(ČT 24 21.12.2009, rubrika: 17:32 Interview ČT24)
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrý den, vítejte u Interview ČT 24. Jak jistě ze Zpravodajství České televize víte, Česká národní banka minulý týden snížila základní úrokovou sazbu na nejnižší historii. Dnes odpoledne taky mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's potvrdila rating České republiky na stupni. A to znamená, že země je schopna se s riziky vypořádat. No, a do třetice, vláda dnes projednávala, kdy v České republice přijmeme euro a nakonec si žádný termín nestanovila.
A naším hostem je dnes viceguvernér České národní banky Miroslav Singer, dobrý den.
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Dobrý den.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Pane viceguvernére, co říkáte tomu hodnocení Standard & Poor's?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Není pro mě nijak překvapivé, ta pozice té země se v tuto chvíli nijak výrazně změnila v podstatě.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Takže je to dobrá zpráva, nebo tu zprávu vůbec žádným způsobem netřeba hodnotit?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Ta zpráva je v podstatě neutrální, že jo, v zachování hodnocení.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Co by se ale dělo, kdyby se rating snížil?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
No, tak stouply by v prvé řadě nároky, nároky na to, jak by byly musely být úročeny české dluhopisy, aby se, aby se prodaly. V podstatě jsme teď trošičku debatovali s našima obchodníkama. Dá se tak odhadnout, že řádově o každý to snížení o ten notch, o ten dílek v té naší poloze podle analogií by znamenalo zdražení tak řádově o 20 basic points, o pětinu procenta.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Takže velká nedůvěra vůbec v českou ekonomiku jako takovou?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak to by byla, že jo, to by k tomu muselo dojít, jo, to by, to když vám nevěří, tak si musíte půjčovat za víc nebo v tom krajním případě vám už nikdo půjčit nechce, tak daleko samozřejmě nejsme.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Ale tak... jsem se na to chtěl zeptat. Shodou okolností dnes měla vláda taky projednávat a projednávala nová pravidla pro regulaci ratingových agentur v České republice. Co je tam nového?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Skoro všechno, když to řeknu velmi jednoduše. To, to, co vláda projednávala, je de facto transpozice toho, co bylo rozhodnuto na úrovni Evropské unie a velmi jednoduše předtím v zásadě žádná velká regulace ratingových agentur nebyla. Takže když říkám skoro všechno, tak skutečně jako skoro všechno už tím, že, že ty ratingové agentury jsou v podstatě v tuto chvíli regulovány, regulovány a dohlíženy na úrovni každé země Evropské unie.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, a teď proč je něco takového potřeba?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak my jsme z toho nebyli úplně nadšeni. Tak já bych nerad říkal, že je to relaticky potřeba. K tomu rozhodnutí došlo proto, že ratingové agentury jsou vnímány jako jeden z viníků stávající finanční krize, protože ratovali řadu cenných papírů nebo aktiv, která... jejichž hodnota dramaticky klesla jako, jako velmi kvalitní. Otázka je, je-li to proto, že ty, ta aktiva byla nekvalitní nebo proto, že by vyschla likvidita, je jedna z těch otázek, pro který my jsme nebyli žádný horliví zastánci regulace ratingových agentur. Já myslím, že jsme byli v Evropě v podstatě jediní.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Ta změna pravidel, co to bude znamenat vlastně v praxi, jako že už by se nikdy nic podobného nemělo opakovat nebo, nebo možná trochu jinak, že už by ty ratingové agentury neměly být spoluviníky nějakých podobných krizí do budoucna?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
