Slibný vývoj ziskovosti bank

(Bankovnictví 16.9.2004 strana 23, rubrika: Komerční bankovnictví)

Bankovní sektor v polovině roku 2004
Struktura českého bankovního sektoru se za posledních několik let velmi změnila. Klesl počet bank, jejich vlastníkem je převážně zahraniční kapitál, banky prošly zásadní restrukturalizací a jejich zisky rostou.

Jak vypadá situace v polovině letošního roku, krátce po vstupu České republiky do Evropské unie? Svůj pohled nabízejí autorky ze sekce bankovní regulace a dohledu České národní banky.

STRUKTURA BANKOVNÍHO SEKTORU

V současné době působí na českém trhu 35 bank, z toho 26 je v rozhodujícím vlastnictví zahraničního kapitálu (včetně devíti poboček). Z pohledu vývoje minulých deseti let se bankovní sektor koncentroval a zásadním způsobem se změnila jeho vlastnická struktura. Z hlediska podílu na aktivech tvoří dnes zahraniční vlastnictví kolem 96 %, což je situace velmi podobná stavu na Slovensku, v Estonsku, v Litvě, či v Maďarsku. Proti roku 1994, kdy jsme prožívali bankovní "boom", počet bank klesl o 20.

Se vstupem České republiky do Evropské unie se dalším bankám ze zemí EU otevřela možnost snadného zřizování poboček na území ČR, stejně jako možnost přeměny dceřiných bank na pobočky jako jeden z důsledků fungování režimu jednotné licence. Dosavadní vývoj však ukazuje, že změny v sektoru z tohoto důvodu budou nevýznamné. Zatím se hlásí jedna nová pobočka a změna dceřiné společnosti na pobočku dnes přichází v úvahu u dvou bank.

Významným aspektem režimu poboček s jednotnou licencí je skutečnost, že výkon dohledu prakticky přebírá domácí bankovní dohled v zemi, kde sídlí centrála banky, a klienti banky jsou pojištěni proti nesolventnosti banky v rámci fondu pojištění vkladů rovněž v zemi, kde má sídlo centrála banky.

Dalším, zcela novým prvkem v poskytování bankovních služeb domácí klientele, je možnost zahraničních subjektů provádět tzv. přeshraniční operace, aniž by v České republice založily dceřinou banku či zřídily pobočku. Od vstupu ČR do EU se takto u České národní banky zaregistrovalo již 22 bank z pěti zemí unie (Velká Británie, Rakousko, Německo, Irsko a Maďarsko). Podstatná část těchto bank je zaměřena na oblast investičního bankovnictví. Zahraniční zkušenosti však napovídají, že ne všechny subjekty, které provedly registraci, přikročí také k reálné nabídce.

AKTIVA BANK

Aktiva bank vykazují dlouhodobý trend mírného růstu. K 30. červnu 2004 dosáhla 2645 mld. Kč proti 2527 mld. Kč na konci roku 2003. Po klientských úvěrech, které jsou na prvním místě z pohledu objemu jednotlivých složek aktiv, následují relativně vyrovnané podíly investic bank do cenných papírů a vkladů u centrální banky.

ÚVĚRY KLIENTŮM

Úvěry klientům jsou tradičně hlavní položkou bankovních aktiv. Ani v letošním roce nepozorujeme zásadní změnu ve vývoji celkových objemů poskytovaných úvěrů, které sice rostou, ale relativně pomalu.

Pozitivním signálem pro bankovní klientelu je trvale rostoucí konkurence mezi bankami. Zatímco v roce 2001 poskytovaly velké banky 69 % všech úvěrů, střední banky společně s malými 17 % a stavební spořitelny pouhá 4 %, letos v prvním pololetí se tento poměr změnil na 60 %, 24 % a 8 %. Trend klesající koncentrace na úvěrovém trhu potvrzuje i hodnota Herfindahlova indexu, která ve srovnání s rokem 2003 za první pololetí 2004 dále klesla, a to na hodnotu nižší než 0,11.

Nejvíce sledované úvěry podnikové sféře víceméně stagnovaly, úvěry obyvatelstvu postupně rostou. Podíl úvěrů obyvatelstvu se k 30. červnu 2004 významně přiblížil čtvrtině celkově poskytnutých bankovních úvěrů. Jedná se o oblast, na kterou se v současné době zaměřují prakticky všechny banky.

Nejvyšší podíl na úvěrech obyvatelstvu (41 %) a zároveň nejvyšší přírůstek za první pololetí letošního roku (24 %) mají hypoteční úvěry. Již zmíněné úvěry ze stavebního spoření tvoří asi 29 % z celkových úvěrů obyvatelstvu a narostly v prvním pololetí zhruba o 12 %. Ostatní typy úvěrů - spotřebitelské úvěry, kontokorenty a debety na účtech a podobné rostou podstatně pomaleji, nicméně i jejich objemy jsou významné.

Příznivě se vyvíjí struktura úvěrů podle doby splatnosti. Podíl dlouhodobých úvěrů na úvěrech celkem vzrostl k 30. červnu 2004 jak u klientů celkem (na 48 % celkových úvěrů), tak u obyvatelstva (přibližně 73 %). V případě úvěrů obyvatelstvu se jedná o pololetní růst podílu přesahující 10 procentních bodů. Takto výrazný růst má primární důvod v růstu hypotečních úvěrů.

