Janis Aliapulios (Hospodářské noviny 2. 3. 2018 strana 14, rubrika Podniky a trhy)
Na podzim patřil v bankovní radě ČNB mezi největší zastánce zvyšování úrokových sazeb. Nyní Vojtěch Benda naznačuje, že by centrální banka mohla s jejich dalším růstem několik měsíců počkat.
Celkem trojí zvýšení sazeb od loňského srpna bylo podle Bendy prozatím dostatečné i díky tomu, že zrychlující inflaci pomohla centrální bance tlumit posilující koruna. „V tuhle chvíli jsem spokojen. Další rozhodování o růstu sazeb bych podložil až následujícími prognózami a novými daty, která budeme postupně dostávat,“ říká Benda. Odvolává se při tom na únorovou prognózu ČNB, jež podle něj počítá s dalším zvýšením sazeb až na přelomu let 2018 a 2019.
* HN: V říjnu jste řekl, že si do Vánoc umíte představit úrokové sazby ČNB na úrovni jednoho procenta. Teď je březen a sazby jsou na 0,75 procenta. Guvernér Jiří Rusnok navíc naznačil, že do konce roku už by mohlo přijít jen jedno další zvýšení. Co se změnilo?
Na podzim jsem řekl, že pokud koruna nebude dostatečně posilovat, dovedu si představit růst úrokových sazeb o 0,5 až 0,75 procentního bodu nad rámec zvýšení, které jsme učinili v srpnu. Od toho mého prohlášení jsme zvedli úrokové sazby o 0,5 procentního bodu a koruna zároveň posílila zhruba o dvě procenta. Pokud vezmeme v úvahu naše zjednodušené pravidlo, že posílení koruny o jedno procento odpovídá růstu sazeb o čtvrt procentního bodu, dosáhli jsme zpřísnění měnové politiky o celý procentní bod. Kus práce zkrátka udělal devizový kurz, což bylo v souladu s naší prognózou.
* HN: Ekonomika dál svižně roste a s ní jde ruku v ruce zvyšování mezd. Jak v tomto kontextu vidíte další zvyšování sazeb ČNB?
Naše prognóza předpokládala víceméně dvojí zvýšení sazeb v letošním roce. Jedno bankovní rada schválila začátkem února a druhé zvýšení prognóza předpokládá někdy na přelomu let 2018 a 2019. Neznamená to ale, že se bankovní rada rozjede na dlouhodobou dovolenou a vrátí se k zelenému stolu až na konci roku. Do prosince budeme mít sedm zasedání a přijdou tři nové prognózy. Ty nám buď budou potvrzovat, že náš pohled z února byl správný, nebo nás povedou ke změně měnové politiky.
* HN: Co by vás mohlo přimět změnit stávající očekávání?
Současná prognóza jmenuje dvě hlavní obousměrné nejistoty. Jednak jde o inflační tlaky z domácí ekonomiky, které souvisejí mimo jiné právě se mzdami. Další nejistotu představuje vývoj devizového kurzu. V tuto chvíli jsem spokojen s tím, že se dosáhlo poměrně výrazného zpřísnění měnových podmínek. A to v kombinaci vyšších úrokových sazeb a silnějšího devizového kurzu. Další rozhodování o růstu sazeb bych podložil až následujícími prognózami a novými daty, která budeme postupně dostávat. Nevidím v tuto chvíli jako přínosné stanovovat si cíle na dvanáct měsíců dopředu, které se pak mohou změnit kvůli odlišným podmínkám například v zahraničí, což nejsme schopni ovlivnit.
* HN: Nehrozí ale, že pokud bude ČNB nyní odkládat zvyšování úrokových sazeb, bude k němu pak muset přistoupit v době horší kondice ekonomiky?
Z mého pohledu by pro nás bylo komfortnější, kdyby zpřísňování měnové politiky probíhalo spíše přes úrokové sazby než přes devizový kurz. Vytvořilo by to žádoucí polštář pro případ, že bychom v budoucnu potřebovali vyhlazovat cyklické zpomalení nebo pokles ekonomiky. Musíme ale respektovat realitu – devizový kurz centrální banka neřídí již od loňského dubna.
* HN: Od ukončení devizových intervencí ČNB uplynul už téměř rok. Naplnily intervence očekávání?
Ano. Po vleklé recesi se ekonomika prakticky okamžitě po zavedení kurzového závazku vrátila k růstu. Loni dosáhla druhého nejlepšího výsledku od roku 2007 a nezaměstnanost klesla na historická minima. Kdo vnímá pokles nezaměstnanosti pod tři procenta jako něco, co je pro ekonomiku nežádoucí, tak nemá dostatečné sociální cítění ani ekonomický vhled.
* HN: Firmy, které teď bojují s nedostatkem zaměstnanců a tlakem na růst mezd, by s vámi asi nesouhlasily.
Dobře, měly by více zaměstnanců, ale slabší poptávku. Je mnohem komfortnější řešit to, že nejsem schopen uspokojovat poptávku, než nemít přístup k financování, protože můj sektor je kvůli dlouhodobé recesi vnímán jako rizikový a banky mi nepůjčují. To vše navíc v situaci, kdy nemám dostatečnou poptávku po svých produktech a moje zboží nejde na odbyt. Reálný růst mezd byl navíc u nás velmi dlouho v době předchozí vleklé recese potlačován. Jejich současný růst tak lze vnímat jako určité dohánění předchozích let.
* HN: Centrální banka v loňském roce varovala před přehříváním realitního trhu a zpřísnila omezení pro poskytování hypoték. Nyní zájem o hypotéky klesá. Je nebezpečí zažehnáno?
Není. Rizikem zůstává roztáčení spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení. Ceny českých rezidenčních nemovitostí loni rostly dvoucifernými tempy a vykazovaly nejrychlejší růst ze zemí EU. Podle odhadu ČNB byly v polovině roku 2017 ceny bytů nadhodnocené o 10 procent. Některé externí odhady hovoří i o větším nadhodnocení. Meziroční dynamika úvěrů na bydlení zůstává pořád velmi silná, rozhodně tak nemůžeme hovořit o nějaké ztrátě zájmu.
* HN: Budete tak dál usilovat o přijetí zákona, který dá ČNB možnost stanovovat závazné limity pro hypotéky místo stávajících doporučení?
Přesně tak. Doporučení zatím fungují, protože jsme v dobrých časech. Ale do budoucna potřebujeme mít silnější nástroj. Mimo jiné i proto, že by se k úvěrování domácností a nemovitostí mohly masivněji přidat také nebankovní a zahraniční instituce, které by naše doporučení ohledně hypoték nemusely vždy dodržovat. A my chceme udržet srovnatelné konkurenční podmínky pro všechny, aby nebyl nikdo znevýhodněn tím, že se našimi doporučeními řídí, zatímco jiný je opomíjí.
* HN: V ČNB pod sebou máte sekci peněžního a platebního styku. Jak daleko jste se zaváděním takzvaných okamžitých plateb?
Start okamžitých plateb by měl přijít na konci roku 2018. Centrální banka už má připravenou infrastrukturu – transakce bude možné uskutečnit za pouhé tři sekundy. Teď záleží na komerčních bankách, jak aktivní v zavádění této velmi významné inovace budou. Okamžité platby by se určitě neměly stát exkluzivní komoditou. Tomu odpovídá i cena, která bude podobná stávající základní ceně mezibankovní platby. Banky nám tak za jednu okamžitou platbu nebudou platit víc než 10 haléřů. O tom, kolik za službu zaplatí koncový zákazník, ale rozhodnou samy banky.