(Patria.cz 23.5.2012)
Od posledního rozhodnutí ČNB o ponechání sazeb beze změny již uplynuly tři týdny a od té doby z domácí ekonomiky přišla nová data (o vývoji ekonomiky a výrobní inflaci), která zamíchala kartami. Nyní se mnoho analytiků domnívá, že se výrazně přiblížila chvíle předpokládaného snížení sazeb.
Jsou poslední data z české ekonomiky dostatečně pádným argumentem pro okamžitou podporu ekonomického růstu skrze nižší úrokové sazby? Nebylo by Řecku i eurozóně lépe s vlastní měnou a měnovou politikou? Přestojí české banky případný odchod Řecka z eurozóny bez významnějších ztrát? Na tyto a mnohé další Vaše otázky odpovídal viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík v online rozhovoru na Patria.cz.
Vladimír Tomšík (nar. 1974) vystudoval Fakultu národohospodářskou a Fakultu financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze a Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze. Od roku 1997 pracoval jako odborný asistent na Vysoké škole ekonomické v Praze. V únoru 2000 nastoupil jako analytik do týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky. Od září 2000 pracoval jako hlavní ekonom finanční a poradenské skupiny NEWTON Holding a v letech 2004 - 2006 byl současně vedoucím Ústavu ekonomie na NEWTON College. Od září 2005 do svého jmenování členem bankovní rady ČNB pracoval na pozici zástupce vedoucího týmu analyzujícího pravidla multilaterálních dohod o obchodu a investicích ve Světovém obchodním institutu (World Trade Institute) ve Švýcarsku. Od 1. prosince 2006 byl Vladimír Tomšík jmenován členem bankovní rady České národní banky. S platností od 1. července 2010 jej prezident republiky jmenoval viceguvernérem.
Otázka (Pavlík, 9:11) -Dobrý den, guvernér Singer se letos nechal slyšet, že nevidí pro Řecko jiné cesty ze současných problémů, než je odchod země z eurozóny. Sdílíte jeho názor? Co by to případně znamenalo pro zbytek eurozóny a euro?
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:02) -Nejprve mi dovolte popřát všem tazatelům a diskutujícím příjemné květnové odpoledne. A teď již rovnou k prvnímu dotazu.
I já se domnívám, že odchod Řecka z eurozóny by byl lepší a to především pro Řecko samotné – samozřejmě pokud by se jednalo o odchod organizovaný, nikoliv chaotický a živelný. Setrvání Řecka v eurozóně je svým způsobem velmi bolestivý experiment, jak provést tzv. vnitřní devalvaci a to ve značném rozsahu. Nominální snižování důchodů a mezd je mnohem obtížnější než provedení devalvace nové národní měny. Dopad na euro jako takové by po počátečních fluktuacích nemusel být příliš negativní – euro bez slabého článku by ostatně mohlo být důvěryhodnější než se slabým článkem.
Otázka (Koutný, 9:17) -Zdravím pane viceguvernére, při posledním rozhodování bankovní rady o sazbách jste hlasoval pro zvýšení o 25 bps. Jak se změnil váš názor od té doby? Cítíte v rámci bankovní rady sílící podporu pro uvolnění měnové politiky na podporu růstu ekonomiky? Díky za odpověď.
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:08) -ČNB transparentně zveřejňuje nejenom jména, kdo jak hlasoval (mimochodem na posledním jednání jsem hlasoval pro snížení sazeb, nikoliv zvýšení), ale zveřejňujeme i záznam z diskuse měnově-politického jednání. V rámci tohoto záznamu jsou věrohodně a přesně uvedeny argumenty pro i proti pohybu sazeb. Pro mne není důležité, jestli u mých kolegů v bankovní radě roste či klesá podpora pro změnu sazeb, ale je pro mne důležité, jestli se naplňují předpoklady a rizika prognózy.
