První odhad dopadů pandemie COVID-19 na ekonomiku ČR – aktualizováno 8. 6. 2020

Dnes byla publikována data o tom, že se v dubnu průmysl propadl meziročně o 32,8 % (sezónně očištěno). Naše analýza ukazuje, že se na přelomu května a června výkon ekonomiky proti dubnu mírně zlepšoval. K odhadu ekonomického vývoje v reálném čase využíváme spotřebu elektřiny očištěnou o vliv počasí. V předminulém týdnu klesla spotřeba elektřiny meziročně o 6,9 %, v minulém o 7,1 %.  Ještě v polovině dubna pokles spotřeby elektřiny činil 13,7 %. Proti začátku března 2020 je spotřeba elektřiny nižší o 7,6 % (v polovině dubna byla nižší o 14,1 %). Spotřeba elektřiny tak naznačuje, že se česká ekonomika odrazila ode dna. Pokud trend posledních týdnů bude pokračovat, ve třetím čtvrtletí pravděpodobně dojde k oživení ekonomické aktivity ve srovnání s druhým.

V další aktualizaci blogu o využití dat o spotřebě elektřiny jako proxy proměnné pro odhad ekonomického vývoje při nedostupnosti základních makroekonomických dat nově přinášíme (1) aktualizaci odhadu vývoje spotřeby elektřiny očištěné o vliv venkovní teploty, (2) graf ukazující, na jaké úrovni je spotřeba elektřiny vůči začátku března 2020, (3) poznámku k tomu, jak do našich odhadů zapadají první publikovaná data o vývoji průmyslu a HDP, (4) srovnání vývoje nově nemocných a spotřeby elektřiny od začátku března, (5) srovnání vysokofrekvenčních indikátorů, které využívají naši kolegové v německé Bundesbance a americkém Fedu.


Přehled aktualizací


(1) Aktualizace odhadu vývoje spotřeby elektřiny očištěné o vliv venkovní teploty

Tabulka 1: Meziroční změny spotřeby elektřiny v ČR očištěné o vliv počasí

(Data: ČEPS, ASOS, model očištění: autoři)

Týden v roce 2020 Meziroční změna spotřeby elektřiny v ČR
(%, očištěno o vliv počasí)
2 (od 6. ledna) 0,5
3 (od 13. ledna) 0,9
4 (od 20. ledna) 0,4
5 (od 27. ledna) 3,7
6 (od 3. února) 2,1
7 (od 10. února) -0,8
8 (od 17. února) 0,5
9 (od 24. února) -2,3
10 (od 2. března) 2,0
11 (od 9. března) 3,6
12 (od 16. března; karanténa) -0,2
13 (od 23. března) -7,0
14 (od 30. března) -10,8
15 (od 6. dubna; Velikonoce) -5,5
16 (od 13. dubna) -13,7
17 (od 20. dubna) -11,6
18 (od 27. dubna) -7,2
19 (od 4. května) -9,2
20 (od 11. května) -8,9
21 (od 18. května) -8,3
22 (od 25. května) -6,9
23 (od 1. června) -7,1

Propad spotřeby elektřiny relevantní pro odhad ekonomické aktivity (tj. spotřeby očištěné o vliv venkovní teploty) dosáhl maxima v 16. týdnu letošního roku (polovina dubna), kdy spotřeba poklesla meziročně o 13,7 % (Graf 4). Poté s postupným otevíráním ekonomiky a znovuspuštěním továren došlo ke zmírnění poklesu. V předminulém týdnu meziroční pokles činil 6,9 %. V prvním červnovém týdnu (23. týden roku 2020) pak 7,1 % (v mezitýdenním srovnání spotřeba vzrostla – viz Graf 3). 

Graf 1: Průměrná spotřeba elektrické energie v daném týdnu

Graf 2: Průměrná teplota v daném týdnu

Graf 3: Průměrná očištěná spotřeba elektrické energie v daném týdnu

Graf 4: Meziroční změna spotřebované elektřiny

(2) Na jaké úrovni je spotřeba elektřiny vůči začátku března 2020

Graf 6: Vývoj spotřeby elektřiny od začátku března 2020

Na konci minulého týdne (5. června) se spotřeba pohybovala o 7,6 % níže oproti začátku března (měřeno pětidenními klouzavými průměry). V polovině dubna byla níže o 14,1 %.

(3) Jak do našich odhadů zapadají první publikovaná statistická data o vývoji průmyslu a HDP

První data o výkonu ekonomiky odrážející spuštění karantény publikoval ČSÚ 7. května. Sezónně očištěná průmyslová produkce v březnu meziročně klesla o 10 % (číslo bylo dnes revidováno na -11,5 %). Srovnání s našimi výsledky: spotřeba elektřiny v březnu meziročně klesla o 1,5 %.

Dnes, 8. června ČSÚ publikoval data o vývoji průmyslové produkce za duben. V meziročním vyjádření podle tohoto odhadu produkce propadla o 32,8 %. Srovnání s našimi výsledky: očištěná spotřeba elektřiny signalizovala meziroční pokles ekonomické aktivity v dubnu o 9,7 %.

