(ČRo 1 - Radiožurnál 4.4.2006, rubrika: 18:20 Radiofórum)
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká národní banka je od včerejška prakticky jedinou dozorovou institucí nad celým finančním trhem v České republice. Doteď byly kompetence rozděleny kromě ní ještě mezi další tři instituce, Komisi pro cenné papíry, ministerstvo financí a Úřad pro dohled nad družstevními záložnami. Je sjednocení dozoru nad finančním trhem krok správným směrem? A jak se to dotkne společností působících na tomto trhu a jejich klientů? Nejen na tyto otázky se pokusíme odpovědět v dnešním Radiofóru. Příjemný poslech vám ze studia Radiožurnálu přeje Hana Hekelová. Našimi hosty ve studiu jsou členka Bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová. Hezký podvečer.
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Dobrý večer.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
A náměstek ministra financí Tomáš Prouza. I vám hezký podvečer.
Tomáš PROUZA, náměstek ministra financí
--------------------
Dobrý podvečer.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Erbenová, i vy nazýváte to sestěhování dosavadních oddělených dohledů pod jednu střechu centrální banky velkým třeskem, zároveň ale upozorňujete na to, že skutečný jednotný dohled je prací na několik let. Proč?
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Tak zaprvé to ukazují zahraniční zkušenosti a za druhé ta skutečná integrace dohledu musí znamenat zásadní změny v legislativě a zásadní změny v přístupu a v procesech, které používá ten dohled pro kontrolu zdraví jednotlivých finančních institucí. To něco, to se nedá vytvořit přes noc. Bude to velká společná práce s našimi novými kolegy, která se dá odhadnout skutečně v řádu let spíš než dnů nebo měsíců.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Někteří kritici tohoto kroku, a nutno dodat, že byli ve velké menšině, tvrdí, že sloučení bylo příliš rychlé a je riziko, že se nebude dát zajistit kontinuita. Jaké výhody mělo a má takto rychlé sloučení dozoru nad finanční trhem, pane náměstku?
Tomáš PROUZA, náměstek ministra financí
--------------------
Tak, především to sloučení nebylo rychlé. Mluvilo se o něm tři, čtyři roky. Velmi dlouho se diskutovalo o jaké variantě, ale to, že se dozory budou slučovat, bylo jasné opravdu od začátku.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně ta původní varianta byla, že budou dvě fáze ...
Tomáš PROUZA, náměstek ministra financí
--------------------
Určitě, ale to bylo opravdu zbytečné zdržování. Od začátku se vědělo, že směřujeme k jedné dozorové instituci a opravdu bylo by to plýtvání peněz i časem i energií zbytečně čekat. Výhody jsou velmi jednoduché jak pro dozor nad finančním trhem, tak i pro subjekty na finančním trhu. Ty by měly dlouhodobě ušetřit, protože budou poskytovat data jedné instituci, ne dvěma nebo třem. Měly by mít zajištěno, že budou, bude k nim stejný přístup, ať už budete řešit problém v pojišťovnictví, nebo v bankovnictví, že se ten dozor k vám bude chovat úplně stejně.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Největší riziko podobných spojení bývá pokles výkonnosti dozorových institucí. Nemůže dojít na určitou dobu třeba k oslabení dohledu?
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Je to riziko, kterého jsme si vědomi, a proto jsme od začátku pracovali na tom, aby k poklesu výkonnosti nedošlo. My jsme převzali a nyní už plně fungují všechny kritické informační systémy, jak z ministerstva financí, tak z Komise pro cenné papíry. Převzali jsme všechny odborné zaměstnance, kteří se zabývali dohledem, včetně managamentu, jak Komise pro cenné papíry, tak úřadu pro dohled, který fungoval pod ministerstvem financí. Takže nevidím v tuto chvíli důvod, proč by mělo dojít k poklesu výkonnosti. Kontinuita, kontinuita probíhajících správních řízení, ale i rozhodování, mimosprávní řízení byla naší první prioritou.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Sloučením finančního dohledu pod jednu střechu by se mělo, jak už jsme zmiňovali, zabránit překrývání některých kompetencí a odstranit se má i nebezpečí, že zůstane, řekněme, šedá zóna, kam státní dozor nedohlédne. Jak se doteď kompetence překrývaly, i když už jste to naznačoval a kam naopak dozor třeba nedohlédl?
