(Vladan Gallistl, LN 19.12.2001 strana 14, rubrika: Ekonomika)
říká pro Lidové noviny v rozhovoru o měnové politice viceguvernér České národní banky Oldřich
Dědek
Příliv prostředků z privatizace tlačí kurs koruny stále výš. O měnové politice centrální
banky a možnostech, jak zmírnit tlak na korunu, hovořily LN s viceguvernérem České národní banky
Oldřichem Dědkem.
LN: Co považujete za hlavní rizika pro další vývoj tuzemské ekonomiky?
Krátkodobým rizikem je zejména pozice exportu. Do jaké míry se našim vývozům bude dařit
překonávat zpomalení poptávky v zemích EU, ale i jinde ve světě. Druhým rizikem je dynamika
investiční činnosti. Zatím tvorba fixního kapitálu představuje poměrně významnou položku
zrychlujícího růstu hrubého domácího produktu. Pokud by ovšem mělo dojít ke zpomalení přílivu
zahraničních investic, a určité mírné zpomalení již můžeme pozorovat, tak to považujeme za významné
riziko hospodářského růstu. Proti těmto rizikům stojí poměrně slušný růst domácí poptávky, růst
spotřebitelské poptávky a také i expanzivní charakter fiskální politiky.
LN: Uvedl jste, že rizikem dalšího vývoje je i pozice exportérů. Jakou roli hraje při jejich
uplatnění na zahraničních trzích silná koruna?
Vyčíslit tento dopad je velmi obtížné. Nicméně je zřejmé, že silná koruna, která se v
současné době velmi výrazně projevuje, působí jako komplikující faktor pro naše exportéry. O tom
není pochyb. A je to koneckonců i důvod, proč se snažíme iniciovat program, určitou dohodu s vládou
a zejména s ministerstvem financí, jak problému sílící koruny čelit.
LN: V čem by ten program měl spočívat?
Program vychází ze základní teze, že hlavním zdrojem posilování koruny je očekávaný, ale i
reálný příliv přímých zahraničních investic. Vláda se rozhodla pro urychlení privatizace. Jestliže
v letošním roce vláda zprivatizovala majetek odhadem ve výši osmdesáti miliard korun, tak pro
příští rok se odhady pohybují někde kolem 250, 270 miliard korun (včetně peněz za Transgas a
Unipetrol - pozn. red.). Z toho plyne, že pokud dnes konstatujeme, že problém silné koruny je
významný z pohledu našich exportérů, tak v příštím roce - pod tlakem těchto obrovských čísel - by
problém mohl být ještě závažnější. Jedná se navíc o jednorázové příjmy, je to jednorázový výkyv pro
ekonomickou rovnováhu.
LN: Jaké jsou možné nástroje tohoto programu, které by odstranily tlak na posilování koruny?
Má to podobu tzv. privatizačního účtu. Samozřejmě pro řešení tohoto problému může udělat něco
jak vláda, tak i centrální banka. Na straně vlády by to byla zejména určitá možná snaha o
přehodnocení privatizačních záměrů, zda nelze privatizaci rozložit více v čase, zda nelze rozložit
více v čase užití privatizačních příjmů. Tato opatření má ve své kompetenci vláda a centrální banka
do tohoto mluvit samozřejmě nemůže.
LN: A co může udělat centrální banka?
Na straně centrální banky je privatizační účet, který předpokládá řadu možností. Za prvé je
to dohoda s vládou o určité postupné pomalé konverzi privatizačních devizových příjmů do korun.
Problémem je, že pomalá konverze může vyvolávat tlak k postupnému zhodnocení koruny. Dále jsou zde
možnosti dohody, že vláda zmrazí užití části privatizačních příjmů, které tak po určitou dobu budou
ležet v České národní bance. Tím rovněž nebude vyvíjen tlak na kurs. Jinou možností je usilovně
hledat různé párující položky. To znamená, že vláda by své devizové závazky splatila z
privatizačních příjmů, což by rovněž mohlo zmírnit tlak na kurs. A konečně je zde tzv. přímý odkup,
kdy devizy jsou odkoupeny přímo od Fondu národního majetku. Proti tomu dostane vláda korunovou
protihodnotu. Tyto příjmy tak neprotečou devizovým trhem a neovlivní devizový kurs.
