Viceguvernérka Eva Zamrazilová vystoupila v úterý jako keynote speaker na výroční konferenci Moody’s. Hlavní sdělení? Měnová politika dnes funguje v úplně jiném světě než před pár lety.
Posledních 5–6 let zásadně změnilo prostředí centrálního bankovnictví. Pandemie, energetická krize i geopolitické napětí oslabily predikční schopnost modelů. „Normální časy“ skončily – a s nimi i poměrně vysoká jistota přesných predikcí, která panovala v období „Great Moderation“ a krátkodobě i před Covidovou pandemií.
Centrální banky proto revidují své analytické rámce. V létě 2023 zahájila ČNB historicky první revizi měnové politiky. Zahraniční zkušenosti hovoří jasně: více modelů, více scénářů, kombinace kvantitativních metod a expertního úsudku. V prostředí nejistoty neexistuje jedna „správná“ modelová odpověď, hledání adekvátní měnověpolitické reakce je složité a vyžaduje kombinaci různých analytických postupů.
Nové šoky mají různorodý charakter. Aktuální šok má jednoznačně stagflační charakter – tlak na vyšší inflaci a nižší růst ekonomiky. Očekávání cen ropy se rychle mění s vývojem politických vyjednávání ovlivňujících situaci v Hormuzském průlivu. Kapacity v oblasti Blízkého východu jsou v každém případě poškozeny do té míry, že ani při zklidnění politické situace nelze očekávat rychlé obnovení produkce ropy a dalších komodit dovážených z tohoto regionu, a tedy návrat jejich cen k předválečné hladině.
Co z toho vyplývá pro domácí měnovou politiku. Zatímco ještě nedávno se zvažovalo další snížení sazeb, nyní tento scénář prakticky zmizel. Pravděpodobnější je opačný směr. Přesto je pozice ČNB výrazně komfortnější než na začátku roku 2022, kdy šlo nejen o extrémní vzestup cen ropy, ale o také plynu a energií, u nichž je vzestup aktuálně podstatně nižší.
Pro měnověpolitické rozhodování existuje širší prostor nejen ve srovnání s počátkem roku 2022, ale také ve srovnání s vývojem v eurozóně. Inflace v ČR je aktuálně třetí nejnižší v EU a na rozdíl od eurozóny je reálná úroková míra kladná. I ECB se ale aktuálně přiklání k opatrnému, data-dependent přístupu. Nejistota přitom zůstává klíčovým faktorem pro všechny centrální banky, jejichž ekonomiky jsou ohroženy vzestupem inflace kvůli aktuální situaci na Blízkém východě. Celkově měnová politika dnes čelí bezprecedentní nejistotě. Odpovědí je větší flexibilita, širší analytické nástroje a schopnost reagovat na rychle se měnící geopolitické i ekonomické prostředí.
Česká ekonomika dlouhodobě stojí před nutností posunu v produkčních řetězcích – od montážní role k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou, od výzkumu k marketingu a prodeji plně pod kontrolou domácích firem. Historická závislost na zahraničních investicích (od konce 90. let) Česko uzamkla do určitých segmentů výroby, směrovaných převážně k předem plánovaným zakázkám z pohledu objemu i cen. Geopolitické změny ale otevírají nové příležitosti. Diversifikace vývozních teritorií snižující závislost na Německu je postupná, ale nezbytná. Německo zůstává klíčovým partnerem, zároveň ale limituje posun v hodnotovém řetězci. Silný potenciál má zejména obranný průmysl – díky flexibilní výrobní základně i technologickému know-how.
Zdroj: Moody’s