Dotaz:
V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vás tímto žádám o poskytnutí následujících informací:
- Podklady, analýzy a interní materiály, na jejichž základě viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová veřejně uvedla, že požadavek odborů na růst platů o 7 % (resp. 13 % u vybraných profesí) není adekvátní z hlediska cenové stability a že hranicí přijatelného růstu je maximálně 5–5,5 %.
- Statistické podklady a analýzy ČNB k vývoji reálných mezd v České republice od roku 2019, které slouží jako podklad pro hodnocení dopadů růstu platů na cenovou stabilitu.
- Způsob, jakým ČNB při svých analýzách zohledňuje pokles reálných platů od roku 2019 při vyhodnocování udržitelnosti navrhovaného růstu mezd ve veřejném sektoru.
- Způsob, jakým ČNB ve svých analýzách zohledňuje dopad dlouhodobého (ne)ohodnocení státem placených profesí na personální nedostatek a funkčnost klíčových agend veřejné správy (např. stavebních úřadů, sociálních agend či školství).
Odpověď:
Ad 1. Vyjádření viceguvernérky Evy Zamrazilové vycházelo ze standardního analytického rámce ČNB a aktuálně zveřejněné prognózy. V dlouhém období je neinflační (rovnovážný) růst nominálních mezd dán přibližně součtem inflačního cíle 2 % a dlouhodobého růstu produktivity práce. V prognostickém aparátu ČNB je tato rovnováha dlouhodobě kalibrována na cca 4,5 %.
Z toho plyne, že plošný růst mezd o 7 % (resp. 13 % u vybraných profesí) by byl z pohledu cenové stability nad rovnováhou, zatímco 5 - 5,5 % se pohybuje blíže neinflační trajektorii. Jde o odbornou interpretaci publikovaných materiálů ČNB, nikoli o samostatnou interní studii stanovující „hranici“.
Aktuální prognóza ve Zprávě o měnové politice (dále jen „ZoMP“) léto 2025 navíc pro rok 2026 očekává průměrný růst mezd 5,5 % a růst souhrnné produktivity práce 2,2 %. To ukazuje, že v krátkém období je mzdová dynamika mírně nad dlouhodobou rovnováhou, což odpovídá přetrvávajícímu napětí na trhu práce a vysvětluje opakovaně komunikovaná rizika spojená s rychlým růstem mezd. V ZoMP léto 2025 (str. 6 a dále) je ve vazbě na prognózovaný růst průměrné nominální mzdy o 5,5 % pro rok 2026 explicitně uveden pokračující rychlý růst mezd jako jedno z hlavních proinflačních rizik pro plnění inflačního cíle.
ČNB dlouhodobě hodnotí mzdové tlaky zejména přes jednotkové mzdové náklady (ULC) a rozklad domácích nákladů na příspěvky mezd, kapitálu a efektivity práce (viz např. graf 2.16 v ZoMP a doprovodná prezentace pro analytiky).
Relevantní veřejné podklady ČNB:
- ZoMP podzim 2024 a zima 2025 – explicitní uvedení rovnovážného růstu mezd ~4,5 %.
- ZoMP léto 2025 – tabulky a komentář ke mzdám, produktivitě a ULC; očekávání mezd 5,5 % a produktivity 2,2 % pro rok 2026.
- ZoMP jaro 2023, Box 1 (Analýza mzdové dynamiky v ČR) – popis plošného a silného mzdového růstu po roce 2021 v relaci k produktivitě.
- ZoMP jaro 2023, Box 2 (Měření rizika mzdově-inflační spirály) – indikátor rizika spirály a jeho historicky zvýšené hodnoty v letech 2022–2023.
- ZoMP zima 2024, Box 1 – vyhodnocení odchylek inflace od cíle a rizika rozvoje mzdově-inflační spirály.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že požadavek na rychlý a plošný růst platů výrazněji nad 5–5,5 % pro rok 2026 by byl z hlediska cenové stability proinflační a rizikový.
Ad 2. ČNB průběžně sleduje nominální i reálné mzdy a jejich vazby na inflaci. Pro hodnocení cenové stability pracujeme primárně s nominální mzdovou dynamikou ve vztahu k produktivitě (jednotkové mzdové náklady, ULC), zatímco reálné mzdy vstupují zejména do hodnocení reálných příjmů domácností a spotřebitelské poptávky. Metodicky to dokládá mj. rozklad domácích nákladů (příspěvky mezd, kapitálu a efektivity práce), publikovaný v ZoMP – viz např. graf 2.16.
