Vojtěch Wolf (Lidové noviny 14. 1. 2017 strana 11, rubrika Rozhovor)
Příběhy, které bylo možné slýchat z úst politiků, ale i „expertů“, že například ekonomika může v důsledku oslabení kurzu koruny zlenivět, nemají podle viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla vůbec nic společného s realitou. „Je to podobné, jako kdybychom se účastnili kongresu hematologů a bavili se o tom, že nejlepší léčbou je pouštění žilou. Taková debata vám nic nedá.“
* LN Letos se konají parlamentní volby. ČNB může načasováním rozhodnutí opustit kurzový závazek na úrovni 27 korun za euro náladu voličů ovlivnit. Měla vůbec ČNB někdy větší možnost ovlivnit vnitropolitický vývoj, než je tomu právě nyní?
Vazba mezi centrální bankou a politikou je u nás velmi slabá. Je to dokonce jeden ze základních znaků naší ekonomiky. Politická vyjádření, změny politických nálad či změny vlád nemají na rozhodování ČNB prakticky žádný vliv. A to je dobře.
* LN Načasování opuštění intervencí proti koruně ale přece může ovlivnit náladu spotřebitelů-voličů. Budou si toho moci více koupit, posílí-li koruna, a zlevní tak dovolené či zboží.
Snahy zneužít měnovou politiku v politickém boji určitě existují. U nás se to ale zatím děje minimálně; běžná politika nemá na tu měnovou prakticky žádný vliv. Pokud si přečtete zápisy z našich zasedání, téměř nenarazíte na to, že bychom diskutovali běžnou domácí politickou pěnu dní. Pokud chce někdo vyvozovat závěry z každodenní politiky pro tu měnovou, tak hledá něco, co není. Navíc opuštění kurzového závazku je přece zpřísněním měnové politiky, utahováním opratí, ne uvolňováním.
* LN Jistě, ale už při jejich začátku lidé vnímali intervence jako újmu, tedy že jim podraží dovolená či výrobky z ciziny…
To ale byla politická interpretace, která byla z ekonomického úhlu pohledu chybná, až lživá. Kurzový závazek znamenal naopak uvolnění měnových podmínek s cílem dostat další peníze do ekonomiky, to bylo šlapání na plyn. Mimochodem že jde o zpřísnění podmínek, tvrdili odboráři, kteří se ale přes dvacet let skoro ve všem systematicky mýlí. Ve skutečnosti kurzový závazek zafungoval, jak měl. Zvýšila se poptávka domácností, investiční poptávka podniků i exporty.
* LN Je možné, že právě předvolební sliby v podobě finančních výdajů vlády mohou ČNB přimět k úvahám o odložení termínu ukončení intervencí, jak naznačují někteří ekonomové?
Vy se vlastně ptáte na to, jestli může volební cyklus ovlivnit rozhodování rady ČNB v první polovině roku 2017. Stejně jako v minulosti to naše rozhodování vůbec neovlivní. Existují ekonomiky, například turecká, kde když něco řekne prezident, tak to má okamžitý vliv na měnu daného státu a na trhy. U nás ale nic takového naštěstí téměř neznáme. Kurzem hýbou prohlášení členů bankovní rady, ne politiků. Že ale někdo bude chtít naše měnové rozhodnutí nějak politicky zneužít, to vyloučit nemůžu.
* LN To se ale už stalo v roce 2013, kdy ČNB korunu oslabila.
Ano, při vstupu do kurzového závazku se vytvořila spousta politicky chybných a absolutně nepřesvědčivých příběhů. Mezi mé nejoblíbenější patří ten, že kurzový závazek údajně způsobil zlenivění reálné ekonomiky, přičemž čísla ukazují pravý opak. Trend chudnutí, pokles reálných mezd či snižování investic, které jsme pozorovali do roku 2013, se otočil s nástupem kurzového závazku. Tento náš krok tedy vedl naopak k tomu, že produktivita v reálné ekonomice opět začala růst a investice též. Politický příběh, který bylo možné slýchat, tak neměl vůbec nic společného s realitou. Pro spoustu lidí to ale může působit uvěřitelně a důvěryhodně. To, že lidé takovým ptákovinám věří, ale bohužel ovlivnit neumím.
* LN Před časem jste prohlásil, že se u nás po roce 2013 vedla kolem kurzového závazku či zvyšování sazeb jen plytká debata. Každá diskuse je přece v něčem obohacující…
Pokud si mám z nějaké debaty něco vzít, tak musí respektovat alespoň základy oboru, o kterém se vede. Pokud lidé nesdílí alespoň to, že oslabení kurzu je uvolněním měnové politiky, nebo když naopak možné posílení kurzu – ke kterému mimochodem nakonec vůbec nemusí dojít – a následný růst úrokových sazeb nepovažují za zpřísnění měnové politiky, tak je to podobné, jako kdybychom se účastnili kongresu hematologů a bavili se o tom, že nejlepší léčbou je pouštění žilou. Taková debata vám nic nedá.
* LN Říkáte, že po ukončení kurzu nemusí k posílení koruny dojít. Proč tedy většina ekonomů tvrdí, že koruna rázem posílí, a ostatně tu jsou i tlaky na její posílení.
Očekávání a realita jsou často dvě různé věci.
* LN Je skutečně reálné, že po ukončení závazku dojde k oslabení koruny?