Můj aktuální názor se ve srovnání s mým posledním hlasováním nijak zásadně nezměnil. Předběžná data o HDP za první čtvrtletí jsou dokonce citelně horší než to, s čím počítala prognóza. Zdali to nějak ovlivní mínění i ostatních kolegů v bankovní radě, nemohu v žádném případě za mé kolegy předjímat.
Otázka (Jesse, 9:18) -Dobrý den. Můžete vysvětlit, proč bankovní kruhy v EU podporují další a další zadlužování zemí eurozóny a nemíníte s tím skončit? Je to velmi zjednodušená otázka, ale v kontextu s černou budoucností ekonomiky se jí prosím nevyhýbejte. Hezký den.
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:14) -Obecně nesdílím váš názor, že by bankovní kruhy podporovaly zadlužování zemí. Naopak centrální bankéři volají po provádění zodpovědné hospodářské politiky – a to nejen měnové, ale i fiskální. Nicméně v kontextu této otázky chci připomenout, že některé kroky některých centrálních bank byly provedeny pro to, aby byla obnovena likvidita na finančních trzích.
Otázka (ZUZKA, 9:24) -Pane viceguvernére, souhlasíte s Jimem Cramerem, že Evropu čeká "run" na banky ? Co by se v takovém případě, podle vás stalo s eurem? Bojím se, že nás to nejhorší ještě čeká....
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:20) -Nejsem tak pesimistický, osobně se domnívám, že nejhorší část krize jsme si odbyli již v roce 2009. Pokud pominu specifický případ některých bank v některých zemích, konkrétně v Řecku, tak ve zbytku Evropy k hrozbě „runu na banky“ žádný jasný důvod nevidím.
Co se týče situace v ČR, tak jsem si tím jistý, že zde žádný run nehrozí, neboť jako představitel dohledu nad českým finančním sektorem vidím do bilancí individuálních bank a vidím, že naše banky jsou zdravé a dokázaly by ustát skutečně velmi stresové situace (proto provádíme pravidelné tzv. stress testy).
Je ale pravda, že banky čeká ztížené období, protože se musejí vypořádat s přísnější regulací (přicházející z EU) a především s vyššími požadavky na kapitál a to zrovna v době, kdy reálná ekonomika stagnuje.
Ještě jednou připomenu, že u českých bank problém nevidím, neboť jejich kapitál již dnes vysoce překračuje požadované regulatorní úrovně. A zároveň jsou české banky vysoce likvidní a dlouhodobě ziskové.
Otázka (Kiťák, 9:37) -Hezký den přeji, ČNB udělila v květnu pokutu společnosti KIT digital za dvě lednová pochybení v povinnosti emitenta poskytovat informace regulátorovi. Nápravu situace nedostatku kvalifikovaného účetního personálu ale KIT digital zjednává až v poslední době. Neprobíhají nyní další správní řízení s touto společností kvůli prohřeškům, které proběhly od ledna do současnosti?
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:24) -ČNB je ze zákona zmocněna zveřejňovat pouze pravomocná rozhodnutí v oblasti kapitálového trhu. Váš dotaz směřuje k jedné konkrétní společnosti, o které na našich webových stránkách v části pravomocná rozhodnutí v oblasti kapitálového trhu naleznete výroky dvou pravomocných rozhodnutí sankční povahy (viz tento link http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/pravomocna_rozhodnuti/susr-list.html)
Otázka (sokolmmm, 9:49) -Dobrý den pane viceguvernére. Chtěl bych se zeptat, zda by mělo snížení úrokových sazeb o pár desetin vůbec nějaký vliv na naši ekonomiku, když stejně banky hotovost zadržují a nepůjčují? Kromě toho inflace je již teď mimo vaše cílování a tak bych spíše čekal jejich zvýšení. Děkuji za odpověď.
