Petr Jakubík (Ekonom 19.6.2008 strana 50, rubrika: Analýzy & trendy)
OSOBNÍ BANKROT
O oddlužení formou osobního bankrotu žádají především ti, jejichž pohledávka je průměrně 800 tisíc korun.
Počet lidí s nízkými příjmy, kteří přecení své finanční možnosti a nejsou schopni splácet své závazky, stále roste. Svoji situaci řeší dalšími úvěry často za vysoké sazby, a tak se dostávají do dluhové pasti.
V tomto ohledu je důležitý vývoj v sektoru nebankovních institucí.
Jimi poskytované úvěry tvoří asi 60 procent závazků této skupiny lidí. Asi 86 procent všech úvěrů poskytnutých nebankovními institucemi domácnostem je určeno na spotřebu. Koncem roku 2007 to představovalo částku 126 miliard korun.
Tento segment trhu podléhá zejména zákonu o spotřebitelském úvěru, do něhož byla mimo jiné nově zapracována povinnost věřitele informovat dlužníka o roční procentní sazbě nákladů (RPSN). Problémem tohoto trhu jsou vedle nízké finanční gramotnosti dlužníků také objevující se nekalé obchodní praktiky věřitelů. K jejich potlačení by měly přispět další chystané kroky posilující ochranu spotřebitelů. Pozitivně by mělo působit i plánované zavedení finančního vzdělávání do osnov základních a středních škol.
Nezisková pomoc Lidem v těžkých životních situacích vedoucích k zadlužování pomáhá několik sdružení a občanských poraden pracujících na neziskovém principu. Jsou to sdružení SPES, Asociace občanských poraden, Sdružení na obranu spotřebitelů, Sdružení českých spotřebitelů, Poradna při finanční tísni a Člověk v tísni.
Podle informací sdružení SPES a nově založené Poradny při finanční tísni (otevřena v lednu 2008) se počet lidí vyhledávajících pomoc těchto organizací zvyšuje. Poradny častěji navštěvují muži ve věku mezi třiceti a čtyřiceti lety, ženatí, v průměru s dvěma dětmi, vyučení nebo se středoškolským vzděláním, s průměrným měsíčním příjmem 15 až 25 tisíc Kč a dluhem mezi 300–600 tisíci Kč.
V drtivé většině případů (95 %) se klienti poradny nejdříve zadlužili u bank, následně přešli k úvěrům od nebankovních institucí a v 50 procentech případů skončili u inzerentů poskytujících úvěry za velmi vysoký úrok.
Nejčastěji se lidé na poradnu obracejí s dotazem, jakým způsobem řešit více úvěrů a půjček v případě, že špatně odhadli své finanční možnosti, což je přivedlo do platební neschopnosti spolu se soudními spory a exekucemi. Dále se objevují dotazy související s oddlužením prostřednictvím osobního bankrotu.
Rozhodnou věřitelé Od ledna 2008 začal platit insolvenční zákon, který zavádí možnost oddlužení (tzv. osobního bankrotu) pro fyzické osoby nepodnikatele, kteří již nejsou schopni své dluhy zvládnout. K tomuto účelu jsou definovány dva základní mechanismy.
Prvním je rozprodání majetku dlužníka, druhým pak plnění podle pětiletého splátkového kalendáře. Společnými podmínkami jsou splacení alespoň 30 procent dlužné částky a tzv. poctivý záměr dlužníka zbavit se svých závazků. Zatímco v prvním případě jde o rozprodání veškerého majetku, ve druhém dlužníkovi majetek zůstává a on splácí prostřednictvím budoucích příjmů.
To se ovšem týká pouze nezajištěných dluhů, zajištění věřitelé jsou uspokojeni přednostně prostřednictvím realizace příslušných zástav. O způsobu oddlužení rozhodují věřitelé prostou většinou hlasů.
Dlužník tedy nemůže volit pro něj výhodnější variantu. Oba případy končí úplným vymazáním dluhů a zaplacením alespoň 30 procent nezajištěných závazků.
Dalším veřejně dostupným zdrojem informací zejména pro potenciální věřitele je nově zavedený insolvenční rejstřík, který je společně s databází úpadců spravovaný Ministerstvem spravedlnosti ČR. Na základě údajů z tohoto rejstříků bylo v prvních třech měsících od účinnosti novely soudy povoleno 135 oddlužení.
Kdo žádá o oddlužení Během prvních třech měsíců připravilo sdružení SPES na osobní bankrot 41 lidí. Z toho 15 z nich dostalo povolení o oddlužení, osm žádostí bylo zamítnuto, zbytek byl v řízení. Neúspěšná řízení byla zastavena u dvou případů z důvodu neúčasti žadatelů u soudu, tři nesplňovali definici úpadku, tzn. snažili se splácet a nebyli v dostatečném prodlení, jeden byl zamítnut pro nekalý záměr a dva návrhy byly podány společně pro manžele, což zákon neumožňuje.
Osobní bankrot se vztahuje pouze na dluhy fyzických osob nepodnikatelů, není možno oddlužit fyzickou osobu, jejíž dluhy jsou spojeny s podnikatelskou činností. V praxi o osobní bankrot obvykle žádají lidé s průměrným měsíčním příjmem okolo 20 tisíc Kč, s dluhy ve výši zhruba 800 tisíc Kč.
Většinou jde o rozvedené nebo svobodné osoby ve věku nad 55 let nebo kolem 30 let. Těžkosti mají žadatelé především s vyplněním návrhu, který má jedenáct stran. Se samotným insolvenčním řízením nejsou spojeny přímé finanční náklady, dlužník však musí platit každý měsíc 900 Kč insolvenčnímu správci.