Relevantní veřejné podklady ČNB:
- ZoMP – léto 2025: kapitola 2 (Reálná ekonomika a trh práce) a související tabulky – meziroční změny reálné průměrné mzdy a reálného objemu mezd a platů (poklesy v letech 2022–2023 a následné oživení v letech 2024–2026), dále časové řady souhrnné produktivity práce a ULC.
- ZoMP – zima 2025, Příloha 2 „Vývoj čisté mzdy“: detailní časové řady reálných mezd od roku 2019, včetně dopadů daňových změn (např. zrušení superhrubé mzdy).
- Pravidelné makroekonomické predikce/ZoMP: průběžně obsahují statistiky a projekce nominálních i reálných mezd a komentář k jejich dopadům na inflaci.
- čnBlog (2024): „Mzdová dynamika – minulost, současnost a budoucnost“: shrnuje, že v letech 2021–2023 reálné mzdy klesaly, protože růst nominálních mezd nedokázal kompenzovat vysokou inflaci.
Tyto materiály dohromady tvoří hlavní zdroj dat a analýz ČNB k reálným mzdám od roku 2019, které ČNB využívá při hodnocení jejich makroekonomických a inflačních dopadů.
Ad 3. ČNB pokles reálných mezd od roku 2019 ve svých analýzách a prognózách zohledňuje, ale hodnocení udržitelnosti mzdového růstu provádí primárně optikou nominální mzdové dynamiky ve vztahu k produktivitě (tedy přes jednotkové mzdové náklady – ULC) a s ohledem na napětí na trhu práce. Samotný fakt, že reálné mzdy v minulých letech klesly (zejména v letech 2021 - 2023), nesnižuje neinflační „laťku“ pro nominální mzdy; ta je dána zhruba rovnicí mzdy ≈ produktivita + inflační cíl (2 %). Rychlá plošná kompenzace reálných ztrát nad tuto trajektorii by zvyšovala ULC a představovala proinflační riziko.
Jak se pokles reálných mezd promítá do analýz ČNB:
- Poptávkový kanál (domácnosti): Reálné mzdy ovlivňují reálné příjmy a spotřebu, a tedy i poptávkové inflační tlaky. Tyto vazby jsou průběžně komentovány v kapitole 2 (Reálná ekonomika a trh práce) ZoMP, včetně popisu oživení spotřeby s obnovou reálných příjmů.
- Nákladový kanál (firmy): Udržitelnost mzdového růstu hodnotíme přes ULC – tj. vztah nominálních mezd k produktivitě. Dočasně rychlejší růst nominálních mezd nad „produktivitní + 2 %“ zvyšuje nákladové tlaky a tím riziko vyšší inflace. Metodicky to ilustruje rozklad domácích nákladů (příspěvky mezd, kapitálu a efektivity práce), publikovaný v ZoMP (např. graf 2.16).
Doplňující pohled na kupní sílu:
- Příloha 2 „Vývoj čisté mzdy“ v ZoMP – zima 2025 sleduje čisté mzdy po zdanění v delším horizontu a ukazuje, že legislativní změny (např. zrušení superhrubé mzdy v roce 2021) ovlivnily kupní sílu domácností. Reálná kupní síla tedy závisí nejen na růstu mezd, ale i na daních a inflaci. Tento pohled doplňuje, jak se reálné příjmy vyvíjely, nemění však výše popsané nominální kritérium udržitelnosti z hlediska cenové stability.
Závěrem lze tedy říct, že ČNB posuzuje navrhovaný růst mezd ve veřejném sektoru v agregátní rovině přes mzdovou dynamiku, produktivitu, ULC a trh práce. Minulý pokles reálných mezd je v prognózách zohledněn (zejména přes dopady na spotřebu), avšak neposouvá neinflační nominální trajektorii mezd výše.
Ad 4. Téma personálního zajištění a funkčnosti agend veřejné správy je primárně v gesci příslušných ministerstev a zaměstnavatelů ve veřejném sektoru. ČNB jako měnová autorita nevypracovává sektorové či institucionální studie k adekvátnosti odměňování jednotlivých profesí ve veřejné správě ani k fungování jejich agend.
Pro účely měnové politiky ČNB monitoruje dopady těchto jevů v makroekonomické rovině, zejména přes:
- napětí na trhu práce (indikátor LUCI, míra nezaměstnanosti, neobsazená pracovní místa),
- mzdovou dynamiku v tržních i netržních odvětvích,
- jednotkové mzdové náklady (ULC) a produktivitu práce.
