V červenci inflaci mírně zvýšily pohonné hmoty a imputované nájemné
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v červenci 2026
V červenci meziroční míra inflace podle očekávání vzrostla na 1,7 % z 1,5 % v červnu. Hlavním důvodem bylo zvýšení cen pohonných hmot a zrychlení růstu nákladů vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné).
Celkový inflační obrázek se poslední měsíce příliš nezměnil. Nadále do celkové inflace výrazně promlouvají kolísavé ceny pohonných hmot a potravin. V červenci se v cenách pohonných hmot projevil jak nárůst cen ropy, tak i návrat spotřební daně z nafty na původní úroveň a v souhrnu byly meziročně vyšší téměř o 17 % (15 % r/r v červnu). Na druhou stranu dál pokračoval utlumený vývoj cen potravin, které v průměru byly meziročně nižší o 3,1 % (-3,4 % v červnu). Pokles cen potravin je relativně plošný a mimořádný, u některých mléčných výrobků ceny klesají i na 15letá minima. Ovšem komoditní burzy naznačují obrat a také se může projevit letošní slabá sklizeň. Ceny potravin by tak postupně měly přestat inflaci tlumit a od přelomu roku naopak přispívat k růstu inflace. V červenci navíc se začátkem letní sezóny došlo také k tradičnímu nárůstu cen rekreací.
Jádrová inflace v červenci vzrostla o dvě desetiny na 3,0 %, což je nejvyšší úroveň za poslední rok. Ovšem trendově nejde o změnu, protože předchozí měsíce se jádrová inflace držela v úzkém pásmu 2,8–2,9 %. V červenci se projevil vyšší růst nákladů vlastního bydlení (tzv. imputované nájemné), který v červenci zrychlil na 5,7 % r/r (5,2 % v červnu), a to jak v důsledku růstu cen nových nemovitostí, tak růstu cen stavebních prací. To se pak projevilo ve zrychlení meziročního růstu cen služeb o jednu desetinu na 4,6 %. U růstu cen zboží (0,4 %) ke změně nedošlo.
Nadále očekáváme, že ve zbytku roku bude celková inflace poblíž 2 %, byť bude postupně zrychlovat. Jádrová inflace v dalších měsících naopak zůstane nadále zvýšená. Následně jádrová inflace a globální inflační tlaky (energie, potraviny) stále představují argumenty pro zvýšenou obezřetnost v měnové politice.
V červenci inflaci mírně zvýšily pohonné hmoty a imputované nájemné
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v červenci 2026
V červenci meziroční míra inflace podle očekávání vzrostla na 1,7 % z 1,5 % v červnu. Hlavním důvodem bylo zvýšení cen pohonných hmot a zrychlení růstu nákladů vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné).
Celkový inflační obrázek se poslední měsíce příliš nezměnil. Nadále do celkové inflace výrazně promlouvají kolísavé ceny pohonných hmot a potravin. V červenci se v cenách pohonných hmot projevil jak nárůst cen ropy, tak i návrat spotřební daně z nafty na původní úroveň a v souhrnu byly meziročně vyšší téměř o 17 % (15 % r/r v červnu). Na druhou stranu dál pokračoval utlumený vývoj cen potravin, které v průměru byly meziročně nižší o 3,1 % (-3,4 % v červnu). Pokles cen potravin je relativně plošný a mimořádný, u některých mléčných výrobků ceny klesají i na 15letá minima. Ovšem komoditní burzy naznačují obrat a také se může projevit letošní slabá sklizeň. Ceny potravin by tak postupně měly přestat inflaci tlumit a od přelomu roku naopak přispívat k růstu inflace. V červenci navíc se začátkem letní sezóny došlo také k tradičnímu nárůstu cen rekreací.
Jádrová inflace v červenci vzrostla o dvě desetiny na 3,0 %, což je nejvyšší úroveň za poslední rok. Ovšem trendově nejde o změnu, protože předchozí měsíce se jádrová inflace držela v úzkém pásmu 2,8–2,9 %. V červenci se projevil vyšší růst nákladů vlastního bydlení (tzv. imputované nájemné), který v červenci zrychlil na 5,7 % r/r (5,2 % v červnu), a to jak v důsledku růstu cen nových nemovitostí, tak růstu cen stavebních prací. To se pak projevilo ve zrychlení meziročního růstu cen služeb o jednu desetinu na 4,6 %. U růstu cen zboží (0,4 %) ke změně nedošlo.
Nadále očekáváme, že ve zbytku roku bude celková inflace poblíž 2 %, byť bude postupně zrychlovat. Jádrová inflace v dalších měsících naopak zůstane nadále zvýšená. Následně jádrová inflace a globální inflační tlaky (energie, potraviny) stále představují argumenty pro zvýšenou obezřetnost v měnové politice.
Petr Sklenář, ředitel sekce měnové