Pavel Řežábek, člen bankovní rady ČNB
(Hospodářské noviny, 15.6.2011, str. 22, rubrika Finance)
Stav bankovního sektoru hodnotil odbor Finanční stability České národní banky, na který dohlíží Pavel Řežábek. Jeden ze služebně nejstarších členů bankovní rady ČNB upozorňuje na slabší pozici družstevních záložen i na to, že je namístě reformovat systém stavebních spořitelen.
* HN: V nejpesimističtějším scénáři zprávy není zahrnuto riziko pádu vlády. Tato varianta se ale v posledních měsících zdá celkem reálná.
Italové žertují, že nejlépe se jejich ekonomika vyvíjela v době, kdy země neměla vládu. Ale vážněji: z našeho pohledu jde o riziko změny vnímání země nebo teritoria. Pád vlády může znamenat zvýšení nestability státu. Z minulých zkušenosti máme potvrzeno, ze pády vlád u nás neměly vysledovatelný negativní dopad na vnímáni ČR zahraničními investory. Na druhé straně v současné rozjitřené evropské situaci nelze případný úbytek investičního kapitálu vyloučit.
* HN: Takže se započtením tohoto rizika by byl dopad pesimistického scénáře ještě horší.
Vždy si vymyslíme další riziko. Je možné, že v některém dalším započteme i pád vlády, ovšem my a priori nechceme být vtahováni do politických bojů, a proto se tomu tématu spíš vyhýbáme.
* HN: Stát se v krizových letech výrazně zadlužil. Na ochotě trhu kupovat jeho dluhopisy je tak čím dál závislejší.
Většina dluhu je financována v korunách, což je v tomto ohledu pozitivní zpráva, protože riziko jednoduchého přenosu prostředků do zahraničí je nižší. Musím ale upozornit, že během posledních dvou let došlo k výraznému nárůstu zadluženosti vlády vůči nerezidentům, a to z 319 na 463 miliard korun, což je varující.
* HN: Ani nejpesimističtější scénář nepočítá s překročením pětiprocentního úroku u tříměsíční sazby PRIBOR. To by mohlo uklidnit čtenáře splácející nefixovanou hypotéku. Opravdu se nemusejí bát skoku třeba k deseti procentům?
Nikdy nemůžeme říct nikdy. Náš alternativní scénář počítá s pětiprocentní hladinou tříměsíční sazby PRIBOR, což je víc než trojnásobek současné úrovně. Na druhou stranu při hodnocení české ekonomiky musíme vycházet i ze stavu okolí. Jestliže vyspělé země, na které jsme navázáni, mají ekonomický růst velice nízký a i Čína zpomaluje, lze jen těžko očekávat, že by v celosvětově výrazněji stoupla inflace, na kterou by následně ČNB musela reagovat.
* HN: Zpráva posuzuje velmi optimisticky sílu bank. Je tak idylický i pohled na družstevní záložny?
Družstevní záložny představují malou část finančního systému. Tento sektor je předmětem mnoha našich diskusí. Ovšem abychom byli spokojenější, je nutné, aby se sektor ještě sám vnitřně výrazně zkultivoval.
* HN: Nejvíc se záložny od bank liší v oblasti opravných položek. Čím to, že si v rezervě nechávají tak malý objem prostředků?
S ohledem na vyšší hladinu vkladových i zápůjčních sazeb u družstevních záložen jsou úvěry poskytovány spíše na rizikovější projekty. Bonitni klienti se financují za nižších sazeb. proto je podíl úvěru v selhání u družstevních založen vyšší než u bank, přitom je krytí těchto úvěrů opravnými položkami oproti bankám pouze pětinové. Proto se teto oblasti systematicky věnujeme a připomínám, ze v loňskem roce bylo odňato povoleni dvěma družstevním záložnám.
* HN: Záložny nemají ani procentní podíl na vkladech. Zaslouží si takovou pozornost?
Ano, protože do nich i díky stoprocentní garanci státu za vklady přichází čím dál víc prostředků. Za poslední tři roky se objem klientských vkladů v družstevních záložnách téměř ztrojnásobil.
* HN: Zpráva se rovněž zmiňuje o horší likviditě stavebních spořitelen.
Stavební spořitelny mají speciální regulaci, která je staví do jiné pozice než bankovní sektor. Rozdílná je zejména tvrdá regulace rozpětí úrokových sazeb z vkladů a úvěrů. To za situace, kdy by se tržní úroky byly výrazně změnily, vytváří riziko. Nyní, když jsou tyto sazby stabilní a na nízké úrovni, je vhodná doba, aby byl systém přehodnocen a zvážilo se, zda chce stát systém dál dofinancovávat tak velkými částkami. Dnešní stav stojí rozpočet 13-15 miliard ročně.
* HN: V čem kromě fiskálních dopadů spatřujete nejvyšší riziko?
Každý rok se část spořicích smluv přesunuje mimo vázací období a klient si může uspořenou částku téměř okamžitě vybrat. Lidé tam tyto zdroje zatím nechávají. Ale stát už dal najevo, že do budoucna nemá zájem podporovat tento sektor tolik jako doposud. Je to nákladné a pákový efekt je relativně nízký. V okamžiku, kdy se bude státní příspěvek snižovat, mohou střadatelé prostředky vybírat a hrozí tu výrazné likviditní riziko, neboť stavební spořitelny by nemusely být schopny střadatelům v daných termínech prostředky vrátit.
* HN: Ovšem ten odliv by nastartovala právě změna podmínek.
K tomu může dojít i bez toho. Jde o to, že ty peníze mimo vázací období je povinnost vrátit prakticky na zavolání.
* HN: A je nyní dobrá doba tu změnu „risknout“?
Ano. V této době je sazba na vkladu plně konkurenceschopná s běžnými bankovními produkty, a proto se nedá čekat, že by odliv byl tak rychlý. Stavební spořitelny také nemají kvůli nízkým sazbám konkurenčních produktů, například hypoték, všechny zdroje umístěny do úvěrů. Nyní je tu mezera. Z toho důvodu by v současné době výplata těchto vkladů neohrozila systém. Kdyby došlo k tomu, že v půjčkách bude více zdrojů, byl by systém mnohem více ohrožen.