ČNB poskytla dne 1. 3. 2023 anonymizovaná rozhodnutí ve věci porušení zákazu užívání nekalých obchodních praktik podle § 4 zákona o ochraně spotřebitele ze strany Raiffeisen stavební spořitelny a.s., IČO 492 41 257, se sídlem Hvězdova 1716/2b, Nusle, 140 00 Praha 4.
Dále bylo žadateli sděleno, že ČNB nevydala žádné rozhodnutí týkající se společnosti Raiffeisenbank a.s., IČO 492 40 901, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4 ve věci porušení zákazu užívání nekalých obchodních praktik podle § 4 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
ČNB poskytla dne 3. 3. 2023 následující informace:
Počty samostatných zprostředkovatelů (dále jen „SZ“), vázaných zástupců (dále jen „VZ“) a doplňkových pojišťovacích zprostředkovatelů (dále jen DPZ) zapsaných v seznamech ČNB dle zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 170/2018 Sb.“):
| 1. 1. 2021 | 1. 1. 2022 | 1. 1. 2023 | |
| SZ | 853 | 819 | 812 |
| VZ | 30 825 | 27 552 | 29 162 |
| DPZ | 2 116 | 1 557 | 1 545 |
Počty SZ, VZ a zprostředkovatelů vázaného spotřebitelského úvěru (dále jen „ZVSÚ“) zapsaných v seznamech ČNB dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“) :
| 1. 1. 2021 | 1. 1. 2022 | 1. 1. 2023 | |
| SZ | 305 | 288 | 277 |
| VZ | 17 043 | 18 862 | 19 051 |
| ZVSÚ | 1 015 | 1 021 | 1 028 |
Počty investičních zprostředkovatelů (dále jen „IZ“) a VZ zapsaných v seznamech ČNB dle zákona č. 256/2004 Sb., zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 256/2004 Sb.“):
| 1. 1. 2021 | 1. 1. 2022 | 1. 1. 2023 | |
| IZ | 155 | 146 | 135 |
| VZ | 11 769 | 13 677 | 14 758 |
Počty SZ a VZ zapsaných v seznamech ČNB dle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 427/2011 Sb.“):
| 1. 1. 2021 | 1. 1 .2022 | 1. . 2023 | |
| IZ | 105 | 100 | 101 |
| VZ | 11 857 | 13 800 | 15 002 |
Počty zahájených kontrol za jednotlivé požadované kalendářní roky:
Rok 2019:
| SZ dle zákona č. 170/2018 Sb. | 31 |
| SZ dle zákona č. 257/2016 Sb. | 19 |
| IZ dle zákona č. 256/2004 Sb. | 16 |
| SZ dle zákona č. 427/2011 Sb. | kategorie byla definována až od 1. 4. 2020 |
Rok 2021:
| SZ dle zákona č. 170/2018 Sb. | 15 |
| SZ dle zákona č. 257/2016 Sb. | 6 |
| IZ dle zákona č. 256/2004 Sb. | 10 |
| SZ dle zákona č. 427/2011 Sb. | 7 |
Rok 2022:
|
SZ dle zákona č. 170/2018 Sb. |
22 |
|
SZ dle zákona č. 257/2016 Sb. |
7 |
|
IZ dle zákona č. 256/2004 Sb. |
13 |
|
SZ dle zákona č. 427/2011 Sb. |
10 |
Dále bylo ke kontrolní činnosti uvedeno:
Vázaní zástupci a doplňkoví zprostředkovatelé jsou podřízeni samostatným zprostředkovatelům, kteří také odpovídají za jejich činnost. Proto je jejich činnost kontrolována jako součást těchto nadřízených subjektů.
Ohledně dotazu, zda šlo o kontroly na základě vlastní iniciativy či podnět třetí osoby lze konstatovat, že vždy se jedná o vyhodnocení veškerých dohledových poznatků k činnosti společnosti a není tak možné uvést data dle takto nadefinované kategorizace. Kontroly bývají komplexní, tzn. kontroly všech povinností kontrolované osoby dle všech relevantních právních předpisů, které se k činnosti společnosti vztahují.
Výsledky všech kontrol obsahovala kontrolní zjištění - na každé z kontrol bylo shledáno určité pochybení kontrolované osoby.