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:27) -To, o čem mluvíte, je tzv. past likvidity, tj. situace, kdy snižování sazeb už nevede k růstu výdajů. Jsem přesvědčen, že česká ekonomika v této pasti ještě nebyla a není, takže smysl by to mělo. Stejně tak nelze říci, že by české banky „zadržovaly hotovost“: objem úvěrů celkem roste zhruba o 6 % meziročně. Je ale jasné, že vzhledem k tomu, jak nízko jsou již sazby na krátkém konci výnosové křivky, že ČNB má prostor ke snižování sazeb mnohem omezenější, než jaký jsme měli dříve. Avšak obecně platí, že při realizaci měnové politiky založené na cílování inflace v režimu volného kurzu je nutné nejprve použít standardní měnové nástroje, tj. pohyby sazeb, a až následně v případě vyčerpání této možnosti je vhodné uvažovat o použití jiných, méně standardních nástrojů měnové politiky.
Ještě si dovolím jednu poznámku k tomu, že „banky nepůjčují“. Přijímání vkladů a poskytování půjček je základní byznys model komerčních bank. Osobně jsem přesvědčený o tom, že ve vysoce konkurenčním bankovním prostředí, které tady v ČR máme, každá banka ráda poskytne úvěr na životaschopný byznys projekt. Pokud by tak neučinila, tak to učiní jiná, konkurenční banka. Kámen úrazu však zůstává v tom, kolik takových skutečně životaschopných projektů v době velmi slabého hospodářského růstu, či dokonce recese, a vysoké nejistoty vlivem finanční krize v některých zemích EU vlastně tady je.
Otázka (Angie, 9:58) -Dobrý den, pane Tomšíku. Na nutnost zesílení debaty o snížení sazeb již poukázal Váš kolega Mojmír Hampl. Pokles sazeb v letošním roce o 0,25 až 0,5 procenta čekají i zahraniční investiční domy včetně Citigroup nebo JPMorgan. Je při takto nastaveném očekávání trhu vůbec možné ho nenaplnit? Mířím na možnou reakci trhů v případě, že by ČNB k dalšímu uvolňování nepřistoupila…
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:34) -Bankovní rada se rozhoduje především na základě prognózy inflace. Není naším cílem trhy překvapovat nebo šokovat a jsme proto v maximální možné míře transparentní. Na druhou stranu, pokud data a faktický vývoj budou ukazovat jiným směrem, pak samozřejmě je možné očekávání trhu nenaplnit. Není úkolem ČNB naplňovat očekávání trhů, ale spíše ta očekávání v určitých oblastech korigovat nebo vytvářet, v tom spočívá významná část principu cílování inflace. Zároveň však říkám, že někdy stačí trhu jenom naznačit naše kroky, vyslat signál a trh a tržní očekávání pak tu práci udělají za nás…
Otázka (Homo, 9:59) -Dobrý den. Obrazem vyspělých států je jejich burza. Dokonale odráží hospodářský a ekonomický obraz. Mám dojem, že tato skutečnost neplatí pro náš stát. Zpackaná, mnohdy zločinecká privatizace neumožnila vytvořit svéprávnou a svrchovanou burzu a tím nastolit normální ekonomické vztahy a vazby v Česku. Domnívám se, že tato skutečnost umožňuje současnému, ale i minulým establišmentům ovlivňovat vývoj národa podle stranické příslušnosti, případně vlivu lobbistických skupin.
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:39) -Ve vašem příspěvku do diskuse nenacházím konkrétní otázku, nicméně si dovolím zareagovat na tvrzení, že privatizace nebyla úspěšná. Můj osobní názor je, že za velký úspěch je nutné považovat skutečnost, že česká ekonomika dokázala realizovat zásadní transformační kroky (včetně privatizace) ve velmi krátké době a výsledná transformační recese trvala jen 2 roky a celkově znamenala kumulativní pokles HDP jen o pouhých 12 %. To se nepodařilo žádné jiné bývalé socialistické zemi.