Tomáš PROUZA, náměstek ministra financí
--------------------
Tím možná nejtypičtějším příkladem byl dohled nad penzijními fondy, kdy ministerstvo financí posuzovalo fungování penzijního fondu, jeho činnost na trhu a Komise pro cenné papíry posuzovala jak penzijní fond existuje. My jsme byli v situaci, kdy penzijní fond musel řadu informací poskytovat na dvě místa. Pokud chodily kontroly, tak jednou přišla kontrola z ministerstva financí, za měsíc třeba kontrola z Komise pro cenné papíry, což je drahé a náročné i pro tu instituci, která se musí tomu dozoru věnovat. Byly samozřejmě věci, které možná nejsou tak viditelné. Byly to věci, které se týkaly třeba půjček. To je dodneška možná problém, jak řešit otázky spotřebitelských úvěrů, kdo by se tomu měl věnovat, kdo ne. Ale hlavně v tuto chvíli není několik institucí, které by se spolu hádaly o tom, komu co patří. Je jednoznačné, že buďto se tomu věnuje Česká národní banka jako dozor, anebo to neřeší opravdu nikdo.
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Já myslím, že velká výhoda sloučení dohledu pro veřejnost je jasná odpovědnost, kdo odpovídá za dohled nad finančními institucemi. Je daleko zřejmější, než bylo dřív. K těm překryvům docházelo v řadě případů u bankovních finančních skupin, které jako svoji součást mají třeba penzijní fond nebo pojišťovnu, kde dohled na konsolidovaném základě vykonávala Česká národní banka a ty detailní dohledy potom jiné úřady. V tuto chvíli bude jasná odpovědnost jednoho dohledového orgánu vůči veřejnosti i vůči těm subjektům na finančním trhu za to, jaký dohled vykonává a jaké jsou jeho výsledky.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste v některých rozhovorech, které jste poskytla například Hospodářským novinám, říkala, že chcete pokročit právě v dohledu nad, nad finančními skupinami. Vidíte právě tam, řekněme, šedou zónu nebo spíše tam byl problém s těmi kompetencemi nastavenými?
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Tam nebyla tak moc šedá zóna jako spíš zdvojení některých úkonů, a také zdvojení povinnosti těch subjektů na finančním trhu nebo někdy také strojení posílat data, v případě penzijních fondů to bylo na ministerstvo financí, na Komisi pro cenné papíry, a také do České národní banky pro statistické účely, takže tam vidím přirozenou a relativně rychlou možnost úspory pro ty účastníky na finančním trhu, která není samozřejmě samoúčelná, která povede k tomu, že ten finanční trh bude v konečném důsledku fungovat lépe a efektivněji.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane náměstku, vy jste zmiňoval, že trošku nejasnou kapitolou zůstávají půjčky, úvěry. Můžeme se k tomu stručně vrátit?
Tomáš PROUZA, náměstek ministra financí
--------------------
Jeden z příkladů, kdy vlastně neexistuje jakoby dozor nad fungováním toho sektoru, leasing je možná další podobný příklad, kdy existují pouze, řekněme, obecná pravidla a řada věcí se neřeší. Je pravda, že ty věci, co se týkají spíše ochrany spotřebitele, toho jaké informace ten klient dostává, což vlastně není a nemělo by být věc České národní banky, která by se měla starat opravdu o zdravé fungování finančního systému a zdravé fungování jednotlivých finančních institucí, to téma ochrany spotřebitele je spíše naše, ale zatím ho neřeší v podstatě nikdo.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená ministerstvo financí?
Tomáš PROUZA, náměstek ministra financí
--------------------
Přesně tak.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Podobně, jako to bylo například dopisy bankám a podobná opatření v tom bankovním sektoru?
Tomáš PROUZA, náměstek ministra financí
--------------------
Nevím, jestli to je ten nejlepší příklad. Je to spíš o tom říci, kde je ta linie, platí to, co jsem říkal. Česká národní banka by se měla starat o zdravou existenci finačního sektoru. To, že minimalizujeme rizika toho, že tady budou krachovat finanční instituce a ministerstvo financí by se mělo začít postupně starat o ochranu spotřebitele, o to, co klient dostává, když si vybírá produkt, jestli si ty nabídky může jednoduše srovnat a podobně.
