Investiční pozice – komentář

k 30. 9. 2022

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 30. 9. 2022 jsou zveřejněny aktualizované údaje ke konci druhého čtvrtletí 2022. Revidované údaje zohledňují aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů. 

xxxx

Ve třetím čtvrtletí 2022 se prohloubil schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) o 282,3mld. Kč na 1442,4 mld. Kč ke konci září. V meziročním srovnání je schodek vyšší o 486 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 21,8 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci třetího čtvrtletí 4340,7 mld. Kč (tj. 65,7 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu o 25,7 mld. Kč nižší.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve třetím čtvrtletí stav zahraničních aktiv vzrostl o 13,1 mld. Kč na  9511,8 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 984,8 mld. Kč vyšší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období) 

Vývoj struktury aktiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 41,5 %. Stav rezervních  a ostatních aktiv ČNB poklesl ve třetím čtvrtletí o 344 mld. Kč a tvoří 35,2 % celkových aktiv investiční pozice.   

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se ve třetím čtvrtletí zvýšil především v důsledku navýšení kapitálových účastí a reinvestování zisku tuzemskými podniky do zahraničních spřízněných firem. Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí 26,7% na celkových aktivech investiční pozice.

Držba zahraničních cenných papírů tuzemskými investory se snížila v důsledku odprodejů části zahraničních akcií a dluhopisů tuzemskými investory a tvoří 9,3% celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů ve třetím čtvrtletí vzrostla o 429,1 mld. Kč především v důsledku přecenění komoditních derivátů a zaujímá 21,9 % celkových aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se ve třetím čtvrtletí téměř nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,6 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice vrostl ve třetím čtvrtletí o 295,4 mld. Kč na 10954,2  mld. Kč. V meziročním srovnání jsou pasiva o 1470,8 mld. Kč vyšší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury pasiv investiční pozice

Stav závazků z přímých investic se ve třetím čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 46,6 %. Hlavním faktorem bylo navyšování základního kapitálu v tuzemských firmách formou reinvestování zisku zahraničními vlastníky.

Pokles stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve třetím čtvrtletí ovlivnilo především snížení držby bankovních dluhopisů zahraničními investory. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 9,7 %.    

Stav záporné reálné hodnoty derivátů ve třetím čtvrtletí narostl o 506,1 mld. Kč především vlivem přecenění komoditních derivátů a činí 21,6 % celkových pasiv investiční pozice.  

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) ve třetím čtvrtletí poklesl o 244,8 mld. Kč a činí 4340,7 mld. Kč ke konci září. V meziročním srovnání je jeho stav o 25,7 mld. Kč nižší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 38,9 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve třetím čtvrtletí patrný pokles stavu zadluženosti bankovního sektoru (vč. ČNB) v důsledku snížení přijatých zahraničních vkladů a snížení objemu bankovních dluhopisů v rukou nerezidentů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 41,7 %.

Zahraniční dluh vládního sektoru narostl v souvislosti s čerpáním krátkodobých půjček ze zahraničí a nákupy vládních dluhopisů nerezidenty. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 13,9 %.

Zahraniční dluh ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor) narostl v důsledku čerpání obchodních úvěrů podniky nespojenými s přímou investicí. Podíl ostatních sektorů  na celkové výši zahraničního dluhu dosáhl 44,4 %.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků (v souhrnu 49,2 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů (v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 73,8 %. Zbývající část (26,2 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru (v mld. Kč, stav ke konci období)