11. Operace ČNB na volném trhu

Nastavení základních úrokových sazeb České národní banky (tzv. měnověpolitické sazby) se skrze změnu tržních úrokových sazeb postupně promítá do ekonomiky a ovlivňuje inflaci. Jak ale centrální banka dokáže hýbat s tržními úrokovými sazbami? Úrokové sazby jsou cenou, kterou je nutno platit z peněz, a jako každá cena, i úrokové sazby se řídí poptávkou a nabídkou. Pokud poptávka převyšuje nabídku, cena peněz – úroková sazba – roste, a naopak. Jak tedy může centrální banka nastavit tuto cenu tak, aby odpovídala jejím představám? Odpovědí je, že ČNB skutečně není schopna zcela určovat cenu peněz, ale má možnosti, jak krátkodobé úrokové sazby přiblížit velice blízko svým představám, neboť je silným hráčem na mezibankovním trhu krátkodobých vkladů. 

Představu ČNB o tom, jak vysoké by měly být úrokové sazby jakožto nástroj měnové politiky k ovlivňování ekonomiky, ztělesňuje tzv. limitní úroková sazba pro dvoutýdenní repo operace (zkráceně dvoutýdenní repo sazba, neboli 2T repo). O nastavení této sazby hlasuje bankovní rada na svých zasedáních. Již samotný název naznačuje, že se jedná o jakýsi limit, ke kterému by se tržní úrokové sazby měly blížit, a že jde o sazby na repo operace se splatností dvou týdnů. Repo operace jsou jednou z forem operací ČNB na volném trhu, prostřednictvím kterých ČNB dodává, či naopak stahuje korunovou likviditu od komerčních bank (a jiných finančních institucí). Rozlišujeme tedy dodávací a stahovací repo operace. Od výše repo sazby se odvíjí výše tržních úrokových sazeb, za něž si jsou banky ochotny půjčovat peníze navzájem na mezibankovním trhu.

"Repo" je zkratka pro anglický výraz "Repurchase agreement", který lze do češtiny přeložit jako "dohoda o zpětném nákupu". Stahovací repo operace představují ze strany centrální banky prodej cenných papírů bankám s jejich pozdějším nákupem za vyšší cenu, kde z toho vyplývající výnos pro protistranu (věřitelskou komerční banku) odpovídá výši tzv. repo sazby. Na repo operace se tedy dá pohlížet jako na úvěr zajištěný cenným papírem, přičemž repo sazba představuje úrok, který ČNB bankám za tento úvěr platí. Naopak prostřednictvím dodávacích repo operací nabízí centrální banka komerčním bankám možnost zapůjčit si za zástavu cenných papírů chybějící likviditu. Tuto možnost však české banky příliš nevyužívají. V české ekonomice je totiž z historických důvodů spíše přebytek likvidity, kterou ČNB pomocí repo operací stahuje z trhu. Objem takto stahované likvidity se řádově pohybuje ve stovkách miliard korun, ale například před Vánoci je výrazně nižší než v jiné části roku, neboť v souvislosti s vánočními nákupy dochází k růstu poptávky po hotovosti.  

Ilustrační foto – kapitola 11. Operace ČNB na volném trhu

Repo operace v ČNB probíhají formou tzv. tendrů.  Ve snaze o dosažení co nejmenších nákladů na stažení volné likvidity ČNB organizuje repo tendry zpravidla v podobě tzv. americké aukce. Ta v případě stahovací repo operace probíhá následovně: ČNB nabídne komerčním bankám, aby si u ní uložily určitý objem volné likvidity odpovídající potřebám bankovního sektoru, za což jim poskytne výnos, který bude odpovídat nejvýše limitní úrokové sazbě pro dvoutýdenní repo operace. Komerční banky pošlou své nabídky, které obsahují jak objem prostředků, které chtějí u ČNB uložit, tak úrokovou sazbu, za jakou jsou ochotny tyto prostředky uložit. Nabídky jsou pak uspokojovány postupně počínaje nabídkami s nejnižší sazbou až do naplnění předem vyhlášeného objemu repo tendru. Sazba, za kterou si komerční banky uloží peníze u ČNB, však může být pouze pod nebo přesně na úrovni limitní sazby, ale nemůže být nad ní. Údaje o výsledcích aktuálních repo tendrů lze nalézt na webu ČNB. Při repo operacích ČNB přijímá i poskytuje jako zástavu pouze vybrané cenné papíry v českých korunách, zahrnující zejména pokladniční poukázky ČNB, státní pokladniční poukázky a státní dluhopisy. 

Zároveň se změnami limitní úrokové sazby pro dvoutýdenní repo operace upravuje ČNB zpravidla i další měnověpolitické sazby, kterými jsou lombardní a diskontní sazba. Za lombardní sazbu, která je zpravidla o jeden procentní bod nad repo sazbou, si mohou komerční banky půjčit na jeden den likviditu od ČNB za poskytnutou zástavu. Naopak za diskontní sazbu si mohou komerční banky v ČNB likviditu na jeden den uložit. Diskontní sazba je obvykle jeden procentní bod pod repo sazbou.