(Ekonom 26.6.2003 strana 39, rubrika: Diskuse)
Rozdíl cenových hladin v ČR a EU se bude odbourávat pouze postupně.
Datum přistoupení ČR k EU se rychle blíží a jeho ekonomické důsledky dostávají jasné obrysy.
Některým pozorovatelům ani nadále nedává spát zejména oblast spotřebitelských cen. Jde jistě o
lákavé téma, vždyť jde o ceny, se kterými se setkává každý z nás dnes a denně. Je to téma o to
lákavější, že rychlé srovnání cen u nás a u našich německých (a podobně i rakouských) sousedů
vyvolává pocit člověka, který stojí pod hrází velké přehrady: cenová hladina je natolik rozdílná,
že neviditelná hráz mezi německými a našimi cenami musí jednou povolit a český spotřebitel se v
přívalu vyšších cen utopí. A které jiné datum se hodí jako impuls k protržení této přehrady lépe
než právě přistoupení ČR k EU? Je tedy třeba znovu zopakovat, co bylo řečeno již mnohokrát: Ano,
stojíme pod přehradou, která drží zahraniční cenovou hladinu poměrně vysoko nad hladinou cen v ČR.
Ne, přehrada není těsně před protržením a přistoupení ČR k EU tuto přehradu nesmete, pouze odstraní
několik málo jejích vrstev; další vrstvy budou mizet jen postupně v dlouhém období a část nejspíše
nezmizí nikdy.
Přehrada už dlouho postupně snižuje přetlak. Přehrada propouští cenové tlaky z EU k nám už
řadu let a samotným přistoupením ČR k EU se tempo propouštění tlaků nijak zásadně nezmění, ba možná
se i zpomalí. Propouštění tlaků probíhá například tím, že se mnohé české firmy (především ty s
vlastníky z EU) připravují na život v EU - postupně investují do různých zařízení a opatření v
oblasti sanitární, ekologické, bezpečnosti práce, technických norem atp. Legislativa EU se mění jen
velice pomalu, takže je možné s velkým časovým předstihem odhadnout, jaké požadavky budou na české
firmy kladeny, a připravit se. Náklady spojené s touto přípravou pronikají do českých cen od
chvíle, kdy české firmy začaly myslet tímto vpřed hledícím způsobem. Firmy, které se nestihnou
přizpůsobit povinné unijní legislativě do okamžiku přistoupení, budou vyřazeny z boje. Není proto
vyloučeno, že tlak z tohoto směru na vyrovnávání cenových hladin po přistoupení spíše poleví, než
aby zesílil. Cenovému přetlaku mezi EU a ČR dlouhodobě postupně ulevuje také zlepšující se
dopravní, infrastrukturní, informační, jazyková a další propojenost české ekonomiky s ekonomikami
EU. Pro firmy na obou stranách přehrady se tak dlouhodobě zlevňuje vyhledávání a udržování
kontaktů, převoz zboží atp.
Přehrada je z trvanlivých materiálů. Obávaná přehrada je jistě vysoká i po odečtení těchto
vlivů. Přesto však nemusíme mít ze záplavy strach. Přehrada je totiž velice pevná, vybudovaná z
velmi odolných a trvanlivých materiálů. Patří k nim zejména příjmové poměry v ČR a charakteristiky
moderního spotřebitelského trhu u nás i v zahraničí. Producenti, přepravci a prodejci v ČR
vyplácejí a ještě nějakou dobu budou vyplácet nižší mzdy a nájmy a inkasovat nižší zisky (vše v
přepočtu kurzem) než jejich srovnatelné protějšky v EU. Nižší oproti EU jsou tak náklady na straně
nabídky a příjmy na straně poptávky. Obojí nakonec znamená nižší ceny na trhu. Za nízkými cenami v
ČR stojí také cenová politika nadnárodních maloobchodních řetězců. Řetězce si totiž díky
oligopolistické struktuře trhu (tj. je jich jen několik) mohou dovolit své ceny do jisté míry
nastavovat podle místní kupní síly - tedy níže v ČR než v EU. V ekonomii se v takových případech
hovoří o tzv. cenové diskriminaci (rozlišování mezi trhy), někdy též o pricing-to-market. Udržet
tlak vyšších cen v EU oproti cenám českým pomáhají také další faktory. Jde o faktory, které brání i
poměrně šetrným spotřebitelům nebo poměrně podnikavým obchodníkům, aby využívali cenových rozdílů,
tj. aby kupovali na trhu, kde panují nízké ceny, resp. aby prodávali na trhu, na kterém panují
vysoké ceny. Přitom právě takovým chováním by se nabourávala výše zmíněná cenová diskriminace a
klesal by rozdíl mezi hladinami cen na pomyslné přehradě. Například nikdy nedošlo a nedochází k
tomu, že by nás naši západoevropští sousedé hromadně "vykupovali". Proč asi? Roli zde mohou hrát
přepravní náklady, názory na kvalitu v ČR prodávaného zboží (jakkoli toto zboží nelze zcela
ztotožňovat se zbožím v ČR vyrobeným), jazykové rozdíly ap. Podobně ani pro obchodníka není snadné
na cenových rozdílech vydělat. Brání mu v tom nejen dopravní a směnárenské náklady, ale například i
nenápadná síť vztahů prodejce s výrobcem (otázky poskytování záruky, systémy autorizovaného prodeje
ap.).