Dále bylo uvedeno, že jeden kontrolovaný subjekt může porušit více zákonů, pokuta je však ukládána za nejzávažnější přestupek. Proto jsou v následujících tabulkách uvedeny počty pokut a odňatých povolení dle zákona, podle kterého byla uložena pokuta, případně odňato povolení:
Rok 2019:
| uložené pokuty | odnětí povolení | |
| dle zákona č. 170/2018 Sb. | 5 | 0 |
| dle zákona č. 257/2016 Sb. | 9 | 0 |
| dle zákona č. 256/2004 Sb. | 11 | 0 |
| dle zákona č. 427/2011 Sb. | 0 | 0 |
Rok 2020:
| uložené pokuty | odnětí povolení | |
| dle zákona č. 170/2018 Sb. | 7 | 1 |
| dle zákona č. 257/2016 Sb. | 6 | 0 |
| dle zákona č. 256/2004 Sb. | 10 | 1 |
| dle zákona č. 427/2011 Sb. | 1 | 0 |
Rok 2021:
| uložené pokuty | odnětí povolení | |
| dle zákona č. 170/2018 Sb. | 10 | 0 |
| dle zákona č. 257/2016 Sb. | 3 | 0 |
| dle zákona č. 256/2004 Sb. | 14 | 0 |
| dle zákona č. 427/2011 Sb. | 1 | 0 |
Rok 2022:
| uložené pokuty | odnětí povolení | |
| dle zákona č. 170/2018 Sb. | 7 | 1 |
| dle zákona č. 257/2016 Sb. | 2 | 1 |
| dle zákona č. 256/2004 Sb. | 6 | 1 |
| dle zákona č. 427/2011 Sb. | 0 | 0 |
Obecně lze uvést, že ČNB usiluje a vede dohlížené subjekty k dodržování právních předpisů. V případě zjištění pochybení využívá ČNB celou škálu dohledových nástrojů od usměrňování dohlížených subjektů k dobrovolnému přijetí takových pravidel a postupů, které sníží pravděpodobnost výskytu obdobných pochybení v budoucnu až po zahájení správního řízení a uložení pokut případně odnětí povolení.
ČNB poskytla dne 17. 3. 2023 následující informace: Mzda členů bankovní rady je pravidelně zveřejňována ve výroční zprávě České národní banky a též v roční zprávě o výsledku hospodaření ČNB, jejíž je povinnou součástí ze zákona (§ 47 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů). Tyto zprávy jsou dostupné na webových stránkách ČNB.
Informace týkající se odměňování členů bankovní rady a guvernérů za rok 2022 byly uvedeny v příloze.
Dále bylo uvedeno, že Česká národní banka není organizační složkou státu, ale samostatnou právnickou osobou zřízenou zákonem. Členové bankovní rady jsou podle zákona o České národní bance jejími zaměstnanci, kteří jsou placeni z prostředků České národní banky bez závislosti na veřejných rozpočtech, pobírají mzdu, nikoliv plat a z titulu své funkce nepobírají paušální náhrady jako například poslanci. Na zaměstnance ČNB a tedy ani na členy bankovní rady se nevztahuje zákon o státní službě.
Zákon o ČNB řeší i otázku, kdo při finanční a personální nezávislosti ČNB na státu rozhoduje o mzdě a dalších požitcích členů bankovní rady. Podle § 5 odst. 2 písm. g) zákona o ČNB, bankovní rada jako kolektivní orgán stanoví mzdové a další případné požitky guvernéra a guvernér sám stanoví mzdové a další požitky viceguvernérů a dalších členů bankovní rady. Veřejná kontrola nad příjmy členů bankovní rady je pak zajištěna právě výše zmíněnou povinností zahrnout tuto informaci do roční zprávy ČNB o výsledku hospodaření, která je uveřejňována a projednávána Poslaneckou sněmovnou.
ČNB poskytla dne 17. 3. 2023 seznam poradců bankovní rady a dále následující informace týkající jejich činnosti a fungování:
V současné době je počet poradců bankovní rady šest. Maximální počet poradců bankovní rady je osm. Celkový počet vyplývá ze systemizace pracovních míst, kterou schvaluje bankovní rada. V současné době tak může mít každý člen bankovní rady jednoho poradce, výjimku tvoří guvernér, který může mít poradce dva. Dvě pozice poradců nejsou v tuto chvíli obsazeny.
Pokud jde o obor jednotlivých poradců, tento nemají poradci blíže specifikovaný. Činnost poradců zahrnuje jak všeobecné poradenství, tak poradenství odborné. V souladu s čl. 19a Organizačního řádu České národní banky dostupného na webových stránkách ČNB poradci zejména zpracovávají připomínky pro členy bankovní rady k materiálům projednávaným bankovní radou, připravují podklady pro jednání a veřejná vystoupení členů bankovní rady a poskytují členům bankovní rady i organizačním útvarům ČNB nezávislá stanoviska k otázkám týkajícím se činností ČNB.