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
My jsme zahájili diskusi s ministerstvem financí, ale nejenom s ministerstvem financí o té problematice ochrany spotřebitele. Myslím si, že to je další logický krok po tom sloučení dohledů, protože za finanční sektor jako celek ta problematika tady nebyla řešena. V tuto chvíli se ty ustanovení o ochraně spotřebitele dají najít v mnoha zákonech. Nejsou příliš spolu kompatibilní nebo slučitelná, takže my teď vedeme diskusi o tom, jak vyřešit obecně tu problematiku ochrany spotřebitele na finančním trhu tak, aby to na jedné straně zlepšilo postavení těch spotřebitelů vůči těm finančním institucím, jejíž produkty používají, ale na druhé straně, aby to nevedlo taky k neodůvodněné přeregulaci toho finančního trhu, která by se zase dopadla na ty spotřebitele negativně vyššími poplatky a menším počtem nekvalitních produktů.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste v rozhovoru pro Hospodářské noviny včera řekla, že máte snahu, aby instituce co nejdříve pocítily alespoň minimální dopady sloučení toho dozoru. Firmy na finančním trhu si stěžují hlavně na obrovskou administrativu a byrokracii, kde jsou nuceny posílat různé varianty výkazů a podobně. To už jsme tu zmiňovali, ale co se pro ně v tomto směru změní a možná spíše kdy?
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Předpokládáme, že výkaznictví, které se vždy řídí nějakými zákonnými normami, v tomto případě vyhláškami, tak nemůže se změnit přes noc, ale předpokládáme, že od 1. ledna příštího roku změníme výkaznictví tak, že každé číslo bude každá ta firma reportovat jenom jednou a na jedno místo. To bude výrazná úspora. Současně také vedeme diskusi paralelně s ministerstvem financí na téma účetnictví, zdali by nebylo možné současné české účetní standardy přizpůsobit tak, aby vyhovovaly těm požadavkům, které my jako dohled budeme mít od ledna příštího roku na ty subjekty na finančním trhu, aby i zde došlo k zjednodušení a firmy nemusely vést dva druhy účetnictví, jeden pro účely ministerstva financí, druhý pro Českou národní banku. To by samozřejmě dále zásadním způsobem zjednodušilo život pro ty firmy a zlevnilo pro ně tu regulaci, která je samozřejmě nutná na jedné straně, ale na druhé straně znamená pro ty firmy nátlak. Druhá věc je ten dohled finačních skupin, kde si myslíme, že velmi rychle pokročíme k tomu, že vytvoříme společné týmy přes jednotlivé sektory, pojišťovny, penzijní fondy a banky. Vytvoříme jednotný plán dohlídek na místě a zase to bude znamenat pro ty firmy výrazné snížení regulatorní zátěže a zjednodušení života.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se ministerstvo financí dívá zejména na ten problém kolem účetnictví tak, aby se dalo sjednotit?
Tomáš PROUZA, náměstek ministra financí
--------------------
Je to téma, které diskutujeme. Pro nás je samozřejmě důležitý pohled daňový, nakolik by ty změny, o kterých diskutujeme, mohly ohrozit daňové příjmy. To je důležitý pohled ve všech diskusích, které se týkají toho, jak se účtuje a případně, jak to dopadá po tom na daňové výkaznictví. A pokud tady dokážeme najít společnou řeč, tak si myslím, že to sjednocení je velmi rozumná věc, která se dá udělat poměrně rychle.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Ideální podoba sjednoceného dohledu by měla být taková, že superdozor by měl hrát preventivní roli a být jakýmsi garantem, že v České republice už nezkrachují žádní další obchodníci s cennými papíry nebo jiné subjekty, které působí na finančním trhu. Příklady z vyspělých zemí ale ukazují, že k tak ideální variantě se nepropracovala zatím v podstatě žádná země. Jak stabilní je u nás teď finanční trh? Otázka pro vás pro oba.
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Tak, já nevidím v tuhle chvíli žádné eminentní riziko na finančním trhu. Na druhou stranu bych se chtěla vyjádřit k tomu úkolu dohledu. Já ho nevidím takto natvrdo vymezený. Já si myslím, že není rozumné, aby se dohled snažil minimalizovat rizika na nulu, protože tím zabije jakoukoli možnost podnikatelské iniciativy a aktivity. Určitá míra rizika je vždycky spojená s vyšším výnosem, takže jde o to, aby ten dohled a i regulace a zákonné normy našly rozumnou míru, rozumnou hranici, po kterou se má to riziko krachu jednotlivých institucí snižovat, ale žádný dohled na světě nezajistí, ani nemá ze cíl zajistit, aby nikdy nezkrachovala žádná instituce. To, že instituce vznikají, a také končí na finančním trhu, je přirozená součást fungování trhu.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane náměstku?
