Informace poskytnuté Českou národní bankou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

listopad 2016

• Česká národní banka poskytla dne 7. listopadu 2016 na základě žádosti informaci, že aktuální informace o existenci výkladových pravidel, metodiky, případně pokynů či jinak označených materiálů poskytnutých České národní bance v souvislosti s přijetím a výkladem Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění, lze dohledat primárně na příslušném odkazu na webové stránky EIOPA, neboť ČNB se řídí pokyny, které jsou zde zveřejněny a oficiálně je žádným jiným způsobem neobdrží (nejedná se o právní předpis). 
  Související odkaz informativního charakteru je též na webové stránce ČNB.
• Česká národní banka poskytla dne 8. listopadu 2016 na základě žádosti následující informace k dotazům žadatele.
  kurzový závazek
  ČNB dodržuje od listopadu 2013 kurzový závazek, tj. v případě potřeby intervenuje na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby se kurz koruny vůči euru udržel poblíž hladiny 27 korun za jedno euro. Více detailů o kurzovém závazku ČNB
  Objemy provedených intervencí
  Delší historická řada 
  II. prodej zlata
  V roce 1997 byly uzavřeny obchody na prodej 55,78 tun zlata (tyto prodeje byly vypořádány v roce 1998). Prodejní cena zlata byla okolo 320 USD za unci, dnešní cena zlata je cca 1274 USD za unci. Cena zlata za dobu od prodeje zlata stoupla cca 4x, tj. o cca 300%. 
  Rozdíl cen zlata je cca 950 USD za unci, což na prodaných 56 tunách činí cca 1,7 mld USD. Hodnota indexu amerických vládních dluhopisů, který používala ČNB jako benchmark pro své USD investice, za stejné období vzrostla o 104%. Je nutné doplnit, že nízké úrokové sazby na trzích rezervních měn jsou fenoménem posledních několika let, například průměrný výnos 5ti letého německého vládního dluhopisu za období od roku 1997 do současnosti je 2,7% p.a.; u amerického vládního dluhopisu je to 3,25% p.a.
  Organizace World Gold Council (WGC) zveřejňuje „žebříček“ světové držby zlata oficiálním sektorem (World Official Gold Holdings). Seznam obsahuje informace o množství zlata (vyjádřeno v tunách) drženého oficiálním sektorem v jednotlivých zemích (vlády či centrální banky) a nadnárodními institucemi (IMF, ECB a BIS). Česká republika je umístěná na 70. místě ze sta. Ze zemí EU na uvedeném seznamu drží méně než ČNB následující země: Lotyšsko (78.), Irsko (80.), Litva (81.), Slovinsko (86.), Maďarsko (88.) a Lucembursko (91.). Norsko na seznamu není vůbec uvedeno, jelikož vyřadilo zlato z devizových rezerv úplně, ponechalo si jenom 7 cihel. Poslední aktualizace seznamu proběhla v říjnu 2016, data byla získána ze statistiky IMF (IFS) nebo jiných zdrojů. 
  Další informace k tématu zlata 
  III. stav bankovního sektoru
  K otázce stavu bankovního sektoru lze dohledat příslušné informace v aktuální Zprávě o finanční stabilitě na webu ČNB.
• Česká národní banka poskytla dne 11. listopadu 2016 na základě žádosti následující informace.
  Správní řízení s M. M. doposud nebylo pravomocně ukončeno. Rozhodnutí po nabytí právní moci bude zveřejněno na webu ČNB v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, na základě kterého Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách pravomocná nebo vykonatelná rozhodnutí, která vydala podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů v oblasti kapitálového trhu.
  2. Šetření v souvislosti s výroky A. B. v rozhovoru s novinářkou HN bylo uzavřeno a Česká národní banka v této věci žádné rozhodnutí nevydala, neboť zjištěné skutečnosti nepotvrdily, že by v souvislosti s těmito výroky došlo k obchodování se znalostí neveřejné kurzotvorné informace. Nebylo zjištěno ani porušení zákona, který zakazuje takovou informaci sdělovat jinému, pokud sdělení této informace není předmětem běžné činnosti, povinnosti nebo zaměstnání.
