Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v lednu 2026
V lednu meziroční míra inflace podle očekávání klesla na 1,6 % z prosincových 2,1 %, což plně odpovídalo naší prognóze. Naplnily se předpoklady, že inflaci na začátku roku velmi výrazným způsobem ovlivní ceny energií, a celková inflace se dostala na nejnižší hodnoty od listopadu 2016.
Klíčovým faktorem bylo zrušení poplatku za podporované zdroje energie (POZE) u cen elektřiny, kdy tato administrativní změna snížila lednovou inflaci o 0,4 procentního bodu. Navíc došlo i ke zlevnění silové složky a konečné ceny elektřiny tak byly letos v lednu meziročně nižší o 12,2 %. Vedle toho pokračoval příznivý vývoj u cen potravin, které zpomalily svůj meziroční růst na 1,3 % (1,7 % v prosinci), což je nejpomalejší růst cen potravin od listopadu 2024.
Na začátku roku dochází tradičně k úpravě řady ceníků, což vysvětluje i celkový vysoký nárůst cen o 0,9 % m/m v lednu vůči prosinci. I letos, podobně jako vloni, tyto změny cen zůstaly mírně nadprůměrné.
Mimo kolísavé položky k větší změně trendu nedošlo. Jádrová inflace v lednu drobně klesla o 1 desetinu na 2,7 % r/r a kompenzovala část zrychlení z prosince. Toto se týkalo hlavně cen zboží v rámci jádrové inflace, které zpomalily svůj růst na 0,1 % r/r z 0,4 % v prosinci. Pravděpodobně v nich ještě doznívá vliv předchozího posílení kurzu koruny. Naopak zvýšená je nadále inflace ve službách, která v lednu opět zůstala na úrovni 4,5 % r/r. Sledovaná položka náklady vlastního bydlení (tzv. imputované nájemné) v lednu zrychlila svůj růst o 1 desetinu na 5,1 % r/r, což je nejvyšší hodnota za poslední 3 roky. Zvýšený zůstává i růst tržního nájemného (6,3 % r/r).
Celková inflace se díky příznivému vývoji cen energií včetně dopadu zrušení POZE dostala výrazně pod hranici 2 %, kde by se měla držet i po zbytek roku. Jádrová inflace alespoň na začátku roku zůstane zvýšená poblíž současných úrovní, zejména kvůli cenám služeb.
I přes velmi příznivý vývoj celkové inflace je zvýšená jádrová inflace důvodem pro opatrnost v měnové politice. Trvale zvýšený růst cen služeb ukazuje, že cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně normalizován.
Inflace v lednu klesla na 1,6 % kvůli POZE
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v lednu 2026
V lednu meziroční míra inflace podle očekávání klesla na 1,6 % z prosincových 2,1 %, což plně odpovídalo naší prognóze. Naplnily se předpoklady, že inflaci na začátku roku velmi výrazným způsobem ovlivní ceny energií, a celková inflace se dostala na nejnižší hodnoty od listopadu 2016.
Klíčovým faktorem bylo zrušení poplatku za podporované zdroje energie (POZE) u cen elektřiny, kdy tato administrativní změna snížila lednovou inflaci o 0,4 procentního bodu. Navíc došlo i ke zlevnění silové složky a konečné ceny elektřiny tak byly letos v lednu meziročně nižší o 12,2 %. Vedle toho pokračoval příznivý vývoj u cen potravin, které zpomalily svůj meziroční růst na 1,3 % (1,7 % v prosinci), což je nejpomalejší růst cen potravin od listopadu 2024.
Na začátku roku dochází tradičně k úpravě řady ceníků, což vysvětluje i celkový vysoký nárůst cen o 0,9 % m/m v lednu vůči prosinci. I letos, podobně jako vloni, tyto změny cen zůstaly mírně nadprůměrné.
Mimo kolísavé položky k větší změně trendu nedošlo. Jádrová inflace v lednu drobně klesla o 1 desetinu na 2,7 % r/r a kompenzovala část zrychlení z prosince. Toto se týkalo hlavně cen zboží v rámci jádrové inflace, které zpomalily svůj růst na 0,1 % r/r z 0,4 % v prosinci. Pravděpodobně v nich ještě doznívá vliv předchozího posílení kurzu koruny. Naopak zvýšená je nadále inflace ve službách, která v lednu opět zůstala na úrovni 4,5 % r/r. Sledovaná položka náklady vlastního bydlení (tzv. imputované nájemné) v lednu zrychlila svůj růst o 1 desetinu na 5,1 % r/r, což je nejvyšší hodnota za poslední 3 roky. Zvýšený zůstává i růst tržního nájemného (6,3 % r/r).
Celková inflace se díky příznivému vývoji cen energií včetně dopadu zrušení POZE dostala výrazně pod hranici 2 %, kde by se měla držet i po zbytek roku. Jádrová inflace alespoň na začátku roku zůstane zvýšená poblíž současných úrovní, zejména kvůli cenám služeb.
I přes velmi příznivý vývoj celkové inflace je zvýšená jádrová inflace důvodem pro opatrnost v měnové politice. Trvale zvýšený růst cen služeb ukazuje, že cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně normalizován.
Petr Sklenář, ředitel sekce měnové