Tomáš PROUZA, náměstek ministra financí
--------------------
Důležité je, aby dozor, ale pak i stát, zbytek státu uměl rychle reagovat na jakýkoliv problém, a tady si myslím, že sjednocení dozorů může velmi pomoct, že se vyhneme těm diskusím mezi různými úřady, kdo vlastně má zasáhnout a jak má konat. Čili to je, myslím, první výhoda sjednocení dozoru, ta rychlá reakce. Druhá výhoda je samozřejmě ze znalosti schopnosti toho integrovaného dozoru, který daleko lépe rozumí fungování finančních skupin, protože vidí celkový obrázek a umí si postupně do toho obrázku zasahovat souvislosti fungování jednotlivých firem ve skupině. Třetí výhodou je samozřejmě znalosti a schopnosti dozoru v komunikaci s Evropou s dalšími regulátory, protože dneska velká většina firem působící na českém trhu patří zahraničním subjektům a o to důležitější je mít dobře nastavenou komunikaci a výměnu informací s regulátory z dalších evropských zemí, a tady zase ten náš sjednocený dozor může v té komunikaci fungovat výrazně lépe, než tři separátní instituce.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Ekonom a bývalý šéf Komise pro cenné papíry Tomáš Ježek přednedávnem v Českém rozhlase mluvil o tom, že dozor nad finančním trhem nabral v devadesátých letech pět let zpoždění a kontrolní mechanismy byly nastaveny pozdě. Podle vás podařilo se úplně obnovit důvěru zejména těch drobných střadatelů?
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Tak, já si myslím, že za ta uplynulá léta si všechny dohledy a dozory, které fungovaly na českém finančním trhu, vydobyly reputaci a zásadním způsobem zprofesionalizovaly své fungování. Já se nechci vracet k tomu, co bylo před pěti, deseti lety, já si myslím, že se musíme dívat do budoucna a tam si myslím, že to sloučení je zase dobrým krokem z hlediska toho, že Česká národní banka má za ta léta vybudovanou určitou míru reputace nezávislosti, a také kvalitní odborníky, kteří samozřejmě budou vhodným doplňkem těm existujícím dozorům.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Což je i nezávislost na státním rozpočtu například.
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
To je určitě velmi důležitý parametr pro skutečnou nezávislost dozoru, která je mezinárodně uznávaným principem.
Tomáš PROUZA, náměstek ministra financí
--------------------
A je to to základní pravidlo, které by mělo platit, že stát by měl určit základní rámec fungování finančního trhu a potom nechat nezávislý dozor, aby posuzoval, jestli firmy dodržují ta daná pravidla a pokud je kdokoliv porušuje, tak aby dokázal, bych řekl, i drsně, pokud je to potřeba, zasáhnout. A někdy ta kultura v některých zemích chybí, že se nezasahuje dostatečně důrazně. Myslím si, že Česká národní banka má dostatečnou sebedůvěru k tomu, aby uměla jasně říct: "Tady je problém a musí se řešit."
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Je osmnáct hodin a třicet sedm minut. Posloucháte Radiofórum Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu na téma jednotný dozor nad finančním trhem. Našimi hosty jsou členka Bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová a náměstek ministra financí Tomáš Prouza. K dispozici jsou vám teď naše dvě telefonní linky. Své dotazy můžete už teď volat na známá čísla 221552155 nebo 221552255. Český rozhlas 1 - Radiožurnál, pořad Radiofórum, hezký den.
posluchač
--------------------
Dobrý den.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Ptejte se.
posluchač
--------------------
Jan Kukačka. Prosím vás, já samozřejmě se zeptám, ale mně to připadá, samozřejmě slučování a efektivita kontrolních institucí je výborná věc, ale nelze sloučit prostě neslučitelné. Tady je banka a na druhý straně ta banka má dohlížet na banky. Já jsem samozřejmě, studuji teda již patnáct let makroekonomii a finanční systémy, vím, že ve Spojených státech, nevím, jak současně dneska v tomto roce, ale rozhodně prostě nad bankami nedozoruje federální rezervní systém a já bych ještě řekl toto. Kdyby tady byla kontrolní instituce, která by kontrolovala všecky banky, tak by měla na všechny banky stejná měřítka, tedy i na centrální banku, která má dneska nebo teda koncem ledna sto dvacet miliard ztrátu, jo, čili tato banka by zbankrotovala.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kukačko, určitě na tento dotaz odpovíme a určitě odpovíme i na to, že Česká národní banka v tomto směru normální charakteristickou bankou není. Další dotaz, máme na lince dalšího posluchače. Příjemný podvečer.
