ČNB poskytla dne 4. 6. 2024 následující informace:
Směrnice 2006/48/ES (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu) i směrnice 2013/36/EU (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES), která směrnici 2006/48/ES nahradila v čl. 27, resp. čl. 38 stanoví zásadu tzv. agregace poboček. Podle ní se všechna pracoviště (provozovny) pobočky zahraniční banky v hostitelském členském státu považují za pobočku této zahraniční banky. Znamená to tedy, že pracoviště Waldviertler Sparkasse Bank AG (dále jen „WSPK“) na adrese Senovážné nám. č. p. 18-20, 110 00 Praha 1, bylo ve sledovaném období jednou ze zřízených provozoven této pobočky zahraniční banky v České republice, a to plně v souladu s platnými předpisy upravujícími podnikání úvěrových institucí.
Soubor vnitřních předpisů pro obsluhu zahraničního trhu je, jako součást řídicího a kontrolního systému zahraniční banky, obvykle vytvořen centrálou zahraniční expandující banky, přičemž tyto předpisy jsou upraveny pro potřeby operování pobočky na trhu v hostitelském členském státu. Jeho obsah a zásady jsou z uvedeného důvodu primárně pod kontrolou a dohledem domovského orgánu dohledu (srov. § 5j zákona o bankách), jehož právním řádem se zahraniční banka při výkonu své činnosti řídí. Pokud jde o určení práva rozhodného pro soukromoprávní vztahy, je tato volba ponechána na smluvní volnosti smluvních stran, což zákon o bankách vyjadřoval a vyjadřuje v § 37 odst. 1.
Činnost WSPK v České republice v r. 2007 byla vykonávána podle tehdy účinných právních předpisů upravujících činnost úvěrových institucí, tj. především podle zákona o bankách, ale též podle příslušného právního předpisu upravujícího podnikání úvěrových institucí v Rakousku.
WSPK působila v ČR formou výkonu práva usazení (tj. prostřednictvím pobočky), a to od 1. 5. 2004, kdy přešla do schématu jednotné bankovní licence automaticky (datem vstupu ČR do EU), až do ukončení své činnosti k 31. 12. 2020. Od 28. 6. 2004 do současnosti WSPK působí v ČR taktéž na základě výkonu práva volného pohybu služeb, tj. bez založení pobočky. Pokud jde o povahu uvedeného pracoviště v době, kdy WSPK poskytovala v ČR své služby prostřednictvím pobočky, lze odkázat na výše uvedené (čl. 27 směrnice 2006/48/ES). Výkon práva volného pohybu služeb dle evropského práva nezakazuje touto formou expandující bance vytvářet v hostitelském členském státu kontaktní pracoviště, a to pro potřeby reklamy, marketingu atd.
Pokud jde o vztah „odštěpného závodu“ ve smyslu § 7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v příslušném znění a „pobočky zahraniční banky“ ve smyslu zákona o bankách, nelze konstatovat, že by se jednalo o odlišné instituty, když pobočku zahraniční banky je třeba chápat jako odštěpný závod nebo jinou organizační složku podniku (§ 7 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku v relevantním znění) Srov. např. též § 27a odst. 5 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2004.
WSPK je rakouskou bankou s identifikačním číslem přiděleným dle rakouských právních norem, zatímco její česká pobočka, která neměla právní subjektivitu (v tehdejší terminologii) a byla organizační složkou WSPK, měla při své činnosti na území České republiky přiděleno IČO (i DIČ) přidělované Českým statistickým úřadem. Obě tyto entity, bez ohledu na identifikační čísla v České republice a Rakousku, tvořily jednu právnickou osobu.
ČNB poskytla dne 4. 6. 2024 následující informace:
Seznam emitentů cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu § 18 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, je uveden zde:
https://jerrs.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=30.05.2024&p_hie=HI&p_rec_per_page=1000&p_ses_idx=146.