Otázka (Jiří Soustružník, 10:21) -Dobrý den pane Tomšíku, Jak se díváte na možnost založit monetární politiku na základě cílení nominálního HDP - obecně a u nás doma? Podle některých ekonomů (např. z DanskeBank) má současná politika ČNB deflační vliv na ekonomiku, poptávková inflace je v záporu. Co o tom soudíte? Dovedete si představit, že by ČNB po překročení určitého prahu bolesti (např. při prudce zhoršené situaci v eurozóně) přistoupila k nějaké formě QE, či jiné netradiční stimulaci? Děkuji Vám.
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:46) -Cílování cenové hladiny místo cílování inflace je zajímavá a v ekonomické teorii již dlouhou dobu diskutovaná možnost, není však nikde příliš vyzkoušená (i když pokud vím, tak o ní vážně uvažuje např. Kanada). Výhodou cílování cenové hladiny je, že ekonomické subjekty si mohou lépe utvářet představu o vývoji cenové hladiny a tedy i o vývoji reálné hodnoty pohledávek a závazků v dlouhém období. Naopak nevýhodou cílování cenové hladiny je určitá těžkopádnost a nesrozumitelnost komunikace měnové politiky. Navíc pokud by z nějakého důvodu došlo k inflačnímu šoku, znamenalo by to, že v následujících obdobích by centrální banka měla mířit na velmi nízkou a možná i na zápornou inflaci (tj. deflaci), aby tento šok eliminovala a dostala se na původně cílenou cenovou hladinu. To by mohlo být pro centrální banku obtížné a mohlo by to vytvářet tlaky na oportunní opuštění principu cílování cenové hladiny. ČNB proto o cílování cenové hladiny zatím neuvažuje, naše cílování inflace se prozatím poměrně osvědčilo. Podobně je předčasné hovořit o nějakém kvantitativním uvolňování. A proč jsem přesvědčený, že naše cílování inflace se osvědčilo? Je to zejména z toho důvodu, že námi prováděné cílování inflace v podobě stanoveného inflačního cíle na úrovní 2 % velmi dobře stabilizuje inflační očekávání. Domnívám se, že vůbec není jisté, že by cílování cenové hladiny dokázalo tak dobře stabilizovat inflační očekávání a to zejména z toho důvodu, že – jak jsem již uvedl – by v dlouhém období sice byla zajištěna stabilita cenové hladiny, ale v krátkém a středním období by to vyžadovalo kompenzování cenových šoků a tím i „rozkmitání“ očekávané inflace v krátkém a středním období.
Otázka (martík, 10:40) -Dobrý den pane Tomšíku, mám 2 jednoduché dotazy. 1 ****V situaci kdy došlo ke změně DPH a ovlivnilo to cenu potravin, benzínu a dalších základních potřeb běžného občana, není čas na úpravu spotřebního koše ze kterého se počítá inflace? Jak může být inflace pouhá 4 procenta, jestliže rostou ceny potravin o desítky procent ("neviditelná ruka trhu") a nepohlížím na růst komodit ve světě či slabou Kč. Jak může ve spotřebním koši být třeba prodej nových aut??? Jak potom může ČNB něco ovlivnit tvorbou úrokových sazeb když je v reálu inflace úplně jiná? K čemu je pak občanům úrok v bance (směšně nízký), jak budete reagovat až se objeví nějaký populista, který lidem poradí aby vytáhly peníze z bank či stav.spořitelen (run na banky)? Obyčejným lidem docházejí peníze, ruší penzijko (nebo platí směšně málo) odhlašuji pojistky, ruší podílové fondy. Co tedy budete dělat pak? Poslední bankéř v ČNB jen zhasne a zamkne nebo máte nějaký plán? Plán na chaos, který způsobuje nekompetentní ministr financí svými škrty a daněmi, které nemají hlavu ani patu? Škrty, které jsou dle odborníků tvrdší než v Portugalsku a Řecku a které jednoznačně přivedou HDP do záporu ? 2*** Jak to že ČNB cíluje inflaci a případně HDP tak špatně, když je z výše uvedeného nadmíru jasné jak lidé šetří, přesto roste inflace a HDP se propadá, to nemáme dost erudovaných odborníků, kteří by se ve svých predikcích nemýlili? A vždy jen slyšíme analytici, bankéři apod. jsou zaskočení poklesem, růstem, tím či oním.... Děkuji a přeji pěkný den. PS Každý průměrně vzdělaný občan má leckdy lepší odhad vývoje kurzu měny, inflace či HDP než ekonomové a stačilo by zajít občas jen mezi lidi, tak jak to v pohádkách činil dobrý král....
