První odhad dopadů pandemie COVID-19 na ekonomiku ČR

Negativní dopad druhého lockdownu (od 21. října) na ekonomiku je zatím výrazně nižší oproti prvnímu (březen/duben). První týden prvního lockdownu v březnu 2020 klesla spotřeba elektřiny meziročně o 0,3 %, ve druhém týdnu o 7 %. Dna bylo dosaženo v polovině dubna, kdy pokles činil -13,7 % meziročně. V listopadu za minulý týden pozorujeme meziroční růst spotřeby elektřiny o 1,6 %, za předminulý o 1,5 %.

Ve 2Q klesl HDP Česka mezičtvrtletně o 8,7%, ve 3Q naopak mezikvartálně vzrostl o 6,2 %. Jak jsme zde v několika aktualizacích blogu předpověděli, jednalo se o nejrychlejší růst v historii ČR. Psali jsme o tom, že dobrý výsledek HDP naznačuje spotřeba elektřiny, která ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 5,4 %. Pro 4Q zatím opatrný optimismus – nečekáme takový propad jako ve 2Q.


Přehled aktualizací


(1) Vysokofrekvenční data jako proxy pro ekonomický vývoj

Od začátku dubna měříme ekonomiku každý týden přes spotřebu elektřiny. Data jsou dostupná okamžitě na rozdíl od běžných makroekonomických statistik. Vysokofrekvenční data o vývoji spotřeby elektřiny očišťujeme o vliv počasí a využíváme je jako proxy pro odhad hospodářského vývoje při nedostupnosti základních makroekonomických statistik. Výsledky publikujeme v pravidelných aktualizacích tohoto blogu.

V minulém týdnu spotřeba elektřiny meziročně vzrostla o 1,6 % (očištěno o vliv venkovní teploty a efekt svátku 17. listopadu). O týden dříve spotřeba elektřiny meziročně vzrostla o 1,5 %. Grafy 1a a 1b ukazují výsledky naší analýzy a srovnání s epidemiologickým vývojem v zemi. Začátky lockdownů jsou označeny v grafech černou svislou čarou. Pozorujeme, že negativní efekt druhého lockdownu na ekonomiku je výrazně menší než byl u prvního. Například v polovině dubna se meziroční pokles spotřeby elektřiny dostal až na -13,7 %.

Graf 1a: Epidemiologický a shospodářský vývoj v ČR od začátku března

Graf 1b: Epidemiologický a hospodářský vývoj v ČR od začátku března

Další Grafy (2-7) shrnují rychle dostupné indikátory o vývoji ekonomiky, které sledujeme vedle spotřeby elektřiny. Jedná se o provoz kamionů na dálnicích, cestovní ruch na letišti, změny pohybu lidí z anonymních dat od Apple a Google a emise NO2 (jako jediné se neukazují jako dobrý indikátor vývoje ekonomiky).

Graf 2: Meziroční změna spotřebované elektřiny

Graf 3: Koncentrace oxidu dusičitého

Graf 4: Najeté kilometry těžkými kamiony na českých dálnicích

Graf 5: Letiště Praha - počet přepravených pasažérů

Graf 6: Změny v trendech pohybu lidí z dat využívání navigací Apple

Graf 7: Změny v trendech pohybu lidí podle dat Google

Delší časové řady alternativních ukazatelů a detailnější komentář jejich vývoje jsou dostupné v minulé aktualizaci našeho blogu z 2. 10. Z výše uvedených ukazatelů by již bylo možné zkonstruovat souhrnný index. Pro hodnocení ekonomického vývoje má ale nyní pro nás větší hodnotu vyhodnocovat informace z jednotlivých proměnných zvlášť, než je všechny shrnout do jedné hodnoty v indexu. Konstrukcí indexu se ale budeme dále zabývat a výsledky výzkumu zpublikujeme.

(2) Kalibrace ekonomiky na koronaviry

První fáze boje s epidemií COVID-19 proběhla mezi březnem a květnem. Neznali jsme vir. V Číně a posléze v Evropě jsme pozorovali nárůst případů a kolaps zdravotního systému v Itálii. Cílem první fáze bylo poznat vir, ochránit občany, zajistit funkčnost zdravotního systému. Aby personál nemocnic masivně neonemocněl, aby byla lůžka v nemocnicích. Aby se stíhali ošetřit všichni pacienti s dalšími nemocemi. Vláda proto 14. března zavřela velkou část ekonomiky (první lockdown). Cenou za to byl hluboký propad ekonomiky v 2Q a nárůst schodku státního rozpočtu především kvůli kompenzacím občanům a firmám (zde je pro zajímavost první verze našeho blogu z 8. 4.).