No, tak určitě je to zamýšlený cíl. Já si myslím, že, že za tím velmi rychle přijatým opatření taky byla ale taková prostá touha ukázat těm daňovým poplatníkům, jejichž prostředky šly do záchrany bank mnoha evropských zemích, že se děje nějaká akce víc než, než nějaký skutečně racionální kalkul těch problémů. Protože to nařízení je i z praktickýho hlediska poměrně nešťastně právně i věcně formulovaný. Teď jeho cílem, když to řeknu velmi jednoduše, je dosáhnout asi třech věcí. Řešit konflikt zájmů mezi ratingovou agenturou nebo nějakým způsobem ho snížit aspoň, dosáhnout určité míry transparence a zajistit určitou odbornost toho, že ty ratingy jsou vytvářeny. Myslím si, že v oblasti toho konfliktu zájmu se nijak daleko nedá jít, pakliže je ten rating stále součástí regulační a pakliže stále platí ten, ten, který ten rating dostává, což se nezměnilo. Jo, ten obchodní model se v tomto smyslu nezměnil. Dochází k vytvoření nebo omezuje se nějaká další činnost, kterou ty ratingové agentury můžou dělat. Ale ten elementární konflikt zájmu moc řešen není, ta transparence, ta by asi přišla i tak. Je to zveřejňování metodik nebo způsob, jakým se ty ratingy zveřejňujou. Co se týče odbornosti, tam já nejsem osobně přesvědčen, že ty ratingový agentury to dělaj neodborně. A jsou tady nějaký principy rotace, které zase neuškodí, trošku jako asi úplně na zlomenou nohu, jo, neuškodí, stav nijak výrazně nezlepší.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Vy byste jako nepřipojil svůj podpis pod větu, že ratingové agentury se prostě podílely na té krizi?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Mezi podílením a způsobením je ohromnej rozdíl, jo. Já bych řekl, já se přiznám, já trošičku považuju to zdůvodňování hlavně bankéřů tím, že něco zvoraly ratingový agentury za velmi pochybný z hlediska vlastních zkušeností, když to řeknu velmi jednoduše, já rozumím tomu, že ratingový agentury můžou zmást nějakého koncového spotřebitele nebo norskou vesničku, která si nakoupila dluhopisy, které pak nemohla prodat, jo. A já moc nevěřím tomu, že bankéř neví, o čem je rating a o čem je ratingová agentura. Koneckonců v ratingových agenturách, když to řeknu zase obecně, jsou na stejných pozicích spíše hůře placeni lidé než bankách, jo. Stejná pozice je v ratingový agentuře znát, že máte. Tak já si myslím, že za ty větší by ty bankéři mohli vědět, co je rating a mohli vědět i o tom, jaký má nedostatky a jestli tvrděj, že se nechali zmást někým, kdo tu službu konal, tak já tomu moc nevěřím.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Pojďme dál, vy jste minulý týden snižovali úroky až na historicky nejnižší sazbu. Vy jste teď v takové komentářové karanténě, když to nazvu, takže já možná s několika dalšími otázkami narazím, jsem si toho vědom, ale zkuste mi několika větami zhodnotit stav české ekonomiky na konci roku 2009.
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak česká ekonomika na konci roku 2009 buď vychází z recese nebo, nebo minimálně zastavila svůj sestup. To se děje v podmínkách, kdy, kdy se překvapivě dobře vyvíjí její, její vnější toky, běžný účet nebo, nebo zahraniční obchod. Překvapivě dobře proto, že jsme malá otevřená výrobní exportní ekonomika, která teoreticky by tou krizí by si člověk před tím myslel, měla by na této straně zasažena víc, než se zdá, že je. A v tuto chvíli budoucnost závisí kruciálně na tom, jak se budou vyvíjet ekonomik našich největších obchodních partnerů, samozřejmě především vyspělých zemí západní Evropy.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A jaká jsou tam rizika oživení třeba evropských ekonomik, potažmo té české, protože my pojedeme asi ve vleku?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
No, rizika oživení, my se spíš bavíme o tom, jak silné oživení bude, nebo-li jestli ty růsty budou začínat, budou asi mít pozitivní číslo. Koneckonců po tom pádu, který, který jsme zažili, na tom není nic tak extrémně povzbudivého. A teď se bavíme o tom, ale jestli ty růsty budou pomalé a jak, jo. A to je pro nás i kruciální otázka, protože já tady řeknu něco obecnýho. My se neřídíme tak moc vývojem české ekonomiky, nás zajímá vývoj cen, jo, čili jinými slovy. A na tý cenový úrovni v okamžiku, kdy, kdy ty kapacity nejsou využitý, se nedá čekat nějaký dramatický proinflační překvapení v tom horizontu, v tom horizontu, ve kterém my ovlivňujeme vývoj úrokovýma sazbama.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Nebude nás brzdit, že nemáme euro?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak to nás asi brzdit, myslím si, nebude, nebo nás může brzdit na tom krátkým, na tom kratším období nás může brzdit vývoj kurzu jako takovej. Nemůže posilovat nebo oslavovat, ale samotnej fakt toho eura nás jako moc ovlivňovat nebude, ten ovlivňuje tu ekonomiku spíš v dlouhém období než, než v tom krátkém.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Když jste tady popisoval tu situaci, tak já myslím, že jste to přirovnával nedávno v jednom rozhovoru, že jedeme po nějakém hrbolatém dně.
