Rozhovor s Janem Procházkou, členem bankovní rady ČNB
Martina Sobková (Bankovnictví 6. 10. 2025)
ČNB chce být pro fintechy partnerem, nikoli bariérou. Jak říká člen bankovní rady Jan Procházka v rozhovoru pro časopis Bankovnictví, principem je technologická neutralita, proporcionalita a otevřený dialog – ať už jde o kryptofirmy žádající o licenci podle MiCA, nebo startupy řešící kybernetickou bezpečnost podle DORA. Vedle toho ČNB pracuje na možnosti zavést narovnání na finančním trhu – institut, který má umožnit řešit jasné a právně nesporné případy rychleji a efektivněji. Dohoda mezi regulátorem a firmou by zkrátila celé řízení, přiměřeně snížila sankci a současně nastavila konkrétní nápravná opatření s termíny. Cílem je méně administrativy, více právní jistoty a rychlejší náprava ve prospěch klientů i stability trhu.
Jak z pohledu dohledového orgánu hodnotíte české fintech prostředí? Disponujeme dostatečným podhoubím pro rozvoj fintechu?
V Česku máme poměrně živou fintech scénu. V ČNB ctíme princip technologické neutrality – tedy neupřednostňujeme žádnou konkrétní technologii ani přístup. Zároveň ale fintechům nabízíme podporu. Zřídili jsme kontaktní místo, kam se mohou obracet s dotazy bez složitých formalit, a pravidelně s nimi mluvíme – na konferencích i při osobních setkáních. Chceme, aby věděli, že regulátor je otevřený dialogu. A domnívám se, že to přináší první ovoce.
Princip technologické neutrality je základem vašeho přístupu k fintechu. Jak konkrétně v praxi postupujete, když posuzujete inovativní produkt, který využívá zcela novou technologii, aby byla zajištěna rovnost na trhu s tradičními službami? A jak balancujete mezi neutralitou a proporcionalitou, o které se už roky mluví?
Naším cílem je, aby se moderní technologie ve finančním sektoru využívaly bezpečně. Proto je vždycky posuzujeme hlavně z hlediska rizik – jak pro samotné poskytovatele služeb, tak pro jejich klienty. U inovativních produktů platí stejné pravidlo jako u těch tradičních: musí být v souladu s regulací a nesmí ohrozit ochranu peněz a dat ani plynulost poskytovaných služeb.
Technologická neutralita a proporcionalita se podle mě nevylučují. Neutralita znamená, že k novým technologiím přistupujeme bez předsudků a bez zvýhodňování. A proporcionalita nám umožňuje zohlednit, o jak velký a složitý subjekt jde a jaký má rizikový profil. Díky tomu můžeme nastavit dohled tak, aby byl přiměřený konkrétní situaci.
Již několik let funguje kontaktní místo pro fintech. Jak se za tu dobu změnila povaha a složitost dotazů od firem a jaké jsou plány na jeho další rozvoj v souvislosti s novou vlnou evropské regulace? A obrací se na něj fintechy už více? Vím, že dříve se moc neobracely.
V posledních měsících nám na kontaktní místo přibylo množství dotazů kolem licencí podle MiCA. Firmy se ptají na praktické věci – jak probíhá řízení, jaké dokumenty dodat, jak dlouho to trvá. To jsou dotazy z odvětví, které už je plně regulované. Naopak dotazů k úplně novým službám nebo produktům dostáváme zatím minimum.
Jaké největší praktické výzvy očekáváte pro české kryptofirmy v souvislosti s plnou implementací nařízení MiCA a jaké kroky ČNB podniká, aby trhu tento přechod co nejvíce usnadnila?
S trhem jsme v intenzivním kontaktu. Jen za první půlrok jsme odpověděli zhruba na stovku dotazů od kryptofirem. Už vloni na podzim jsme uspořádali několik seminářů k MiCA a se zájemci o licenci jsme se scházeli i předem. Mohli jsme si tak vysvětlit nejasnosti v regulaci a dát jim zpětnou vazbu k jejich plánovaným záměrům.
Samotná regulace MiCA má výhodu v tom, že sjednocuje pravidla napříč EU. To pomůže důvěře klientů a zároveň odstraní roztříštěnost, která trh brzdila. Pro firmy to ale nebude jednoduché. Čeká je adaptace na standardy, které už dnes platí pro jiné sektory finančního trhu – od licenčního řízení přes změny ve vlastnických strukturách až po dohled a výkaznictví. Budou muset držet kapitálové požadavky podle rozsahu služeb, mít jasně nastavenou organizační strukturu a samozřejmě plnit i povinnosti v oblasti boje proti praní špinavých peněz. To znamená třeba u každého převodu kryptoaktiv identifikovat odesílatele i příjemce, což může být v praxi u některých kryptoaktiv technicky složité.
