První odhad dopadů pandemie COVID-19 na ekonomiku ČR – aktualizováno 7. 7.

Měřeno spotřebou elektřiny (očištěnou o vliv počasí) je Česko za dnem ekonomického cyklu. Toho bylo dosaženo v polovině dubna, kdy spotřeba elektřiny meziročně klesla o 13,7 %. V minulém týdnu (od 29. června) byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 2,6 %. V USA obdobný index od Fedu sloužící jako proxy pro odhad vývoje ekonomik na základě rychle dostupných dat ukazuje na dno na konci dubna. V Německu index od Bundesbanky ukazuje na dosažení dna v polovině června. V Číně v závislosti na použitém indexu bylo dno v lednu nebo v únoru – potvrzuje se víceméně, že je tam ekonomický vývoj o kvartál napřed. 


Přehled aktualizací


Český statistický úřad dnes zveřejnil, že v květnu průmysl propadl meziročně o 24,9 % (sezonně očištěný údaj). V dubnu to bylo o 32,7 %. Meziměsíčně došlo v květnu k nárůstu průmyslové produkce o 13,8 %. Jak je na tom ale česká ekonomika teď na začátku července? A co ekonomiky USA, Německa nebo Číny?

(1)

Od počátku dubna v ČNB měříme ekonomiku každý týden přes spotřebu elektřiny. Data jsou dostupná okamžitě, modelem je ještě očišťujeme o vliv počasí. Vše publikujeme v pravidelných aktualizacích tohoto blogu. V minulém týdnu (od 29. června) byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 2,6 %. V předminulém o 4,5 %. Měřeno spotřebou elektřiny (očištěnou o vliv počasí) je česká ekonomika již za dnem, kterého bylo dosaženo v polovině dubna (tehdy meziročně klesla spotřeba elektřiny o 13,7 %) - více viz Graf 1.

Graf 1 ukazuje i na mírný nárůst počtu nemocných, což je riziko. Úmrtnost na Covid-19 ale zůstává v Česku nízká. Nyní dosahuje úmrtnost 33 lidí na 1 milion obyvatel, pro srovnání: Německo 109, USA 402, Švédsko 538 na 1 milion obyvatel (zdroj: https://www.worldometers.info/coronavirus/ ). 

Graf 1: Epidemiologický a hospodářský vývoj v ČR od začátku března

Další informace o vývoji spotřebě elektřiny nabízejí Grafy 2 – 5.

Graf 2: Průměrná spotřeba elektrické energie v daném týdnu

Graf 3: Průměrná teplota v daném týdnu

 

Graf 4: Průměrná očištěná spotřeaba elektrické energie v daném týdnu

 

Graf 5: Meziroční změna spotřebované elektřiny

(2)

Proti březnu 2020 byla minulý týden spotřeba elektřiny nižší o 5,2 % (viz Graf 6). V polovině dubna to bylo ještě - 14,1 %.

Graf 6: Vývoj spotřeby elektřiny od začátku března 2020

(3)

Navázali jsme spolupráci s týmy v německé Bundesbance a v americké centrální bance Fed, které se podobně jako my zabývají sledováním vývoje ekonomiky pomocí rychle dostupných ukazatelů.

Německá Bundesbanka od konce května zveřejňuje na svých stránkách Týdenní index aktivity německé ekonomiky (Weekly Activity Index for the German Economy, WAI, https://www.bundesbank.de/en/statistics/economic-activity-and-prices/weekly-activity-index). Shrnuje v něm rovněž spotřebu elektřiny, dále pak mýto vybrané na německých dálnicích, počet uskutečněných letů komerčními letadly, data o znečištění ovzduší nebo trendy vyhledávání pojmů souvisejících s nezaměstnaností na internetu.

Newyorský Fed na svém webu zase vydává Týdenní ekonomický index (WEI, https://www.newyorkfed.org/research/policy/weekly-economic-index). Zahrnuje do něj deset vysokofrekvenčních indikátorů dostupných pro americkou ekonomiku, mezi nimiž je i námi sledovaná spotřeba elektřiny, dále pak údaje z trhu práce, údaje o maloobchodních tržbách, prodeji pohonných hmot, výrobě oceli, nákladní dopravě či daňovém inkasu. 

Graf 7: Srovnání vysokofrekvenčních ukazatelů hospodářského vývoje v ČR, Německu a USA v roce 2000

Závěry z jednotlivých indikátorů ve srovnání s našimi výsledky (viz Graf 7): Dna propadu české ekonomiky, měřeno spotřebou elektřiny, bylo dosaženo v polovině dubna. V Americe naznačuje index WEI dno na konci dubna. V Německu index WAI ukazuje na dno až v polovině června. Rozdíl mezi Českem a Německem je dán jednak definičně použitým ukazatelem. Němečtí kolegové zahrnují do indexu i některé zpožďující se proměnné proti ekonomického cyklu, například nezaměstnanost.  Vliv mělo také načasování, přísnost a uvolnění opatření proti šíření viru (měřeno například Economic Stringency Indexem, viz https://www.bsg.ox.ac.uk/research/research-projects/coronavirus-government-response-tracker#data).

Jako indikátor globální poptávky je vhodné se dívat i na Čínu, kde nákaza přišla asi o kvartál dříve proti Evropě. Pro sledování vývoje volíme dva indexy (viz Graf 8): Li Keqiang index, který zahrnuje data o meziroční změně spotřeby elektřiny, nákladní vlakové dopravě a objemu úvěrů. Druhým indexem je Satellite Manufacturing Index od české firmy SpaceKnow. Index přes satelity sleduje aktivitu továren a dopravy a vše vyhodnocuje umělou inteligencí. První z indexů ukazuje, že čínská ekonomika dosáhla svého dna v lednu. Data ze satelitů dno identifikují na únor.  Víceméně se tak potvrzuje, že ekonomický vývoj je v Číně přibližně o kvartál napřed.

Graf 8: Alternativní ukazatele vývoje čínské ekonomiky

Závěr
Jsme za dnem. Nic víc, nic míň.

Blog budeme dále aktualizovat. Děkujeme za vaše reakce a uvítáme další vaše poznámky a komentáře na našich emailech ales.michl@cnb.cz a tomas.adam@cnb.cz.


Související odkazy