Investiční pozice – komentář

k 31. 3. 2022

V prvním čtvrtletí 2022 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) zvýšil o 179,4 mld. Kč na 1 131,8 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je schodek vyšší o 398,7 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 18 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci prvního čtvrtletí 4 664,8 mld. Kč (tj. 74,3 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu o 350,4 mld. Kč vyšší.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

V prvním čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 527,6 mld. Kč na 9 140,8 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 1 427,2 mld. Kč vyšší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období) 

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 48,2 %. Stav rezervních  a ostatních aktiv ČNB se zvýšil v prvním čtvrtletí o 1,5 mld. Kč a tvoří 41,8 %.   

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se v prvním čtvrtletí zvýšil především v důsledku růstu objemu krátkodobých aktiv u podniků nespojených s přímou investicí. Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 27 %.

Držba zahraničních cenných papírů tuzemskými investory tvoří 10,4 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů se v prvním čtvrtletí zvýšila o 448,7 mld. Kč a zaujímá 13,9 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se v prvním čtvrtletí nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,5 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil v prvním čtvrtletí o 707 mld. Kč na 10 272,7  mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání jsou pasiva o 1 825,9 mld. Kč vyšší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se v prvním čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 49,4 %. Zvýšil se stav majetkových účastí v tuzemských dceřiných společnostech vlivem navyšování základního kapitálu společností vč. reinvestování zisku zahraničními investory.

Pokles stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí v prvním čtvrtletí ovlivnilo především snížení držby bankovních a vládních dluhopisů v rukou zahraničních investorů. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 15,1 %.    

Stav záporné reálné hodnoty derivátů se v prvním čtvrtletí zvýšil o 441,9 mld. Kč a činí 13,4 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil v prvním čtvrtletí o 193,3 mld. Kč a činí 4 664,8 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je jeho stav o 350,4 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 39,1 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl v prvním čtvrtletí určující nárůst zadluženosti bankovního sektoru vč. ČNB vzhledem k navýšení stavu přijatých vkladů a půjček od zahraničních investorů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 46,2 %.

V poklesu stavu zahraniční zadluženosti vládního sektoru se promítlo snížení držby vládních dluhopisů nerezidenty. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 12,3 %.

Zahraniční dluh ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor) se zvýšil v důsledku čerpání finančních a obchodních úvěrů podniky nespojenými s přímou investicí.  Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 41,5 % z celkového zahraničního dluhu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy (v souhrnu 53 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 77,8 %. Zbývající část (22,2 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)