První odhad dopadů pandemie COVID-19 na ekonomiku ČR – aktualizováno 21. 4. 2020
Po dvou týdnech od zveřejnění našeho příspěvku o využití dat o spotřebě elektřiny jako proxy pro odhad ekonomického vývoje při nedostupnosti základních makroekonomických dat nabízíme aktualizaci dat (1), doplňujeme srovnání s Německem (2), přidáváme i odkazy na dva nové články (3), které data interpretují populární formou včetně měnověpolitického doporučení, a zamýšlíme se nad dlouhodobým vztahem mezi spotřebou elektřiny a dalšími makroekonomickými veličinami (4).
Přehled aktualizací
- Třináctá aktualizace blogu 2. 7. 2021
- Dvanáctá aktualizace blogu 19. 5. 2021
- Jedenáctá aktualizace blogu 16. 3. 2021
- Desátá aktualizace blogu 20. 1. 2021
- Devátá aktualizace blogu 23. 11. 2020
- Osmá aktualizace blogu 23. 10. 2020
- Sedmá aktualizace blogu 2. 10. 2020
- Šestá aktualizace blogu 1. 9. 2020
- Pátá aktualizace blogu 21. 7. 2020
- Čtvrtá aktualizace blogu 7. 7. 2020
- Třetí aktualizace blogu 8. 6. 2020
- Druhá aktualizace blogu 18. 5. 2020
- První aktualizace blogu 21. 4. 2020
- Původní blog 8. 4. 2020
(1) Tabulka 1 – Meziroční změny spotřeby elektřiny v ČR očištěné o vliv počasí v procentech
(Data: ČEPS, model očištění: autoři)
| Týden v roce 2020 |
Meziroční změna spotřeby elektřiny v ČR (%, očištěno o vliv počasí) |
|---|---|
| 2 (od 6. ledna) | -0,3 |
| 3 (od 13. ledna) | 1,0 |
| 4 (od 20. ledna) | 0,5 |
| 5 (od 27. ledna) | 2,6 |
| 6 (od 3. února) | 1,4 |
| 7 (od 10. února) | -0,6 |
| 8 (od 17. února) | 0,7 |
| 9 (od 24. února) | -0,7 |
| 10 (od 2. března) | 2,9 |
| 11 (od 9. března) | 2,9 |
| 12 (od 16. března; karanténa) | -1,1 |
| 13 (od 23. března) | -6,5 |
| 14 (od 30. března) | -9,3 |
| 15 (od 6. dubna) | -10,2 |
| 16 (od 13. dubna) | -14,2 |
Průměrná spotřeba elektřiny klesala i v posledních dvou týdnech a dostala se pod úroveň roku 2012, kdy byla ekonomika v recesi (Graf 1). Teplotně byly poslední dva týdny nadprůměrné (Graf 2). Po očištění o teplotní výkyvy tak byl pokles ještě hlubší (Graf 3) – v meziročním vyjádření v posledních dvou týdnech spotřeba elektřiny klesla o 10,2 % a o 14,2 % (Tabulka 1). Část propadu poklesu je dána načasováním Velikonoc. Kdybychom uvažovali pouze čtyři pracovní dny v posledních dvou týdnech, propad by oproti srovnatelným týdnům loňského roku dosáhl 7,5 a 10,2 %.
(2) Ukazuje se, že podobný vývoj, tedy prohlubující se meziroční pokles spotřeby elektřiny, zažívá i Německo (Graf 5.). Podle analýzy think tanku Bruegel (viz https://www.bruegel.org/2020/03/covid-19-crisis-electricity-demand-as-a-real-time-indicator/), dosahuje pokles dokonce i podobných hodnot – v 16. týdnu meziročně o 12 %.
(3) Navazující články, které data interpretují populární formou včetně měnověpolitického doporučení:
(4) Zamyšlení nad dlouhodobým vztahem mezi spotřebou elektřiny a dalšími makroekonomickými veličinami
Vztah mezi spotřebou elektřiny a hospodářskou aktivitou není dokonalý. Na spotřebu energií je náročný v ČR především průmysl (35% podíl na HDP), naopak služby (63% podíl na HDP) vyžadují pro tvorbu stejné přidané hodnoty oproti průmyslu energie méně. Pokud by oba tyto sektory byly zasaženy stejným poklesem, například o 10 %, ve spotřebě energie by se to mohlo odrazit poklesem o méně než 10 %. Samotná opatření zaměřená proti šíření pandemie doléhají zejména na služby – došlo k uzavření restaurací, ubytovacích služeb, obchodů, které má pak vliv i na dopravu a další navazující služby či průmysl. Pokles ekonomiky aproximovaný na základě propadu spotřeby elektrické energie je tak spíše dolní hranicí odhadu poklesu ekonomické aktivity.
Graf 6 zobrazuje vztah mezi meziroční změnou spotřebované elektřiny a průmyslovou výrobou. Dlouhodobá korelace mezi těmito dvěma veličinami dosahuje 0,4 – není tedy dokonalá a opět záleží na energetické intenzitě jednotlivých odvětví. Vedle toho korelace mezi spotřebou elektřiny a růstem HDP (Graf 7) dosahuje 0,64; námi sledovaný indikátor tak má vypovídající hodnotu nejen o vývoji v průmyslu, ale i v ekonomice jako celku.
Závěr
Přestože vztah mezi ekonomickou aktivitou a spotřebou elektrické energie není dokonalý, jeho informační hodnota je nezpochybnitelná. Vývoj v posledních dvou týdnech příliš optimismu nepřidal – měřeno spotřebou elektrické energie se meziroční pokles v ČR prohloubil o dalších téměř 5 procentních bodů až na 14,2 %. Na stabilizaci poklesu ekonomiky v ČR i v Německu si budeme muset ještě počkat.