Jan Lopatka, Robert Muller (Reuters 25. 1. 2017)
Investoři sázející na prudké posílení koruny po ukončení kurzového závazku České národní banky se mohou spálit s tím, jak pozice na prodej korun za eura jsou příliš velké a trh mělký, uvedl viceguvernér České národní banky (ČNB) Vladimír Tomšík v rozhovoru pro Reuters.
Tomšík uvedl, že investoři dosud nakupili korunové pozice v objemu desítek miliard eur s tím, jak banka nadále drží intervencemi kurzový závazek 27 korun za euro a nedovolí české měně posílit pod tuto hranici. Tuto hladinu však mnozí vidí za podhodnocenou a čekají posílení koruny.
ČNB, která zavedla kurzový závazek na sklonku roku 2013, aby pomocí slabé koruny obnovila inflaci a zabránila deflaci, s návratem inflace k cíli tento nestandardní měnový nástroj v letošním roce nejspíš opustí, korunu uvolní a měnovou politiku bude řídit úrokovými sazbami.
Tomšík uvedl, že jako nejvhodnější termín se stále jeví polovina letošního roku. Načasování je klíčové pro investory, kteří spekulují na rychlé posilování koruny po ukončení závazku.
"Mohu potvrdit, že došlo k nárůstu dlouhých pozic, přičemž se v souhrnu bavíme o desítkách miliard eur," uvedl Tomšík v rozhovoru pro Reuters, který se konal v úterý odpoledne.
"Když srovnám tato čísla s tím, jaká je výše ročního čistého českého exportu, tak je logické říci, že korunový trh je v tuto chvíli překoupený... Jsem přesvědčen, že se koruna po opuštění kurzového závazku, tedy v krátkém období, může pohybovat oběma směry."
"Ti, kdo spekulují na prudké posílení koruny po exitu, se můžou značně spálit," řekl dále Tomšík.
Centrální banka opakuje, že ukončení kurzového závazku nebude tak překvapivé, jak to udělala v roce 2015 švýcarská centrální banka. Její rozhodnutí tehdy vedlo k prudkému posílení franku.
Aby banka otočila sentiment trhu, opakuje, že se koruna nevrátí k hodnotám před zahájením intervencí 25,50 až 25,70 za euro, protože tempo růstu českých mezd a inflace předstihuje eurozónu a přirozená míra apreciace zpomalila.
Před zahájením intervencí byla koruna mírně nadhodnocená, řekl Tomšík, a dlouhé pozice mohou komplikovat posílení české měny na trhu.
Tomšík řekl, že investoři, kteří drží české dluhopisy, budou muset projít mělkými trhy jak při prodeji dluhopisů, tak nákupu eur za koruny při uzavírání svých pozic. Obrat na trhu s eurokorunou v říjnu dosahoval 638 milionů dolarů denně, uvádí data centrální banky.
Tomšík, který je v bankovní radě už deset let a posledních šest je viceguvernérem, uvedl, že by se měla ČNB po exitu ze závazku vrátit k režimu řízeného plovoucího kurzu.
Řekl, že nebudou stanovené nové hladiny pro korunu, ale že bankovní rada bude moci rozhodnout o určitém objemu intervencí na vyrovnání vysoké volatility.
Od doby, kdy ČNB v roce 2013 zavedla kurzový závazek, koruna oslabila o 5 až 7 procent. Do listopadu 2016 ČNB nakoupila při intervencích 30 miliard eur, ukázala poslední dostupná data.
V prosinci se inflace poprvé po čtyřech letech vrátila na dvouprocentní inflační cíl ČNB, což odstartovalo spekulace trhu na brzké ukončení kurzového závazku a zvedlo objem intervencí zaznamenaných během první lednové dekády na 7 miliard eur.
Podle úrovně intervencí, likvidity bankovního sektoru a dat z bilance ČNB analytici usuzují, že objem dlouhých korunových pozic dosahuje zhruba 20 až 25 miliard eur. Tomšík tyto odhady odmítl komentovat.
Rostoucí objem intervencí ČNB naznačuje spekulace trhu, že banka opustí intervenční režim co nejdříve poté, kdy na konci prvního čtvrtletí 31.března vyprší její "tvrdý" závazek, ukázal průzkum Reuters.
Tomšík uvedl, že teoreticky může ČNB opustit závazek kdykoli po prvním čtvrtletí a nemusí s rozhodnutím čekat na standardní měnové zasedání jednou za šest týdnů. Může totiž změnit běžné čtvrteční zasedání rady na měnově-politické a na něm o exitu rozhodnout.
Nicméně makroekonomický pohled stále nabízí načasování tohoto kroku na polovinu roku.
"Domnívám se, že se z makroekonomického hlediska stále vyplatí uvažovat o exitu v polovině tohoto roku, protože nám to umožní větší pravděpodobnost udržitelnosti inflace v budoucnu," řekl.
Tomšík dodal, že před ukončením závazku chce vidět prognózu inflace bezpečně a udržitelně na dvouprocentním cíli, po vyloučení volatilních položek jako pohonné hmoty, potraviny a ceny restauračních služeb, které pomohly na cíl inflaci v prosinci.
"Potřebuji vidět stabilní inflační tlaky z domácí ekonomiky. Pro mě je důležitá udržitelnost inflace blízko cíli a vůbec mi nevadí, pokud bude prognózovaná inflace mířit v horizontu roku, roku a půl na cíl seshora," řekl.
Tomšík také zopakoval, že nevylučuje použití záporných sazeb, které by exit doprovázely, ale neupřednostňuje je.
"Nevidím důvod v tuto chvíli sáhnout k negativním sazbám, protože trh je už sám 'doručil'," řekl. "Snížit sazby v okamžiku exitu by bylo kontraindikativní, když zároveň říkám, že chci začít dodávat méně uvolněnou měnovou politiku. To by šlo proti sobě."
Výhled na změnu klíčové dvoutýdenní repo sazby, která od roku 2012 stojí na 0,05 procenta, podle Tomšíka záleží na úrovni, kde se po ukončení závazku ustálí kurz koruny, protože jeho úroveň nastavuje celkové měnově politické podmínky v otevřené ekonomice.