Petr Jakubík (E15 29.7.2009 strana 7, rubrika: Byznys)
Průzkumy a analýzy
České domácnosti krizi již pociťují, přesto na tom jsou v řadě ohledů lépe než obyvatelé v ostatních evropských zemích. Důvodem je především nižší zadlužení: Dluh českých domácností v poměru k jejich příjmu dosahuje oproti zemím eurozóny asi polovičních hodnot, a ukazatel podílu dluhu na HDP je dokonce méně než poloviční. České domácnosti navíc nemají prakticky žádné úvěry v cizích měnách, a nejsou tak vystaveny kurzovému riziku. Negativní ekonomický vývoj způsobuje, že lidé méně utrácejí. To se nepříznivě projevuje ve spotřebě. Na rozdíl od USA, Velké Británie nebo některých zemí eurozóny však v České republice není spotřeba příliš navázána na ceny aktiv – domácnosti totiž drží pouze malý podíl majetku ve formě cenných papírů a minimálně využívají spotřebitelské úvěry zajištěné nemovitostmi. Nepříznivý vývoj cen aktiv se proto odrazí na spotřebě domácností pouze omezeně. Celkově navíc mají domácnosti stále více majetku než dluhů, takže jsou čistými příjemci úrokových plateb. A to i přesto, že ukazatel podílu čistých aktiv na HDP s rostoucím zadlužením v čase trvale klesá. Přesto se domácnostem nepříznivé dopady krize nevyhnou.
Zejména půjde o zhoršující se situaci na trhu práce. Rizikem je také pokles nominálních mezd u některých skupin zaměstnanců. Podle provedené analýzy by se rozpočet asi 40 až 60 procent rodin, které mají úvěry, mohl dostat do deficitu v případě propadů nominálních příjmů více než o deset procent. K tomu by mohlo dojít z důvodů zkracování pracovního týdne či omezení vyplácení variabilní složky platu. Úvěrové riziko domácností už kvůli probíhající ekonomické recesi pozvolna roste. Lze předpokládat, že ukazatel míry nesplácení bankovních úvěrů se z úrovně těsně pod pěti procenty v polovině roku 2009 zvýší ke konci roku až k sedmi procentům. Vyšší nárůst lze očekávat zejména od druhé poloviny roku 2009 a dále, kdy se začnou naplno projevovat dopady potíží podnikové sféry na sektor domácností. Další vývoj bude souviset s nárůstem nezaměstnanosti a tím, jak ovlivní disponibilní příjmy obyvatel. Zvýšená nejistota ohledně budoucích příjmů domácností se dále odráží v postupném zpomalování vysoké dynamiky úvěrů, která převládala několik předcházejících let. To se týká jak spotřebních úvěrů, tak úvěrů na bydlení. Proto celková zadluženost naroste jen velmi mírně, nebo bude stagnovat. Ukazatel dluhu k hrubým disponibilním příjmům by měl během roku 2009 vzrůst pouze asi o jeden procentní bod.