Myslíte, že tato regulace pomůže vyřešit problém, kdy kryptofirmy mají problém otevřít si účet v bance?
Cílem MiCA nebylo zajistit kryptofirmám automaticky bankovní účty. Na české úrovni ale vznikla nová povinnost, která jde nad rámec evropských pravidel – banky musejí na žádost uzavřít smlouvu o platebním účtu s poskytovateli kryptoslužeb nebo vydavateli tokenů, případně s těmi, kdo o licenci teprve žádají. Samozřejmě vždy po vyhodnocení jejich obchodního modelu a rizikového profilu. ČNB do těchto obchodních rozhodnutí nevstupuje, ale považujeme za důležité, aby licencovaným subjektům nebyl účet upírán v rozporu se zákonem.
Na druhou stranu i banky mají jasnou povinnost chránit se proti praní špinavých peněz. To znamená, že každá firma musí dokázat, že má dostatečně spolehlivý systém, jak rizika řídit. Pokud ho nemá, banky jí účet logicky neotevřou – a to je správně. Nedostatky v této oblasti totiž poškozují celý finanční trh i reputaci Česka jako státu. Připomenu, že aktuálně procházíme hodnocením výboru Moneyval a od prosince 2023 jsme v režimu zesíleného dohledu, což je předstupeň tzv. šedého seznamu. Tam se rozhodně dostat nechceme, protože by to mělo vážné dopady na celou ekonomiku.
S těmi kryptoaktivy souvisí tak trošku i otázka CBDC a nedá mi to se nezeptat – připravujete se již nějak na digitální euro?
Vývoj digitálního eura sledujeme po legislativní i technické stránce, ale zatím se není na co připravovat. Právní úprava, která bude upravovat jeho fungování, je stále předmětem vyjednávání.
Dalším zásadním novým nařízením je DORA. Jak bude ČNB s ohledem na něj vyvažovat požadavek na robustní kybernetickou bezpečnost s realitou menších fintech startupů, které nemusí mít stejné zdroje na IT infrastrukturu jako velké bankovní domy?
DORA stojí na zásadě proporcionality, o které už jsme mluvili. To znamená, že menší fintechy, které poskytují jednoduché a méně rizikové služby, nebudou zatíženy stejně přísnými požadavky jako velké banky. Ale úplně bez povinností to samozřejmě nejde. I malé firmy musí splnit základní standardy, protože kybernetická bezpečnost je dnes nezbytnost.
Je jasné, že u bank nebo velkých institucí jsou nároky vyšší, a to právě proto, že jejich odolnost je pro stabilitu systému klíčová. Celý finanční sektor je čím dál víc závislý na digitálních technologiích, a tím pádem i zranitelný vůči kyberútokům. Jakýkoliv problém v těchto technologiích ohrožuje nejen samotnou firmu, ale i její klienty.
Já to ale vidím tak, že plnění standardů z DORA může být pro fintechy i příležitostí. Když firma ukáže, že bere kybernetickou bezpečnost vážně, získá tím důvěru klientů, a to je v konkurenčním boji obrovská výhoda. Naopak pokud pravidla podcení, může velmi rychle přijít o pověst i zákazníky, bez ohledu na to, jak originální nebo inovativní produkt nabízí.
Očekáváte, že se tím mohou i narušit vztahy mezi fintechy a bankami?
Já bych začal pozitivně. Vidíme spíš trend spolupráce. Banky si často vyberou zajímavý startup, investují do něj a pak přes něj nabízejí specializované služby. Nevidím důvod, proč by DORA měla vztahy mezi bankami a fintechy narušit. Základní požadavky na řízení rizik platí pro všechny, takže pravidla jsou v tomto směru nastavená férově.
Naprosto zásadní technologickou inovací je AI. Jak vnímáte rostoucí využívání umělé inteligence ve finančních službách, například v oblasti úvěrového skóringu nebo automatizovaného investičního poradenství, a jaké nové dohledové otázky to pro ČNB otevírá?
