Růst mezd umožní ČNB ukončit kurzový závazek v roce 2017, říká Benda

Jan Lopatka (Reuters 12. 7. 2016)

Růst mezd bude v průběhu příštího roku zrychlovat, což zvedne ceny v české ekonomice a umožní České národní bance (ČNB) opustit kurzový závazek, uvedl v rozhovoru pro Reuters nový člen bankovní rady Vojtěch Benda.

Benda řekl, že zatím nevidí důvod přehodnocovat předpoklad, že se centrální banka vrátí ke standardní měnové politice zhruba v polovině příštího roku, ačkoli země stále dováží protiinflační tlaky a musí sledovat politiku Evropské centrální banky (ECB).

"Zatím říkám rok 2017 s tím, že největší pravděpodobnost se jeví v polovině příštího roku. Bude to ale záviset také na vývoji v eurozóně," řekl Benda ve svých prvních komentářích k měnové politice od 1.července, kdy nastoupil do bankovní rady.

"Politika ECB je nastavena tak, že nám to neusnadňuje."
ČNB drží korunu pomocí devizových intervencí od listopadu 2013 na slabší straně hladiny 27 za euro. Od té doby nakoupila na trhu za koruny celkem 20,2 miliardy eur.

Benda řekl, že by byl v případě silného protiinflačního tlaku připraven posunout kurzový závazek na slabší úroveň, ale dodal, že to nepovažuje za pravděpodobný scénář.

Řekl, že by dal přednost posunutí závazku na slabší úroveň před zaváděním záporných sazeb. O této možnosti bankovní rada v minulých měsících opakovaně debatovala, ačkoli na posledním zasedání 30.června se k této diskusi již nevrátila.

Benda, bývalý poradce někdejšího člena bankovní rady, dnes guvernéra Jiřího Rusnoka, očekává, že kvůli slabšímu růstu v eurozóně banka nepatrně sníží prognózu růstu české ekonomiky na příští rok ze současných 3,4 procenta.

Inflační tlaky nebudou natolik významné, aby si vyžádaly rychlé utažení politiky, ale inflace se v příštím roce přesto zotaví směrem k 2procentnímu cíli ČNB.

"Je velmi pravděpodobné, že efekty dovozních cen vyvanou a přestanou působit protiinflačně v prvním pololetí příštího roku," řekl Benda.

"Klíčové je pro nás sledovat vývoj mezd. Vývoj mezd je zatím v porovnání s naší prognózou na svižnější straně a je velmi pravděpodobné, že bude v průběhu příštího roku dále akcelerovat."

Benda dále řekl, že plánovaný odchod Velké Británie z EU zjevně vede k negativnímu sentimentu a představuje nejistotu, která působí spíše na spodní straně, ale v současné době ji není možné kvantifikovat ani zahrnovat do prognózy.

Česká ekonomika by měla podle prognózy banky letos zpomalit na 2,3 procenta ze 4,6 procenta v roce 2015, kdy ji poháněl růst rekordní příliv dotací z fondů Evropské unie.

Reálná mzda v prvním čtvrtletí stoupla o nominálních 4,4 procenta a vláda schválila na příští rok zvýšení mezd ve veřejném sektoru o 5 až 10 procent.

Benda řekl, že je spíše zastáncem náhlého exitu než vytváření koridoru pro kurz koruny nebo nějakého postupného posunu závazku.

Podle něj by pak banka potřebovala nějaký čas na vyhodnocení, nakolik se pohne kurz koruny k euru a zda nedochází k výraznému posílení, které by bylo třeba korigovat, aby šok nebyl příliš velký. To by současně ukázalo, jak rychle bude možné po ukončení závazku přikročit ke zvýšení úrokových sazeb.

"Mám představu, že pohyb kurzu nebude tak výrazný, aby centrální banka musela zásadně zasahovat, a že bude také prostor pro zvyšování úrokových sazeb, i když asi ne v takovém rozsahu, který banka momentálně publikuje ve své modelové prognóze."

Přijetí eura je podle Bendy tématem delšího časového horizontu.

"Určitě nám neuškodí, pokud si ještě několik let udržíme samostatnou měnovou politiku. Přijetí eura vidím jako reálné v horizontu 10 až 15 let," řekl Benda.