První odhad dopadů pandemie COVID-19 na ekonomiku ČR – aktualizováno 2. 10.

Česko se postupně učí fungovat s nemocí COVID-19: ve třetím čtvrtletí se virem nakazilo 6krát více lidí než ve čtvrtletí druhém, navzdory tomu průměrná spotřeba elektřiny mezikvartálně vzrostla o 5,4 procent. Až ČSÚ zveřejní 30. října číslo o HDP ve 3Q, čekáme, že mezičtvrtletní růst ekonomiky bude první optimistické číslo z ekonomiky od počátku pandemie.

Vysokofrekvenční data o vývoji spotřeby elektřiny očišťujeme o vliv počasí a využíváme je jako proxy pro odhad ekonomického vývoje při nedostupnosti základních makroekonomických statistik. Cílem naší analýzy je odhadnout body zvratu a další vývoj v ekonomice zasažené pandemií COVID-19. Dna ekonomického cyklu bylo dosaženo v polovině dubna, kdy spotřeba elektřiny klesla meziročně o 13,7 %.

Nově jsme do blogu doplnili další ukazatele, které jsme doteď testovali interně. Jedná se o vývoj počtu kilometrů najetých kamiony na dálnicích, emise NO2 v Praze anebo anonymní data o pohybu lidí od společnosti Apple.


Přehled aktualizací


(1) Vysokofrekvenční data jako proxy pro ekonomický vývoj

Od počátku dubna měříme ekonomiku každý týden přes spotřebu elektřiny. Data jsou dostupná okamžitě. Výsledky publikujeme v pravidelných aktualizacích tohoto blogu. Vysokofrekvenční data o vývoji spotřeby elektřiny očišťujeme o vliv počasí a využíváme je jako proxy pro odhad hospodářského vývoje při nedostupnosti základních makroekonomických statistik.

V minulém týdnu byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 0,6 %, v předminulém vyšší o 1,8 %. Měřeno spotřebou elektřiny (očištěnou o vliv počasí) je česká ekonomika již za dnem, kterého bylo dosaženo v polovině dubna (tehdy meziročně klesla spotřeba elektřiny o 13,7 %).  Výsledky naší analýzy shrnuje Graf 1 a Tabulka A1 v dodatku.

Graf 1: Epidemiologický a hospodářský vývoj v ČR od začátku března

Epidemiologický vývoj není příznivý (viz Graf 1). Jeho zhoršení se ale dalo očekávat.  Skončila první fáze boje s nemocí COVID-19, kdy se část ekonomiky zavřela. Cílem bylo poznat nemoc a zajistit funkčnost a kapacitu zdravotnictví. Aby zdravotníci měli vybavení, pomůcky a sami masivně neonemocněli. Aby byla místa v nemocnicích, včetně JIP. Aby se stíhali ošetřit všichni pacienti s dalšími nemocemi.

Probíhá druhá fáze boje – přechodová. Uzavřené části ekonomiky se postupně otevřely. Prioritou i nadále zůstává funkčnost systému zdravotní péče. Zároveň ale přibyl cíl ekonomický: vyhnout se ekonomické depresi a finanční krizi. Zabránit především tomu, že začnou padat banky, kterým by lidé a podniky přestali masivně splácet úvěry. Cenou za to je opětovný nárůst počtu nově nakažených. Vše rozhodne, jak se s virem COVID-19 a jeho mutanty naučíme žít.

Graf 2: Meziroční změna spotřebované elektřiny

Nově blog doplňujeme o další alternativní ukazatele, které jsme doteď testovali interně: o vývoj počtu najetých kilometrů kamiony na českých dálnicích, o emise NO2, o cestujících na letišti v Praze a o anonymní data o pohybu lidí od společnosti Apple.

Jako alternativní vysokofrekvenční ukazatel hospodářské aktivity bývá využívána koncentrace oxidu dusičitého (NO2) v ovzduší (viz např. https://www.bundesbank.de/en/statistics/economic-activity-and-prices/weekly-activity-index/methodology-833982 , https://www.eea.europa.eu/themes/air/air-quality-and-covid19 ). NO2 je plyn, který vzniká při spalovacích procesech například v elektrárnách, teplárnách, významným zdrojem plynu je také doprava, především dieselové motory. Ukazuje se ale (viz Graf 3), že v případě ČR indikátor není významně korelován s ekonomickou aktivitou. Velkou roli totiž hrají povětrnostní podmínky (oblačnost, rychlost větru, teplota) – viz např. https://chmibrno.org/blog/2020/03/24/koncentrace-no2-behem-karanteny-v-ceske-republice-druzicove-snimky-a-stanicni-data/, https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/emise-stuttgart-brno-nox-no2-dusik-limity.A200417_094059_automoto_fdv .