posluchač
--------------------
Suchý, dobrý den.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, ptejte se.
posluchač
--------------------
Já bych se chtěl zeptat, nevím, jestli to teda spadá do tohohle toho řešení, ten bankovní dohled. Chci se zeptat na výši poplatků u jednotlivých bank, protože v jiných státech západní Evropy třeba se vůbec neplatí paušální poplatek a u nás, u nás to je, takže ...
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumím, to je známý problém a určitě na něj pan náměstek Prouza odpoví. Další posluchač, třetí v pořadí, hezký podvečer.
posluchačka
--------------------
Tady je Vacková. Dobrý den.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, ptejte se.
posluchačka
--------------------
Prosím vás pěkně, chtěla jsem se zeptat, jestli vaši hosté nevědí, jak to vypadá s konkurzem na penzijní fond VIVA. Máme tam za nima pohledávku a od roku 2002 nemáme žádné spojení, telefonní čísla, která uvedli v tom dopise o tom konkurzu, tak tam se ozývá, že volané číslo neexistuje.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, zkusíme se zeptat i na tento dotaz týkající se penzijního fondu VIVA. Prostor má další posluchač Českého rozhlasu 1 - Radiožurnál. Hezký podvečer.
posluchač
--------------------
Vaněk, Meziboří. Citovalo se tam, že Česká národní banka bude zodpovědná za dozor nad bankami ...
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
To už je.
posluchač
--------------------
Jistě. Jedná se mi o to, aby to někdo řekl přesně, co to znamená, protože, když zkrachovala IPB a další banky, tak v podstatě ČNB jsem neslyšel, za co konkrétně odpovídala komu.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, zeptáme se, co přesně znamená dozor nad bankami.
posluchač
--------------------
A druhej dotaz. Jak to bude vypadat, až Česká národní banka nebude centrální bankou, až přejdeme na euro?
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Zeptáme se i na tento dotaz. Prostor má předposlední posluchač Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. I vám hezký podvečer.
posluchač
--------------------
Dobrý večer. Dobrý večer. Já jsem se chtěl zeptat, jestli se plánuje už konečně, protože jsem zaslechl, že jeden z předřečníků vlastně mluvil o tom, že banky, velké poplatky, a tak dál, tak jsem se chtěl zeptat, jestli se plánuje vůbec na druhou stranu zavést jednou tu regulaci pro zprostředkovatele na finančním trhu, myslím tím nebankovní domy, který poskytují dneska už nakonec i neplatební styk v oblasti devizových obchodů, a tak dále, jestli se plánuje, že tyto subjekty budou pod stejnou regulací, jako jsou banky, protože tyto subjekty podle mého názoru mají dneska nefér výhodu vůči bankám a jestli se plánuje to, že budou muset zastávat, budou muset prostě dospět k stejným závazkům jako banky v těchto operacích, to znamená interní audity, a tak dále, discmanagement, a tak dál.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě odpovíme i na tento dotaz.
posluchač
--------------------
Díky.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslední otázka pro dnešní Radiofórum. Hezký podvečer.
posluchač
--------------------
Ano, dobrý večer, Marek. Měl bych prosbu. Miloslav Vlček, to byl předseda rozpočtový výboru ...
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Je předseda rozpočtového výboru, ano?
posluchač
--------------------
Je, je, pardon, přidal k zákonu o Fondu národního majetku paragraf o odškodnění klientů kampeliček a družstevních záložen. Já jenom prostě konstatuju, že ta starší generace je otřesená. Právě to, co se odehrávalo po sametu a řekl bych, že jaksi ještě nedošlo k tomu, že bysme důvěřovali bankám, různým fondům díky právě těmhle těm situacím. Já jenom chtěl se zeptat, jaký kroky další budou náležet, jestli se to schválilo, ty kampeličky, a tak dále?