Dále následovala druhá fáze boje – přechodová. Uzavřená ekonomika se postupně otevřela. Ve třetím čtvrtletí ekonomika proti druhému čtvrtletí výrazně vzrostla. Prioritou i nadále zůstala funkčnost systému zdravotní péče. Zároveň ale přibyl cíl ekonomický: vyhnout se hospodářské depresi a finanční krizi. Zabránit především tomu, že začnou padat banky, kterým by lidé a podniky přestali masivně splácet úvěry. Cenou za to byl opětovný nárůst počtu nově nakažených. Proto tuto fázi nyní nazvěme učení se žít s virem, respektive kalibrace ekonomiky na nemoc.

Třetí fáze měla být robustně růstová, ale dorazila druhá vlna nemoci. A druhý lockdown od 21. října s cílem zabránit ohrožení kapacity zdravotní péče.

Co zatím víme? V Česku se zbrzdil prudký nárůst nově nakažených (Graf 8).

Smrtnost od počátku nemoci je v Česku 1,4 % (7 196 úmrtí, 492 263 nakažených). Aktuálně v nemocnici končí cca 6 % nakažených (viz https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19).

Graf 8: Počet nově potvrzených případů nákazy COVID-19 a úmrtí v souvislosti s nákazou

K zajištění kapacity zdravotnictví přijímají všechny vlády opatření na zpomalení šíření nemoci. Mezinárodně porovnatelné měřítko vládních restrikcí nabízí index přísnosti (Stringency Index, viz Graf 9), který sestavují na univerzitě v Oxfordu. Tento index shrnuje přísnost opatření, která omezují chování obyvatel – například omezení volného pohybu, uzavření škol, zákaz shromažďování apod.

Graf 9: Index přísnosti (Stringency Index)

Graf 10: Index přísnosti (Stringency Index) a hospodářský růst

Index přísnosti vládních restrikcí byl ve druhém čtvrtletí 2020 korelovaný s hloubkou poklesu ekonomik (viz Graf 10). Proto jsme v minulé aktualizaci blogu napsali, že čekáme, že vlivem druhého lockdownu ve 4Q česká ekonomika mezičtvrtletně znovu poklesne. Vývoj spotřeby elektřiny ve 4Q z nás zatím dělá opatrné optimisty.

Předpoklady pro ekonomický růst:

  1. Naučit se s koronaviry žít a odbourat negativní očekávání lidí. Jakoby nakalibrovat ekonomiku na koronaviry. Respektive vyřešit tradeoff mezi mírou restrikcí od vlády v případných dalších vlnách nebo při jiné nemoci, kapacitou zdravotnictví a ekonomikou. Pozitivní efekt na odbourávání negativního očekávání lidí může mít i nedávno zveřejněné skvělé výsledky testů nadějných očkovacích vakcín (Pfizer, Moderna, Astra-Oxford) a léků výrazně snižujících potřebu hospitalizace lidí s COVID-19 (Regeneron/Eli Lilly)
    S viry se naučila žít především Asie. I tam probíhají různé vlny nemoci. Nicméně v Asii je od počátku epidemie covid-19 počet zemřelých na 1 milion obyvatel minimální proti Evropě nebo USA. Asie v posledních 20 letech zažila SARS a MERS – lidé se naučili šíření virů zpomalovat při vypuknutí epidemie sami od sebe nošením roušek, omezováním osobních kontaktů anebo prací z domova. Zkušenost z Hongkongu je taková, že koronaviry se brzdí především přirozenou změnou chování lidí, omezením osobních kontaktů bez spoléhání se na stát, že jakoby zázrakem zabrání šíření viru. (https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clanky-rozhovory-s-predstaviteli-cnb/Kalibrace-ekonomiky-na-koronaviry/ ).
  2. Export.
    Ve druhém čtvrtletí došlo symetricky k vypnutí ekonomik a s ním došlo i k výraznému útlumu zahraničního obchodu. Aktuálně ale v jednotlivých zemích probíhá rozdílně kalibrace ekonomik na koronaviry a mezinárodní obchod se zatím rychle zotavuje (Graf 11, Graf 12, viz také https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Pribeh-dvou-krizi-Brzke-srovnani-mezinarodniho-obchodu-a-ekonomicke-aktivity-v-zemich-Evropske-unie/). Tento vývoj je podstatné plus pro otevřenou ekonomiku typu Česka, pokud se podaří udržet domácí exportní podniky v chodu.

 Graf 11: Objem světového obchodu

Graf 12: Vývoz zboží

Vývoj ve světových ekonomikách sledujeme rovněž přes rychle dostupné vysokofrekvenční indexy (Graf 13). Index sestavovaný Bundesbankou (Weekly Activity Index, WAI) ukazuje, že pokud srovnáme měsíce září až listopad s předchozími třemi měsíci, indikátor ukazuje na růst HDP o 3,3 %. Vedle toho index sestavovaný newyorským Fedem (Weekly Economic Index, WEI) implikuje za období září až listopad mezičtvrtletní růst o 0,7 % (stále ale meziroční pokles ekonomiky o 2,84 %).

Graf 13: Srovnání vysokofrekvenčních ukazatelů hospodářského vývoje v ČR, Německu a USA v roce 2020

Metodice výpočtu indexů našich kolegů se věnuje předchozí aktualizace našeho blogu z 21. 7. 