LN: Má přímý odkup deviz nějaké nevýhody?
Jediným problémem této - podle mého názoru nejúčinnější - metody je, že veškeré náklady této
transakce nese centrální banka. Proto bude snaha v tom dialogu s ministerstvem financí nastínit
rozsah těch nákladů, který by byl spojen s případnými odkupy, a o tyto náklady se nějakým způsobem
s vládou podělit.
LN: Na konci listopadu Česká národní banka snížila své úrokové sazby. Jaké byly hlavní důvody
snížení úrokových sazeb?
Hlavní důvod jednoznačně odvíjíme od režimu inflačního cílení. Máme svoji inflační prognózu,
a ta buď míří do inflačního cíle na horní polovině, dolní polovině, nebo ukazuje někam mimo
inflační cíl. Základním motivem měnové politiky v tomto režimu je odvozovat velikost úrokových
sazeb od relace inflačního cíle a inflační prognózy. Poslední data u inflace jsou velmi příznivá.
Pokles inflace nám vytváří prostor pro snižování úrokových sazeb.
LN: Může dojít ještě v letošním roce ke snížení úrokových sazeb, když se inflace vyvíjí
příznivě?
Důvod pro snížení úrokových sazeb nastává tehdy, když dojde k nějakému překvapení. Buď
pozitivnímu, nebo negativnímu. Ten poslední údaj o inflaci byl příznivý sám o sobě. Z pohledu
našich odhadů ale nešlo o žádné významné překvapení. Vývoj byl úplně v souladu s naší predikcí, což
nezakládá důvod pro úvahy o nějakém přehodnocení měnové politiky.
LN: Centrální banka se pokusila oslabit kurs koruny i pomocí přímých intervencí na trhu. Jak
byste hodnotil jejich účinnost?
My neintervenujeme proti trendu, ale intervenujeme proti jednorázovému výkyvu. V té době se
jednalo o konverzi příjmů z privatizace Komerční banky. Je potřeba vidět, že ta naše intervence
byla motivována těmito okolnostmi. Pravda je, že kurs se podařilo oslabit, nicméně během čtrnácti
dnů se vrátil ke své původní hodnotě a dnes je ještě mnohem níže. To jenom dokládá, že ten problém
je vážný a že je potřeba soustředit více úsilí na jeho řešení. Nepovažoval bych intervence za
nějaké vyhozené peníze. Devizové prostředky nám vynášejí určitý výnos.
LN: Nebyly ty intervence předčasné? Nebylo by lepší je načasovat na pozdější dobu, kdy na
konci roku bývá trh mělčí?
My se nechceme dostat do pozice, že se budeme s devizovým trhem přetlačovat o kurs. Jakmile
jsou intervence koncipovány tím způsobem, že chcete přetlačit trend, že chcete dostat kurs někam
jinam, kde ho dealeři a trh obecně nějakým způsobem vidí, tak to je taková vstupenka pro neúspěšné
intervence. Ta intervence byla časována v okamžiku, kdy zde byl jednoznačně problém s tou konverzí
prostředků za Komerční banku.
LN: Jak se může vyvíjet kurs koruny po skončení privatizace?
Je potřeba si uvědomovat rizika, co se stane, až privatizační příjmy vyschnou. Pokud by naše
ekonomika byla zvyklá na stálý masivní přítok privatizačních příjmů a nebyla schopna tento výpadek
rozumným způsobem vyplnit, tak hrozí to, že tendence ke zpevňování kursu se může vrátit ke
znehodnocování kursu. V současné době naše analýzy ukazují, že tohoto scénáře se příliš bát
nemusíme. A to z následujících důvodů: očekáváme, že i po privatizačních příjmech bude stále
probíhat určitý příliv přímých zahraničních investic. Ne tak razantní jako v tomto a příštím roce,
nicméně stále budeme pro zahraniční investory zajímaví.