  3. V případu A. S. ČNB poskytla odkaz na pravomocné rozhodnutí zveřejněné podle platné právní úpravy.
  4. Seznam publikací Institutu ekonomie (1992-1998 – k dispozici pouze v tištěné podobě)
  Výzkumné práce řady CNB Working paper series 2002-2007, výzkumné práce Institutu ekonomie ČNB a Sekce měnové ČNB jsou k zapůjčení v tištěné podobě na těchto adresách:
  ČNB, odborná knihovna, poštovní adresa:
  Na Příkopě 28,
  115 03 Praha 1,
  sídlo: Senovážné náměstí 30,
  Praha 1
• Česká národní banka poskytla dne 21. listopadu 2016 na základě žádosti následující informaci. Na přístup k informacím z Centrálního registru úvěru (CRÚ) se vztahuje jiná právní úprava. Přístup k informacím z CRÚ mají pouze banky, pobočky zahraničních bank a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Údaje v CRÚ podléhají bankovnímu tajemství a nemohou být poskytovány jiným žadatelům, než stanovuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o bankách“). Podle ustanovení § 38a odst. 5 zákona o bankách má klient právo, za úhradu věcných nákladů, na výpis informací, které jsou o něm v registru vedeny. Klientem se pro účely tohoto postupu rozumí právnická osoba, za kterou má banka pohledávku, nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, a za kterou má banka pohledávku v souvislosti s její podnikatelskou činností. 
  Další informace týkající se CRÚ a žádostí o výpis z CRÚ
• Česká národní banka poskytla dne 21. listopadu 2016 na základě žádosti následující informaci týkající se kurzového závazku. Vývoj kurzu koruny vůči euru po ukončení kurzového závazku nelze přesně předvídat, jelikož dojde k návratu do režimu řízeně plovoucího kurzu, v němž může docházet k neočekávaným pohybům měnového kurzu oběma směry.
  V poslední Zprávě České národní banky o inflaci (viz str. 13-14) 
  se k predikci měnového kurzu po ukončení kurzového závazku uvádí následující:
  „Prognóza předpokládá používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017 s tím, že kurz v tomto období na této hladině setrvá. Počínaje polovinou roku 2017 dojde k udržitelnému plnění 2% inflačního cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky. Tento návrat by neměl vést ke skokovému posílení kurzu na mírně nadhodnocenou úroveň před zahájením intervencí ČNB mimo jiné proto, že v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin. Po opuštění kurzového závazku se nicméně projeví kladný úrokový diferenciál vůči euru a dozvuky kvantitativního uvolňování ECB, s nímž prognóza počítá do března 2017. Stejným směrem bude působit obnovená – i když oproti předkrizovému období výrazně pozvolnější – reálná konvergence české ekonomiky k vyspělým zemím eurozóny. Kurz koruny k euru tak ve druhé polovině roku 2017 dle prognózy posílí. Lehce posilovat bude i v roce 2018, a to zhruba svým předpokládaným rovnovážným tempem (v reálném vyjádření 1,5 % ročně).“
  „Prognóza ovšem nebere do úvahy, že posílení kurzu koruny může být tlumeno zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců ještě před opuštěním kurzového závazku ČNB, uzavíráním korunových pozic finančních investorů a případnými intervencemi ČNB ke zmírnění kurzových výkyvů po ukončení jejího závazku.“
  Další informace ohledně předpokládaného kurzu koruny vůči euru po ukončení kurzového závazku
  Ohledně části dotazu na předpokládaný kurz koruny vůči rublu po ukončení intervenční politiky ČNB, byla poskytnuta informace, že Česká národní banka se prognózou vývoje kurzu koruny vůči rublu nezabývá.