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:56) -Vaše otázka je velmi široká a proto u ní zareaguji pouze na to, co považuji za nejdůležitější, tj. zdali cílujeme „správný“ údaj inflace počítaný na základě spotřebního koše. Tento koš v ČR sestavuje nezávislý Český statistický úřad. ČNB na to nemá vliv. Navíc spotřební koš byl aktualizován k lednu letošního roku, takže je podle mého názoru relativně aktuální a je nutné si uvědomit, že představuje reprezentativní vzorek spotřeby české domácnosti.
Otázka (matrix, 10:43) -Dobrý den, nedávno jste varoval před rizikem, které s sebou v případě hromadného přesunu prostředků nesou stovky miliard na účtech stavebních spořitelen. Od té doby se v Evropě několikrát mluvilo o riziku runu na banky způsobeného současnou nejistotou. Sleduje nyní ČNB nějaký odliv prostředků z účtů stavebních spořitelen nebo bank?
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:50) -Otázka situace a vývoje stavebních spořitelen je spíše dána ryze domácím vývojem a se situací v Evropě nesouvisí. Jde o to, že velká část smluv ve stavebním spoření je tzv. přespořená (tj. klienti mohou odejít ve velmi krátké lhůtě, konkrétně pouhých 3 měsíců) a zároveň si nemyslím, že by mohl nastat nějaký rychlý a masivní přísun nových klientů do tohoto produktu, který by dokázal vykompenzovat ten případný náhlý odliv zdrojů stavebních spořitelen. K masivnějšímu odlivu ze stavebních spořitelen by např. mohlo dojít při podstatném nárůstu úrokových sazeb, což nelze nikdy dopředu vyloučit. Nicméně stavební spořitelny zatím mají relativně dostatek likvidních aktiv, kterými by mohly případný odliv klientů krýt, situaci jako orgán dohledu pozorně sledujeme.
Otázka (sazkar, 11:05) -Dobrý den. Jako centrobankéř, je v současnosti při pohledu na politiku Fedu, BoE, BoJ ještě přípustná zatvrdlá politika ECB, která se i na úkor výrazného rizika bankovní krize stále drží striktně cílení inflace? Chápu, že to má napsáno, ale... Dále, představte si - jste guvernér ECB. V situaci jaká je, prováděl byste QE a půjčil byste bankám další peníze? Když ne, zvládnul byste ten tlak a tu velikánskou zodpovědnost, že by se i vaše jméno zapsalo pod rozpad EZ a možná i EU? Děkuji
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:55) -ECB oficiálně neprovádí cílování inflace, i když je pravda, že cenovou stabilitu chápe jako inflaci do 2 % ročně (nyní je mimochodem ale inflace v eurozóně o něco vyšší). Svým způsobem ECB kvantitativní uvolňování již dávno provádí, pokud do kvantitativního uvolňování počítáme i poskytování dlouhodobé(!) likvidity bankovnímu sektoru (ECB uskutečnila několik operací, kterými komerčním bankám půjčila na podstatně delší dobu než na jeden obvyklý týden a to dokonce za cenu „krátkodobých peněz“).
