Payments

Payments

Modul Payments zahrnuje inovativní projekty a kroky ČNB v oblasti budoucnosti placení. Především se jedná o systém okamžitých plateb, jeho další rozvoj a snahu o co nejširší využívání této špičkové infrastruktury v praxi (např. formou odstraňování bariér či zapojování dalších účastníků), jednak sem spadají také témata spojená např. s digitálními penězi centrálních bank, o nichž se dnes nejen v Evropě hojně diskutuje.
 

Okamžité platby

Okamžité platby umožnují provádět jednorázové převody peněžních prostředků v českých korunách mezi klienty českých bank během několika málo sekund.

Česká národní banka, která systém provozuje, v současnosti zpracuje v průměru 1,65 milionu těchto okamžitých transakcí denně. Klíčovou roli sehrává rekordní dostupnost služby – ačkoli byla spuštěna teprve koncem roku 2018, přístup k ní má už 99 % klientů bank na českém trhu. To vše nepřetržitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

  2019 2020 2021 2022 2023* 2024 2025**
Pokrytí trhu okamžitými platbami 41 % 87 % 90 % 91 % 90 % 90 % 99 %

* pokles o 1 procentní bod v důsledku krachu Sberbank
** od 9. dubna 2025

Zatímco před zavedením okamžitých plateb museli klienti na připsání peněz čekat, dnes jsou prostředky na účtu za pár sekund, a to kdykoliv – v noci, o víkendu i o svátcích. Okamžité platby se staly standardem. „Ještě před pár lety trvaly platby dva i více dní. Udělali jsme velký pokrok, vybudovali jsme infrastrukturu okamžitých plateb a dále do ní investujeme,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl.

Obliba okamžitých plateb mezi jednotlivci či firmami rychle roste. Ze všech klientských mezibankovních úhrad se jich okamžitě uskuteční již 40 %, před rokem to přitom nebyla ani třetina. Statistiky ČNB ukazují, že zatímco počet běžných úhrad stagnuje kolem 2,5 milionu denně, okamžitých plateb rychle přibývá.

Graf – Průměrný denní počet okamžitých plateb
(vždy za červen daného roku)

Graf – Průměrný denní počet okamžitých plateb (vždy za červen daného roku)

Okamžité platby se stále více prosazují také u obchodníků, kteří je využívají jako levnější alternativu k platbám kartou. Potenciál do budoucna je přitom obrovský s tím, jak rychle jdou technologie dopředu – obchodníci nabízejí zákazníkům vedle přijímání karet či hotovosti stále častěji také nová platební řešení postavená právě na okamžitých platbách.

Sílící konkurence v oblasti placení je přitom přínosem pro celou českou ekonomiku. Pro zákazníky znamená větší pohodlí či širší výběr platebních nástrojů. Obchodníci pak mohou ušetřit na karetních transakcích či na zpracování hotovosti.

Napsali jsme o okamžitých platbách

Na dalším rozvoji prostředí pro okamžité platby pracuje také ČNB. Jako banka státu, u které mají vedené účty ministerstva, obce, kraje nebo například finanční správa, začala v listopadu 2025 rovněž přijímat okamžité úhrady. Zaplatit daně, poplatky, pojistné a další odvody státu je tak nově možné také za pár sekund – ve všední dny, o víkendech i o svátcích. „Vycházíme vstříc občanům a podnikatelům, kterým se tím mimo jiné zjednoduší a zrychlí plnění povinností směrem k různým státním úřadům a institucím,“ říká členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková. Z dalších projektů v této oblasti pak Česká národní banka ve spolupráci s komerčními bankami připravuje například možnost okamžitého zpracování nově i pro hromadné platby.

Digitální peníze centrálních bank

Česká národní banka se tématem digitálních peněz centrálních bank zabývá již od roku 2016. V únoru 2021 byla zřízena pracovní skupina k problematice CBDC, v níž jsou zastoupeny všechny relevantní útvary ČNB. Jejím hlavním úkolem je sledovat a analyzovat probíhající vývoj v oblasti CBDC se zaměřením na možné dopady na ČNB a Českou republiku, včetně analýz, zda vůbec a za jakých podmínek by bylo důvodné reálně uvažovat o případné emisi CBDC Českou národní bankou.

Co jsou digitální peníze centrálních bank (central bank digital currencies, CBDC)

Digitální peníze centrálních bank lze obecně definovat jako digitální peníze, které jsou přímou pohledávkou jejich držitele vůči centrální bance. Jsou přitom denominovány v zúčtovací jednotce daného státu (např. v ČR by tak šlo o českou korunu). CBDC tedy přestavují novou, digitální formu peněz emitovaných centrální bankou a stejně jako současné hotovostní peníze je lze využít jako prostředek směny (k placení) i jako uchovatele hodnoty (ke spoření).

CBDC tak ve své podstatě rozšiřují přístup k bezhotovostním penězům centrálních bank. Ten mají nyní v zásadě jen obchodní banky, a to v podobě peněz na účtech u centrální banky. V případě emise tzv. retailové (neboli univerzální) CBDC  by jej získaly i další subjekty (např. občané a firmy). 

Z velkých centrálních bank na projektu digitální formy měny v současnosti aktivně pracuje například ECB. Ta v říjnu 2025 oznámila dokončení dvouleté přípravné fáze digitálního eura s tím, že jeho pilotní testování by mohlo být zahájeno v roce 2027.

Bankovní rada ČNB dosud nepřijala žádné rozhodnutí ve věci případné emise českých CBDC. Případnému zavedení digitálních peněz centrální banky v České republice by podle zástupců pracovní skupiny mělo předcházet důkladné vyhodnocení jejich potřebnosti a přidané hodnoty ve specifických tuzemských podmínkách, ale i veřejná debata o takovém kroku. Nezbytným předpokladem pro možnost vydání CBDC ze strany ČNB by byla odpovídající změna legislativy, neboť stávající právní úprava emisi CBDC v ČR neumožňuje.

Napsali jsme o CBDC a příbuzných tématech

Ucelený přehled výstupů ČNB, které se přínosy, možnými riziky a případným zavedením CBDC v ČR zabývají: