(Rádio Česko 21.1.2010 rubrika: 15:35 Studio Česko)
Centrální banky zažily turbulentní rok a ten letošní podle všeho nebude o moc klidnější. Poté co mnohé z nich seškrtaly úrokové sazby na historická minima a peníze na trh pumpovaly i méně tradičnímu způsoby, totiž nyní banky čeká odchod ze scény. Jinými slovy, centrální banky budou muset pomalu utlumit agresivní podporu ekonomiky, aniž by tím zadusily rodící se obrat k lepšímu. Stejně tak je ale nutné, aby se bankéři z nynější krize poučili, některé věci začali dělat lépe a nebo jinak. Pokud se tyto dva kroky nepodaří, můžeme se nových problémů dočkat už relativně brzy. Co konkrétně to znamená? Právě na tuto otázku se zaměří dnešní Studio Česko, u jehož poslechu vás vítá Roman Chlupatý. Americký FED by na příště podle svého šéfa Bena Bernankeho měl aktivně vystupovat proti rodícím se bublinám na trhu. O tom samém uvažují i další centrální bankéři po celém světě. Centrální banky by mezi sebou měly komunikovat, říkají experti i bankéři. Spolupráce totiž nejenže zabránila tomu nejhoršímu během nynější krize, ale mohla by odvrátit i tu příští. Současná krize oslabila pozici Spojených států a naopak posílila velké rozvíjející se země. To bude mít svůj vliv i na centrální bankovnictví. Například kvůli erozi pozice dolaru. Toto jsou jen některá témata, kterým se bankéři letos budou muset věnovat a na která se dnes zaměříme s členkou bankovní rady České národní banky Evou Zamrazilovou. To nejhorší z finanční krize je pravděpodobně za námi. Dosud alespoň z pohledu většiny centrální banka, ta česká, relativně obstála. Z vašeho pohledu, jak se vám vedlo, co možná kdybyste měla tu možnost, byste udělala lépe nebo jinak?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
My jsme měli obrovskou výhodu v tom, že náš dohled nad finančním trhem, tedy nad bankami, pojišťovnami a kapitálovým trhem je integrovaný do jedné instituce a to je centrální banka. To znamená, že my jsme na ten podzim 2008 měli veškeré informace velmi rychle. Měli jsme informace kompletní, byla to opravdu těžká doba, kdy jsme skutečně pracovali rozhodně více než těch 8 nebo 10 hodin denně, ale prostě ta možnost komunikace, rychlé reakce si myslím, že se vyplatila, protože v té době nešlo o to, že by bylo něco s naším finančním sektorem v nepořádku v zásadě. My jsme věděli, že ten finanční sektor v pořádku je, ale to co bylo problémem v té době, byla krize důvěry a tam skutečně nějaký nešťastně vypuštěný mediální signál mohl způsobit lavinu problémů, která by se potom řešila obtížně.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
To je ta mikroúroveň, řekněme. Co ta makro? Spekuluje se o tom, že možná ministerstvo financí, určitě centrální banka také možná zaspala. Nemyslíte si, že bylo možné začít snižovat úrokové sazby dříve? Jaksi předejít tomu nárazu, který přišel s tím zpomalením v západní Evropě, zejména tedy v Německu?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
My jsme snížili poprvé úrokové sazby v srpnu 2008 a byli jsme tím de facto první nebo jednou z prvních bank, která cyklus poklesu úrokových sazeb zahájila. Nemyslím si, že by to bylo pozdě načasované a že by si rychlejším nebo dřívějším snižováním dalo zabránit tomu, co už jsem říkala, což byla vlastně ta krize důvěry na finančních trzích. Tam de facto nešlo o tu cenu peněz, ale o ochotu s nimi pracovat. Půjčovat je a investovat.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
V tuto chvíli jsme na historickém dně, řekněme, 1%. Pan Singer mluvil o tom, že budeme jednou z prvních zemí pravděpodobně, která začne sazby zvedat. Jaký je tedy podle vás ten scénář, ten pravděpodobný scénář?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Všechno bude záviset na vývoji inflace. Samozřejmě naším primárním cílem je cenová stabilita, inflační cíl 2%, takže všechno bude záviset na tom, zda-li se objeví inflační tlaky, jak silně je budeme vnímat a v momentě, kdy se na horizontu prognózy tyto inflační tlaky objeví, pak jistě se úrokové sazby budou zvedat, ale v tuto chvíli nemohu říci, kdy to bude. Nová situační zpráva je také před námi.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Řekněme váš odhad v tomto roce. Určitě se budou sazby zvedat. Je možné, že se zvedat nebudou?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Skutečně to bude záviset na inflačních tlacích, na intenzitě poptávky, na tom jaký tvar bude mít hospodářské oživení, zda-li se budeme odrážet ode dna plynule nebo jestli opravdu to bude nějaké to asymetrické písmeno "W" a přesně jaký tvar bude ta jeho asymetrie mít. Pokud se inflační tlaky objeví, budeme samozřejmě jednat okamžitě.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Vy jste zmínila inflační cílení, nebo-li ten cíl který centrální banka před sebou má. V tuto chvíli jsou to 2%, byly to 3%. Ta 2% jsou v podstatě ten samý cíl jaký má Evropská centrální banka. Už jsme tu zmínili, že Evropská centrální banka, respektive Česká národní banka v tuto chvíli má sazby na 1%, Česká národní banka i Evropská centrální banka jsou tak v tuto chvíli v tomto konkrétním bodě také na stejné úrovni. Znamená to, že tu dochází k nějakému přibližování se, řekněme politiky jak té evropské, tak té české centrální nebo národní banky?
