ke stanovení sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika
Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12r odst. 4 zákona
č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o bankách“) toto opatření obecné povahy:
- Sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika se podle § 12r odst. 3 zákona o bankách stanovuje ve výši 0,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 umístěné v České republice podle § 12r odst. 2 písm. a) zákona o bankách.
- Osoby podle § 12m odst. 1 zákona o bankách jsou povinny používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 od 1. ledna 2025.
Odůvodnění
- Podle § 12r odst. 1 zákona o bankách může Česká národní banka (dále jen „ČNB“) za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika stanovit, aby osoby, skupina druhově určených osob nebo jednotlivá osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržovaly pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika (dále jen „SyRB“).
- ČNB ve svém rozhodování o stanovení sazby SyRB vyhodnocuje rozsah systémových rizik týkajících se všech expozic nebo určité podmnožiny expozic podle § 12r odst. 2 zákona o bankách osob podle § 12m odst. 1 zákona o bankách.
- ČNB na základě tohoto vyhodnocení identifikovala systémové riziko strukturálního charakteru spojené se zvýšenou citlivostí ekonomiky ČR na zahraniční vývoj vlivem její vysoké otevřenosti a její koncentrace v zahraničním obchodě. Relativně vysoká otevřenost ekonomiky či silné propojení se zahraničím vystavuje ekonomiku ČR včetně jejího finančního sektoru přeshraničním nepříznivým vlivům. Značná koncentrace v zahraničním obchodě vůči jednomu regionu rovněž zvyšuje rizika dodatečného přelévání negativních šoků z tohoto regionu. Relevanci systémového strukturálního rizika v podmínkách ČR dokládá řada indikátorů. Souhrnná hodnota dovozu a vývozu zboží ve výši 116 % HDP k 31. 12. 2023 řadí ekonomiku ČR mezi nejotevřenější ekonomiky EU. Koncentrace vývozu (resp. dovozu) do partnerských zemí, měřená Herfindahl – Hirschmanovým indexem (HHI)[1], byla v ČR v roce 2023 druhá nejvyšší ze zemí EU (resp. třetí nejvyšší u dovozu). Citlivost ekonomiky ČR na zahraniční vývoj se může projevit nejen ve vztahu k běžným cyklickým výkyvům, ale i strukturálním nepříznivým trendům, které potenciálně zahrnují proces deglobalizace, globální dekarbonizace a další dopady současného geopolitického napětí.
- Výše uvedené systémové riziko je dle vyhodnocení ČNB dále zesíleno specifickými charakteristikami domácího sektoru nefinančních podnikům. Domácí nefinanční podniky jsou s ohledem na význam jednotlivých odvětví jako tvůrce přidané hodnoty a zaměstnavatele koncentrované v odvětvích zpracovatelského průmyslu a obchodu. To přispívá k riziku vzniku nepříznivé spirály mezi zhoršováním ekonomické situace těchto odvětví a domácností.
- Zranitelnost domácího sektoru nefinančních podniků je zvýšena přechodovými klimatickými riziky. Průmysl v ČR je značně energeticky náročný, přičemž podíl fosilních paliv v produkci elektrické energie je v ČR v evropském srovnání nadprůměrný (49,3 % v roce 2022 oproti průměru EU 36,7 %). Nejen v případě tohoto sektoru roste v ekonomice ČR význam kybernetického rizika, a to vzhledem k přetrvávajícím geopolitickým rizikům a zvyšující se sofistikovanosti kybernetických útoků.
- Identifikovaná strukturální rizika jsou plošného charakteru a netýkají se jen vybraných institucí či specifických segmentů ekonomiky. Jejich zhmotnění by se v období silně nepříznivého globálního ekonomického vývoje, s rozsahem zátěže přesahujícím obvyklou amplitudu hospodářského cyklu, projevila zejména výrazným zhoršením finančního zdraví širokého spektra domácností a nefinančních podniků, čímž by byla narušena jejich schopnost splácet bankovní úvěry. Související ztráty bankovního sektoru by výrazně negativně dopadly na jeho kapitálovou pozici a v důsledku toho i na úvěrování reálné ekonomiky. To by prohloubilo původní nepříznivý ekonomický šok.
- ČNB strukturální rizika pravidelně vyhodnocuje, přičemž dle jejích analýz se pravděpodobnost zhmotnění těchto rizik v čase zvýšila. Toto zvýšení ČNB pozoruje od propuknutí pandemie covidu, následované energetickou krizí a relativně dlouhým silně inflačním obdobím. Relativně významný vliv mělo i setrvalé geopolitické napětí a zesilování nejistot ohledně budoucího ekonomického vývoje v zahraničí, zejména klíčových obchodních partnerů. Pravděpodobnost zhmotnění strukturálních rizik mohou na střednědobém výhledu dále zvyšovat i přetrvávající restriktivní globální finanční podmínky, probíhající proces deglobalizace a globální dekarbonizace a taktéž dopad technologických změn souvisejících s nástupem umělé inteligence.
- Bankovní rada ČNB na základě zvážení všech výše identifikovaných rizik stanovila z důvodu zajištění vyšší odolnosti bankovního sektoru sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na úrovni 0,5 %. V případě, že dojde ke změně důvodů pro stanovení plošné SyRB či relevanci rizik touto sazbou pokrytých, ČNB výši sazby změní či tuto rezervu plně uvolní.
- ČNB bude přezkoumávat důvody pro setrvání sazby SyRB na nastavené úrovni alespoň jednou za 2 roky.
- Pro účely kalibrace sazby bylo využito expertního posouzení vzhledem k tomu, že se jedná o rizika dlouhodobější povahy, do určité míry bez historických zkušeností, která jsou obvykle obtížně kvantifikovatelná. Významnou roli nicméně hrály výsledky zátěžových testů včetně vyhodnocení dodatečných ztrát neuvažovaných v nepříznivém scénáři.
- S ohledem na skutečnost, že uvedená systémová rizika podle bodu 3 a dodatečné rizikové faktory podle bodů 4–6 se primárně vztahují k domácím subjektům, je tato sazba stanovena k expozicím umístěným v ČR.
- ČNB při stanovení sazby v souladu s § 12r odst. 3 zákona o bankách vyhodnotila, že uvedená výše sazby nemá nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a není překážkou pro fungování jednotného trhu. Hodnocení rizik podle bodů 3–6 bylo současně provedeno s ohledem na již využívané nástroje makroobezřetnostního i mikroobezřetnostního dohledu za účelem minimalizace rizika překryvů jednotlivých nástrojů nastavovaných ČNB či makroobezřetnostním orgánem jiné země EU.
- Podle § 12x odst. 1 zákona o bankách je toto opatření obecné povahy oznámeno pouze způsobem umožňující dálkový přístup a nabývá účinnosti dnem zveřejnění.
- Sazba SyRB stanovená tímto opatřením obecné povahy představuje nově stanovenou sazbu. Předchozí stanovení sazby SyRB k omezení rizik spojených se systémovou významností jednotlivých bank bylo platné do 1. 10. 2021.
- Sazba SyRB stanovena tímto opatřením obecné povahy je platná do doby, než bude vydáno jiné opatření, které tuto sazbu změní nebo zruší.
Účinnost
Toto opatření nabývá účinnosti 1. srpna 2024.
| Ing. Karina Kubelková, Ph.D., MBA členka bankovní rady |
Ing. Libor Holub ředitel sekce finanční stability |
Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 1. srpna 2024.
[1] HHI je definován jako součet druhých mocnin podílů (v %) a nabývá hodnot od 0 (v případě nulové koncentrace) do 10 000 (v případě maximální koncentrace).