To, že bych byl guvernérem ECB, si raději ani nepředstavuji a utěšuji se vědomím, že mi to jako nečlenské zemi EMU opravdu nehrozí.
Otázka (Kerblík, 11:12) -Pane viceguvernére, vláda dnes schválila druhý pohyb sazeb DPH vzhůru ve dvou po sobě jdoucích letech. Může to po trhem nyní očekávaném snížení sazeb přinést na začátku příštího roku nutnost růstu sazeb ČNB kvůli vyšším inflačním tlakům v ekonomice? Pěkný den.
Odpověď (Vladimír Tomšík, 15:04) -Změny nepřímých daní, tj. DPH nebo spotřebních daní, sice inflaci přímo ovlivňují, ale ČNB je tzv. výjimkuje. To znamená, že ačkoliv zvýšení DPH přímo zvyšuje spotřebitelskou inflaci, tak ČNB na ně nereaguje zvýšením sazeb. Bereme to jako něco, co je z hlediska měnové politiky dáno „shůry“ a nemělo by smysl „škrtit“ ekonomiku jen proto, aby zvýšení cen díky vyšší DPH bylo v inflaci eliminováno. Jediný vliv, který v tomto případě prosakuje do měnové politiky, je vliv na inflační očekávání a potažmo na požadavky na růst mezd (tzv. sekundární efekt). Prozatím však pozorujeme spíše protiinflační rizika, zejména slabý výkon domácí ekonomiky.
Otázka (Holan Pavel, 11:35) -Vážený pane viceguvernére, jak nám prosím vysvětlíte, že CZK ale i jiné EEM měny, jsou přes tzv. EUR a EU krizi v posledním roce v průměru o 8 % slabší? Nejedná se spíše, po 12 letech "pobytu na investičním vysluní" o odliv peněz z ČR a CZK a dalších "emerging markets"? Nejsou odhady ČNB na 2012-3, a to CZK/EUR 24,7 a 24,3 resp. příliš optimistické? Co změní směr ze současných 25,40? Nepůjdeme po kolapsu EU spíše zpět ke 30 CZK/EUR? Díky za Váš názor. HP
Odpověď (Vladimír Tomšík, 15:09) -Domnívám se, že kurz koruny je slabší především proto, že investoři se dívají na emerging markets tak trochu jako na jeden celek, což je silně zavádějící, protože ty země jsou výrazně odlišné. Investoři při zvýšení rizika proto mají "stádovou" tendenci utíkat z těchto měn např. do dolaru. Projevilo se to silně např. v prvním čtvrtletí roku 2009, kdy koruna dočasně oslabila až k 28 CZK za euro. Fundamentálně však pro slabý kurz koruny důvody nevidím, výsledky českého zahraničního obchodu jsou lepší, než tomu bylo v minulosti, takže celkově řečeno si myslím, že předpoklad vývoje kurzu popsaný v naší poslední prognóze je realistický. Je pochopitelné, že „zmatky“ v eurozóně kurzu koruny krátkodobě neprospívají. A je možné, že budeme svědky určitých fluktuací. Podstatný však je střednědobý vývoj kurzu koruny.
Otázka (Pavel L, 11:35) -Zpráva z ČNB: Měnová báze vzrostla ke konci dubna na 457 mld. Kč z 450,8 mld. Kč na konci března. Moje otázka je, co stojí za neustálým růstem měnové báze mnohdy i v desítkám procent ročně. Pokud je to možné vysvětlete mi, které faktory a s přibližně jakým podílem vedou k neustálému růstu měnové báze (kreace úvěrů, zadlužování státu atd). Posledních 10 let, kdy jsem se z pozice dlužníka dostal do pozice věřitele, si připadám tímto růstem a tím pádem ředěním hodnoty peněz dost podstatně okraden s dopadem na budoucnost mou a mých dětí.