Seznam osob vedoucích evidenci investičních nástrojů ČNB nevede. K vedení různých kategorií evidence investičních nástrojů (srov. § 91 a násl. zákona o podnikání na kapitálovém trhu) jsou oprávněny různé subjekty s příslušným povolením – zde odkazujeme obecně na seznam subjektů finančního trhu zde:
https://jerrs.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB09.DIRECT_FIND?p_lang=cz.
ČNB poskytla dne 7. 6. 2024 následující informace:
ČNB žádný přestupek podle § 40a zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, neeviduje, resp. ČNB doposud tento přestupek neprojednávala.
ČNB svá pravomocná rozhodnutí, mj. i dle zákona o dluhopisech zveřejňuje na svých internetových stránkách: https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/pravomocna-rozhodnuti/
V případě, že bude vydáno rozhodnutí ve věci spáchání přestupku podle § 40a zákona o dluhopisech, bude zde uveřejněno, jakmile nabude právní moci.
ČNB zamítla od roku 2019 žádost o schválení prospektu ve 4 případech, přičemž důvodem zamítnutí bylo nenaplnění požadavků na obsah prospektu stanovených:
- nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES,
- nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/980 ze dne 14. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129, pokud jde o formát, obsah, kontrolu a schválení prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce cenných papírů nebo jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 809/2004.
Příslušná rozhodnutí, včetně jejich odůvodnění lze rovněž dohledat na internetových stránkách ČNB: https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/pravomocna-rozhodnuti/.
ČNB poskytla dne 7. 6. 2024 následující informace týkající se obsahu ukazatele „14 nefinanční podniky (S. 11) – úvěry s objemem nad 30 mil. Kč“ a uváděné úrokové sazby:
Respondenty jsou všechny banky (včetně stavebních spořitelen) a pobočky zahraničních bank působící v ČR. Časové řady se zpětně o zaniklé subjekty neočišťují.
Pro tuto statistiku poskytují data jen banky (včetně stavebních spořitelen) a pobočky zahraničních bank působící v ČR.
Respondenti vyplňují úvěry, které mají stejné parametry, do jednoho řádku. Ze statistiky tedy nelze odvodit, o kolik úvěrů se jednalo.
Jedná se o vážený průměr.
Vahami jsou objemy úvěrů uvedené v úvěrové smlouvě (u stavů obchodů jsou vahami čerpané a nesplacené objemy, tj. zůstatky jistiny).
Do statistiky se uvádí všechny úvěry kromě tzv. špatných úvěrů. To jsou v rámci nových obchodů primárně úvěry sloužící k restrukturalizaci dluhu, které se mohou aplikovanou úrokovou sazbou nacházet pod úrovní trhu. V rámci vybraného ukazatele jsou také vyloučeny úvěry s objemem do 30 mil. Kč a úvěry v jiných měnách než CZK.
Vybraný ukazatel je denominován v CZK (úvěry poskytnuté v jiných měnách nejsou v tomto ukazateli zahrnuty).
Data k tomuto ukazateli poskytlo 17 respondentů. Ze sestavy je patrné, že většina úvěrů nad 30 mil. Kč má fixaci úrokové sazby do 1 roku. U těchto úvěrů byla průměrná úroková sazba ještě nižší, a to 2,44 %. V rámci tohoto ukazatele jsou zahrnuty jak zajištěné, tak nezajištěné úvěry.
ČNB poskytla dne 10. 6. 2024 následující informace:
Ke dni 30. 4. 2024 evidovala ČNB celkem 10 speciálních fondů a 124 fondů kvalifikovaných investorů, které měly rozdílného obhospodařovatele a administrátora.