Umělá inteligence přináší nejen spoustu nových možností, ale i nové otázky. Některé věci se ale nemění, třeba u investičního poradenství. Ať už radu dává člověk nebo algoritmus, pořád je to poskytovatel služby, kdo musí před ČNB prokázat, že postupoval s odbornou péčí a splnil všechny povinnosti vůči klientovi.
U úvěrového skórování může AI přinést sofistikovanější práci s daty a individuálnější hodnocení rizika. Klíčové je, aby modely byly nejen přesné, ale také transparentní a nediskriminační.
Pro dohled to znamená novou agendu. Je potřeba vyřešit, jak nastavit jasná pravidla pro využívání AI a jak sdílet zkušenosti s ostatními evropskými regulátory. Navíc už se blíží účinnost evropského Aktu o umělé inteligenci, na jehož implementaci se v ČNB aktivně připravujeme.
A jak s AI pracujete v ČNB vy?
V ČNB AI používáme hlavně jako nástroj, který nám šetří čas u rutinních, ale také u náročných činností, samozřejmě vždy pod dohledem člověka. V praxi to znamená třeba rychlé shrnutí a porovnání právních textů typu MiCA nebo DORA, projíždění obsáhlých souborů a příloh, kde AI umí vytáhnout klíčové údaje, nebo kontrolní seznamy u licenčních řízení, které pomůžou odhalit zjevné mezery v dokumentaci. Často nám také pomáhá při vyhledávání precedentů a metodických výkladů napříč interními materiály, aby naše rozhodnutí byla konzistentní, nebo při třídění a sumarizaci delších podání od veřejnosti.
Co je podle vás nejzásadnější pro rozvoj fintechu v ČR?
Za nejdůležitější považuji, aby regulace byla nastavená rozumně. Aby zbytečně nebrzdila podnikání, a to ani v oblasti finančních technologií. Proto podporujeme snahy o zjednodušení evropské legislativy, která je ve srovnání se zbytkem světa často až příliš svazující a inovace spíš brzdí. Nepomůže nám rozdávat dotace, ale mít jednoduchá a srozumitelná pravidla. A na národní úrovni je nutné vyhnout se tzv. goldplatingu, tedy tomu, že bychom unijní regulaci ještě sami zpřísňovali.
Otázka na závěr. Čeká vás ještě dlouhé období, na čem aktuálně pracujete?
Hrozně mě trápí jasné případy, které se vlečou roky. Momentálně proto pracujeme na možnosti zavedení tzv. narovnání na finančním trhu. Tento procesní instrument pro správní řízení by měl umožnit řešit jasné a právně nesporné případy efektivněji, s menší administrativou a rychlejší nápravou zjištěných nedostatků finančními institucemi, což by mělo být i ve prospěch jejich klientů.
Co si pod narovnáním konkrétně představit?
De facto jde o dohodu mezi ČNB a účastníkem řízení. Subjekt uzná chybu, zaváže se k nápravě a řízení se tím zkrátí. Sankce se mu přiměřeně sníží, ale současně se stanoví konkrétní opatření a termíny. Nejde o nějakou amnestii ani měkčí dohled, spíš o pragmatický postup, jak věci řešit bez zbytečných průtahů a nákladů jak na straně finanční instituce, tak i ČNB.
Jak by narovnání fungovalo v praxi?
Zatím jsme na začátku legislativního procesu, ve fázi diskuse s MF. Ale podle aktuální představy by narovnání vždy navrhovala ČNB, dohlížené subjekty by na něj neměly právní nárok. Podmínkou jeho využití by bylo uznání pochybení a dohoda na konkrétních krocích. Snížení pokuty by mohlo dosáhnout až několika desítek procent podle toho, jakou míru spolupráce v řízení subjekt ukáže. Rozhodnutí by se muselo přijmout rychle, v řádech týdnů. Výsledek dohody by se zveřejnil stejně jako u běžných sankčních rozhodnutí.
Neoslabí to roli regulátora? A kdy by mohl tento nástroj začít fungovat?
Naopak, může to zrychlit celý proces nápravy pochybení. Současně bude moci ČNB uvolněné kapacity využít pro další výkon dohledu. Standardy vnitřní kontroly zůstávají, a pokud se dohoda nepovede, postupuje se klasickým řízením. Vycházíme především ze zahraničních zkušeností, kde tento institut funguje. Momentálně dokončujeme druhou analýzu, naši experti ale již mají zelenou od bankovní rady a nyní věc projednávají s Ministerstvem financí. Pokud půjde vše hladce, návrh by mohl jít do legislativního procesu v první polovině roku 2026 a začít platit někdy od roku 2027.