První odhad dopadů pandemie COVID-19 na ekonomiku ČR – aktualizováno 2. 10. 2020

Česko se postupně učí fungovat s nemocí COVID-19: ve třetím čtvrtletí se virem nakazilo 6krát více lidí než ve čtvrtletí druhém, navzdory tomu průměrná spotřeba elektřiny mezikvartálně vzrostla o 5,4 procent. Až ČSÚ zveřejní 30. října číslo o HDP ve 3Q, čekáme, že mezičtvrtletní růst ekonomiky bude první optimistické číslo z ekonomiky od počátku pandemie.

Vysokofrekvenční data o vývoji spotřeby elektřiny očišťujeme o vliv počasí a využíváme je jako proxy pro odhad ekonomického vývoje při nedostupnosti základních makroekonomických statistik. Cílem naší analýzy je odhadnout body zvratu a další vývoj v ekonomice zasažené pandemií COVID-19. Dna ekonomického cyklu bylo dosaženo v polovině dubna, kdy spotřeba elektřiny klesla meziročně o 13,7 %.

Nově jsme do blogu doplnili další ukazatele, které jsme doteď testovali interně. Jedná se o vývoj počtu kilometrů najetých kamiony na dálnicích, emise NO₂ v Praze anebo anonymní data o pohybu lidí od společnosti Apple.

Přehled aktualizací

• Třináctá aktualizace blogu 2. 7. 2021
• Dvanáctá aktualizace blogu 19. 5. 2021
• Jedenáctá aktualizace blogu 16. 3. 2021
• Desátá aktualizace blogu 20. 1. 2021
• Devátá aktualizace blogu 23. 11. 2020
• Osmá aktualizace blogu 23. 10. 2020
• Sedmá aktualizace blogu 2. 10. 2020
• Šestá aktualizace blogu 1. 9. 2020
• Pátá aktualizace blogu 21. 7. 2020
• Čtvrtá aktualizace blogu 7. 7. 2020
• Třetí aktualizace blogu 8. 6. 2020
• Druhá aktualizace blogu 18. 5. 2020
• První aktualizace blogu 21. 4. 2020
• Původní blog 8. 4. 2020

(1) Vysokofrekvenční data jako proxy pro ekonomický vývoj

Od počátku dubna měříme ekonomiku každý týden přes spotřebu elektřiny. Data jsou dostupná okamžitě. Výsledky publikujeme v pravidelných aktualizacích tohoto blogu. Vysokofrekvenční data o vývoji spotřeby elektřiny očišťujeme o vliv počasí a využíváme je jako proxy pro odhad hospodářského vývoje při nedostupnosti základních makroekonomických statistik.

V minulém týdnu byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 0,6 %, v předminulém vyšší o 1,8 %. Měřeno spotřebou elektřiny (očištěnou o vliv počasí) je česká ekonomika již za dnem, kterého bylo dosaženo v polovině dubna (tehdy meziročně klesla spotřeba elektřiny o 13,7 %).  Výsledky naší analýzy shrnuje Graf 1 a Tabulka A1 v dodatku.

Epidemiologický vývoj není příznivý (viz Graf 1). Jeho zhoršení se ale dalo očekávat.  Skončila první fáze boje s nemocí COVID-19, kdy se část ekonomiky zavřela. Cílem bylo poznat nemoc a zajistit funkčnost a kapacitu zdravotnictví. Aby zdravotníci měli vybavení, pomůcky a sami masivně neonemocněli. Aby byla místa v nemocnicích, včetně JIP. Aby se stíhali ošetřit všichni pacienti s dalšími nemocemi.

Probíhá druhá fáze boje – přechodová. Uzavřené části ekonomiky se postupně otevřely. Prioritou i nadále zůstává funkčnost systému zdravotní péče. Zároveň ale přibyl cíl ekonomický: vyhnout se ekonomické depresi a finanční krizi. Zabránit především tomu, že začnou padat banky, kterým by lidé a podniky přestali masivně splácet úvěry. Cenou za to je opětovný nárůst počtu nově nakažených. Vše rozhodne, jak se s virem COVID-19 a jeho mutanty naučíme žít.

Nově blog doplňujeme o další alternativní ukazatele, které jsme doteď testovali interně: o vývoj počtu najetých kilometrů kamiony na českých dálnicích, o emise NO₂, o cestujících na letišti v Praze a o anonymní data o pohybu lidí od společnosti Apple.