Přehrada je nižší, než si myslíme. Zdání závratné výšky přehrady mezi západoevropskými a
českými cenami je navíc do jisté míry klamné. Pochází totiž z porovnávání zboží a služeb, které se
zdají být velmi podobné, avšak při bližším pohledu mnohé z nich tak docela srovnatelné nejsou.
Jeden faktor, který může ze srovnatelného činit nesrovnatelné, je objektivní. Spotřebitel si s
daným zbožím nebo službou kupuje současně také různé záruční a pozáruční služby. Úroveň těchto
služeb (a tedy jejich příspěvek k ceně) může být v EU u mnoha zboží a služeb stále ještě poněkud
lepší než u nás. V takovém případě bude dané zboží nebo služba v EU ve skutečnosti lepší než
zdánlivě srovnatelné zboží v ČR a je pochopitelné, že tento rozdíl povede k vyšší ceně. Další
faktor má spíše subjektivní ráz, protože vychází z vnímání daného zboží nebo služby spotřebitelem.
U mnoha výrobků může být západoevropský spotřebitel mnohem výrazněji masírován reklamou v různých
místních médiích - třeba proto, že na větším trhu (jako je například německo-rakouský jazykový
prostor) se relativně silnější reklama více vyplatí. Výrobek je pak pro spotřebitele lákavější a
jeho vyšší cena přijatelná. Český spotřebitel může být u daného výrobku podroben méně intenzivní
místní reklamě, a proto mu může západoevropská vysoká cena připadat nepochopitelná.
Některé vrstvy přehrady zmizí. Dnes už je všeobecně známo, že jistá krátkodobá sprcha na
českého spotřebitele z vršku přehrady mezi západoevropskými a českými cenami v nejbližší době
přijde. Existuje totiž několik vrstev přehrady, které zmizí dnem přistoupení ČR k EU nebo v
měsících, které mu budou předcházet. Jedná se o některé rozdíly v nepřímých daních, o rozdíly v
celním režimu a o maloobchodní dopady zásad Společné zemědělské politiky. U rozdílů v celním režimu
a u dopadů zásad Společné zemědělské politiky je velmi obtížné odhadnout, jak velká vrstva by z
přehrady vlastně ještě měla zmizet a jak dalece to pocítí český spotřebitel pod přehradou. Hrubé
odhady naznačují, že velká část původně vysoké vrstvy v těchto oblastech už byla v minulosti
administrativně demontována (cla) nebo spontánně zmizela (ceny zemědělských výrobců). Sprška z
tohoto směru tedy pravděpodobně nebude velká. Poměrně přesnou představu už dnes máme o brzkých
změnách nepřímých daní. Některé úpravy nepřímých daní bude totiž Parlament ČR nucen schválit
nejpozději k datu přistoupení ČR k EU. Půjde však o jednorázové zvýšení cen, a to ještě pouze
některých. Inflaci v delším období toto zvýšení nijak výrazně neovlivní.
Přehrady jsou a budou i uvnitř EU. Několik vrstev cenové přehrady mezi EU a ČR tedy do
okamžiku přistoupení ČR k EU bude odstraněno, velká část přehrady však zůstane na svém místě a bude
mizet jen postupně v dalších letech. Dá se předpokládat, že určitá část (přepravní náklady,
jazykové rozdíly, cenová diskriminace řetězců, rozdíly v systémech nepřímých daní) nezmizí nikdy.
Nasvědčují tomu často velice výrazné rozdíly, které i po letech konvergence a propojování trhů
přetrvávají mezi cenovými hladinami členských států EU. Ideálně propojené trhy se zcela vyrovnanými
cenami jsou prostě jen teoretickým modelem, od kterého se praxe vždycky bude poněkud lišit.