Ea ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Není to úmyslné. V podstatě ty podmínky ekonomické jsou takové, že jsme se ocitli na stejné úrovni sazeb. Samozřejmě je to pro budoucnost výhoda. Jestliže počítáme s tím, že v dohledné době přistoupíme k eurozóně, tak samozřejmě je výhodnější, pokud nejsou sazby příliš odlišné, ale necítíme se zavázáni těmito sazbami. Je to de facto koincidence.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
V trochu obecnější rovině, v průběhu té krize došlo několikrát k těsné spolupráci mnoha centrálních bank, zejména těch hlavních. Domníváte se, že je to něco, co by mohlo pokračovat i poté, co finanční za A, ekonomická za B krize odezní. Je to jakýsi možný nový jev, který přetrvá?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Obecně spolupráce především dohledových orgánů nutná bude. Jistě i spolupráce centrálních bank de facto, spolupráce všech institucí, které nějakým způsobem mají na starosti makroekonomickou či finanční stabilitu, finanční bankovní sektor. Ta spolupráce je podle mě klíčovým slovem, aby se, a klíčovým prvkem pro to, aby se zabránilo přeshraničnímu šíření krizí. Aby se včas objevily určité momenty varovné a myslím, že tím se dá skutečně přece jenom něčemu zabránit.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
V tuto chvíli Evropská centrální banka nebo Evropská unie, obecněji, připravuje právě jakýsi plán, podle kterého by se měly evropské banky řídit. Česká národní banka tento plán alespoň v některých bodech kritizuje. Jak by tedy měla Evropa podle vás postupovat? Co je správně a co špatně na tom nyní připravovaném a diskutovaném plánu?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
No tak na makroekonomické úrovni se jedná o European Systemic Risk Board, čili Evropská rada pro systémové riziko a to je orgán, který by měl monitorovat makroekonomickou stabilitu, de facto, na úrovni členských zemí a důležité tady je, že tento orgán bude mít de facto pouze poradní roli na základě určitého Peer Pressure, to znamená morálního nátlaku na ty jednotlivé země a jeho rozhodnutí nebudou závazná pro jednotlivé členské země. V momentě, kdy by tato rozhodnutí byla závazná a případné rozhodnutí by bylo chybné, by potenciálně došlo k tomu, že není jasné, kdo by případné ztráty nebo škody uhradil. Čili myslím si, že opravdu orgán je užitečný v rámci funkce jakožto poradního orgánu a je správné, že nemá přímou zodpovědnost.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Nemůže to být ale právě problém a jakýsi základ příští krize, když tu není orgán, který by mohl vynutit co považuje za jakousi správnou korekci a může pouze radit?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Začít by se mělo od integrace národního dohledu, protože se domníváme, že to co pomohlo české ekonomice, nestát se obětí finanční krize, byla právě, jak jsem hovořila úplně na začátku, integrace dohledu do centrální banky. My jsme jednou z mála zemí, ne-li jedinou zemí, kdy ten dohled je integrován do centrální banky a primárně se tedy domníváme, že základem v každé jednotlivé zemi by mělo být integrovat dohled do jedné instituce, ideálně centrální banky a teprve potom se může hovořit o formách spolupráce, poněvadž v současné době v Evropě, v Evropské unii funguje na těch 27 zemí kolem 70 regulátorů a dohlížitelů, to znamená, že jestliže odečtete toho jednoho českého, tak na těch 26 jich zbyde 69 a to prostě není transparentní situace.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
