Investiční pozice – komentář

k 30. 6. 2021

Ve druhém čtvrtletí 2021 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) zvýšil o 36,9 mld. Kč na 530,1 mld. Kč ke konci června. V meziročním srovnání je schodek nižší o 224,5 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 9 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci druhého čtvrtletí 4183,8 mld. Kč (tj. 71 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu o 189,3 mld. Kč nižší.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve druhém čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 92,2 mld. Kč na 7960,9 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 529,3 mld. Kč vyšší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období) 

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 52,3 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 45,1 %.

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se ve druhém čtvrtletí snížil v důsledku poklesu stavu krátkodobých aktiv. Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 31,1 %.

Držba zahraničních cenných papírů rezidenty se zvýšila na 11,3 % celkových aktiv investiční pozice v důsledku nákupů zahraničních akcií tuzemskými investory.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 4,9 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se ve druhém čtvrtletí nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,4 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil ve druhém čtvrtletí o 129,1 mld. Kč na 8491  mld. Kč ke konci června. V meziročním srovnání jsou pasiva o 304,8 mld. Kč vyšší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se ve druhém čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 55,6 %. Zvýšil se stav majetkových účastí v tuzemských firmách vlivem reinvestování zisku a navyšování základního kapitálu v tuzemských dceřiných společnostech zahraničními investory.

Pokles stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve druhém čtvrtletí ovlivnilo snížení držby vládních a podnikových dlouhodobých dluhopisů v rukou zahraničních investorů. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 19,4 %.    

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 4,6 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se snížil ve druhém čtvrtletí o 92,7 mld. Kč a činí 4183,8 mld. Kč ke konci června. V meziročním srovnání je jeho stav o 189,3 mld. Kč nižší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 46,5 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve druhém čtvrtletí určující pokles zadluženosti ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor) v důsledku snížení držby dluhopisů v rukou nerezidentů a splátek finančních  a obchodních úvěrů, především u podniků nespojených s přímou investicí. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 43,5 % z celkového zahraničního dluhu.

Pokles stavu zahraniční zadluženosti vládního sektoru byl ovlivněn snížením držby vládních dluhopisů nerezidenty. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 18,6 %.

Stav zahraničního dluhu bankovního sektoru vzhledem ke snížení stavu krátkodobých pasiv mírně poklesl a ke konci června zaujímal  37,9 % celkové zadluženosti.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy (v souhrnu 48,1 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 75,6 %. Zbývající část  (24,4 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních dlouhodobých závazků podle stavu k 30. 6. 2021 činí na 2. pololetí letošního roku 342 mld. Kč (z toho jistina  321,3 mld. Kč a úroky 20,7 mld. Kč).

Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků
(v mld. Kč)