Investiční pozice – komentář

k 31. 3. 2020

Spolu s výsledky k 31. 3. 2020 jsou publikovány revize dat investiční pozice od roku 2015. Česká národní banka ve spolupráci s Českým statistickým úřadem připravila revizi platební bilance a investiční pozice České republiky vůči zahraničí. Zveřejnění je sladěno s revizí národních účtů a finančních účtů. Jde o pravidelnou výjimečnou revizi dat (tzv. benchmark revision) koordinovanou Eurostatem a Evropskou centrální bankou se zeměmi EU. Jedná se o odlišný typ revize dat, než jsou pravidelné revize dat prováděné každý rok a to z důvodu revize delší časové řady. Důvodem revize delšího období jsou zejména nové zdroje informací, ale také zavedení propočtů nových veličin. Výsledem jsou údaje platební bilance a investiční pozice státu vůči zahraničí v časové řadě od roku 2015, které jsou více konsistentní s platnými mezinárodními standardy v oblasti statistiky vnějších ekonomických vztahů.

Revize je regulérní, neboť národní účty, finanční účty, platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí vyžadují pravidelné provádění aktualizací. V Evropské unii bylo rozhodnuto tyto větší revize dat provádět koordinovaně každých pět let. Současná revize dat je ve výrazně menším rozsahu, než tomu bylo v roce 2014 při zavedení nových manuálu národních účtů (ESA2010) a platební bilance (BPM6). Jednou z priorit při realizaci revize časové řady je konsistence dat národních účtů a statistiky platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí. V případě investiční pozice jsou korekce dat provedeny na finančním účtu s cílem sladit úpravy realizované v národních účtech v sektoru zahraničí (např. na základě doporučení Eurostatu byla korigována vládní aktiva, pojistné technické rezervy a do finančních derivátů jsou nově zahrnuty údaje za zaměstnanecké opce).

Celkové trendy vývoje investiční pozice České republiky vůči zahraničí zůstávají zachovány. 

xxxx

V prvním čtvrtletí 2020 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 378,7 mld. Kč na 788 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je schodek nižší o 363,6 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 13,9 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci prvního čtvrtletí 4495,4 mld. Kč (tj. 79,2 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu o 103,5 mld. Kč vyšší. 

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům (v mld. Kč, stav ke konci období)

V prvním čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 595,2 mld. Kč na 7656,2 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 713,2 mld. Kč vyšší. 

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období) 

Vývoj struktury aktiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 56,3 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 47,5 %.

Navýšení stavu zahraničních aktiv podnikového sektoru v prvním čtvrtletí se uskutečnilo zejména v důsledku růstu stavu základního kapitálu a úvěrů u podniků spojených s přímou investicí. Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 31 %.

Držba zahraničních cenných papírů rezidenty naplňuje 9 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 3,2 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru v prvním čtvrtletí se výrazněji nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,5 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil v prvním čtvrtletí o 216,6 mld. Kč na  8444,2  mld. Kč. Meziroční přírůstek pasiv o 349,6 mld. Kč ovlivnilo především zvýšení závazků z přímých investic.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury pasiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se zvýšil v důsledku růstu stavu úvěrů přijatých od přidružených společností a navýšení základního kapitálu u tuzemských dceřiných společností. Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech zaujímá 53,7 %.

Pokles stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí v prvním čtvrtletí ovlivnily i přes nákupy tuzemských dluhových cenných papírů nerezidenty zejména záporné cenové změny u majetkových cenných papírů. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 18,3 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 3,2 % celkových pasiv. 

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) vzrostl v prvním čtvrtletí o 112,1 mld. Kč a činí 4495,4 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je jeho stav o 103,5 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 42,7 % z celkových dluhových pasiv. 

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl v prvním čtvrtletí patrný růst stavu zadluženosti vládního sektoru v návaznosti na zvyšování objemu vládních dluhopisů v držbě nerezidentů a důsledkem čerpání zahraničních úvěrů. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 17,3 %.

U ostatních sektorů se zahraniční zadlužení rovněž zvýšilo vlivem čerpání úvěrů a prodejem podnikových dluhopisů. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 41,6 % z celkového dluhu.

Bankovní sektor (vč. závazků ČNB) vykázal pokles zadluženosti vzhledem ke snížení objemu bankovních dluhopisů v držbě zahraničních investorů. Zadlužení bankovního sektoru zaujímalo ke konci března 41,1 % celkové zadluženosti.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy (v souhrnu 53,1 % zahraničního dluhu). 

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů (v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 75,5 %. Zbývající část (24,5 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru (v mld. Kč, stav ke konci období)