systému. Aby personál nemocnic masivně neonemocněl, aby byla lůžka v nemocnicích. Aby se stíhali ošetřit všichni pacienti s dalšími nemocemi. Vláda proto 14. března 2020 zavřela velkou část ekonomiky – nastal první lockdown. Dobrovolně výrobu přerušily i velké průmyslové firmy. Zavládla nejistota o zakázky. Cenou za to byl hluboký propad ekonomiky v 2Q 2020 a nárůst schodku státního rozpočtu především kvůli kompenzacím občanům a firmám.

Následovala druhá fáze boje – přechodová. Uzavřená ekonomika se postupně otevřela. V 3Q 2020 ekonomika proti druhému čtvrtletí výrazně vzrostla. Prioritou i nadále zůstala funkčnost systému zdravotní péče. Zároveň ale přibyl cíl ekonomický: vyhnout se hospodářské depresi a finanční krizi. Zabránit především tomu, že začnou padat banky, kterým by lidé a podniky přestali masivně splácet úvěry. Cenou za to byl opětovný nárůst počtu nově nakažených. A další nárůst státního dluhu. Proto tuto fázi nazýváme učení se žít s virem, respektive kalibrace ekonomiky na nemoc.

Třetí fáze měla být robustně růstová, ale dorazila druhá a třetí vlna nemoci. Druhý lockdown byl od 21. října 2020 s cílem zabránit ohrožení kapacity zdravotní péče. Před Vánoci nastalo rozvonění. A od 1. března 2021 byl nařízen vládou třetí lockdown ekonomické aktivity s omezením pro lidi cestovat mezi okresy a se školní výukou online z domova pro všechny žáky. Na rozdíl od prvního lockdownu továrny jedou.  

Jaká jsou poslední známá data o nemoci?

Smrtnost od počátku nemoci je v Česku 1,7 % (23 379 úmrtí, 1 402 420 nakažených).

K zajištění kapacity zdravotnictví přijímají všechny vlády světa opatření na zpomalení šíření nemoci. Mezinárodně porovnatelné měřítko vládních restrikcí nabízí index přísnosti (Stringency Index), který sestavují analytici na univerzitě v Oxfordu. Tento index shrnuje přísnost opatření, která omezují chování obyvatel – například omezení volného pohybu, uzavření škol, zákaz shromažďování apod.

Z porovnání plyne, že opatření, které přijímají další státy, jsou co do přísnosti plně srovnatelná s těmi v Česku.

(4)  Předpoklady pro ekonomický růst:

1. Naučit se s koronaviry žít a odbourat negativní očekávání lidí. Nakalibrovat ekonomiku na koronaviry. Respektive vyřešit tradeoff mezi mírou restrikcí od vlády v případných dalších vlnách nebo při jiné nemoci, kapacitou zdravotnictví a ekonomikou. Pozitivní efekt na odbourávání negativního očekávání lidí může mít probíhající očkování, ale i nová antivirotika (Regeneron, Eli Lilly), tedy léky které snižují riziko nutnosti hospitalizace pacienta.^[1]
2. Export.
   Ve 2. čtvrtletí 2020 došlo symetricky k vypnutí ekonomik a s ním  i k výraznému útlumu zahraničního obchodu. Od ukončení uzávěr ale v jednotlivých zemích probíhala rozdílně kalibrace ekonomik na koronaviry a mezinárodní obchod se v průběhu roku 2020 rychle zotavoval.  Tento vývoj je podstatné plus pro otevřenou ekonomiku typu Česka, pokud se podaří udržet domácí exportní podniky v chodu. Údaje z ledna 2021 o vývozu však nejsou příliš pozitivní – německý vývoz meziročně poklesl o 8 %, k čemuž přispěly mimo jiné komplikace spojené s brexitem a nedostatkem  čipů. Předstihové ukazatele za průmysl ale zůstávají nadále optimistické a mezinárodní obchod by měl být letos podpořen také fiskálním stimulem v USA.
   
   
3. Spotřeba domácností
   Zatímco export a průmysl jsou již nad úrovní proti tomu, kde byly před Covidem, spotřeba domácností se nezotavila. A to i přesto, že loni v Česku vzrostly mzdy a nezaměstnanost zůstala nízká. Míra úspor domácností z disponibilního důchodu vzrostla na 16,7 % (poslední data ke konci 3Q 2020) proti normálu 11,6 % (průměr 2015–2019). Jsou to odložené nákupy a úspory z opatrnosti. Domácnosti tak mají nyní o 120 miliard korun vyšší úspory než v normálních časech. Plus k nim letos přibude zhruba 80 miliard cash díky snížení daně z příjmu. Až pokročíme v očkování a uvolní se ekonomika, předpokládáme, že míra úspor se sníží a vrátí se do normálu, spotřeba domácností se postupně zvýší a stane se vedle vývozu hlavním zdrojem růstu ekonomiky.
4. Zahraničí
   

   Vývoj ve světových ekonomikách sledujeme rovněž přes rychle dostupné vysokofrekvenční indexy. Index sestavovaný Bundesbankou (Weekly Activity Index, WAI) ukazuje, že kdyby čtvrtletí končilo 14. března 2021, německá ekonomika by poklesla oproti předchozímu čtvrtletí o 1,9 %. Vedle toho index sestavovaný newyorským Fedem (Weekly Economic Index, WEI) implikuje meziroční pokles americké ekonomiky o 1,6 %.