ČNB poskytla dne 12. 6. 2024 následující informace:
K výši a struktuře devizových rezerv může ČNB poskytovat informace pouze v obecné podobě. ČNB pravidelně zveřejňuje na svých webových stránkách „Čtvrtletní informace o devizových rezervách ČNB“ zde: https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/devizovy-trh/ctvrtletni-informace-o-devizovych-rezervach-cnb/
Informace o správě devizových rezerv v roce 2023 jsou obsaženy také ve výroční zprávě za rok 2023, dostupné zde:
https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni-zpravy-ceske-narodni-banky/index.html
ČNB poskytla dne 26. 6. 2024 následující informace:
ČNB vybírá likvidátory ze seznamu insolvenčních správců se zvláštním povolením vedeným Ministerstvem spravedlnosti. Seznam je veřejně dostupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti
(https://isir.justice.cz/InsSpravci/public/seznamAction.do;jsessionid=Wo9ZWyyoUvF3wDcZt_dBiy15Oj8qCMbWWPrbD_Vi.ape05-prod:apeweb-s1).
Likvidátoři jsou jmenováni v souladu s požadavky a postupem podle zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚD“).
V souladu s § 13 odst. 7 ZSÚD likvidátora družstevní záložny jmenuje na návrh ČNB soud. Podle téhož ustanovení likvidátorem může být pouze fyzická nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti, která nemá nebo neměla zvláštní vztah k záložně (pojem zvláštní vztah pak vymezuje ZSÚD v § 8b odst. 4). V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h ZSÚD nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví záložny.
Výběr osoby navržené ke jmenování příslušnému soudu ČNB provádí sekce dohledu nad finančním trhem, odbor správních řízení. Posouzení osoby potenciálního likvidátora je interním procesem ČNB, při kterém ČNB posuzuje širokou škálu aspektů a zohledňuje zejména specifickou situaci a potřeby dotčené finanční instituce. Součástí posouzení je též ověření splnění podmínek, které ZSÚD na osobu likvidátora klade. Je třeba podotknout, že právní předpisy neukládají ČNB formu či náležitosti výběrového řízení na likvidátora. S ohledem na požadavky ZSÚD a také s ohledem na požadavek vysoké odbornosti likvidátora vybírá ČNB osobu likvidátora ze seznamu zvláštních insolvenčních správců vedeného Ministerstvem spravedlnosti, a to i s ohledem na potřeby zajištění kontinuity pro případ prohlášení konkurzu na majetek likvidované záložny.
ČNB přijímá od likvidátora následující dokumenty:
- profesní životopis likvidátora,
- výpis z evidence Rejstříku trestů likvidátora,
- prohlášení likvidátora, že souhlasí, že v případě jmenování likvidátorem, bude tuto funkci vykonávat a souhlasí se zápisem této skutečnosti do veřejného rejstříku; že si není vědom žádné překážky ani střetu zájmů, které by mu bránily ve výkonu funkce likvidátora; že splňuje zákonem požadované podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti; že neměl a nemá zvláštní vztah k záložně, neprováděl v posledních 5 letech její audit ani se jinak nepodílel na zpracování a vedení jejího účetnictví, opatřené úředně ověřeným podpisem,
- doklad o dosaženém vzdělání likvidátora,
- dotazník k posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti vedoucí osoby (banka, družstevní záložna, pobočka zahraniční banky) nebo osoby, která je navrhována do vedení finanční nebo smíšené holdingové osoby, kterým se prokazuje důvěryhodnost a odborná způsobilost dle vyhlášky č. 355/2020 Sb., vyplněný likvidátorem a opatřený jeho úředně ověřeným podpisem,
- podpisový vzor likvidátora, opatřený úředně ověřeným podpisem.
ČNB poskytla dne 26. 6. 2024 následující informace:
V období od 1. 1. 2023 do 31. 5. 2024 ČNB vydala 1 rozhodnutí o odmítnutí žádosti dle § 15 Informačního zákona. Toto rozhodnutí nebylo odmítnuto na základě § 11a Informačního zákona. Na základě § 11a Informačního zákona tak v uvedeném období nebyla odmítnuta žádná žádost.