Dále byly žadateli sděleny následující informace ke stanoviskům poradců bankovní rady. Bankovní rada v rámci procesu zvyšování transparentnosti měnové politiky v roce 2008 rozhodla, že k již dříve zveřejněným záznamům z jednání bankovní rady k měnovým otázkám budou publikovány podrobné protokoly z těchto jednání. Současně s těmito protokoly byly také poprvé zveřejněny podklady pro rozhodování bankovní rady o měnových otázkách - Situační zprávy o hospodářském a měnovém vývoji. V roce 2022 bylo bankovní radou dále rozhodnuto, že se od roku 2023 budou zveřejňovat také stanoviska poradců bankovní rady, resp. sekce finanční stability. Tyto dokumenty budou vždy uveřejňovány s odstupem šesti let od jednání bankovní rady, tj. po uplynutí doby jejich omezeného přístupu (ochranná doba, resp. šestiletá lhůta koresponduje s šestiletou ochrannou lhůtou protokolu z měnového jednání, viz Jednací řád bankovní rady České národní banky) a k jejich uveřejnění bude docházet vždy v průběhu ledna.
Tato stanoviska (tj. stanovisko sekce měnové, stanovisko sekce finanční stability a stanovisko poradců bankovní rady) jsou materiály navrhované do programu jednání bankovní rady a obsahují klasifikované informace, tj. neveřejné informace důvěrné povahy, s nimiž se mohou seznamovat jen určité osoby. Ke všem těmto dokumentům je omezený přístup po dobu 6 let od projednání, a proto jsou po tuto dobu chráněny. Letos v lednu došlo ke zveřejnění dokumentů z roku 2016 (viz Rozhodnutí bankovní rady ČNB - 2016 a Bankovní rada - 22. 12. 2016), v lednu 2024 dojde ke zveřejnění dokumentů z roku 2017 atd.
ČNB poskytla dne 22. 3. 2023 následující informace:
V České republice je zákonem zřízen Garanční systém finančního trhu – GSFT - instituce pro zajištění, správu a použití finančních prostředků určených pro zabezpečení a udržení stability finančního trhu. Při krachu bank chrání klienty zákonné pojištění vkladů. V rámci systému pojištění vkladů jsou pojištěny zejména kreditní zůstatky na běžných, termínovaných či vkladových účtech nebo vkladních knížkách, vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem. Pojištění vkladů u GSFT garantuje náhrady za vklady vedené u bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen se sídlem v ČR a u poboček bank ze zemí mimo EU ve výši 100 % vkladu, maximálně však do výše odpovídající částce 100 000 EUR na jednoho klienta v jedné bance. V určitých zákonem stanovených případech dochází dle nové úpravy pojištění vkladů ke zvýšení uvedené maximální výše náhrady. Vklady klientů v pobočkách zahraničních bank, které mají sídlo v zemích Evropské unie, jsou pojištěny u systému pojištění vkladů působícího v zemi sídla zahraniční banky. Případnou náhradu za vklady klientům těchto poboček bude v budoucnu provádět Garanční systém finančního trhu na základě pokynů a na účet zahraničního systému pojištění vkladů.
Aktuální objem prostředků ve Fondu pojištění vkladů uvádí GSFT ve své Výroční zprávě ve výši 37 279,64 mil. Kč ke konci roku 2021 (viz https://www.garancnisystem.cz/ke-stazeni/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-2021.pdf, výroční zpráva za rok 2022 zatím není k dispozici).
ČNB poskytla dne 23. 3. 2023 informace týkající se Czech Banking Credit Bureau, a.s. Žadateli byly sděleny následující informace:
ČNB nemá vůči Czech Banking Credit Bureau, a.s. (dále jen „CBCB“) žádný vztah (viz k tomu také stanovisko na webu ČNB Kdo a za jakých podmínek je oprávněn vést tzv. úvěrové registry a jaké osoby se do těchto registrů zapisují?).
CBCB je registr soukromý a ČNB se nijak nepodílí na jeho provozu a ani nad ním neprovádí dohled (viz odpověď na otázku č. 8 v článku Centrální registr úvěrů - dotazy a odpovědi, který je též dostupný na webu ČNB).
K otázce, zda je nutné, aby banky používaly dlužnický registr provozovaný společností CBCB, tedy Bankovní registr klientských informací (BRKI), ČNB odkázala na ust. § 38a odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož: „V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně se banky a pobočky zahraničních bank mohou vzájemně informovat o čísle účtu nebo jiném jedinečném identifikátoru, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou.“ A dále na ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož: „Poskytovatel (spotřebitelského úvěru) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů“.