Tento přístup umožňuje zachytit makrodopady případných personálních nedostatků (např. tlaky na mzdy či ceny služeb) v celkových inflačních tlacích a promítnout je do hodnocení cenové stability. Samostatnou sektorovou studii k „dlouhodobému (ne)ohodnocení“ a jeho vlivu na funkčnost konkrétních agend ČNB k dispozici nemá. (Viz v ZoMP léto 2025 popis napětí na trhu práce a makrodopadů mzdových změn ve veřejném sektoru.).
Pro úplnost: Změny platů ve veřejném sektoru ČNB v prognóze explicitně zohledňuje v položkách spotřeby vládních institucí a mezd v netržních odvětvích (ZoMP léto 2025 uvádí výrazné navýšení platů na začátku roku 2025 a úpravy „kaskády zaručených platů“). Dopad na inflaci je následně hodnocen v agregátní rovině skrze mzdové a nákladové ukazatele.
Seznam relevantních studií, blogů a dalších materiálů ČNB:
Brůha, J. a Šolc, J. (2019): Rozšíření indikátoru LUCI, Box 2 Zprávy o inflaci IV/2019, https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-inflaci/tematicke-prilohy-a-Boxy/Rozsireni-indikatoru-LUCI/. Box popisuje vývoj souhrnného indikátoru LUCI, který byl obohacen o nové datové řady a metodologicky upraven.
Šestořád, T. (2021): Cenotvorba a její význam pro měnovou politiku pohledem modelu g3+, Box 3 ZoMP léto 2021, https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-menove-politice/Boxy-a-clanky/Cenotvorba-a-jeji-vyznam-pro-menovou-politiku-pohledem-modelu-g3/. Box mimo jiné popisuje, jak se růst mezd v tržních odvětvích v modelu g3+ promítá do nákladů meziprodukce a následně do spotřebitelské inflace.
Brůha, J., Šolc, J. a Tomanová, N. (2021): Do jaké míry domácí poptávkové klima a trh práce ovlivňují aktuální růst spotřebitelských cen?, Box 2 ZoMP podzim 2021, https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-menove-politice/Boxy-a-clanky/Do-jake-miry-domaci-poptavkove-klima-a-trh-prace-ovlivnuji-aktualni-rust-spotrebitelskych-cen/. Autoři analyzovali korelaci jednotlivých skupin reprezentantů v rámci spotřebního koše s indikátorem napětí na trhu práce LUCI.
Kábrt, M., Komárek, L., Novotný, F., Polák P. a Ryšavá, M. (2022): Plošnost a intenzita české inflace v evropském kontextu, Box 1 ZoMP léto 2022, https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-menove-politice/Boxy-a-clanky/Plosnost-a-intenzita-ceske-inflace-v-evropskem-kontextu/. Box zasazuje zvýšenou inflaci let 2021-2022 do evropského kontextu včetně vztahu k disponibilnímu důchodu domácností.
Brůha, J., Šolc, J. a Tomanová, N. (2022): Vývoj inflace optikou poptávkových faktorů, Box 2 ZoMP podzim 2022, https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-menove-politice/Boxy-a-clanky/Vyvoj-inflace-optikou-poptavkovych-faktoru/. Autoři odhadují intenzitu poptávkových inflačních tlaků s využitím souhrnného indikátoru LUCI.
Galuščák, K., Livorová, B. a Ruschka, A. (2023): Analýza mzdové dynamiky v České republice, Box 1 ZoMP jaro 2023, https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-menove-politice/Boxy-a-clanky/Analyza-mzdove-dynamiky-v-Ceske-republice/. Box se zaměřuje na nominální mzdový vývoj v České republice z hlediska jeho distribuce a perzistence.
Franta, M. a Vlček J. (2023): Měření rizika mzdově-inflační spirály, Box 2 ZoMP jaro 2023, https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-menove-politice/Boxy-a-clanky/Mereni-rizika-mzdove-inflacni-spiraly/. Kvantifikace rizika mzdově-inflační spirály pomocí indexu, který měří společnou dynamiku mezd a cen, a kvantilové regrese.
Galuščák, K., Livorová, B. a Ruschka, A. (7/2023): Ukazatele napětí trhu práce jako lakmusový papírek stavu ekonomiky, čnBlog | 18. 7. 2023, https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Ukazatele-napeti-trhu-prace-jako-lakmusovy-papirek-stavu-ekonomiky/. Trh práce v ČR je dlouhodobě přehřátý, což zvyšuje mzdové požadavky a inflační tlaky. Phillipsova křivka ukazuje, že napětí na trhu práce předpovídá růst mezd i jádrové inflace. Ukazatele jako míra využití kapacit, nedostatek zaměstnanců nebo podíl firem zvyšujících mzdy pomáhají predikovat inflační vývoj.