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Hrbolatém dně, to je, to je, myslím, výrok, abych řekl pravdu, ministerského předsedy ještě v době, kdy byl šéfem statistického úřadu, jo, mně se to přirovnání hodně líbí.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A když se podíváte, kolik peněz vlastně státy nalily do ekonomik, tak nedočkáme se naopak spíš nějakých dalších krachů státu?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
No, jasně. To, co se děje a to, co se, myslím si, po celou, po celý tenhle rok trošku ignorovalo, je fakt, že některé státy prostě začínají mít a nutně musí mít ve způsobu, jakým se zadlužují, problém. A vzhledem k tomu, jaký už dluh mají, problém prostě s tím ten svůj dluh prodat. Neboli být schopný se ufinancovat. A to mimochodem platí o zemích, které mají euro, jako je Řecko nebo o zemích, které euro nemají, jako byli naši, naši vlastně už ne jižní sousedé Maďaři, ale ty svým způsobem, myslím si, teď ty trhy přesvědčily podstatně lépe než ty, než ty Řekové.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Já vím, že teď si budu protiřečit, zejména s tím úvodním hodnocením ratingové agentury Standard & Poor's, ale když se podíváme na tempo zadlužování České republiky, tak neblížíme my se nebo nenastoupili jsme na nějakou sestupnou cestu v tuhle chvíli k něčemu, co by mohlo vyvrcholit, kdyby se to pořádně neošetřilo až, až něčím podobným, jako je Řecko, Maďarsko?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Já myslím, že ty ratingový agentury budou ten vývoj sledovat. Oni věděj, jako jsou to, nejsou to takový ignoranti, aby si nevšimli, že budeme mít volby. A budou čekat, jakej bude ten program po volbách. A samozřejmě pokud se nebudeme chovat rozumně, tak si toho všimnou. Oni v tuto chvíli ten náš deficit vnímají jako primárně dočasnej, spíše způsobenej tím propadem, což ale není, neodpovídá úplně pravdě, jo. Ten deficit je, je z větší části způsobenej, způsobenej změnama, změnami zákonů nebo, nebo diskrétníma rozhodnutíma, nikoliv tolik krizí, jo. To je, to je nezpůsobeno tou vládou.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Teď myslíte ten plánovaný deficit na příští rok, teda jestli vám správně rozumím.
