Ostrý provoz Centrálního registru úvěrů ČNB

Věra Mašindová, ČNB

(Bankovnictví 12.12.2002 strana 17, rubrika: Komerční bankovnictví)

Od 1. listopadu 2002 zahájil ostrý provoz Centrální registr úvěrů právnických osob a fyzických osob-podnikatelů. Jeho provozovatelem je Česká národní banka, která ve spolupráci s Českou bankovní asociací zrealizovala tento logisticky náročný projekt za necelé dva roky. V registru je v současné době evidováno přes 160 tisíc právnických osob a fyzických osob podnikatelů.

Jak funguje registr úvěrů?

Centrální registr úvěrů ČNB je systém, který soustřeďuje informace o jednotlivých klientech a jejich pohledávkách od všech bank a poboček zahraničních bank působících v České republice a z těchto informací vytváří databázi. Na základě zvláštního zákona mohou být do databáze zasílány také informace od dalších osob. V současné době je to Česká konsolidační agentura, protože tam byly převedeny velké objemy pohledávek bank v rámci konsolidačního a předprivatizačního procesu. Získané informace systém přetřídí tak, aby mohl plnit svou základní funkci, to znamená poskytovat zpět bankám informace o celkovém úvěrovém zatížení jejich současných i budoucích klientů. Tyto informace mohou banky využít při hodnocení úvěruschopnosti klientů při poskytování klasických úvěrů nebo dalších bankovních produktů.

Jaké informace registr úvěrů obsahuje?

Centrální registr úvěrů obsahuje informace o všech pohledávkách klientů, se kterými je spjato úvěrové riziko. To znamená nejen o poskytnutých úvěrech, ale také například o úvěrových příslibech, zárukách, akreditivech, směnečných ručeních a podobně. Kromě údajů o výši pohledávky jsou zahrnuty i další informace, především úroveň splácení pohledávky, typ zajištění, účel úvěru, odvětví, do něhož je pohledávka poskytnuta a tak dále.

Uživatelé Centrálního registru úvěrů

Výhradními uživateli Centrálního registru úvěrů jsou pouze ty subjekty, které do registru poskytují údaje, to znamená banky se sídlem v České republice, pobočky zahraničních bank působících v České republice a Česká konsolidační agentura. ČNB poskytuje uživatelům informace o celkovém objemu úvěrového zatížení jejich současných či budoucích klientů v členění podle jednotlivých typů pohledávek včetně souhrnných údajů o nesplácení, typu zajištění, účelu úvěru a podobně. Informace, vůči které bance či bankám má konkrétní klient závazky, se neposkytují a tím je zachována nejen určitá anonymita klienta ve vztahu k ostatním bankám, ale také zásada zachování rovných konkurenčních podmínek na trhu.

Aktuálnost informací

Centrální registr úvěrů je plně automatizovaný systém, který využívá internetové technologie. Údaje v něm obsažené jsou aktualizovány měsíčně, dotazy uživatelů jsou realizovány v on-line režimu. To znamená, že banky se mohou dotazovat denně a za několik sekund obdrží požadovanou informaci. Podmínkou samozřejmě je, že správně identifikují klienta. Banky se mohou dotazovat nejen na aktuální stav, ale i na úvěrovou historii klienta, která je evidována od zahájení ostrého provozu a bude zahrnovat deset let. Kromě odpovědí na přímé dotazy dostávají z ČNB pravidelné měsíční souhrnné informace o úvěrovém zatížení všech svých současných klientů. Prvními daty určenými pro vzájemnou výměnu informací budou data k 31. říjnu 2002, která budou uživatelům registru k dispozici po jejich zpracování v poslední dekádě listopadu.

Ochrana hospodářské soutěže

Pro banky existují určitá omezení v přístupu k Centrálnímu registru úvěrů daná v souladu se zákonem o bankách vyhláškou ČNB o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi České národní banky - Centrální registr úvěrů. Jde především o to, že banky se mohou ptát pouze na ty klienty, kteří projevili zájem o úvěr nebo jinou službu obdobného charakteru, případně na klienty ekonomicky spjaté s tímto klientem, osobu ručitele a podobně. V žádném případě banky nesmí využívat Centrální registr úvěrů k marketingu nebo sledovat úvěrové zatížení osob, které nejsou v žádném vztahu k bance. Tyto skutečnosti budou Českou národní bankou kontrolovány a v případech porušení odpovídajícím způsobem sankcionovány.

Registry úvěrů ve světě a v ČR

Registry úvěrů fungují v řadě zemí světa již dlouhou dobu, mají různý obsah a podobu. Jsou provozovány buď na komerční bázi - v tom případě jsou informace zpracovávány komerční institucí a jsou poskytovány uživateli dobrovolně (tak fungují obvykle registry úvěrů fyzických osob, kde se soustřeďují informace o jejich úvěrovém zatížení nejen od bank, ale dalších poskytovatelů služeb, například leasingových společností) - nebo centrální bankou. Ve druhém případě jsou informace poskytovány povinně na základě zákona (tak fungují obvykle registry právnických osob a fyzických osob-podnikatelů). V České republice v letošním roce zprovozněn registr úvěrů fyzických osob firmou Czech Credit Bureau. Nyní přichází Centrální registr úvěrů právnických osob a fyzických osob podnikatelů provozovaný Českou národní bankou. Tyto dva registry fungují samostatně. Zatímco na registru úvěrů fyzických osob participuje pouze několik bank, do Centrálního registru úvěrů jsou zapojeny všechny banky. Oba registry mají pro banky význam v tom, že jim pomáhají správně ocenit schopnost klienta splácet půjčené prostředky na základě dřívějších zkušeností ostatních bank či dalších institucí. ČNB očekává, že banky zakomponují informace získané z Centrálního registru úvěrů do svých úvěrových procesů a věří, že tyto informace podpoří zlepšení úrovně těchto procesů a tím i implicitně kvalitu úvěrového portfolia českého bankovního sektoru.

Výhled do budoucna

Do budoucna lze celosvětově očekávat další rozvoj registrů úvěrů v souvislosti se zavedením nové regulace kapitálové přiměřenosti, kterou připravuje Basilejský výbor pro bankovní dohled s plánovanou účinností od roku 2006. ČNB je připravena zapojit se do diskuse o možnostech využití registru úvěrů v národním, evropském či mezinárodním měřítku a dále rozvíjet Centrální registr úvěrů doporučeným směrem. Přitom bude úzce spolupracovat především s bankami a Českou bankovní asociací.

Ing. Věra Mašindová pracuje v oblasti metodiky bankovního dohledu od roku 1991, od roku 1998 ve funkci ředitelky sekce politiky bankovního dohledu České národní banky.