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Zeptáme se. Já se obávám, že to je ještě v legislativním procesu ve sněmovně, že tam tento bod ještě nebyl schválen, že pouze to byl návrh ve druhém čtení. Tolik šest dotazů našich posluchačů. Začněme popořadě. Pan Kukačka se ptal na slučování a efektivitu, že nelze sloučit neslučitelné, banka má dohlížet na banky, takže možná, paní Erbenová, vysvětleme ten základní rozdíl mezi Českou národní bankou a bankovním dozorem nad dalšími bankami.
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Tak, především centrální banka není banka, komerční banka v pravém slova smyslu. Je to státní instituce, která má řadu funkcí daných zákonem, jako jsou platební styk, peněžní oběh, emise peněz, pokladna, banka pro stát, a tak dále, ale není to komerční banka v tom pravém smyslu, takže to není tak, že my bysme dohlíželi instituce, které vykonávají stejné činnosti jako my sami a za druhé bych chtěla trošku opravit pana Kukačku v tom, že naopak ve všech rozvinutých zemích mají centrální banky velkou roli v bankovním dohledu. Je tomu tak i ve Spojených státech amerických, kde těch dohledů a regulátorů je více a federální rezervní systém hraje významnou roli v bankovním dohledu. Je to tak v sousedním Německu, řadě jiných evropských zemí, a to právě proto, že pro centrální banku, zvlášť pro tu, která provádí měnovou politiku, je také klíčové vědět, co se děje v bankovním sektoru, protože bankovní sektor je to převodové kolečko, ten převodový můstek, který umožňuje centrální bance efektivně rozhodovat o měnové politice.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Druhá otázka směřuje určitě na náměstka ministra financí Tomáše Prouzu. Týkala se výše poplatků u jednotlivých bank. Je to téma, kterému jsme se hodně věnovali. Můžete zmínit, v jakém je to teď stadiu?
Tomáš PROUZA, náměstek ministra financí
--------------------
Já myslím, že to je téma, kterému se budeme hodně věnovat všichni do budoucna. Ten důvod, proč jsou poplatky u nás vyšší, než, když se člověk podívá do některých evropských zemí, je dán asi dvěma věcmi. Tou první je, Češi ještě pořád kupují méně finančních produktů, čili ta banka musí více účtovat za ty základní, ale bývá zvykem, že čím více jiných produktů klient má, tím ty základní produkty jsou levnější. Čili to je historický vývoj. Já myslím, že už teď je vidět, že se mění struktura sazebníků a že ty základní služby začínají hrát menší roli. Druhá věc, druhý důvod, proč jsou ty poplatky u nás tak vysoké, je otázka fungování konkurence. Já rozhodně neříkám, že ta konkurence není. Je. Je tady mnoho bank, otázkou je, kolik z nich jde opravdu velmi tvrdě po klientovi a snaží se získat rychle tržní podíl tím, že by nabídla výrazně levnější služby. Myslím, že ten postup tady je poměrně pomalejší, než bývá zvykem v některých zemích, ale zase vidíme, že opravdu ten poslední rok je snaha některých bank výrazně rychleji přilákat nové klienty.
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Já bych ...
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Erbenová?
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
... chtěla doplnit pana náměstka v tom, že se zapomíná, že v České republice jsou jedny z nejnižších úrokových sazeb na světě. Máme nižší úrokové sazby než například v eurozóně, to je sousední Německo nebo Rakousko, což umožňuje našim občanům brát si například půjčky za velmi nízké úrokové sazby, a to je spojená nádoba s tím, že banky, které samozřejmě musí nějakým způsobem vydělávat, tak vidí jako zdroj svého zisku mimo jiné také poplatky. Na téma poplatků existuje řada srovnávacích studií, v některých z nich vychází poplatky u českých bank jako spíše vyšší, v jiných vychází blíže k průměru a vždycky to záleží na tom, jak široké produktové portfolio se zvolí pro to srovnání a tam je pravdou, že ten počet bankovních produktů, kteří, které využívají klienti v České republice, je nižší. To je logicky dáno tím, že životní úroveň v České republice není srovnatelná s životní úrovní v Rakousku nebo Německu, ale ty náklady bank na řízení rizik, na informační systémy a další se samozřejmě potom musí promítat do vyšších poplatků za ten menší počet bankovních produktů, ale ne vždycky platí, že poplatky v České republice jsou vyšší nebo nejvyšší ve srovnání se sousedními evropskými zeměmi.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Vacková volala naprosto konkrétní dotaz, jak to vypadá s konkurzem na penzijní fond VIVA.
