Investiční pozice – komentář

k 31. 3. 2022

V prvním čtvrtletí 2022 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) zvýšil o 179,4 mld. Kč na 1 131,8 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je schodek vyšší o 398,7 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 18 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci prvního čtvrtletí 4 664,8 mld. Kč (tj. 74,3 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu o 350,4 mld. Kč vyšší.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům (v mld. Kč, stav ke konci období)

V prvním čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 527,6 mld. Kč na 9 140,8 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 1 427,2 mld. Kč vyšší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období) 

Vývoj struktury aktiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 48,2 %. Stav rezervních  a ostatních aktiv ČNB se zvýšil v prvním čtvrtletí o 1,5 mld. Kč a tvoří 41,8 %.   

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se v prvním čtvrtletí zvýšil především v důsledku růstu objemu krátkodobých aktiv u podniků nespojených s přímou investicí. Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 27 %.

Držba zahraničních cenných papírů tuzemskými investory tvoří 10,4 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů se v prvním čtvrtletí zvýšila o 448,7 mld. Kč a zaujímá 13,9 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se v prvním čtvrtletí nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,5 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil v prvním čtvrtletí o 707 mld. Kč na 10 272,7  mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání jsou pasiva o 1 825,9 mld. Kč vyšší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury pasiv investiční pozice

Stav závazků z přímých investic se v prvním čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 49,4 %. Zvýšil se stav majetkových účastí v tuzemských dceřiných společnostech vlivem navyšování základního kapitálu společností vč. reinvestování zisku zahraničními investory.

Pokles stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí v prvním čtvrtletí ovlivnilo především snížení držby bankovních a vládních dluhopisů v rukou zahraničních investorů. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 15,1 %.    

Stav záporné reálné hodnoty derivátů se v prvním čtvrtletí zvýšil o 441,9 mld. Kč a činí 13,4 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil v prvním čtvrtletí o 193,3 mld. Kč a činí 4 664,8 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je jeho stav o 350,4 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 39,1 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl v prvním čtvrtletí určující nárůst zadluženosti bankovního sektoru vč. ČNB vzhledem k navýšení stavu přijatých vkladů a půjček od zahraničních investorů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 46,2 %.

V poklesu stavu zahraniční zadluženosti vládního sektoru se promítlo snížení držby vládních dluhopisů nerezidenty. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 12,3 %.

Zahraniční dluh ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor) se zvýšil v důsledku čerpání finančních a obchodních úvěrů podniky nespojenými s přímou investicí.  Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 41,5 % z celkového zahraničního dluhu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy (v souhrnu 53 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů (v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 77,8 %. Zbývající část (22,2 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru (v mld. Kč, stav ke konci období)