Investiční pozice – komentář

k 30. 6. 2020

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 30.6.2020 jsou zveřejněny aktualizované údaje ke konci prvního čtvrtletí 2020. Revidované údaje zohledňují aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů. 

xxxx

Ve druhém čtvrtletí 2020 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 16,3 mld. Kč na 761,7 mld. Kč ke konci června. V meziročním srovnání je schodek nižší o 413,2 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 13,4 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci druhého čtvrtletí 4396,4 mld. Kč (tj. 77,5 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu o 37,3 mld. Kč vyšší.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve druhém čtvrtletí se stav zahraničních aktiv snížil o 138,4 mld. Kč na 7508,3 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 540,6 mld. Kč vyšší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období) 

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 56,7 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 48,3 %.  

Stav zahraničních aktiv podnikového sektoru se ve druhém čtvrtletí snížil v důsledku splácení dříve poskytnutých finančních a obchodních úvěrů podniky (včetně podniků spojených s přímou investicí). Zahraniční aktiva podnikového sektoru se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 30,7 %.

Držba zahraničních cenných papírů rezidenty naplňuje 9,8 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 2,3 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru ve druhém čtvrtletí se nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,5 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se snížil ve druhém čtvrtletí o 154,6 mld. Kč na  8270  mld. Kč z důvodu redukce závazků bankovního sektoru. V meziročním srovnání jsou celková pasiva o 127,5 mld. Kč vyšší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se ve druhém čtvrtletí mírně zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 54,7 %. Snížení stavu majetkových účastí v tuzemských firmách vyrovnalo čerpání zahraničních úvěrů tuzemskými podniky. 

Růst stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve druhém čtvrtletí ovlivnily nákupy tuzemských vládních dluhopisů nerezidenty. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 19,7 %.    

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 2,3 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) poklesl ve druhém čtvrtletí o 79,2 mld. Kč a činí 4396,4 mld. Kč ke konci června. V meziročním srovnání je jeho stav o 37,3 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 45,4 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve druhém čtvrtletí patrný pokles zadluženosti bankovního sektoru (vč. závazků ČNB) vzhledem ke splácení krátkodobých závazků a snížení objemu bankovních dluhopisů v držbě zahraničních investorů. Zadlužení bankovního sektoru zaujímalo ke konci června 38,8 % celkové zadluženosti.

U ostatních sektorů zahraniční zadlužení rovněž pokleslo vlivem snížení přijatých obchodních úvěrů.  Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 41,2 % z celkového dluhu.

Vládní sektor vykázal růst stavu zahraniční zadluženosti v návaznosti na zvyšování objemu vládních dluhopisů v držbě nerezidentů. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 20 %.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy (v souhrnu 53,8 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 72,8 %. Zbývající část (27,2 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Splátky jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních dlouhodobých závazků podle stavu k 30. 6. 2020 na druhé pololetí letošního roku činí 134,6 mld. Kč (z toho jistina 123,2 mld. Kč a úroky 11,4 mld. Kč).

Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků podle stavu k 30. 6. 2020
(v mld. Kč)