V tomto konkrétním bodě se tak možná nejen Evropané, ale i Američané něco podobného plánují nebo o tom diskutují minimálně, budou řídit nebo inspirovat tím co dělá Česko. Co si naopak myslíte, že by si Česko mohlo vzít z této krize možná od některých dalších centrálních nebo národních bank?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Poučení a výzva z krize je to, že centrální banky patrně budou muset brát v úvahu širší spektrum, nechci říct sílu, ale de facto určitého akčního rádia, než je pouze cenová stabilita. Mám na mysli stabilitu finanční. Některé centrální banky mají přímo tento cíl v zákoně zakotven. Tady si myslím, že by to opravdu špatné nebylo a že tímhle směrem lze postupovat, nicméně de facto my jakožto centrální banka finanční stabilitu máme jako jednu z preferencí, pracujeme s tímto pojmem již minimálně 5 let a to je také jeden z důvodů, proč tedy ten náš finanční sektor nebyl krizí zasažen. Provádíme v rámci této aktivity zátěžové testy, které si myslím jsou kvalitní, přísné a které by nám rizika měly odhalit čas.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Je možné, že přesto centrální banka bude uvažovat o jakémsi agresivnějším přístupu na příště, na příklad ve chvíli, kdy na realitním trhu bude vznikat bublina nebo bude to vypadat, jako že vzniká bublina, což mimo jiné bylo popsáno ve zprávě o stavu finančního sektoru České národní banky v jednom z roků, které předcházely finanční krizi?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Ta situace byla myslím v Čechách trošku složitější než dejme tomu ve Spojených státech nebo v některých evropských zemích. Tady se projevilo na boomu na trhu nemovitostí řada faktorů. Byla to dlouho trvající nejistota ohledně osudu daně z přidané hodnoty, zda-li bytová výstavba zůstane v oné nižší kategorii, případně jaká vůbec ta výše DPH bude. Tam si myslím, že tu skutečně sehrálo velkou roli a že řada domácností nebo zákazníků se de facto předzásobila. Potom tam byl demografický faktor. Do věku, kdy si pořizují domácnost nebo vlastní bydlení lidé kolem těch 30 let, se začala dostávat čím dál větší skupina populace a tam byla určitá synergie právě v té nejistotě DPH, Češi jsou myslím v tomhle národ takový velice shánšlivý, když vzpomeneme ony zásoby másla a tak dále v letech, které jsou již dávno za námi. Takže myslím, že tady se de facto nejednalo o bublinu, ale o souhru řady okolností, které by byly mohly ve svém souhrnu k nějaké bublině vést, ale domnívám se, že finanční krize to včas zarazila.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Zeptám se znova. Je možné, že by centrální banka na to tentokrát nebo na příště reagovala jaksi agresivněji? Že by se rozhodla reagovat, že by podle toho nastavila svoji politiku?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Nebylo skutečně potřeba. Tady skutečně nedošlo k tomu, že by se jakákoliv bublina vytvořila. Kromě toho jsme samozřejmě sledovali určité souvztažné ceny, to znamená lidé si s bydlením pořizují i zařízení domácností, elektrospotřebiče, automobily a na těchto komoditách už se zvýšená poptávka po bydlení vlastně zprostředkovaně také projeví. Takže de facto ten cyklus zvyšování úrokových sazeb, který skončil ve druhé polovině roku 2008 také na to částečně reagoval a myslím si, že ty sazby byly nastaveny dobře a rovnovážně.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Jakým způsobem se teda domníváte, že by se ta proaktivnější, nazývejme to proaktivnější politikou, proaktivnější politika projevila. Jinými slovy, jak se bude odlišovat nebo by se mohla odlišovat ta politika nejen České národní banky, ale obecně centrálních bank v té době pokrizové od stavu nebo situace, která tu byla před krizí.