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Já se obávám, že paní Vackové nemohu konkrétně odpovědět, ale nabídla bych jí, aby zavolala na naší zelenou linku, kterou jsme zprovoznili včera. Telefonní číslo je 800160170 a my jí zprostředkujeme kontakt na někoho odpovědného, kdo jí snad bude schopen odpovědět.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Vaněk se ptal, říkal, Česká národní banka je zodpovědná za dozor nad bankami, co to znamená, jak to vypadá a zmiňoval právě pád IPB.
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Tak, dozor nad bankami ve stručnosti znamená hlídat, aby banky dodržovaly platné zákony, aby se banky chovaly obezřetně a aby banky, aby to nevedlo k tomu, že klienti, kteří vloží do bank své prostředky, tak o ně přijdou. Já chápu dotaz pana Vaňka a je pravdou, že v minulosti se ne všechno v té oblasti dozoru podařilo. Prošli jsme velmi bouřlivým obdobím v polovině devadesátých let, ale věřím, že jsme se z toho bouřlivého období poučili a že budeme schopni ty zkušenosti zúročit do budoucna tak, aby k takovým situacím nedocházelo. Ta druhá půlka dotazu pana Vaňka byla o tom, zdali bude Česká národní banka centrální bankou, až přejdeme na euro. Ta stručná odpověď ...
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
K tomu se ještě určitě dostaneme, protože to mimochodem se zmiňovalo právě i při, při té debatě o slučování dozoru, protože většina kompetencí při přechodu na euro přejde na Evropskou centrální banku.
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Já bych to tak neviděla. Především ve všech členských zemích eurozóny centrální banky existujou, a dokonce tam, kde neexistovaly jako například v Lucembursku, tak s přijetím eura vznikly. Například fungování v eurozóně je založeno na spolupráci národních centrálních bank v řadě klíčových oblastí a mnoho funkcí, které v současné době centrální banka má, nezmizí a nezmění se tím, že přijmeme euro jako národní měnu. Dál budeme odpovědní za platební styk, za peněžní oběh, dál budeme fungovat jako banka státu, dál budeme spravovat devizové rezervy a samozřejmě budeme dál vykonávat i dohled a současně se guvernér centrální banky bude zúčastňovat rozhodování o nastavení měnové politiky pro celou eurozónu a tohoto rozhodování se nebude schopen účastnit bez kvalitního analytického zázemí, které v té centrální bance bude muset nadále mít.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz. Plánuje se zavedení jednotné regulace, když to zjednoduším, v tom nebankovním sektoru posluchač namítal, že bankovní sektor je v tomto, že nebankovní sektor je ve výhodě oproti bankovnímu, tak ...
Tomáš PROUZA, náměstek ministra financí
--------------------
Tak je řada oblastí na finančním trhu, kdy poskytovatel jednoho produktu má výrazně přísnější regulaci než někdo, kdo poskytuje velmi podobný druhý produkt a i proto veškerá naše debata s centrální bankou o tom, co budeme dělat dál v následujících zhruba dvou letech, spočívá na jednom základě, a to, že pro podobné produkty by měla platit stejná pravidla tak, aby neexistovalo to, čemu se říká regulatorní arbitráž, abyste si nemohla snižovat náklady tím, že zabalíte ten stejný produkt do trošičku jiného obalu, ale pokud jsou stejné ty vnitřnosti, tak by platily stejná pravidla. My v tuhle tu chvíli procházíme nějakou fází analýzy, legislativy, díváme se, jak se těch uplynulých patnáct let zákony psaly, jaké jsou v nich povinnosti v různých oblastech tak, abychom měli inventuru, abychom to dokázali podtrhnout a říci: "Výborně, tady jsou tři varianty postupu a myslíme si, že tento je z nich nejlepší, takže ho pojďme aplikovat na všechny, kdo takovýto produkt nabízejí."
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
A dohlížela by na to potom Česká národní banka, předpokládám.