Jako alternativní vysokofrekvenční ukazatel hospodářské aktivity bývá využívána koncentrace oxidu dusičitého (NO₂) v ovzduší (viz např. https://www.bundesbank.de/en/statistics/economic-activity-and-prices/weekly-activity-index/methodology-833982 , https://www.eea.europa.eu/themes/air/air-quality-and-covid19 ). NO₂ je plyn, který vzniká při spalovacích procesech například v elektrárnách, teplárnách, významným zdrojem plynu je také doprava, především dieselové motory. Ukazuje se ale (viz Graf 3), že v případě ČR indikátor není významně korelován s ekonomickou aktivitou. Velkou roli totiž hrají povětrnostní podmínky (oblačnost, rychlost větru, teplota) – viz např. https://chmibrno.org/blog/2020/03/24/koncentrace-no2-behem-karanteny-v-ceske-republice-druzicove-snimky-a-stanicni-data/, https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/emise-stuttgart-brno-nox-no2-dusik-limity.A200417_094059_automoto_fdv .

Dalším uvažovaným ukazatelem jsou najeté kilometry těžkými kamiony na českých dálnicích, o nichž máme informace z mýtných bran od Ministerstva dopravy. Graf 4 zobrazuje meziroční změnu najetých kilometrů na D1 a D5, tedy na dálnicích s přibližně stabilní délkou zpoplatněných úseků za poslední roky.  Podobně jako u spotřeby elektřiny dosáhla silniční nákladní přeprava dna v dubnu. U dálnice D5 dosáhl meziroční propad 34,4 %, u D1 byl pokles mírnější (o 21,6 %). Lze předpokládat, že doprava z ČR do Německa v dubnu poklesla více než doprava v rámci ČR. Po dosažení dubnového dna se ale doprava rychle zotavila – například v červenci těžké kamiony v součtu na obou dálnicích najely oproti květnu o 20 % více kilometrů, oproti dubnovému dnu o 32 % (sezonně očištěno).

Co se týče osobní dopravy, pokles přepravených osob na letišti Praha dosáhl v dubnu bezprecedentních 99,9 % (viz Graf 5). I přes jisté oživení letecké dopravy po otevření hranic se v průběhu prázdnin meziroční propad počtu přepravených osob zmírnil pouze na 85,7 %; poté se propad opět prohloubil, a to až na 89 % v předposledním zářijovém týdnu.

Pokračující krize v mezinárodním turismu ukazuje na změnu chování lidí, kteří rychle reagují na zvýšené riziko nákazy. Tuto rychlost ilustrují data o využívání navigací společnosti Apple. Graf 6 ukazuje, že lidé omezili cestování auty i hromadnou dopravou ještě před vyhlášením karantény v polovině března – využívali tedy více možnosti pracovat z domova. Ve druhé polovině září došlo spolu s nárůstem nákazy k poklesu využívání hromadné dopravy i cestování automobily, tento pokles ale zdaleka nedosahuje březnových hodnot.

(2) Zpětné testování vysokofrekvenčních dat

Cílem naší analýzy je především odhadnout body zvratu v ekonomice zasažené pandemií COVID-19. V aktualizaci blogu z 21. července jsme uvedli, že náš odhad na základě spotřeby elektřiny ukazuje na mezičtvrtletní pokles ekonomiky ve druhém kvartálu o 7,5 %. V dalším týdnu ČSÚ zveřejnil předběžný odhad poklesu, na základě něhož ekonomika mezičtvrtletní poklesla o 8,4 %. Dále byl tento odhad 1. září zpřesněn na 8,7 %.

Ukazuje se, že použití elektřiny jako alternativního ukazatele vede k relativně úspěšnému odhadu. A to i přesto, že korelace mezi ekonomickou aktivitou (měřeno růstem HDP) a spotřebou elektřiny není zdaleka dokonalá. Analýzu jsme provedli v aktualizaci blogu z 18. května. Závěr je v souladu s například INSEE (2020, link https://www.insee.fr/en/statistiques/4620518?sommaire=4473307), kteří ukazují, že alternativní vysokofrekvenční ukazatele aktivity mají vypovídající schopnost právě v dobách velkých zvratů v ekonomice.

