Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v dubnu 2026
V dubnu meziroční míra inflace podle očekávání dál zrychlila na 2,5 % z 1,9 % v březnu. Podobně jako v březnu se v dubnových datech projevily dopady válečného konfliktu na Blízkém východě v podobě nárůst cen pohonných hmot.
Vstup do letošního roku byl z hlediska inflace příznivý, i díky řadě mimořádných faktorů se v únoru dostala na dekádní minimum 1,4 % r/r. Během března a dubna se však zvedla o více jak 1 procentní bod kvůli skokovému nárůstu cen pohonných hmot, které se během 2 měsíců kumulativně zvýšily téměř o 30 procent. Mimo ceny benzínu a nafty v dubnu převážně pokračoval předchozí trendový vývoj. Pozitivní vliv měl nadále utlumený vývoj cen potravin a nealkoholických nápojů, které v dubnu prohloubily svůj pokles na -1,3 % r/r. Ceny potravin tak snižují celkovou inflaci podobně jako v létě 2024.
Jádrová inflace v dubnu zůstala beze změny na úrovni 2,9 % r/r. Bez větších změn zůstala dynamika cen zboží (0,6 % r/r) a nadále zvýšený je růst cen služeb (4,5 % r/r). Sledovaná položka náklady vlastního bydlení (tzv. imputované nájemné) v dubnu opět drobně zrychlila svůj růst na 5,5 % r/r, což je nejvyšší hodnota za poslední tři roky, poblíž které by měla kulminovat.
Celková inflace zrychlila a vlivem dopadů konfliktu na Blízkém východě se bude po zbytek letošního roku pohybovat v pásmu 2–3 %. Výše jádrové inflace a nárůst inflačního výhledu kvůli globálním nákladovým tlakům a riziku jejich přenosu do dalších okruhů představují důvody pro zvýšenou obezřetnost. Důležitým faktorem je, že i přes aktuální nárůst inflace působí v současnosti domácí měnová politika restriktivně.
Pohonné hmoty stály za zrychlením inflace v dubnu
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v dubnu 2026
V dubnu meziroční míra inflace podle očekávání dál zrychlila na 2,5 % z 1,9 % v březnu. Podobně jako v březnu se v dubnových datech projevily dopady válečného konfliktu na Blízkém východě v podobě nárůst cen pohonných hmot.
Vstup do letošního roku byl z hlediska inflace příznivý, i díky řadě mimořádných faktorů se v únoru dostala na dekádní minimum 1,4 % r/r. Během března a dubna se však zvedla o více jak 1 procentní bod kvůli skokovému nárůstu cen pohonných hmot, které se během 2 měsíců kumulativně zvýšily téměř o 30 procent. Mimo ceny benzínu a nafty v dubnu převážně pokračoval předchozí trendový vývoj. Pozitivní vliv měl nadále utlumený vývoj cen potravin a nealkoholických nápojů, které v dubnu prohloubily svůj pokles na -1,3 % r/r. Ceny potravin tak snižují celkovou inflaci podobně jako v létě 2024.
Jádrová inflace v dubnu zůstala beze změny na úrovni 2,9 % r/r. Bez větších změn zůstala dynamika cen zboží (0,6 % r/r) a nadále zvýšený je růst cen služeb (4,5 % r/r). Sledovaná položka náklady vlastního bydlení (tzv. imputované nájemné) v dubnu opět drobně zrychlila svůj růst na 5,5 % r/r, což je nejvyšší hodnota za poslední tři roky, poblíž které by měla kulminovat.
Celková inflace zrychlila a vlivem dopadů konfliktu na Blízkém východě se bude po zbytek letošního roku pohybovat v pásmu 2–3 %. Výše jádrové inflace a nárůst inflačního výhledu kvůli globálním nákladovým tlakům a riziku jejich přenosu do dalších okruhů představují důvody pro zvýšenou obezřetnost. Důležitým faktorem je, že i přes aktuální nárůst inflace působí v současnosti domácí měnová politika restriktivně.
Petr Sklenář, ředitel sekce měnové