Graf 3: Koncentrace oxidu dusičitého

Dalším uvažovaným ukazatelem jsou najeté kilometry těžkými kamiony na českých dálnicích, o nichž máme informace z mýtných bran od Ministerstva dopravy. Graf 4 zobrazuje meziroční změnu najetých kilometrů na D1 a D5, tedy na dálnicích s přibližně stabilní délkou zpoplatněných úseků za poslední roky.  Podobně jako u spotřeby elektřiny dosáhla silniční nákladní přeprava dna v dubnu. U dálnice D5 dosáhl meziroční propad 34,4 %, u D1 byl pokles mírnější (o 21,6 %). Lze předpokládat, že doprava z ČR do Německa v dubnu poklesla více než doprava v rámci ČR. Po dosažení dubnového dna se ale doprava rychle zotavila – například v červenci těžké kamiony v součtu na obou dálnicích najely oproti květnu o 20 % více kilometrů, oproti dubnovému dnu o 32 % (sezonně očištěno).

Graf 4: Najeté kilometry těžkými kamiony na českých dálnicích

Co se týče osobní dopravy, pokles přepravených osob na letišti Praha dosáhl v dubnu bezprecedentních 99,9 % (viz Graf 5). I přes jisté oživení letecké dopravy po otevření hranic se v průběhu prázdnin meziroční propad počtu přepravených osob zmírnil pouze na 85,7 %; poté se propad opět prohloubil, a to až na 89 % v předposledním zářijovém týdnu.

Graf 5: Letiště Praha – počet přepravených pasažérů

Pokračující krize v mezinárodním turismu ukazuje na změnu chování lidí, kteří rychle reagují na zvýšené riziko nákazy. Tuto rychlost ilustrují data o využívání navigací společnosti Apple. Graf 6 ukazuje, že lidé omezili cestování auty i hromadnou dopravou ještě před vyhlášením karantény v polovině března – využívali tedy více možnosti pracovat z domova. Ve druhé polovině září došlo spolu s nárůstem nákazy k poklesu využívání hromadné dopravy i cestování automobily, tento pokles ale zdaleka nedosahuje březnových hodnot.

Graf 6: Změny v trendech pohybu lidí

(2) Zpětné testování vysokofrekvenčních dat

Cílem naší analýzy je především odhadnout body zvratu v ekonomice zasažené pandemií COVID-19. V aktualizaci blogu z 21. července jsme uvedli, že náš odhad na základě spotřeby elektřiny ukazuje na mezičtvrtletní pokles ekonomiky ve druhém kvartálu o 7,5 %. V dalším týdnu ČSÚ zveřejnil předběžný odhad poklesu, na základě něhož ekonomika mezičtvrtletní poklesla o 8,4 %. Dále byl tento odhad 1. září zpřesněn na 8,7 %.

Ukazuje se, že použití elektřiny jako alternativního ukazatele vede k relativně úspěšnému odhadu. A to i přesto, že korelace mezi ekonomickou aktivitou (měřeno růstem HDP) a spotřebou elektřiny není zdaleka dokonalá. Analýzu jsme provedli v aktualizaci blogu z 18. května. Závěr je v souladu s například INSEE (2020, link https://www.insee.fr/en/statistiques/4620518?sommaire=4473307), kteří ukazují, že alternativní vysokofrekvenční ukazatele aktivity mají vypovídající schopnost právě v dobách velkých zvratů v ekonomice.

Podobný závěr lze učinit o vztahu mezi spotřebou elektřiny a průmyslovou výrobou, byť nám historická korelace vyšla nižší než u HDP (opět viz aktualizace blogu z 18. května). U průmyslové produkce byl největší meziroční propad (o 35,1 %) zaznamenán v dubnu (viz Graf 7). Poté došlo k postupné stabilizaci a produkce za červenec poklesla meziročně o 5 %. Meziroční pokles spotřebované elektřiny byl mírnější, za duben cca o 10 %, ale opět, bod zvratu byl shodný. Pokud vztah mezi oběma veličinami pokračuje i nadále, pokles průmyslové produkce se v srpnu dále zmírnil – více viz Graf 7.

Graf 7: Průmyslová produkce a spotřeba elektřiny

Z Grafu 4 je pak patrné, že i meziroční změny najetých kilometrů jsou do určité míry korelovány s meziročním růstem HDP.

Z výše uvedených ukazatelů by bylo již možné zkonstruovat souhrnný index. Pro hodnocení ekonomického vývoje má ale nyní pro nás větší hodnotu vyhodnocovat informace z jednotlivých veličin zvlášť, než všechny shrnout pod index. Konstrukcí indexu se ale budeme dále zabývat a výsledky výzkumu budeme publikovat.

(3) Mezinárodní vysokofrekvenční indexy

Navázali jsme spolupráci s týmy v německé Bundesbance a v americké centrální bance Fed, které se podobně jako my zabývají sledováním vývoje ekonomiky pomocí rychle dostupných ukazatelů (viz Graf 8). A které souhrnné indexy zkonstruovali.