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Ale, ale to, jestli se pak vrátíme k nějakému rozumnějšími fiskálnímu hospodaření, nebo ne, to je, to je právě ta klíčová otázka, která rozhodne v budoucnu.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, tak když bude deficit veřejných financí někde kolem 5, 6 procent HDP, tak když se jenom jednoduše zeptám, jak dlouho se dá ustát?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Ono se to nedá ustát moc dlouho, to je překvapivý, většina zemí, která se ocitla v nějakých krizích právě schopnosti se financovat, nemusela mít v posledních letech, to je docela zajímavej fakt, nemusela mít tak vysokou zadluženost, prostě ten trh pak déle, když už usoudí, že ten trend je setrvalý, tak zajímá víc míra toho trendu a mimochodem je to správně, jo. My se často bavíme o tom, jak ty spořádané skandinávské, že jo, hodně, hodně sociální ekonomiky fungují, ale oni taky si to zažili, třeba Fini měli v roce 89 asi 16 procent dluhu vůči HDP, to je úžasný číslo. V roce 94 už měli jako 67 a museli se sebou něco dělat. Za 5 let se jim to zhoršilo vlastně o 50 procent výkonu tý ekonomiky, no, a pak to sráželi, myslím, že za 13 let to srazili teď na nějakých 35 procent vůči HDP. Takže ty dluhy se vždycky, to je jak v životě, dluhy se velmi dobře dělaj, dokud nám všichni půjčujou a pak se velmi obtížně splácej, když už nám všichni půjčovat nechtějí.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Ale to tempo kolem těch 5, 6 procent tedy HDP, jak dlouho to ekonomika českého typu může ustát? Jako 2, 3 roky nebo?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
To vám nikdo neřekne.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jasně, no.
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Ale tam jde, ona to může ustát spíše do té chvíle, než ty trhy usouděj, že je tu založenej nějakej trend, kterej je věčnej a ty trhy jsou, to je o konkrétních, nakonec o konkrétních subjektech, který ten státní cennej papír kupujou a tomu státu půjčujou, jo. A okamžik, kdy usouděj, že to tak dál nejde, se nedá stanovit, protože ten závisí i na tom, jak moc jsou ty lidi citliví, jestli mají alternativu. Dá se říct, že v tuto chvíli budou ty trhy spíše citlivější, protože za A jedna z věcí, která je jistá, je, že ten svět, relativně jisté jako v ekonomice, že ten svět neporoste tak rychle jako před krizí, protože to by nebyla krize, jo, ten svět bude vypadat trochu jinak a poroste pomalejš. To znamená, že my budeme mít, nám pomalejš porostou a všem ostatním zemím, pomalejš porostou rozpočtové příjmy, řada zemí se teď hodně sanuje přes deficity rozpočtů, to znamená, na tom trhu bude velká nabídka dluhopisů, budou nižší tendence k růstu příjmové báze zemí. To znamená, že ty trhy budou podle mého názoru budou spíš nervóznější a budou si mít z čeho vybrat. Takže nám se může stát, že, že na to přijdou rychleji, než by, než by na to přišli před 5 lety třeba, jo. Ta ztráta důvěry může přijít dřív.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Vy jako Česká národní banka prognózujete deficit veřejných financí v roce 2012 opět plánovaných tedy okolo 5,5 procenta. Jak to vysvětlujete, pořád, ten pořád jde mimo?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
No, protože my ten rozpočet v tuto chvíli sanujeme dílem na úkor rezerv, dílem v příštím roce na úkor jednorázových opatření. Takže my vlastně v okamžiku, kdy, kdy už vlastně porosteme tak jako někde na hranici toho pokrizového možného, tak budeme, tak máme rozpočet zatím nastavenej a zákonnej tak, že nám tam pak vyjde, jo, na konci roku, na konci příštího roku vypadnou ty jednorázový opatření. To znamená, že ten efekt lepšího růstu je okamžitě smazánej tím, že vám vypadají ty jednorázová opatření, který jste udělal a ten rozpočet se ocitá už ale na tom, řekněme, dlouhodobém růstu, se ocitá vlastně zase v deficitu kolem 5 procent, jo. A to je, to je ten problém. A jestli to nezměníme, tak ty trhy prostě budou muset začít nervóznit, jo. To já si neumím představit.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
To se dá interpretovat tak, že bude mnohem hůř teda.
