ČNB poskytla dne 2. 7. 2024 následující informace:
ČNB nevede evidenci osob promotéra ve smyslu § 188 zákona č. 240/2013 o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZISIF“).
ČNB ve smyslu § 104 odst. 2 a § 107 ZISIF ve znění platném k 30. 4. 2020 udělila povolení používat označení podílového fondu svým jménem jedné osobě, povolení používat označení svěřenského fondu svým jménem ČNB neudělila žádné osobě.
ČNB poskytla dne 10. 7. 2024 následující informace:
ČNB v letech 2021, 2022 a 2023 nežádala o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů od osob zajišťujících veřejnou komunikační síť nebo poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací dle § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, ve znění pozdějších předpisů.
ČNB poskytla dne 19. 7. 2024 následující informace:
K Vaší žádosti ČNB opakovaně sděluje, že na základě Vašich podání nebylo se společností _______________________________________________________________________________________ zahájeno správní řízení z moci úřední podle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
ČNB poskytla dne 22. 7. 2024 následující informace:
Obecně platí, že obchodníci v České republice platby tuzemskou hotovostí odmítat nemohou. Podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ČNB“), jsou platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky. Shora citované ustanovení zákona o ČNB pak doplňuje § 5 odst. 1 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o oběhu bankovek a mincí“), který stanoví, že každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ledaže je oprávněn jejich příjem odmítnout.
Konkrétní případy, kdy jsou obchodníci oprávněni odmítnout příjem tuzemské hotovosti, jsou blíže popsány ve výkladovém stanovisku ČNB ze dne 1. 3. 2019 K povinnosti akceptace hotovosti obchodníky, které je k dispozici na webových stránkách ČNB zde. V ostatních případech, než které jsou popsány v předmětném stanovisku ČNB, jsou obchodníci povinni platby v hotovosti přijímat.
Podle zákona o oběhu bankovek a mincí je neoprávněné (tj. bez zákonného důvodu) odmítání tuzemské hotovosti přestupkem pouze tehdy, dopustí-li se ho úvěrová instituce provádějící pokladní operace. V jiném než výše uvedeném případě nepředstavuje neoprávněné odmítání tuzemské hotovosti přestupek, přestože se jedná o porušení zákonné povinnosti, a nelze je tak sankcionovat. Podle současné právní úpravy proto ČNB nemůže vést v dané věci přestupkové řízení např. s obchodníkem.
Odmítání tuzemských peněz bez zákonného důvodu může za určitých (krajních) okolností naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu ohrožování oběhu tuzemských peněz ve smyslu § 239 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku.
Obchodník za porušení zákona odpovídá též soukromoprávně. Pokud tedy zákazníkovi (plátci) vznikne v důsledku neoprávněné neakceptace hotovosti obchodníkem újma, může za její způsobení na obchodníkovi vymáhat náhradu, a to i soudně.
ČNB poskytla dne 31. 7. 2024 následující informace:
ČNB uvádí přibližné kapacity (nikoliv však FTE, tj. ekvivalent plného pracovního úvazku) pro dohled na místě a na dálku pouze nad obchodníky s cennými papíry a pro samostatné zprostředkovatele podle zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPZ“), jež jsou v působnosti sekce dohledu nad finančním trhem II, tj. jedná se o obchodníky s cennými papíry, kteří nejsou bankou.
Celkový počet zaměstnanců, tak jak je specifikováno v předchozím odstavci, je 46.
Dohled na dálku vykovává 25 zaměstnanců a dohled na místě 21 zaměstnanců. Dohled nad samostatnými zástupci podle ZDPZ vykonává 29 zaměstnanců. K tomu je však třeba dodat, že jednotliví pracovníci nemají většinou v popisu pracovní pozice pouze dohled na dálku nebo dohled na místě. Inspektoři vyčleněni primárně na dohled na místě vykonávají též určité činnosti, které spadají pod dohled na dálku (typicky činnosti související s ukončenými kontrolami na místě). Dohled nad finančním trhem nezahrnuje pouze tyto činnosti, nicméně vždy se jedná o činnosti v rámci zákonných zmocnění (např. mezinárodní spolupráci).
V roce 2024 byly zahájeny 2 kontroly obchodníků s cennými papíry a 7 kontrol samostatných zprostředkovatelů podle ZDPZ. Informace za roky 2020 - 2023 jsou ve strukturované podobě obsaženy v jednotlivých zprávách o výkonu dohledu nad finančním trhem (viz souhrnné informace o finančním sektoru zde - podkapitola Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem), případně též ve výroční zprávě ČNB.
ČNB nevykonává a nesmí vykonávat žádné další aktivity nad rámec zákona. Mandát vykonávat dohled nad finančním trhem vychází ze zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdnějších předpisů. Výkon dohledu nad kapitálovým trhem pak ČNB vykonává zejména v souladu se zákonem č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.