Investiční pozice – komentář

k 31. 3. 2020

Spolu s výsledky k 31. 3. 2020 jsou publikovány revize dat investiční pozice od roku 2015. Česká národní banka ve spolupráci s Českým statistickým úřadem připravila revizi platební bilance a investiční pozice České republiky vůči zahraničí. Zveřejnění je sladěno s revizí národních účtů a finančních účtů. Jde o pravidelnou výjimečnou revizi dat (tzv. benchmark revision) koordinovanou Eurostatem a Evropskou centrální bankou se zeměmi EU. Jedná se o odlišný typ revize dat, než jsou pravidelné revize dat prováděné každý rok a to z důvodu revize delší časové řady. Důvodem revize delšího období jsou zejména nové zdroje informací, ale také zavedení propočtů nových veličin. Výsledem jsou údaje platební bilance a investiční pozice státu vůči zahraničí v časové řadě od roku 2015, které jsou více konsistentní s platnými mezinárodními standardy v oblasti statistiky vnějších ekonomických vztahů.

Revize je regulérní, neboť národní účty, finanční účty, platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí vyžadují pravidelné provádění aktualizací. V Evropské unii bylo rozhodnuto tyto větší revize dat provádět koordinovaně každých pět let. Současná revize dat je ve výrazně menším rozsahu, než tomu bylo v roce 2014 při zavedení nových manuálu národních účtů (ESA2010) a platební bilance (BPM6). Jednou z priorit při realizaci revize časové řady je konsistence dat národních účtů a statistiky platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí. V případě investiční pozice jsou korekce dat provedeny na finančním účtu s cílem sladit úpravy realizované v národních účtech v sektoru zahraničí (např. na základě doporučení Eurostatu byla korigována vládní aktiva, pojistné technické rezervy a do finančních derivátů jsou nově zahrnuty údaje za zaměstnanecké opce).

Celkové trendy vývoje investiční pozice České republiky vůči zahraničí zůstávají zachovány. 

xxxx

V prvním čtvrtletí 2020 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 378,7 mld. Kč na 788 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je schodek nižší o 363,6 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 13,9 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci prvního čtvrtletí 4495,4 mld. Kč (tj. 79,2 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu o 103,5 mld. Kč vyšší. 

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

V prvním čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 595,2 mld. Kč na 7656,2 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 713,2 mld. Kč vyšší. 

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období) 

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 56,3 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 47,5 %.

Navýšení stavu zahraničních aktiv podnikového sektoru v prvním čtvrtletí se uskutečnilo zejména v důsledku růstu stavu základního kapitálu a úvěrů u podniků spojených s přímou investicí. Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 31 %.

Držba zahraničních cenných papírů rezidenty naplňuje 9 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 3,2 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru v prvním čtvrtletí se výrazněji nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,5 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil v prvním čtvrtletí o 216,6 mld. Kč na  8444,2  mld. Kč. Meziroční přírůstek pasiv o 349,6 mld. Kč ovlivnilo především zvýšení závazků z přímých investic.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se zvýšil v důsledku růstu stavu úvěrů přijatých od přidružených společností a navýšení základního kapitálu u tuzemských dceřiných společností. Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech zaujímá 53,7 %.

Pokles stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí v prvním čtvrtletí ovlivnily i přes nákupy tuzemských dluhových cenných papírů nerezidenty zejména záporné cenové změny u majetkových cenných papírů. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 18,3 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 3,2 % celkových pasiv. 

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) vzrostl v prvním čtvrtletí o 112,1 mld. Kč a činí 4495,4 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je jeho stav o 103,5 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 42,7 % z celkových dluhových pasiv. 

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl v prvním čtvrtletí patrný růst stavu zadluženosti vládního sektoru v návaznosti na zvyšování objemu vládních dluhopisů v držbě nerezidentů a důsledkem čerpání zahraničních úvěrů. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 17,3 %.

U ostatních sektorů se zahraniční zadlužení rovněž zvýšilo vlivem čerpání úvěrů a prodejem podnikových dluhopisů. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 41,6 % z celkového dluhu.

Bankovní sektor (vč. závazků ČNB) vykázal pokles zadluženosti vzhledem ke snížení objemu bankovních dluhopisů v držbě zahraničních investorů. Zadlužení bankovního sektoru zaujímalo ke konci března 41,1 % celkové zadluženosti.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy (v souhrnu 53,1 % zahraničního dluhu). 

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 75,5 %. Zbývající část (24,5 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)