Index sestavovaný Bundesbankou (Weekly Activity Index, WAI) naznačuje oživení ekonomiky. Pokud bychom srovnali měsíce červen až srpen s předchozími třemi měsíci, indikátor ukazuje na růst HDP o 6,5 %. Vedle toho index sestavovaný newyorským Fedem (Weekly Economic Index, WEI) implikuje za období červen až srpen meziroční pokles ekonomiky o 4,7 %.

Graf 8: Srovnání vysokofrekvenčních ukazatelů hospodářského vývoje v ČR, Německu a USA v roce 2020

Metodice výpočtu indexů našich kolegů se věnuje předchozí aktualizace našeho blogu (https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Prvni-odhad-dopadu-pandemie-COVID-19-na-ekonomiku-CR-aktualizovano-21.-7./). Pro přesnost opakujeme, že v Německu sledují klouzavý mezičtvrtletní vývoj, proto je index výrazně v plusu.

Jako indikátor globální poptávky je vhodné se dívat i na Čínu, kde nákaza přišla zhruba o kvartál dříve proti Evropě. Pro sledování vývoje volíme dva indexy (viz Graf 9): Li Keqiang index, který zahrnuje data o meziroční změně spotřeby elektřiny, nákladní vlakové dopravy a objemu úvěrů. Druhým indexem je Satellite Manufacturing Index od české firmy SpaceKnow. Index přes satelity sleduje aktivitu továren a dopravy a vše vyhodnocuje umělou inteligencí. První z indexů ukazuje, že čínská ekonomika dosáhla svého dna v lednu. Od té doby na základě tohoto indikátoru roste čínská ekonomika podobnými tempy jako před pandemií. Data ze satelitů identifikují dno na únor, nicméně expanze v posledních třech měsících ztrácí na síle. Víceméně se tak potvrzuje, že ekonomický vývoj je v Číně přibližně o kvartál napřed.

Graf 9: Alternativní ukazatele vývoje čínské ekonomiky

Závěr

Ve třetím čtvrtletí byl 6krát větší počet nakažených než ve druhém čtvrtletí, přesto spotřeba elektřiny mezikvartálně vzrostla o 5,4 %. Rovněž i nákladní silniční doprava zaznamenala růst – kilometry najeté kamiony na dálnicích vzrostly v červenci oproti květnu o 20 %, oproti dubnu o 32 %. Učíme se tak s nemocí COVID-19 žít. Data o růstu HDP za třetí kvartál se dozvíme s výrazným zpožděním. ČSÚ jejich předběžný odhad zveřejní až 30. října. Čekáme, že mezičtvrtletní růst HDP bude první optimistické makro číslo z ekonomiky jako celku od počátku pandemie.

Blog budeme dále aktualizovat. Děkujeme za vaše reakce a uvítáme další vaše poznámky a komentáře na našich emailech ales.michl@cnb.cz a tomas.adam@cnb.cz.


Dodatek 1

Tabulka A1 – Meziroční změna spotřeby elektřiny v ČR (v %, očištěno o vliv počasí)

Týden v roce 2020

Meziroční změna spotřeby elektřiny v ČR
(%, očištěno o vliv počasí)

2 (od 6. ledna) 0,5
3 (od 13. ledna) 0,9
4 (od 20. ledna) 0,4
5 (od 27. ledna) 3,7
6 (od 3. února) 2,1
7 (od 10. února) -0,8
8 (od 17. února) 0,5
9 (od 24. února) -2,3
10 (od 2. března) 2
11 (od 9. března) 3,6
12 (od 16. března; karanténa) -0,2
13 (od 23. března) -7
14 (od 30. března) -10,8
15 (od 6. dubna; Velikonoce) -5,5
16 (od 13. dubna) -13,7
17 (od 20. dubna) -11,6
18 (od 27. dubna) -7,2
19 (od 4. května) -9,2
20 (od 11. května) -8,9
21 (od 18. května) -8,3
22 (od 25. května) -6,9
23 (od 1. června) -7,1
24 (od 8. června) -7
25 (od 15. června) -6
26 (od 22. června) -4,5
27 (od 29. června) -2,6
28 (od 6. července) -2,7
29 (od 13. července) -2,2
30 (od 20. července) 1,3
31 (od 27. července) -3,0
32 (od 3. srpna) -6,4
33 (od 10. srpna) 0,1
34 (od 17. srpna) -1,8
35 (od 24. srpna) -4,0
36 (od 31. srpna) -2,4
37 (od 7. září) 0
38 (od 14. září) 1,8
39 (od 21. září) -0,6

Zdroj: data – ČEPS, model očištění – autoři

Dodatek 2

Následující grafy zobrazují spotřebu elektřiny, kterou přebíráme od ČEPS. Dále venkovní teplotu. Následně očištěnou spotřebu energie o vliv venkovní teploty. A konečně výslednou meziroční změnu spotřeby elektřiny očištěnou o vliv počasí.

Graf A1: Průměrná spotřeba elektrické energie v daném týdnu

Graf A2: Průměrná teplota v daném týdnu

Graf A3: Průměrná očištěná spotřeba elektrické energie v daném týdnu

Graf A4: Meziroční změna spotřebované elektřiny