(Konkursní noviny 11.2.2009 strana 1, rubrika: Titulní strana)
Hovoříme s ekonomem České národní banky Petrem Jakubíkem
Na hospodaření členských států Evropské unie doléhá finanční krize. Letošní tempo růstu české ekonomiky výrazně zpomalí na 1,7 procenta, hospodářství celé unie by se mělo dokonce propadnout o 1,8 procenta. Vyplývá to z prognózy Evropské komise (EK), která upravila původní údaje zveřejněné loni na podzim. Velmi otevřená česká ekonomika podle EK výrazně zpomalí především kvůli horší kondici jejích hlavních obchodních partnerů a v budoucnu navíc bude mnohem více závislá na spotřebě domácností. Aspoň mírného oživení by se Česko mohlo dočkat v příštím roce, kdy by měl růst českého hrubého domácího produktu zrychlit na 2,3 procenta. Komise také zpřesnila svůj listopadový odhad českého růstu pro loňský rok ze 4,4 na 4,2 procenta. Česká republika by přesto nadále měla plnit jednu z podmínek pro přijetí eura, kterou je menší než tříprocentní defi cit státního rozpočtu. V letošním roce by měl stát hospodařit se schodkem 2,5 procenta HDP a v roce 2010 se schodkem 2,3 procenta HDP. Tolik prognóza Evropské komise. Podobné názory na současnou hospodářskou recesi jistě mají i naši ekonomové a finančníci. Proto jsme o některých aspektech ekonomické krize v České republice hovořili s ekonomem z odboru ekonomického výzkumu a finanční stability České národní banky (ČNB) PhDr. Ing. Petrem Jakubíkem, PhD.
* V souvislosti s finanční krizí a recesí naší ekonomiky se stále více podniků dostává do finančních potíží a zhoršuje se jejich platební morálka. Víte, jak rychle u nás roste procento nesplácených úvěrů?
Míra nesplácení bankovních úvěrů podnikům narostla zejména od září minulého roku. V současné době se u bankovních úvěrů pohybuje tento agregátní indikátor nad hranicí sedmi procent. Pro srovnání ještě ke konci roku 2007 dosahoval tento ukazatel asi polovičních hodnot.
* Česká národní banka (ČNB) několikrát za sebou snížila úrokové sazby a komerční banky je u provozních úvěrů od začátku letošního roku naopak zvýšily. Je to jistě z jejich pohledu uvážlivé, ale prospěje to naší ekonomice? Kde je rozdíl mezi sazbami ČNB a sazbami poskytovanými bankami?
Česká národní banka nastavuje úroveň takzvané dvoutýdenní repo sazby. Repo operace jsou hlavním měnovým nástrojem ČNB, kterým ovlivňuje množství peněz v ekonomice. Při těchto operacích ČNB od komerčních bank stahuje přebytečnou likviditu. Pomocí této sazby ČNB ovlivňuje hodnotu peněz v ekonomice. Podniky si půjčují peníze od komerčních bank, které úrokovou sazbu nastavují jak na základě měnověpolitických sazeb, tak i v závislosti na rizikovosti příslušného klienta. Úroková sazba podnikům v sobě tedy implicitně zahrnuje ohodnocení rizika příslušného podniku, které vychází jak z rizika odvětví, ve kterém dlužník podniká, tak z celkového výhledu ekonomiky. Pokud tedy dochází k růstu kreditního rizika podnikového sektoru jako celku, odrazí se to i v úrokových sazbách. Snížení měnověpolitických sazeb tak může být zcela vykompenzováno růstem rizikové prémie.
* Jakými dalšími nástroji by mohla ČNB pomoci zlepšit situaci na trhu?
V říjnu loňského roku ČNB rozhodla zahájit pravidelné dodávací repo operace. Zajištěním - kolaterálem - v těchto operacích jsou především státní dluhopisy České republiky, čímž ČNB podpořila hladké fungování trhu se státními dluhopisy. Záměrem tohoto technického opatření je zamezení případného přenosu problémů na zahraničních finančních trzích do českého finančního sektoru.
* Roste nebo klesá objem poskytnutých úvěrů?
Objem poskytnutých úvěrů stále roste, ale tempo tohoto růstu se, na rozdíl od předchozích let, výrazně zpomaluje a lze očekávat, že tento trend bude v tomto roce dále pokračovat. U bankovních úvěrů podnikům bylo na konci roku 2007 roční tempo růstu asi 17 procent, na konci minulého roku zpomalilo na 14 procent a během tohoto roku lze očekávat další výraznější zpomalení.
* Poměrně rychlým tempem roste i zadlužení našich domácností. Můžete to vyjádřit v procentech?