Jako indikátor globální poptávky je vhodné se dívat i na Čínu, kde nákaza přišla zhruba o kvartál dříve proti Evropě. Pro sledování vývoje volíme dva indexy (viz Graf 14). Prvním je Li Keqiang index, který zahrnuje data o meziroční změně spotřeby elektřiny, nákladní vlakové dopravy a objemu úvěrů. Druhým indexem je Satellite Manufacturing Index od české firmy SpaceKnow. Index přes satelity sleduje aktivitu továren a dopravy a vše vyhodnocuje umělou inteligencí. První z indexů ukazuje, že čínská ekonomika dosáhla svého dna v lednu. Od té doby na základě tohoto indikátoru roste čínská ekonomika podobnými tempy jako před pandemií. Data ze satelitů identifikují dno na únor, nicméně expanze od července ztrácí na síle.

Graf 14: Alternativní ukazatele vývoje čínské ekonomiky

Závěr

Ve 2Q klesl HDP Česka mezičtvrtletně o 8,7%. ČSÚ zveřejnil 30. října, že ve 3Q HDP ČR mezičtvrtletně rostl o 6,2 %. Pro 4Q zatím opatrný optimismus – nečekáme takový propad jako ve 2Q. Pozitivní efekt na odbourávání negativního očekávání ekonomických subjektů mohou mít nedávno zveřejněné skvělé výsledky testů nadějných očkovacích vakcín a léků výrazně snižujících potřebu hospitalizace lidí s COVID-19. V delším pohledu, pokud se naučíme s virem žít a poroste export, přijde od prvního nebo druhého kvartálu 2021 meziroční růst ekonomiky – byť s omezeními. Nezapomínejme, že průmysl v čele s automobilovým byl i před epidemií v mírné recesi. A že se řada nesplacených úvěrů ze setrvačnosti navalí na banky až teď nebo v roce 2021.

Blog budeme dále aktualizovat. Zpětné verifikaci závěrů na základě vývoje elektřiny jsme se věnovali v aktualizaci blogu z 18. 5. Děkujeme za vaše reakce a uvítáme vaše další poznámky a komentáře na našich emailech ales.michl@cnb.cz a tomas.adam@cnb.cz.


Dodatek 1

Tabulka A1 – Meziroční změna spotřeby elektřiny v ČR (v %, očištěno o vliv počasí)

Týden v roce 2020

Meziroční změna spotřeby elektřiny v ČR
(%, očištěno o vliv počasí)

2 (od 6. ledna) 0,5
3 (od 13. ledna) 0,9
4 (od 20. ledna) 0,4
5 (od 27. ledna) 3,7
6 (od 3. února) 2,1
7 (od 10. února) -0,8
8 (od 17. února) 0,5
9 (od 24. února) -2,3
10 (od 2. března) 2
11 (od 9. března) 3,6
12 (od 16. března; první lockdown) -0,2
13 (od 23. března) -7
14 (od 30. března) -10,8
15 (od 6. dubna; Velikonoce) -5,5
16 (od 13. dubna) -13,7
17 (od 20. dubna) -11,6
18 (od 27. dubna) -7,2
19 (od 4. května) -9,2
20 (od 11. května) -8,9
21 (od 18. května) -8,3
22 (od 25. května) -6,9
23 (od 1. června) -7,1
24 (od 8. června) -7
25 (od 15. června) -6
26 (od 22. června) -4,5
27 (od 29. června) -2,6
28 (od 6. července) -2,7
29 (od 13. července) -2,2
30 (od 20. července) 1,3
31 (od 27. července) -3,0
32 (od 3. srpna) -6,4
33 (od 10. srpna) 0,1
34 (od 17. srpna) -1,8
35 (od 24. srpna) -4,0
36 (od 31. srpna) -2,4
37 (od 7. září) 0
38 (od 14. září) 1,8
39 (od 21. září) -0,6
40 (od 28. září) 1,0
41 (od 5. října) -3,0
42 (od 12. října) -1,8
43 (od 19. října; druhý lockdown) 0
44 (od 26. října) 2,7
45 (od 2. listopadu) -0,2
46 (od 9. listopadu) 1,5
47 (od 16. listopadu) 1,6

Zdroj: data – ČEPS, model očištění – autoři

Dodatek 2

Následující grafy zobrazují spotřebu elektřiny, kterou přebíráme od ČEPS. Dále venkovní teplotu. Následně očištěnou spotřebu energie o vliv venkovní teploty. A konečně výslednou meziroční změnu spotřeby elektřiny očištěnou o vliv počasí.

Graf A1: Průměrná spotřeba elektrické energie v daném týdnu

Graf A2: Průměrná teplota v daném týdnu

Graf A3: Průměrná očištěná spotřeba elektrické energie

Graf A4: Meziroční změna spotřebované elektřiny


Celý blog ke stažení na webu ČNB (pdf, 553 kB)