Dále ČSÚ publikoval data o HDP za 1. čtvrtletí -  meziroční pokles činil 2 %. Srovnání s našimi výsledky: očištěná spotřeba elektřiny signalizovala meziroční pokles ekonomické aktivity v prvním čtvrtletí o 0,5 %. Jak ale ukazuje naše analýza, největší propad v české ekonomice nastal zřejmě v dubnu, projeví se tedy až ve statistice HDP za druhé čtvrtletí. Za druhé čtvrtletí zatím spotřeba elektřiny signalizuje pokles o 9,1 %.

Česko je průmyslová země, má jeden z největších podílů průmyslu na tvorbě HDP v Evropské unii. Netvrdíme, že na základě spotřeby elektřiny přesně poznáme vývoj HDP nebo průmyslové výroby. Podle vývoje spotřeby elektřiny ale chceme odhadnout změnu trendu. Spotřeba elektřiny nyní naznačuje, že se česká ekonomika odrazila ode dna. Pokud trend posledních týdnů bude pokračovat, ve třetím čtvrtletí pravděpodobně dojde k oživení ekonomické aktivity ve srovnání s druhým (na vztah mezi spotřebou elektřiny a hospodářskou aktivitou se zaměřujeme ve druhé aktualizaci našeho blogu z 18. května).  

(4) Srovnání vývoje nově nemocných COVID-19 a spotřeby elektřiny od začátku března

V první verzi našeho blogu jsme diskutovali poupravený stylizovaný graf vývoje nákazy a propadu ekonomiky způsobeném koronavirovou pandemií.

Graf COVID-19

Rekonstrukci stylizovaného grafu na skutečných datech za ČR zobrazuje Graf 6. Data pro ČR z posledních týdnů naznačují pokles nákazy i zmírnění propadu ekonomické aktivity (měřeno spotřebou elektřiny). Maximum nově nakažených pacientů bylo zaznamenáno v týdnu (14. týden) od 30. března (1770 nově nakažených osob). Poté počet nově nakažených klesal a v minulém týdnu dosáhl 360. Co se týče spotřeby elektřiny, ta klesla nejvíce ve zmíněném 16. týdnu o 13,7 %. Od té doby se meziroční propad postupně zmírňuje.

Graf 6: Epidemiologický a hospodářský vývoj v ČR od začátku března

(5) Srovnání vysokofrekvenčních indikátorů, které využívají naši kolegové v německé Bundesbance a americkém Fedu.

Pro oživení exportně orientované české ekonomiky bude zásadní růst globální ekonomiky a obchodních partnerů ČR. Pro sledování vývoje v Německu a v USA lze využít vysokofrekvenčních indikátorů, které jsou pro tyto ekonomiky dostupné.

Německá Bundesbanka od minulého týdne publikuje na svých stránkách Týdenní index aktivity německé ekonomiky (Weekly Activity Index for the German Economy[1]), který agreguje sedm dostupných indikátorů. Spotřeba elektřiny a mýto vybrané na německých dálnicích signalizují produkci v ekonomice a obchod; celosvětové komerční lety dopravními a nákladními letadly indikují míru světové hospodářské aktivity; počet vyhledávání pojmů na internetu týkajících se nezaměstnanosti a zkrácených úvazků aproximuje situaci na trhu práce; počet chodců vyskytujících se u obchodů signalizuje chování spotřebitelů; znečištění ovzduší (koncentrace NO2) signalizuje vývoj v dopravě. Data jsou transformována tak, aby výsledný index popsal mezičtvrtletní vývoj ekonomiky (tj. vývoj za posledních 12 týdnů).

Newyorský Fed na svém webu zveřejňuje Týdenní ekonomický index (Weekly Economic Index[2]). Ten shrnuje vývoj deseti vysokofrekvenčních indikátorů dostupných pro americkou ekonomiku. Mezi těmito ukazateli je i námi sledovaná spotřeba elektřiny. Dále indikátor obsahuje údaje z trhu práce, údaje o maloobchodních tržbách, prodeji pohonných hmot, výrobě oceli, nákladní dopravě či daňovém inkasu.

Graf 7 shrnuje vývoj v ČR, Německu a USA. U Německa index aproximuje mezičtvrtletní vývoj aktivity. U ní pozorujeme další pokles, který je ale ve srovnání s ostatními evropskými ekonomikami relativně mírný[3]. V USA pozorujeme stabilizaci meziročního propadu ekonomiky (pro poslední květnový týden na úrovni 10,08 %).

Graf 7: Srovnání vysokofrekvenčních ukazatelů hospodářského vývoje v ČR, Německu a USA

Blog budeme dále aktualizovat. Děkujeme za vaše reakce a uvítáme další vaše poznámky a komentáře na našich emailech ales.michl@cnb.cz a tomas.adam@cnb.cz.


[1] Eraslan, S. and T. Götz, Weekly activity index for the German economy, Deutsche Bundesbank, available for download at https://www.bundesbank.de/wai

[2]  Lewis, Daniel J., Mertens, Karel, and Stock, James H., Weekly Economic Index, https://www.newyorkfed.org/research/policy/weekly-economic-index.

[3] Eurozóna v 1. čtvrtletí poklesla mezičtvrtletně o 3,8 %, Německo o 2,2 %, ČR o 3,3 %, USA o 1,25 %.