Ruschka, A. (2023): Aktualizovaný výpočet indikátoru LUCI, Box 3 ZoMP podzim 2023, https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-menove-politice/Boxy-a-clanky/Aktualizovany-vypocet-indikatoru-LUCI/. Další aktualizace metodiky výpočtu indexu LUCI, která tak lépe odráží makroekonomický vývoj na trhu práce.
Galuščák, K. (10/2023): Co hýbe trhem práce, čnBlog, 24. 10. 2023, https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Co-hybe-trhem-prace/. Napětí na českém trhu práce je dlouhodobě vysoké, což se projevuje v růstu mezd a nízké nezaměstnanosti, a analyzuje jej pomocí indikátoru LUCI a Beveridgeovy křivky. Přestože pandemie snížila poptávku po práci, převis poptávky nad nabídkou zůstal nejvyšší v EU, což naznačuje pokračující tlak na mzdový růst, i když mírnější než před rokem 2020.
Franta, M. a Vlček, J. (4/2024): Wage-Price Spirals: A Risk-Based Approach, Working Paper Series | 1/2024, https://www.cnb.cz/cs/ekonomicky-vyzkum/publikace-vyzkumu/cnb-working-paper-series/Wage-Price-Spirals-A-Risk-Based-Approach/. Kvantilová regrese jako nástroj pro identifikaci rizika spirály; aplikováno na ČR, UK a USA. Riziko spirály je spojeno s perzistencí růstu mezd a cen, hospodářským cyklem a měnovou politikou.
Livorová, B., Michálek, O., Musil, K., Ruschka, A. a Šarboch, M. (2024): Zpomalení růstu dlouhodobého potenciálu české ekonomiky, Příloha 1 ZoMP léto 2024, https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-menove-politice/boxy-a-clanky/Zpomaleni-rustu-dlouhodobeho-potencialu-ceske-ekonomiky/. Analýza zpomalení dlouhodobého růstu potenciálního produktu (na 2,5 % ), implikující snížení rovnovážného nominálního růstu mezd (na 4,5 %).
Livorová, B. a Ruschka, A. (9/2024): Mzdová dynamika – Minulost, současnost a budoucnost, čnBlog, https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Mzdova-dynamika-Minulost-soucasnost-a-budoucnost/. V roce 2024 začaly mzdy opět reálně růst díky poklesu inflace; růst byl plošný napříč sektory. Vyšší mzdy mohou vést k inflačním tlakům, pokud nejsou doprovázeny růstem produktivity.
Ruschka, A. (1/2025): Pohled na český trh práce optikou kolektivních smluv, čnBlog – 23. 1. 2025, https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Pohled-na-cesky-trh-prace-optikou-kolektivnich-smluv/. Jak kolektivní smlouvy ovlivňují mzdové ujednání a benefity v ČR, přičemž téměř všechny smlouvy obsahují dohodu o způsobu odměňování, což se týká zhruba třetiny zaměstnanců. V posledních letech roste využívání individuálních smluv a vnitřních mzdových předpisů na úkor plošných tarifů, zatímco častým prvkem zůstává sjednání minimálních mzdových tarifů a bonusů (13. a 14. mzda), což má měnověpolitický význam, protože ovlivňuje očekávaný růst mezd.
Livorová, B. a Ruschka, A. (2025): Vývoj čisté mzdy v posledních letech, Příloha 2 ZoMP zima 2025, https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-menove-politice/boxy-a-clanky/Vyvoj-ciste-mzdy-v-poslednich-letech/. V této příloze je shrnut výčet a dopady změn ve zdanění práce a jejich vliv na vývoj nominální i reálné čisté mzdy.
Adam T., a Schwarz, J. (4/2025): Zrádná inflace služeb aneb co brání ČNB v rychlejším snižování sazeb?, čnBlog | 30. 4. 2025, https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Zradna-inflace-sluzeb-aneb-co-brani-CNB-v-rychlejsim-snizovani-sazeb/. Inflace služeb zůstává zvýšená kvůli strukturálním změnám a omezené nabídce práce. Sektor služeb musí zvyšovat mzdy, aby přilákal zaměstnance zpět po pandemii. Vyšší ceny služeb mají setrvačnost a mohou komplikovat návrat inflace k cíli. ČNB proto zůstává opatrná při snižování sazeb.