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
To bude předmětem té diskuse samozřejmě, ale nabízí se to jako jedno z možných řešení. Ještě konkrétně k dotazu toho posluchače. On se ptal na zprostředkovatele a na devizové obchodníky. Co se týče těch devizových obchodníků, tak už v tuto chvíli ještě před sloučením dozorů existoval devizový dohled centrální banky a současně část těch kompetencí vykonávala Komise pro cenné papíry a zase zde byla nezcela jasná dělící linie, jaká část subjektu, komu z těch dvou úřadů patří, což se velmi usnadní potom sloučení dohledů a zase se ta odpovědnost i vůči veřejnosti vyjasní. A co se týče těch zprostředkovatelů, tak tam v této chvíli je pravdou, že různé skupiny zprostředkovatelů, například v pojišťovnictví na jedné straně a u investičních fondů na druhé straně se řídí různými pravidly, a dokonce různými požadavky na kvalifikaci, a to je jedna z věcí, kde už teď vedeme nějaký dialog s ministerstvem financí, zda-li by nebylo možné toto poměrně rychle změnit a sjednotit jak ty požadavky, tak i způsob, jakým jsou tyto subjekty dohlíženy, případně regulovány.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
To je nicméně součástí té koncepce, která by měla vznikat několik let tak, jak jsme o tom mluvili v tom samotném úvodu?
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Všechny ty změny zásadní si vyžádají změny legislativy. Bez toho se neobejdeme, žijeme v právním státě, a proto nemůžou vzniknout přes noc.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslední dotaz posluchače se také týkal legislativy. Pan Marek mluvil o poslaneckém návrh šéfa rozpočtového výboru Miloslava Vlčka, kdy do zákonu o Fondu národního majetku je navržen tedy pozměňovací návrh, který se týká odškodnění klientů kampeliček, alespoň cituji pana Marka. Jestli se nepletu, je tento návrh teprve ve druhém čtení. Říkal, že zatím nedošlo k tomu, že by lidé důvěřovali právě kampeličkám, právě i dohled nad družstevními záložnami teď spadá pod Českou národní banku.
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Nově spadá pod Českou národní banku od pondělka a my samozřejmě velmi rychle se budeme snažit ten sektor zmapovat, ale co se týče toho odškodnění vkladatelů kampeliček, to je záležitost minulosti a tam já chápu posluchače v jeho, řekněme, rozhořčení nad fungováním toho sektoru kampeliček v devadesátých letech i nad možná fungováním toho dozoru, i když tam si myslím, že spíš problémem byl pozdní vznik kvalitního dozoru nad družstevními záložnami než na jeho následné fungování. Ale to je otázka minulosti, kde všichni vkladatelé těch kampeliček byli odškodněni podle tehdy platných pravidel, a to, o čem se nyní vede diskuse v Poslanecké sněmovně, je jakési nadstandardní odškodnění, které v konečném důsledku musí vyjít na úkor všech daňových poplatníků a z mého pohledu není správné se zpětnou platností měnit pravidla a se zpětnou platností rozhodovat o odškodnění té či oné skupiny, která v minulosti možná utrpěla nějakou ztrátu. Ta pravidla vždy byla jasná a zřetelná pro vkladatele. Na druhou stranu, a opakuji to ještě jednou, chápu určité rozhořčení pana posluchače nad tím, jak ten sektor v minulosti fungoval a byl dohlížen a sdílím ho.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane náměstku, jak se ministerstvo financí dívá na dodatečné odškodňování klientů? Paní Erbenová říkala: "Pravidla byla jasně daná, bylo to podle tehdejších pravidel."
Tomáš PROUZA, náměstek ministra financí
--------------------
Náš názor je úplně stejný. My, kdykoliv se tyto témata diskutují v Poslanecké sněmovně, tak vystupujeme společně s Českou národní bankou. Myslím si, že pravidla se nemají měnit. To, co je samozřejmě důležité, je hlídat si, aby klient, pokud si kupuje jakýkoliv finanční produkt, tak aby na začátku dostal dostatek informací, ale, pokud ty informace má a jednou podepíše tu smlouvu, která před ním leží, tak pak nelze měnit pravidla. Myslím si, tady si řada lidí neuvědomuje, že podpis má poměrně velkou cenu.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik dnešní dva hosté, členka Bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová a náměstek ministra financí Tomáš Prouza. Já vám děkuji, že jste přišli do studia Radiožurnálu. Těším se někdy opět na slyšenou.
Tomáš PROUZA, náměstek ministra financí
--------------------
Hezký večer.
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Děkuju za pozvání.
Hana HEKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný, příjemný poslech dalších pořadů Radiožurnálu vám přeje Hana Hekelová.