Investiční pozice – komentář
k 31. 12. 2025
Spolu s výsledky investiční pozice a zahraničního dluhu za čtvrté čtvrtletí 2025 jsou zveřejněny aktualizované údaje za první až třetí čtvrtletí roku 2025, a všechna čtvrtletí roku 2024. Revidované údaje zohledňují především zpřesněné údaje ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů včetně ročního výběrového šetření přímých zahraničních investic v tuzemsku a přímých tuzemských investic v zahraničí.
xxx
Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) zvýšil o 8,6 mld. Kč na 836,6 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek vyšší o 242,0 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 9,8 %. Stav hrubého zahraničního dluhu rezidentů České republiky činil na konci čtvrtého čtvrtletí 5682,8 mld. Kč (tj. 66,5 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav hrubého zahraničního dluhu vyšší o 484,1 mld. Kč. Stav čistého zahraničního dluhu rezidentů České republiky činil na konci čtvrtého čtvrtletí −567,6 mld. Kč. Zahraniční dluh na čisté bázi je rozdílem stavů dluhových zahraničních pasiv a aktiv, znaménko minus tedy znamená, že rezidenti České republiky se vůči zahraničí nacházeli v čisté věřitelské pozici (6,6 % HDP).
Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Ve čtvrtém čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 218,2 mld. Kč na 10436,8 mld. Kč, meziročně jsou aktiva vyšší o 517 mld. Kč.
Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Hodnota zahraničních cenných papírů v rukou tuzemských investorů (portfoliové investice) se zvýšila o 83,7 mld. Kč, především v důsledku nákupů zahraničních podílových listů a dluhopisů tuzemskými nebankovními investory. Jejich podíl na celkových aktivech investiční pozice tvoří 15,9 %.
Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 62,7 mld. Kč, a to především v důsledku zvýšení stavu aktiv souvisejících s přímými zahraničními investicemi. Zahraniční aktiva ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 39,5 %.
Zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila o 54,5 mld. Kč a zaujímají 41,8 % celkových aktiv. Rozhodující měrou se na tomto vývoji podílel růst stavu rezervních a ostatních aktiv ČNB, který činil 98,3 mld. Kč. Podíl rezervních a ostatních aktiv ČNB zaujímá na celkových aktivech investiční pozice 34,9 %.
Kladná reálná hodnota derivátů se ve čtvrtém čtvrtletí snížila o 9,3 mld. Kč a zaujímá 1,4 % aktiv investiční pozice.
Stav zahraničních aktiv sektoru vládních institucí (bez portfoliových investic a derivátů) ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl o 26,4 mld. Kč a podíl aktiv sektoru vládních institucí na celkových aktivech tvoří 1,4 %.
Stav zahraničních pasiv investiční pozice se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 226,8 mld. Kč na 11273,4 mld. Kč ke konci prosince 2025. V meziročním srovnání jsou pasiva o 759 mld. Kč vyšší.
Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Ve vývoji závazků z portfoliových investic vůči zahraničí byly určující nerezidentské nákupy tuzemských dluhových cenných papírů emitovaných ze strany komerčních bank a sektoru vládních institucí. Výsledný stav závazků se zvýšil o 192,9 mld. Kč a na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 18,8 %.
Stav závazků z přímých investic se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 69,9 mld. Kč a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 57,9 %.
Zahraniční závazky bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) se ve čtvrtém čtvrtletí snížily o 16 mld. Kč a zaujímají 14,9 % celkových pasiv.
Stav záporné reálné hodnoty derivátů poklesl ve čtvrtém čtvrtletí o 8,5 mld. Kč a činí 1,2 % celkových pasiv.
Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí o 127,2 mld. Kč a činil 5682,8 mld. Kč ke konci prosince 2025. V meziročním srovnání je stav zahraničního dluhu o 423,2 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 50,5 % z celkových dluhových pasiv.
Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld.Kč, stav ke konci období)

U bankovního sektoru vč. ČNB ve čtvrtém čtvrtletí vrostl zahraniční dluh o 87,7 mld. Kč. Podíl bankovního sektoru vč. ČNB na celkovém zahraničním dluhu činí 40,5 %.
U sektoru vládních institucí ve čtvrtém čtvrtletí zahraniční dluh vzrostl o 67,8 mld. Kč a podíl na celkovém zahraničním dluhu dosáhl 15,9 %.
Ve čtvrtém čtvrtletí klesala zadluženost u ostatních sektorů (28,2 mld. Kč), a to především v důsledku poklesu stavu obchodních úvěrů a záloh ostatních sektorů vůči zahraničí (17 mld. Kč). Podíl ostatních sektorů na celkovém zahraničním dluhu činí 43,6 %.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady od nerezidentů a půjčky od zahraničních mateřských, sesterských a dceřiných společností (v souhrnu 53,8 % zahraničního dluhu).
Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh soukromého sektoru zahrnuje 76,5 % celkové zahraniční zadluženosti. Zbývající část (23,5 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu, které jsou zařazené mimo sektor vládních institucí.
Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2025 činí na rok 2026 383,7 mld. Kč (z toho jistina 323,2 mld. Kč a úroky 60,5 mld. Kč). Na rok 2027 je pak celkově plánováno uhradit (včetně úroků) 593 mld. Kč a na další roky celkově 2199,6 mld. Kč.
Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků
(v mld. Kč)