Odpověď (Vladimír Tomšík, 15:17) -Měnová báze se u nás pasivně(!) přizpůsobuje poptávce po hotovostních penězích – když si lidé chtějí přeměnit své peníze na běžném účtu na hotovost, tak si ji vyzvednou v komerčních bankách a ty zase si vyzvedávají hotovost u nás (čímž se zase snižují závazky centrální banky vůči komerčním bankám). Je pravda, že hotovost u nás rostla v posledních letech relativně rychle ve srovnání s celkovou peněžní zásobou a to i navzdory rozvoji nových platebních technologií, platbám přes internet atd. Částečně za tím stálo výrazné snížení inflace a tedy i nominálních úrokových sazeb v posledních 10 letech, takže nyní již není tak nákladné držet hotovost, protože nepřicházíte o příliš velký úrok. Nárůstem peněžní báze však "okraden" nejste, podstatná je míra inflace, která v dlouhém období souvisí s celkovým množstvím peněz v ekonomice (hotovost je jen jejich menší část). Celkové množství peněz v ekonomice roste umírněněji, navíc ČNB se soustřeďuje přímo na inflaci, kterou se snaží držet poblíž svého cíle (tj. 2 % ročně).
Otázka (zdenek, 13:32) -Chtěl jsem se zeptat, zda jste někdy studoval ekonomickou teorii nebo historii a zda je vám známo, že udržovaní podhodnocené měny a sazeb hluboko pod úrovní inflace vede ke značné deziluzi obyvatel, přispívá do značné míry k významnému oslabení domácí poptávky, která by jinak normálně vždy měla byt tahounem domácí ekonomiky, a tedy ve své podstatě i k hlubší krizi u nás než je nutné? Proč ČNB nepřijme aspoň takovou politiku jako centrální banka v Polsku?
Odpověď (Vladimír Tomšík, 15:20) -U vaší otázky si dovolím zareagovat na dva body. Za prvé, zdali jsem někdy studoval ekonomickou teorii. Ano, studoval a stále ještě studuji, neboť ekonomická teorie se neustále vyvíjí a pořád je se co učit. Za druhé mám pocit, že se tak trochu ptáte na to, zda může vzniknout určité riziko z dlouhodobě nízkých úrokových sazeb. Ano, jsem si vědom, že současné nízké úrokové míry jsou nejspíše pod svou dlouhodobou rovnovážnou hodnotou. Avšak příčinou možné budoucí bubliny na trhu nemovitostí nebo na jiných trzích by se staly až v momentě, kdybychom pozorovali, že vedou k rychlému růstu úvěrů na spekulativní nákupy nemovitostí nebo jiných aktiv a společně s tím i k růstu cen na těchto trzích. Navzdory mediálním zprávám ale objem hypotéčních úvěrů u nás roste velmi umírněně (v médiích se často směšují zprávy o opravdu nových hypotékách s údaji o refinancovaných hypotékách a to vytváří zavádějící dojem, že hypotéky u nás masivně rostou). Není tomu tak. A v neposlední řadě je vhodné připomenout, že ani ceny aktiv u nás nerostou natolik, že bychom viděli nějaké známky bubliny. Naopak v datech vidíme pokles cen aktiv. Z toho pro sebe vyvozuji závěr, že i když máme rekordně nízké nominální úrokové sazby, tak žádnou hrozbu pro finanční stabilitu v této chvíli rozhodně nevytváříme. Naopak nízké úrokové sazby umožňují stabilizaci hospodářství přes snížení nákladů na financování kapitálu podniků i domácností.
Vážení tazatelé, čas určený k on-line rozhovoru vypršel a proto mi dovolte se s vámi rozloučit. Děkuji vám za zajímavé dotazy a společnosti Patria Online za možnost tento rozhovor s vámi uskutečnit.
Těším se na shledanou při nějaké další veřejné diskusi s vámi.
Zdraví
V. Tomšík