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Patrně se bude monitorovat širší akční rádius, to znamená finanční stabilita jako taková. Je možné, že do cenových indexů některé země začnou zahrnovat ceny různých aktiv, ovšem to je v jejich zodpovědnosti individuální samozřejmě. Tady je vůbec problém s pojetím inflace, jejího měření a jejího pojetí jako celku, protože většina centrálních bank je omezena na to, aby sledovala spotřebitelské ceny a spotřebitelské ceny de facto pokrývají jenom určitou část cen zboží a služeb v ekonomice. Jsou to ceny konečné spotřeby domácností. Třeba ve Spojených státech je to 70% celého cenového koše, ale u nás je to jenom zhruba polovina. Čili rozšíření dejme tomu na celkový deflátor hrubého domácího produktu by určitě bylo zpřesněním, ale je to velký problém z hlediska technického, organizačního a časového. Ty ceny jsou sice komplexnější a ukazují pohyb celkové cenové hladiny v ekonomice přesněji, než index spotřebitelských cen, ale jsou k dispozici později a potom ještě podléhají řadě revizí. Takže byl by to problém.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Ta možná, řekněme, proaktivnější politika je jednou z věcí, které by mohly být jinak. Tou druhou a je jich i mnoho dalších, ale zaměříme se teď na právě tuto, je jakási eroze dolaru, která přišla a která v tuto chvíli alespoň je možné ji sledovat na světových trzích. Mimo jiné i proto centrální banky ve třetím čtvrtletí loňského roku nakupovaly rezervy způsobem, kdy dolar představoval méně než třetinu, alespoň podle propočtů banky Barclays, která vycházela z informací od Mezinárodního měnového fondu. Je to jakási nová realita, pokrizová realita, že ten dolar jako světové platidlo bude oslabovat?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Eroze dolaru nepochybně je atraktivní téma, spíše ovšem mediální, protože patrně ta revoluce ve smyslu svržení dolaru se asi čekat nedá. Dolar během posledních 10 let pozičně oslabil ve světových devizových rezervách o necelých 10% bodů. Euro si sice vydobylo určitou solidní pozici s téměř 30%, nicméně ten dolar prostě nemá alternativu a v dohledné době ji patrně mít nebude.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Jak výrazně se tento pohled promítá do politiky České národní banky. Jak výrazně se promítá ten současný kurz dolaru i jakýsi odliv zájmu možná tedy dočasný, řekněme.
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Devizové rezervy obecně slouží jako rezerva pro vyrovnávání finančních a obchodních transakcí, takže struktura našich zahraničně obchodních vztahů de facto předznamenává struktura devizových rezerv. Většina našeho zahraničního obchodu je denominována v euru, a proto také euro má v našich devizových rezervách kolem 60% a dolar jenom 30%. Takže musíme mít v patrnosti ten primární účel, pro nějž jsou vlastně devizové rezervy vytvářeny.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Tento, řekněme hrubý náčrt se nějak výrazněji měnil v poslední době?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Nijak výrazněji se neměnil.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
To jsou devizy. Co síla FEDu, řekněme v rámci té struktury centrální bank jako takového. Myslíte, že společně s tím, jak přece jenom dochází k jisté erozi Spojených států na té mezinárodní scéně. Že i ta pozice FEDu mezi centrálními bankami a bankéři bude nějakým způsobem oslabena.
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
To je zajímavá otázka a patrně na ní odpoví až budoucnost, protože zatím není možné vyhodnotit jak efektivní a správná byla reakce FEDu na současnou krizi. To bude jisté a jasné za několik let, až bude mít za sebou FED Exit Strategy z té politiky posledního roku. Faktem je, že historie po několika letech ukázala, že politika příliš nízkých sazeb po příliš dlouhou dobu zřejmě ideální nebyla, pomohla k nafouknutí těch bublin, ale nebyla to jediná příčina, protože sehrály tam roli ještě také politické faktory, které silně doporučovaly i těm nejchudším Američanům si pořídit vlastní bydlení a vlastně se dá říct, že takový ten bottom up a top down proudy se prostě setkaly. Ti spotřebitelé nebyli dostatečně informovaní, riskovali příliš a za to asi FED vinit nemůžeme.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
I z tohoto pohledu ty současné snahy o jakási preventivní opatření, která jsou patrné zejména ve Spojených státech, ve Velké Británii do značné míry, která často míří na soukromý sektor, jak vy hodnotíte? Mohou být účinná v budoucnu a nebo jde spíše o populistické kroky, které možná vyšumí a možná nebudou mít ten účinek, kteří si mnozí slibují, že budou mít.