Metodice výpočtu indexů našich kolegů se věnuje předchozí aktualizace našeho blogu z 21. 7. 

Jako indikátor globální poptávky je vhodné se dívat i na Čínu, kde nákaza přišla zhruba o kvartál dříve proti Evropě. Pro sledování vývoje volíme dva indexy. Prvním je Li Keqiang Index, který zahrnuje data o meziroční změně spotřeby elektřiny, nákladní vlakové dopravy a objemu úvěrů. Druhým indexem je Satellite Manufacturing Index od české firmy SpaceKnow. Index přes satelity sleduje aktivitu továren a dopravy a vše vyhodnocuje umělou inteligencí. První z indexů ukazuje, že čínská ekonomika dosáhla svého dna v lednu 2020, od té doby na základě tohoto indikátoru roste podobnými tempy jako před pandemií. Data ze satelitů identifikují dno na únor 2020.

Závěr

Po prvním loňském lockdownu identifikovala data o spotřebě elektřiny dno propadu ekonomiky v reálném čase na duben 2020. Běžná makrodata toto dno potvrdila až s několikatýdenním zpožděním. Dále jsme předpověděli již v květnu, že ve třetím čtvrtletí 2020 přijde nejrychlejší mezikvartální růst v historii.

Data o HDP ČR:

1. čtvrtletí 2020 meziročně -1,8 %, mezičtvrtletně -3,1 %
2. čtvrtletí 2020 meziročně -10,8 %, mezičtvrtletně -8,7 %
3. čtvrtletí 2020, meziročně -4,9 %, mezičtvrtletně 7,1 %
4. čtvrtletí 2020, meziročně -4,7 %, mezičtvrtletně +0,6 %

Zatím pro 1. čtvrtletí 2021 (bude oznámeno 30. dubna) index Rushin i samotná spotřeba elektřiny signalizují mírný mezikvartální pokles. Pro 2. čtvrtletí 2021 (bude oznámeno 30. července) je šance na rekordní meziroční růst HDP.

Reference

Adam, T. a Michálek, O. a Michl, A. a Slezáková, E (2020). The Rushin: An Index of Czech Economic Activity. Dostupné na https://www.cnb.cz/en/about_cnb/cnblog/The-Rushin-An-Index-of-Czech-Economic-Activity/

Adam, T. a Michl, A. (2020). První odhad dopadu pandemie COVID-19 na ekonomiku ČR (původní blog). Dostupné na https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Prvni-odhad-dopadu-pandemie-COVID-19-na-ekonomiku-CR-zverejneno-8.-4.-2020/ 

Rozhovor A. Michla pro Bloomberg vydaný 16. 3. 2021. Dostupné na https://www.cnb.cz/en/public/media-service/interviews-articles/Czech-rate-setter-Michl-says-bets-on-summer-hike-may-be-premature/

Blog budeme dále aktualizovat. Zpětné verifikaci závěrů na základě vývoje elektřiny jsme se věnovali v aktualizaci blogu z 18. 5. Děkujeme za vaše reakce a uvítáme vaše další poznámky a komentáře na našich emailech ales.michl@cnb.cz a tomas.adam@cnb.cz.

Dodatek 1

Následující grafy zobrazují spotřebu elektřiny, kterou přebíráme od ČEPS. Dále venkovní teplotu. Následně očištěnou spotřebu energie o vliv venkovní teploty. A konečně výslednou meziroční změnu spotřeby elektřiny očištěnou o vliv počasí.

^[1] S viry se naučila žít především Asie. I tam probíhají různé vlny nemoci. Nicméně v Asii je od počátku epidemie covid-19 počet zemřelých na 1 milion obyvatel minimální proti Evropě nebo USA. Asie v posledních 20 letech zažila SARS a MERS – lidé se naučili šíření virů zpomalovat při vypuknutí epidemie sami od sebe nošením roušek, omezováním osobních kontaktů anebo prací z domova. Zkušenost z Hongkongu je taková, že koronaviry se brzdí především přirozenou změnou chování lidí, omezením osobních kontaktů bez spoléhání se na stát, že jakoby zázrakem zabrání šíření viru. (https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clanky-rozhovory-s-predstaviteli-cnb/Kalibrace-ekonomiky-na-koronaviry/ ).