Investiční pozice – komentář
k 30. 6. 2025
Ve druhém čtvrtletí 2025 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) zvýšil o 139,3 mld. Kč na 835,8 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek nižší o 21,1 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 10,1 %. Stav hrubého zahraničního dluhu rezidentů České republiky činil na konci druhého čtvrtletí 5355,5 mld. Kč (tj. 64,7 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav hrubého zahraničního dluhu vyšší o 372,9 mld. Kč. Stav čistého zahraničního dluhu rezidentů České republiky činil na konci druhého čtvrtletí
-617,2 mld. Kč. Zahraniční dluh na čisté bázi je rozdílem stavů dluhových zahraničních pasiv a aktiv, znaménko minus tedy znamená, že rezidenti České republiky se vůči zahraničí nacházeli v čisté věřitelské pozici (7,5 % HDP).
Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld.Kč, stav ke konci období)
Ve druhém čtvrtletí se stav zahraničních aktiv snížil o 78,8 mld. Kč na 9736,7 mld. Kč, meziročně jsou aktiva vyšší o 673,2 mld. Kč.
Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld.Kč, stav ke konci období)
Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se ve druhém čtvrtletí snížil o 81,8 mld. Kč a to především v důsledku snížení aktiv ve formě obchodních úvěrů a záloh (44 mld. Kč) a snížení stavu poskytnutých mezipodnikových půjček v rámci vztahu přímé investice o 42,4 mld. Kč. Zahraniční aktiva ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 39,5 %.
Zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) se ve druhém čtvrtletí snížila o 46,5 mld. Kč a zaujímají 42,8 celkových aktiv. Rozhodující měrou se na tomto vývoji podílel pokles stavu rezervních a ostatních aktiv ČNB, který činil 65,8 mld. Kč. Podíl rezervních a ostatních aktiv ČNB zaujímá na celkových aktivech investiční pozice 35,2 %.
Hodnota zahraničních cenných papírů v rukou tuzemských investorů (portfoliové investice) se zvýšila o 38,7 mld. Kč především v důsledku nákupů majetkových podílů a dluhopisů tuzemskými nebankovními investory. Jejich podíl na celkových aktivech investiční pozice tvoří 15 %.
Kladná reálná hodnota derivátů vzrostla ve druhém čtvrtletí o 6,2 mld. Kč a zaujímá 1,6 % aktiv investiční pozice.
Stav zahraničních aktiv sektoru vládních institucí (bez portfoliových investic a derivátů) ve druhém čtvrtletí vzrostl o 4,7 mld. Kč a podíl aktiv sektoru vládních institucí na celkových aktivech tvoří 1,2 %.
Stav zahraničních pasiv investiční pozice se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 60,5 mld. Kč na 10572,5 mld. Kč ke konci června 2025. V meziročním srovnání jsou pasiva o 652,1 mld. Kč vyšší.
Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld.Kč, stav ke konci období)
Stav závazků z přímých investic se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 12,8 mld. Kč a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 58,5 %. Tuzemské společnosti čerpaly úvěry od zahraničních mateřských, sesterských a dceřiných společností a současně zahraniční investoři snižovali svoje účasti v tuzemských dceřiných společnostech.
Ve vývoji závazků z portfoliových investic vůči zahraničí byly určující nákupy tuzemských krátkodobých bankovních dluhových cenných papírů nerezidenty. Výsledný stav závazků se zvýšil o 167,4 mld. Kč a na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 17,3 %.
Stav záporné reálné hodnoty derivátů poklesl ve druhém čtvrtletí o 1,5 mld. Kč a činí 1,4 % celkových pasiv.
Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil ve druhém čtvrtletí o 69,6 mld. Kč a činí 5355,5 mld. Kč ke konci června 2025. V meziročním srovnání je jeho stav o 372,9 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 50,3 % z celkových dluhových pasiv.
Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld.Kč, stav ke konci období)
U bankovního sektoru vč. ČNB ve druhém čtvrtletí vrostl zahraniční dluh o 91,1 mld. Kč. Podíl bankovního sektoru vč. ČNB na celkovém zahraničním dluhu činí 39,1 %.
Dále byl ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů ve druhém čtvrtletí patrný pokles stavu zadluženosti u ostatních sektorů (28,9 mld. Kč), plynoucí především z poklesu stavu přijatých půjček (28,1 mld. Kč) od nerezidentů (přímých i ostatních investorů). Podíl ostatních sektorů na celkovém zahraničním dluhu činí 45,3 %.
U sektoru vládních institucí ve druhém čtvrtletí zahraniční dluh vzrostl o 7,3 mld. Kč a podíl na celkovém zahraničním dluhu dosáhl 15,7 %.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady od nerezidentů a půjčkami od zahraničních mateřských, sesterských a dceřiných společností (v souhrnu 54,8 % zahraničního dluhu).
Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld.Kč, stav ke konci období)
Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 77,7 %. Zbývající část (22,3 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.
Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld.Kč, stav ke konci období)
Úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních dlouhodobých závazků podle stavu k 30. červnu 2025 činí na rok 2025 182,5 mld. Kč (z toho jistina 157,3 mld. Kč a úroky 25,2 mld. Kč). Na rok 2026 je poté celkově plánováno uhradit (včetně úroků) 536,1 mld. Kč a na další roky celkově 2264,2 mld. Kč.
Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků
(v mld. Kč)