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Obávám se, že skutečně ten populistický rozměr či populistická dimenze tam určitou roli sehrály. Něco udělat a udělat to rychle, což není vždy to nejlepší řešení. Co se týče regulace a dohledu, tady opravdu se nesmí orgány unáhlovat. Domníváme se, že není potřeba vyšší regulace, ale spíše její zkvalitnění. To, že dohledy určitých zemí selhaly, neznamená že by byly neměly ty pravomoci, ale mohly tam být nedostatky v komunikaci, jak již jsem před chvilkou zmiňovala, ty dohledy a regulativní aktivity jsou napříč Evropou i Spojenými státy roztříštěné, nebyly integrovaný na národní úrovně. Kdyby bývaly byly dohledy ve všech zemích integrovány do jednoho regulátora a dohlížitele, ta situace by byla vypadala úplně jinak. Některé dohledové orgány vysloveně zaspaly, takže možná by skutečně stačilo v rámci těch současných pravomocí, využít jich plně na 100% a ta situace možná nemusela nastat.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Několikrát jsme tu zmínili Evropskou centrální banku. Vy jste jistým způsobem ohodnotila FED a jeho roli v té době před propuknutí krize i během té krize. Jak hodnotíte centrální banku evropskou?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Evropská centrální banka je mladý orgán a domnívám se, že politika Evropské centrální banky je vyvážená, přiměřená.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Během té krize jsou některé okamžiky, u kterých byste řekněme volila jinak nebo u kterých jste zapřemýšlela, minimálně?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Tak asi každý přemýšlel nad pádem Lehman Brothers. Co by bylo, kdyby.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Co se týče Evropské centrální banky?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Bez komentáře.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Pojďme se na závěr podívat na jakýsi status centrálního bankéře, který se dost mění před začátkem krize. Většina lidí měla o centrálních bankách, centrálních bankéřích poměrně omezené informace, nyní během té finanční krize právě proto, že centrální banky byly velmi aktivní se z vás staly osoby v centru dění a takřka populární v některých zemích minimálně. Je to pro tu vaši práci spíše pozitivní a nebo negativní výstup z celé té krize?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Osobně nevnímám žádný větší mediální zájem. Samozřejmě, že určité osoby jsou v médiích častěji. Jestli to je pozitivní nebo negativní jak u nás nebo někde v zahraničí. Domnívám se, že vlastně nevím.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Pro vás osobně ta krize, říkáte popularita zřejmě nenarostla, alespoň z vašeho vlastního pohledu. Obecněji, co ta krize vám dala a vzala?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Na podzim 2008 mi krize vzala spoustu času, možná i nějaké nervy, protože jak říkám, jsme byli pevně přesvědčeni, že náš bankovní sektor je v pořádku, ale ta krize důvěry v té době byla opravdu silná a šlo často o krátké časové úseky, v nichž bylo třeba určité informace uvést na pravou míru korektním a důvěryhodným způsobem. A myslím, že se to této centrální bance skutečně podařilo. A krize mi dala spoustu podnětů k přemýšlení. Celkově o měnové politice, celkově o možnostech modelování ekonomiky v nové společnosti, v nové ekonomice, v nových okolnostech, kdy patrně obecně je podceněn psychologický faktor behaviorální tendence, lidské chování a které mohou způsobit to, že vazby které běžně fungují, jsou v dobách mezních či vypjatých narušeny nebo úplně otočeny. To chování je patrně leckdy de facto perverzní.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Jsou některé modely nebo některá dogmata, která byste opustila nebo které byste opustila po této zkušenosti?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Možná co se týče těch dogmat, skutečně jako člověk, který vyrůstal de facto v jiné společnosti, za jiného společenského uspořádání, tak jsem neměla k dispozici veškeré jaksi moderní poznatky v mládí, nicméně si myslím, že ta výuka, kterou jsme procházeli neskutečným způsobem rozvíjela a podporovala kritické myšlení a nedůvěru k jakýmkoliv dogmatům. Čili pro mě de facto nikdy žádný ekonomický Guru neexistoval a už se mi to asi ani nepodaří vytvořit. De facto na všechny autority a osobnosti pohlížím prizmatem kritiky a nedůvěry a ta krize mi to bohužel jenom potvrdila, že to asi není špatný pohled úplně vždycky.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Říká na závěr rozhovoru nejen o budoucnosti centrálního bankovnictví členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. I za ní se loučí a příjemný den od mikrofonu přeje Roman Chlupatý.