Zadlužení českých domácností od roku 2003 narůstá zhruba 30procentním tempem ročně. K akceleraci dluhů došlo zejména na konci roku 2007 díky zvýšenému zájmu o hypoteční úvěry, jejichž roční tempo se dostalo na hranici 40 procent, což bylo ovšem ovlivněno jednorázovým zvýšením DPH na stavební práce z pěti na 19 procent od 1. ledna 2008. V minulém roce však začalo docházet ke zpomalování tohoto tempa na současné hodnoty blízké 20 procentům. Trend zpomalování úvěrové dynamiky domácnostem lze očekávat i v tomto roce. U nebankovních úvěrů, které jsou určeny převážně na spotřebu, došlo po výrazném nárůstu v roce 2007 dokonce k jejich absolutnímu poklesu v loňském roce.
* Jak velkou částku dnes domácností dluží celkem?
V současné době domácnosti dluží asi 950 miliard korun. Z toho asi 85 procent tvoří bankovní úvěry, zbytek dluží lidé nebankovním institucím. To znamená, že více než 600 miliard Kč připadá na úvěry na bydlení, necelých 200 miliard korun jsou spotřební úvěry a asi 150 miliard Kč připadá na nebankovní sféru.
* Je to hodně nebo málo? Můžete toto číslo srovnat se zadlužením domácností v ostatních evropských zemích?
Celkovou zadluženost je možno měřit pomocí několika ukazatelů. Nejčastěji se používá ukazatel podílu celkového dluhu vůči hrubým disponibilním příjmům domácností - tam jsme dnes zhruba na 50 procentech. Dále se dá měřit objem půjček vůči HDP, kde jsme asi na 25 procentech. Také se udává objem celkového dluhu jako podíl na finančních aktivech domácností, jehož hodnota je pro české domácnosti zhruba 30 procent. V mezinárodním srovnání je naše zadlužení stále relativně nízké a dosahuje asi polovičních hodnot průměru západoevropských zemí v závislosti na volbě ukazatele, který použijeme pro toto srovnání.
* Někteří ekonomové očekávají, že se situace v podnikové sféře i u domácností ještě zhorší. Jaký je váš názor?
Rozhodně lze očekávat pokračování nastolených negativních trendů v závěru minulého roku. Vlivem nižší zahraniční poptávky po českém exportu budou mít podniky nadále problémy s odbytem své produkce. To se následně bude opět odrážet ve vyšší míře nesplácení a zvýšeném úvěrovém riziku podnikové sféry. Tato situace bude přispívat k vyšším nákladům financování, díky růstu rizikové prémie úrokových sazeb z podnikových úvěrů. Již dnes se tyto faktory odrážejí ve vyšší míře nesplácení úvěrů, tento vývoj bude dále pokračovat i v tomto roce.. V současné době je hodnota ukazatele míry nesplácení bankovních úvěrů nad sedmi procenty, v příštím roce by tento ukazatel mohl vzrůst až někam k 10 procentům. Problémy podniků se dále budou odrážet v růstu míry nezaměstnanosti domácností, což bude mít negativní dopad na jejich disponibilní příjmy a následně se promítne do slabší domácí poptávky. Plný dopad těchto problémů na sektor domácností můžeme očekávat s určitým zpožděním, pravděpodobně někdy ve druhém pololetí tohoto roku. Zhoršení finanční situace domácností a jejich problémy se splácením lze vidět již nyní u všech typů půjček. Míra nesplácení postupně roste jak u hypotečních, tak zejména u spotřebních úvěrů. V minulém roce se míra nesplácení u úvěrů na bydlení přehoupla přes úroveň 3 procent, u spotřebních úvěrů se v závěru roku začala přibližovat 5 procentům. Agregátní míra nesplácení se v závěru minulého roku přiblížila 4 procentům. Pokračování trendu mírného nárůst nesplácení půjček lze očekávat i během celého tohoto roku.
* Jaká vidíte východiska z této situace pro podniky?
Podniková sféra se bude muset přizpůsobit snížené poptávce. Důležitým faktorem dalšího vývoje bude zejména situace v zahraničí, ale i přístup k externím zdrojům financování. Pokud se situace zhorší, finanční zdroje budou dražší i pro ty podniky, které jsou relativně zdravé, což může situaci dále zhoršit.
* Jaká vidíte východiska pro domácnosti? Kdo jim může pomoci?
Míra nezaměstnanosti se z jejich pohledu ovlivnit nedá a bude záviset na vývoji v podnikové sféře. Minimálně se však mohou chovat zodpovědně tím, že by se neměly zadlužovat zbytečně při koupi spotřebního zboží. Před přijetím úvěru by si především měly pečlivě spočítat své příjmy a výdaje a nezapomínat ani na vytváření určité finanční rezervy. V době recese by měly své budoucí příjmy odhadovat střízlivě. Dlužníci se rovněž v řadě případů seznamují s úvěrovými podmínkami až v momentě, kdy jim hrozí exekuce majetku. Pokud se domácnost dostane do problémů, odkládání řešení situace ji rozhodně nepomůže. Primárně by se lidé v těchto situacích měly pokusit s věřiteli domluvit na možné změně splátkového kalendáře. Pokud nejsou schopni sami vzniklou situaci řešit, měli by včas vyhledat pomoc odborníků v neziskových poradnách, které se těmito případy zabývají. Důležitou pozitivní úlohu může sehrát také finanční vzdělávání.