Podobný závěr lze učinit o vztahu mezi spotřebou elektřiny a průmyslovou výrobou, byť nám historická korelace vyšla nižší než u HDP (opět viz aktualizace blogu z 18. května). U průmyslové produkce byl největší meziroční propad (o 35,1 %) zaznamenán v dubnu (viz Graf 7). Poté došlo k postupné stabilizaci a produkce za červenec poklesla meziročně o 5 %. Meziroční pokles spotřebované elektřiny byl mírnější, za duben cca o 10 %, ale opět, bod zvratu byl shodný. Pokud vztah mezi oběma veličinami pokračuje i nadále, pokles průmyslové produkce se v srpnu dále zmírnil – více viz Graf 7.

Z Grafu 4 je pak patrné, že i meziroční změny najetých kilometrů jsou do určité míry korelovány s meziročním růstem HDP.

Z výše uvedených ukazatelů by bylo již možné zkonstruovat souhrnný index. Pro hodnocení ekonomického vývoje má ale nyní pro nás větší hodnotu vyhodnocovat informace z jednotlivých veličin zvlášť, než všechny shrnout pod index. Konstrukcí indexu se ale budeme dále zabývat a výsledky výzkumu budeme publikovat.

(3) Mezinárodní vysokofrekvenční indexy

Navázali jsme spolupráci s týmy v německé Bundesbance a v americké centrální bance Fed, které se podobně jako my zabývají sledováním vývoje ekonomiky pomocí rychle dostupných ukazatelů (viz Graf 8). A které souhrnné indexy zkonstruovali.

Index sestavovaný Bundesbankou (Weekly Activity Index, WAI) naznačuje oživení ekonomiky. Pokud bychom srovnali měsíce červen až srpen s předchozími třemi měsíci, indikátor ukazuje na růst HDP o 6,5 %. Vedle toho index sestavovaný newyorským Fedem (Weekly Economic Index, WEI) implikuje za období červen až srpen meziroční pokles ekonomiky o 4,7 %.

Metodice výpočtu indexů našich kolegů se věnuje předchozí aktualizace našeho blogu (https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Prvni-odhad-dopadu-pandemie-COVID-19-na-ekonomiku-CR-aktualizovano-21.-7./). Pro přesnost opakujeme, že v Německu sledují klouzavý mezičtvrtletní vývoj, proto je index výrazně v plusu.

Jako indikátor globální poptávky je vhodné se dívat i na Čínu, kde nákaza přišla zhruba o kvartál dříve proti Evropě. Pro sledování vývoje volíme dva indexy (viz Graf 9): Li Keqiang index, který zahrnuje data o meziroční změně spotřeby elektřiny, nákladní vlakové dopravy a objemu úvěrů. Druhým indexem je Satellite Manufacturing Index od české firmy SpaceKnow. Index přes satelity sleduje aktivitu továren a dopravy a vše vyhodnocuje umělou inteligencí. První z indexů ukazuje, že čínská ekonomika dosáhla svého dna v lednu. Od té doby na základě tohoto indikátoru roste čínská ekonomika podobnými tempy jako před pandemií. Data ze satelitů identifikují dno na únor, nicméně expanze v posledních třech měsících ztrácí na síle. Víceméně se tak potvrzuje, že ekonomický vývoj je v Číně přibližně o kvartál napřed.

Závěr

Ve třetím čtvrtletí byl 6krát větší počet nakažených než ve druhém čtvrtletí, přesto spotřeba elektřiny mezikvartálně vzrostla o 5,4 %. Rovněž i nákladní silniční doprava zaznamenala růst – kilometry najeté kamiony na dálnicích vzrostly v červenci oproti květnu o 20 %, oproti dubnu o 32 %. Učíme se tak s nemocí COVID-19 žít. Data o růstu HDP za třetí kvartál se dozvíme s výrazným zpožděním. ČSÚ jejich předběžný odhad zveřejní až 30. října. Čekáme, že mezičtvrtletní růst HDP bude první optimistické makro číslo z ekonomiky jako celku od počátku pandemie.

Blog budeme dále aktualizovat. Děkujeme za vaše reakce a uvítáme další vaše poznámky a komentáře na našich emailech ales.michl@cnb.cz a tomas.adam@cnb.cz.

Dodatek 1

Tabulka A1 – Meziroční změna spotřeby elektřiny v ČR (v %, očištěno o vliv počasí)

Zdroj: data – ČEPS, model očištění – autoři

Dodatek 2

Následující grafy zobrazují spotřebu elektřiny, kterou přebíráme od ČEPS. Dále venkovní teplotu. Následně očištěnou spotřebu energie o vliv venkovní teploty. A konečně výslednou meziroční změnu spotřeby elektřiny očištěnou o vliv počasí.