VKLADY U BANK

Přestože jsme prošli obdobím mimořádně nízkých úrokových sazeb, patří vklady stále k nejoblíbenějším formám investic (či dočasného umístění volných prostředků) nebankovních subjektů v České republice. Velké banky (Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka a HVB Bank) jsou majoritními příjemci vkladů od klientů (67 %), jejich pozice však postupně slábne, v současnosti především ve prospěch středních a malých bank.

Značný podíl na trhu na úkor velkých bank získaly v oblasti vkladů v nedávné minulosti zejména stavební spořitelny. Zásluhu na tom měly příznivé podmínky spoření u stavebních spořitelen do konce roku 2003. Tento druh vkladů i přes jisté zhoršení podmínek od počátku letošního roku v souvislosti se změnou zákona stále představuje pro klienty stavebních spořitelen zajímavý výnos. Vklady u stavebních spořitelen představují přibližně 15 % z celkových vkladů u bank.

KAPITÁL

Kapitálová přiměřenost (podíl kapitálu k rizikově váženým aktivům) představující "sílu" bank byla k 30. červnu 2004 o 5,6 bodu nad regulatorní minimální hranicí, která činí 8 %. Od roku 2001 však stále postupně klesá (z 15,4 % na konci roku 2001 na 13,6 % v pololetí 2004), a to z důvodu vyššího růstu rizikově vážených aktiv proti růstu kapitálu.

Jakkoli může být bankovní dohled v současné době s kapitálovou přiměřeností spokojen, je otázkou, zda v důsledku aplikace nových pravidel kapitálové přiměřenosti, která mají platit od konce roku 2006 (Basel II), nebudou mít některé banky problémy, pokud včas nezvýší kapitál, nebo nesníží rizikově vážená aktiva.

KVALITA ÚVĚROVÉHO PORTFOLIA

Kvalita úvěrového portfolia bank je dobrá. Ohrožené úvěry od roku 2001 klesají jak ve svém objemu, tak i z pohledu podílu na celkových úvěrech. Proti konci loňského roku klesly ohrožené úvěry pouze mírně a činí přibližně 47 mld. Kč. Jejich podíl na úvěrech celkem je nízký - 4,47 %, což je číslo srovnatelné se zeměmi EU. Banky disponují dostatečnými rezervami a opravnými položkami ke krytí potenciálních ztrát z úvěrů, přičemž tvorba opravných položek opět mírně poklesla, protože banky mají kvalitnější úvěry a nemusí tvořit tolik opravných položek.

Kvalita úvěrů poskytnutých obyvatelstvu je ještě podstatně lepší než průměr, neboť podíl ohrožených úvěrů v této skupině k 30. červnu 2004 dosáhl pouze 3,57 %. Velmi dobrá kvalita úvěrů obyvatelstvu souvisí s vysokou platební morálkou těch, kteří získali úvěr na bytové potřeby, což je podstatná část celkových úvěrů obyvatelstvu. Banky poskytují tyto druhy úvěrů pouze klientele, jejíž příjmová situace odpovídá požadovanému úvěru. Úvěry jsou dále jištěny kombinacemi různých druhů pojištění, zástav a ručitelů.

LIKVIDNÍ SITUACE

Likvidita bank je charakterizována dlouhodobě vysokým podílem rychle likvidních aktiv na aktivech celkem. Letos v pololetí dosáhl tento podíl již téměř 38 %. Banky drží více státních dluhopisů a poukázek ČNB a mají vyšší pohledávky za ostatními bankami než na konci loňského roku.

Z hlediska splatnosti aktiv a pasiv je situace dobrá v krátkodobém horizontu do tří měsíců, dokonce ještě lepší, než na konci roku 2003. Z dlouhodobého hlediska zejména splatnosti od jednoho roku do dvou let, od dvou do pěti let a nad pět let se situace proti loňskému roku zhoršila.

ZISKOVOST

Ziskovost zaznamenala za první pololetí slibný vývoj, když bankovní sektor dosáhl v absolutních číslech více než 16 mld. Kč čistého zisku. To by mohlo ukazovat na podobný, ne-li lepší celoroční výsledek ve srovnání s minulými dvěma lety. Již za první pololetí 2004 bylo totiž dosaženo přes 54 % celkové loňské tvorby čistého zisku.

Nejvyšší položkou je úrokový zisk, který tvoří asi 59 % z celkového zisku z finanční činnosti, a zisk z poplatků a provizí - kolem 29 %, které by mohly být podle výsledků k pololetí za celkový rok vyšší než vloni. Ziskovost měřená čistým ziskem k aktivům ve výši 1,28 % je nejvyšší za poslední tři roky a odpovídá lepšímu průměru dosahovanému v zemích EU. Rovněž zhodnocení kapitálu měřené ukazatelem čistého zisku ke kapitálu zůstává na vysoké úrovni 23,42 %.

Ing. Věra Mašindová pracuje v oblasti metodiky bankovního dohledu od roku 1991, od roku 1998 ve funkci ředitelky sekce politiky bankovního dohledu, v současné době působí jako náměstkyně ředitele sekce bankovní regulace a dohledu České národní banky.

Ing. Petra Davidová působí v České národní bance od roku 1997, původně pracovala v sekci politiky bankovního dohledu, nyní v referátu finanční stability samostatného odboru ekonomického výzkumu.