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
No, tak nemusí. Tak zase to není, to není dáno. My přece nejsme jako bezvládné loutky v rukách osudu, jo.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak když nám Evropská unie doporučila, abychom snížili tedy deficit pod 3 procenta HDP v roce 2013, když rok předtím budeme mít HDP 5,5, tak to se trochu tluče, ne, když je to takhle počítáno?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Ona nám to, ono to doporučení se dá zase...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jako že pro všechny.
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
No, ne, ale to doporučení je dost striktní v tom, že, že neučiníme-li a nedostaneme-li se na tuhle trajektorii, tak se nám může stát, že nebudeme mít přístup k prostředkům z Unie, což teda naší situaci nezlepší v nejbližší době, jo. Já bych to doporučení, to je silné doporučení, tak bych to řekl.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Teď když jste mluvil o tom, že nežijeme v žádném vakuu politickém nebo jak jste to nazval, abych vás desinterpretoval, tak když vzpomeneme slova ministra Janoty. On říkal, že v téhle politické konstelaci nemá skoro žádné ambice. Tak kdybychom ho vzali za slovo z toho, co jsme se tady pokusili nějakým způsobem nastínit, co nás čeká do budoucna, to asi není dobrá zpráva, ne?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak já myslím, že ministr Janota hovoří o té, o tom období do těch voleb, jo. To zase my nemáme, jo, jasně, tak nemusí každé volby dopadnout tak, že, že trvá rok, než se povede sestavit vládu, která jako má tu omezenou, omezenej mandát, jo, svým způsobem nebo složitou koalici a je slabá. Tak to je, to povolební období, to je prostě otázka toho, jak, jak ty volby dopadnou.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Teď k tomu, co Eduard Janota naznačil, on naznačuje, že by mohl připravit v rámci úspor třeba snížení státního příspěvku v oblasti stavebního spoření, mohl by zvýšit dolní sazbu DPH, zvýšit daň z nemovitosti. Chcete to opatřit nějakým komentářem, je něco, s čím nesouhlasíte třeba? Já chápu, že se asi nechcete míchat do...
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Ne úplně, ne úplně se rádi mícháme do toho, abysme říkali vládám, co mají činit kromě toho, že jim říkáme, říkáme, že by měly snížit deficit státního rozpočtu. Ale u toho stavebního spoření, to musím říct, že tam ten náš názor i ty naše doporučení konzistentně a musím říct do značné míry marně probíhají, od nás jdou na tu vládu tímto směrem už, už celá léta, protože to stavební spoření současně, a to už je naše odbornost, deformuje ten trh s těma spořícíma produktama poměrně razantně. Ty, ty náklady na něj jsou, jsou neobvyklé, když to řeknu zdvořile, v evropském měřítku u nás ten příspěvek je dneska vyšší než, než v Německu. A to my nejsme země, která je bohatší než Německo nebo Rakousko, aby si mohla dovolit sanovat víc stavebních spoření.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Když jsme tady částečně předpovídali tu budoucnost, tak jsou sektory, které krizi ještě teprve pocítí? Já se zeptám specificky, teda rovnou na bankovní sektor.
