Investiční pozice – komentář

k 30. 9. 2021

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 30. 9. 2021 jsou zveřejněny aktualizované údaje ke konci druhého čtvrtletí 2021. Revidované údaje zohledňují aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů.

xxxx

Ve třetím čtvrtletí 2021 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) zvýšil o 64,5 mld. Kč na 643,8 mld. Kč ke konci září. V meziročním srovnání je schodek vyšší o 90,8 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 10,7 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci třetího čtvrtletí 4318,3 mld. Kč (tj. 71,9 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu o 47,7 mld. Kč nižší.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve třetím čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 687,1 mld. Kč na 8659,1 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 1046,6 mld. Kč vyšší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období) 

Vývoj struktury aktiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 49,6 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 43 %.  V navýšení stavu rezervních aktiv ČNB o 143,5 mld. Kč je zahrnuta všeobecná alokace SDR, kterou schválila Rada guvernérů MMF dne 2. 8. 2021. Částka alokovaná podle členské kvóty České republiky v MMF je 2,1 mld. SDR, tj. 64,4 mld. Kč.

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se ve třetím čtvrtletí zvýšil v důsledku navyšování stavu základního kapitálu v zahraničních přidružených firmách. Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 28,8 %.

Držba zahraničních cenných papírů tuzemskými investory tvoří 10,8% celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů se ve třetím čtvrtletí zvýšila v důsledku vývoje cen komodit a tvoří 10,4 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se ve třetím čtvrtletí nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,4 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil ve třetím čtvrtletí o 751,6 mld. Kč na 9302,9  mld. Kč ke konci září. V meziročním srovnání jsou pasiva o 1137,4 mld. Kč vyšší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury pasiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se ve třetím čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 51,3 %. Zvýšil se stav majetkových účastí v tuzemských dceřiných společnostech vlivem reinvestování zisku zahraničními investory a čerpání půjček od přidružených podniků.

Pokles stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve třetím čtvrtletí ovlivnilo snížení držby vládních a bankovních dluhopisů v rukou zahraničních investorů. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 16,9 %.    

Stav záporné reálné hodnoty derivátů se ve třetím čtvrtletí zvýšil vlivem vývoje cen komodit a činí 10,9 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil ve třetím čtvrtletí o 128,6 mld. Kč a činí, 4318,3 mld. Kč ke konci září. V meziročním srovnání je jeho stav o 47,7 mld. Kč nižší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 45,7 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve třetím čtvrtletí určující nárůst zadluženosti bankovního sektoru vč. ČNB vzhledem k navýšení stavu krátkodobých přijatých vkladů a všeobecné alokaci SDR, kterou schválila Rada guvernérů MMF dne 2. 8. 2021. Částka alokovaná podle členské kvóty České republiky v MMF je 2,1 mld. SDR, tj. 64,4 mld. Kč. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 41,6 %.

V poklesu stavu zahraniční zadluženosti vládního sektoru se promítl pokles držby vládních dluhopisů nerezidenty. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 16,5 %.

Zahraniční dluh ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor) se snížil v důsledku splátek obchodních úvěrů. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 41,9 % z celkového zahraničního dluhu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy (v souhrnu 48,9 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů (v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 75,3 %. Zbývající část (24,7 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru (v mld. Kč, stav ke konci období)