Dotaz:
„Jsem si vědom probíhajících a očekávaných legislativních změn na úrovni Evropské unie (zejména v kontextu nařízení MiCA a souvisejících AML/CFT balíčků) i na úrovni České republiky, které se významně dotknou regulace sektoru s kryptoaktivy. V této souvislosti bych rád získal informace o tom, jaké regulatorní požadavky v oblasti AML/CFT lze očekávat pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy po červenci 2025?
Proto Vás ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. žádám o poskytnutí následujících informací: jaké konkrétní kroky, opatření a požadavky bude muset poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy splnit, aby byl po hypotetickém datu účinnosti nové legislativy (např. po 1. červenci 2025 nebo k jinému předpokládanému datu dle aktuálního legislativního vývoje) v souladu s novými AML/CFT povinnostmi stanovenými pro náš sektor?
Můžete prosím specifikovat očekávaný rozsah těchto povinností, pokud je již znám, například v oblastech jako:
Identifikace a kontrola klienta (KYC/CDD).
Sledování a vyhodnocování transakcí.
Hlášení podezřelých obchodů.
Vnitřní předpisy a řídicí a kontrolní systém.
Požadavky na školení zaměstnanců.
Očekává se v souvislosti s novou AML/CFT regulací pro sektor krytoměn zavedení specifických licenčních, registračních nebo jiných povolovacích řízení pod dohledem ČNB nebo jiného orgánu?
Existují již nyní ze strany ČNB nějaká doporučení, metodické pokyny nebo jiné informační zdroje, které by nám pomohly se na příchod nové AML/CFT regulace pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy připravit?
Odpověď:
V žádosti[1] požadujete podrobné informace (poradenství) týkající se konkrétních kroků, opatření a požadavků, které bude muset poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy splnit. K tomu považuje ČNB za nezbytné uvést, že na základě žádostí podaných v režimu informačního zákona není povinna vytvářet tzv. nové informace – v tomto případě informace, jak mají žadatelé postupovat při poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. ČNB v rámci své osvětové činnosti nemůže nahrazovat činnost samotných účastníků finančního trhu ani jejich právních či ekonomických poradců. Příslušnou výluku z informační povinnosti v tomto ohledu stanoví informační zákon výslovně v § 2 odst. 4, podle kterého se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
K Vaší žádosti tedy lze poskytnout pouze informace, které k dotazované problematice již existují: ČNB zpracovala pro podporu a návod osob, na které dopadá nová regulace v oblasti kryptoaktiv, rozhraní v rámci svých webových stránek, kde je řada informací dostupných. Rozsah povinností v oblasti prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML/CFT“) lze nejlépe postihnout v části Metodické a výkladové materiály v oblasti AML/CFT, kterou ČNB rovněž pravidelně aktualizuje a doplňuje o obecné pokyny evropských dohledových orgánů (European Supervisory Authorities). Stejně tak je v této části webu ČNB věnován prostor oblasti regulace sektoru kryptoaktiv. Pro Vámi zmíněnou oblast jsou relevantní i některé benchmarky (k tématům transakčního monitoringu, mediálních kauz či sankčního screeningu atd.), které vydává ČNB a jsou rovněž zveřejněny na webových stránkách ČNB v části Co nového v dohledu.
Návodné metodické pokyny pro oblast AML/CFT pak rovněž připravuje Finanční analytický úřad (dále jen „FAÚ“). Ten na svých stránkách uveřejňuje metodické pokyny pro jednotlivé oblasti (identifikace a kontrola klienta, skutečné vlastnictví právnických osob, politicky exponované osoby, apod.). Vhodným vodítkem může být též rozhraní Povinnou osobou krok za krokem, které Vám může v orientaci v problematice rovněž pomoci. Procesu oznamování podezřelých obchodů, včetně technických řešení tohoto procesu, se pak rovněž věnuje FAÚ na svém webu. Na stránkách FAÚ jsou též informace k AML balíčku a informace pro poskytovatele služeb spojených s virtuálním aktivem - Služby spojené s virtuálním aktivem.
Současně ČNB upozorňuje, že přístup k poskytování odpovědí na dotazy, které se týkají odborných otázek regulace finančního trhu, vymezila v materiálu Přístup České národní banky k poskytování odpovědí na dotazy v oblasti finančního trhu. Mezi náležitosti takového dotazu patří mj. (a) vlastní analýza problému a (b) uvedení, v čem jsou relevantní právní předpisy nejasné. V běžných případech není důvodu, aby se ČNB vyjadřovala k obecným dotazům, jak se určitá otázka řeší, nebo jaká ustanovení dopadají na určitou situaci. Tyto otázky by měli účastníci trhu umět odpovědět sami nebo s pomocí právních poradců.
Informace a odkazy na další zdroje týkající se licenčního řízení jsou případně dostupné na webových stránkách ČNB k této problematice - Povolovací a schvalovací řízení – trhy s kryptoaktivy (úvod a zejm. část D).
ČNB závěrem dodává, že poskytovatelé služeb spojených s kryptoaktivy jsou podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů povinnou osobou od roku 2017. K červenci 2025 nedochází k žádné novele tohoto předpisu, a tudíž povinnosti v něm uvedené se nemění. Ke změnám dojde až adaptací AML balíčku, jejíž příprava v letošním roce začíná. Lhůta pro adaptaci balíčku je 10. 7. 2027.
[1] Na základě znění Vašich dotazů ČNB předpokládá, že se týkají pouze povinností v oblasti AML/CFT, a nikoli získání povolení ČNB k činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy (CASP) v přechodném období dle čl. 143 odst. 3 nařízení MiCA a § 26 zákona č. 31/2025 Sb., o implementaci předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu (zákon o digitalizaci finančního trhu).