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Český bankovní sektor tak pocítí, pocítí nějaký tlak na opravkách, ten už koneckonců pociťuje. Ale nám se zatím nedaří nebo takhle, musíme generovat naprosto šíleně extrémní scénáře, abysme viděli nějakej větší vliv na ten bankovní sektor, což je do značný míry dáno tím, že ty jednorázový odpisy samozřejmě neměl, neměl nainvestováno v těch takzvaných toxických aktivech. A i ta jeho dnešní schopnost generovat zisk na tom tradičním modelu, modelu bankovnictví je velmi slušná. Takže tam jsem, zatím nemáme prostě žádný věcný důvody k nějakým obavám, no.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Takže lidé se nemají bát v tuhle chvíli třeba, že pokud přijde ještě horší situace, než byla, protože v tom bankovním sektoru je to specifické tím, že, že vlastně ta krize se projevuje se zpožděním, takže by to třeba některé menší banky nemusely ustát?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Nemáme žádnej, žádnej důvod se něčeho takového obávat. A ono taky, vždyť to vidíte tady, to není, to naše bankovnictví není neatraktivní bankovnictví, jo. Když je, když je něco na prodej tady, tak se to většinou prodá, protože jsme stále vnímáni jako země, kde ten bankovní sektor má prostor. Ten tradiční, ty normální produkty mají prostor k růstu, což v Evropě zdaleka není, není pravidlo. To znamená, že zájemci o nějakej vstup do toho českýho finančního sektoru existují. Takže v tuto chvíli já myslím, že, že jsme jako, a teď mluvím jako z hlediska vyspělých zemí, ve výjimečné situaci jednoho z mála států, který ty problémy nemá, ani do budoucna se jich nijak zvlášť obávat nemusí. To neznamená, že nikdy nic nezavřeme, jo. Ale to bych byl nerad, aby to takhle znělo, ale, ale s největší pravděpodobností to nebude mít nic společného s touto krizí.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Poslední téma, vláda dnes na návrh ministerstva financí a České národní banky nestanovila datum přijetí eura. Tak to asi není překvapivá zpráva v téhle situaci.
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak já myslím, že naše rozpočtová situace není taková, abysme mohli s vážnou tváří stanovovat datum přijetí eura.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jak dlouho to ještě takhle potrvá, protože před branami eurozóny stojíme už poměrně dlouho?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak to není moc odpověď, odpověď, kterou jsem v tuhle chvíli schopnej dát. Prostě to záleží...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak já se zeptám trochu jinak.
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Na vstup si do eura si potřebujeme dát rozpočet do pořádku. Jo, dokud nebudeme mít rozpočet v pořádku, tak nemá cenu bavit o euru, respektive je to rituální debata, kterou jako děláme úplně zbytečně. To, kdy si dáme rozpočet do pořádku, pokud se ptáte mě, kdy bysme si měli dát rozpočet do pořádku, tak já říkám co nejdřív, jo. Zejtra.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře, ale tak když to trochu otočím, protože víme, jaké problémy v tuhle chvíli eurozóna má a vůbec evropské ekonomiky, tak není čas na to upravit, upravit ta kritéria pro vstup do eurozóny třeba?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
To je, kritéria pro vstup do eurozóny jsou zakotveny, zakotveny v těch základních smlouvách Evropský unie. Oni prostě není ochota je upravovat na straně těch, kteří by s tím museli, to by s tím všechny státy musely souhlasit. Právně by to znamenalo otevření de facto nové, nového problému totálního konsensu v Evropské unii. Nikdo... jo, to si můžeme říkat tady mezi náma, a my jsme to říkali, myslím, poměrně hlasitě v době, kdy to nebylo populární, že ty kritéria jsou nešťastný. Ale právě proto, že jsme to říkali už dlouhou dobu, tak já musím říct, já nevidím žádnej prostor pro jejich renegociaci. Zažili jsme si to.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, ale ještě před tím než přišla krize, tak některé státy ta kritéria samotná porušovala, porušovaly.
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Ale jedna věc je porušovat pravidla klubu, jehož jste členem, a druhá věc je porušovat pravidla pro vstup do toho klubu, jo. Když už jste členem, tak někdy porušovat můžete, nakonec ono to zase taková selanka není, když se, když se podíváte na to, co se pak děje reálně a čemu jsou vystaveny ty země, které si teď musejí ty rozpočty dávat do kupy bez ohledu na to, jestli jsou v euru, nebo nejsou. Takže z toho hlediska je to jako dost fuk, jo. Já to řeknu jinak, dobrá rozpočtová politika je hodnotou, která nezávisí na tom, jestli jste, nebo nejste členem eurozóny.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Viceguvernér České národní banky Miroslav Singer byl dnes hostem Interview ČT 24. Moc děkuju, že jste přišel.
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Děkuju za pozvání.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, a vám, divákům čtyřiadvacítky, díky za pozornost, mějte se hezky a na shledanou.