Pavel Heřmanský (Hospodářské noviny 17.9.2008 strana 2, rubrika: Dopady finanční krize)
Pády velkých finančních domů, Lehman Brothers či AIG, sráží kapitálové trhy po celém světě, Česko nevyjímaje. Viceguvernér centrální banky Miroslav Singer pro HN uvedl, že očekává výraznější zpomalení ekonomiky, než se dosud předpokládalo. O kondici českého bankovního sektoru však pochybnosti nemá.
* HN: Co bude finanční krize v USA znamenat pro český trh?
Ochlazení globální ekonomiky se projeví i výraznějším zpomalením české ekonomiky, poklesem poptávky.
* HN: Bude se krizí zabývat bankovní rada na svém zasedání?
No jistě, zabýváme se tím pravidelně. Finanční krize je tu s námi už nějaký ten pátek. My si to moc neuvědomujeme, protože u nás je dobře. Máme pocit, že to nejhorší, co se děje, je, že se kurz naší měny stáhne o čtyřicet haléřů nebo o korunu. My se tím samozřejmě zabýváme, protože je horší mít finanční sektor v průšvihu než posilující měnu a zpomalení vývozu. Tím se snažím říci, že jsme na tom hodně dobře vůči zbytku světa a zaplať Pánbůh za to.
* HN: Takže českým bankám takové problémy nehrozí?
Zatím nemáme žádný signál, že by se mělo dít něco dramatického. Některé instituce budou poškozeny na zisku, budou muset nějaké ztráty odepsat, ale nevypadá to na žádné životní drama. Český trh je hodně izolovaný od těchto problémů. Jednak díky tomu, že máme vlastní měnu, takže otřesy se k nám nepřenášejí přímo, a jednak naše banky mají dostatek hotovosti, nepůjčují si odjinud. Otřesy, které se k nám přenáší, mohou se projevit spíše přes akciový trh, který padá jako kámen. Umím si představit brokerské domy, které by mohly mít potíže. Nezdá se ale, že bychom tu měli řešit něco velkého. Neříkám, že nebudeme je mít v budoucnu, když to bude dále pokračovat, nikdo není imunní, ale zatím se mi nezdá, že by zde měl mít někdo problém.
* HN: Jaký by mohla mít finanční krize dopad na úrokové sazby?
Tím se budeme zabývat na našem zasedání za dva týdny. Rizika jsou spíše protiinflační, to je zřetelné: pokles poptávky, ropa pod devadesáti dolary, slabá americká měna, která ropu dále zlevňuje, zpomalení všude, kam se podíváme. Krize se výrazně prohlubuje, takže i její dopady jsou výraznější. Zdá se, že jestliže jsme donedávna spekulovali, jakým směrem a jestli bude inflace nebo spíš převládne pokles poptávky, tak se začíná zdát, že základní efekty budou ty protipoptávkové.
* HN: Jaký je váš odhad dalšího vývoje na kapitálových trzích?
Já už se ho nedopouštím. Protože zřejmě ty vyspělé trhy neznají ani moji kolegové - centrální bankéři a regulátoři, kteří zhruba před rokem nic podobného neočekávali. Očekávali krizi, ale zdaleka ne takového rozsahu. Vzhledem k tomu, že to neznají ani oni, tak jak bych to měl umět já.
* HN: Co vlastně podle vás způsobilo dramatický pád kapitálových trhů v USA?
Ukazuje se, že to nebyla ani tak krize likvidity, nýbrž že investiční nástroje neměly ve skutečnosti takovou hodnotu, jakou účastníci trhu v mnoha případech předpokládali. Je to takový pěkný čistý bankrot - krize solventnosti. Zjednodušeně řečeno, je to investice do věcí, které neměly hodnotu. A samozřejmě neschopnost čelit situaci, kdy bylo potřeba zpeněžit množství aktiv.
* HN: Nebyla také chyba na straně regulátorů?
Zdá se, že tam regulace selhala. Vypadá to, že regulátoři situaci postřehli poměrně pozdě. Naopak někteří, například španělský, zakázali bankovnímu sektoru do některých vysoce riskantních instrumentů investovat. Španělské bankovnictví má sice velké potíže se svým sektorem developmentu, ale bazální problémy, jako mají Američané, se mu vyhnuli. Z toho je vidět, že někde tam reakce byla správná a někde ne.