Být tržním hráčem, tak bych rozhodně nevsadil všechny peníze, které mám, na to, že jediným směrem, kterým se koruna po opuštění kurzového závazku vydá, bude posílení. Nikdo neumí předvídat denní pohyby kurzu. Řada ekonomů tvrdí, že nelze odhadnout ani krátkodobý pohyb kurzu. A predikovat denní změny po ukončení kurzového závazku je podle mne ještě o dva řády těžší. Proto by mě rozkolísanost kurzu na obě strany rozhodně nepřekvapila. Pokud se ptáte na střednědobý a dlouhodobý vývoj, tak ten bude záviset na správném načasování opuštění závazku. Pokud to uděláme dobře, tak budeme bohatnout, ekonomicky dohánět ostatní země a naše inflace s nimi zůstane srovnatelná. Nutným důsledkem toho ale je, že postupně bude posilovat kurz a centrální banka bude vytvářet ztrátu z držby devizových rezerv. Každý, kdo volá, aby byla koruna silnější, současně naprosto nevyhnutelně volá po ztrátě centrální banky. Tak to prostě je.
* LN Jak vnímáte fiskální politiku vlády s ohledem na oznámený přebytek rozpočtu?
Mě zajímá stav fiskální politiky ve vztahu k hospodářskému cyklu. Tedy jestli dělá jako v minulosti to, co nebylo úplně její dobrou vlastností, tedy že cyklus rozkolísává. Většinou to bylo tak, že tvůrci rozpočtové politiky v dobrých časech ještě více šlapali na plyn a ve špatných časech naopak brzdili. To znamená, že dělali přesný opak žádoucího.
* LN Dobře, jak je tedy na tom fiskální politika dnes? Stále rozkolísává ekonomiku?
Zatím se zdá, že minimálně teď, v lepších časech, nerozkolísává vývoj tak jako v minulosti. Otázkou ale je, jestli jde o výsledek záměrného snažení vlády, nebo je to náhoda. Odpověď bude zřejmá, jakmile se ukáže, zda budou politici schopni zopakovat stejný výsledek pár let po sobě.
* LN Máte už nějakou konkrétní vizi o podobě konce kurzového závazku?
Dneska vám těžko někdo řekne nějaké konkrétní datum, protože ho ani v ČNB nikdo nezná. Konec nastane teprve ve chvíli, kdy na tom bude většinová shoda rady ČNB. Celá debata o tom, jestli to pro trh bude překvapení, nebo ne, je tak z mého pohledu „ujetá“. Všichni se dnes na exit ptají a řeší ho, takže až přijde, těžko může být překvapením, jako tomu bylo ve Švýcarsku. My celou dobu připravujeme trh na variantu, která je nejpravděpodobnější z hlediska měnového a inflačního vývoje. Z toho vyplývají všechny komentáře, které od nás slyšíte. Například takzvaný tvrdý závazek znamená, že intervence neskončí do konce prvního kvartálu tohoto roku. Měkký závazek pak zase říká, že nejpravděpodobnější termín opuštění kurzového závazku je někdy kolem poloviny roku 2017. Zároveň říkáme, že kdyby po ukončení intervencí došlo k vývoji, který by byl v rozporu s plněním inflačního cíle, tak stejně jako v minulosti pro nás není problém vstoupit na trh a mimořádné pohyby kurzu vyhlazovat.
* LN I někteří vaši kolegové tvrdí, že ukončení intervencí bude složitější než jejich spuštění. Souhlasíte?
Z pohledu mého a mých kolegů by bylo ideální udělat to stejně, jako když jsme do režimu vstupovali, tedy v jeden okamžik. Nejsložitější na celé té operaci je určit ten správný okamžik.
* LN Ten je přece dán inflací kolem dvou procent, jak ČNB při spouštění intervencí tvrdila…
To ano, ale zároveň musíme mít jistotu, že plnění tohoto cíle bude i v budoucnu udržitelné. Nejde tedy jen o samotný okamžik, ale i o správný odhad budoucího vývoje. Tedy například o to, že si budeme vesměs jisti, že se ke kurzovému závazku nebudeme muset za rok a půl či dva znovu vrátit a že nám bude stačit jen pohybovat úrokovou sazbou.
* LN Jak tedy vidíte reálný výhled vývoje inflace?
Pořád počítáme s tím, že svůj dvouprocentní inflační cíl budeme schopni přestřelit.
* LN V minulosti ale ČNB prognózy nevyšly a revidovalo se…
Predikce představuje jen nejlepší možný odhad budoucího vývoje na základě dostupných informací. V reálném světě ale přicházejí šoky. V nedávné minulosti došlo k vesměs protiinflačním šokům, kdy byl vývoj cen řady komodit nižší, než jsme ve svém výhledu čekali. My jsme tento šok nechali ekonomikou „probublat“, nechtěli jsme ho přetlačit. Pak ale přišel domácí šok, kdy se ukázalo, že tuzemská poptávka byla ještě slabší, než jsme si v bankovní radě v roce 2013 mysleli. Tyto dva faktory jsou příčinou toho, že inflace byla nižší, než jsme předvídali.
* LN Proč je stále využíváno inflační cílování, když se netrefujete?
Inflační cílování je dnes naprostý standard. Zatím neexistuje žádná centrální banka, která by od něj upustila.
* LN Existují ale alternativy a část ekonomů volá po reformě tohoto cíle.
Hlasy volající po reformě jsou slyšet minimálně, respektive se o tom nevede nijak silná debata. Důvodem je to, že stávající systém v době krize celosvětově zafungoval. Lidé mají dál své peníze v dolarech, eurech či korunách, půjčují si v nich a mají v nich své úspory. Zkrátka hlasují svými peněženkami a neutíkají k nějakým alternativám.
* LN Zvažuje se tedy nějaká revize, například v podobě přidání i jiného cíle než jen inflace?
Já sem řadím například úvahy, že by statistici začali do indexu spotřebitelských cen zařazovat nemovitosti určené k rezidenčnímu bydlení. Dosud se braly jako investice, podle mě jde o spotřebu.
* LN Jak by vypadala inflace, kdybychom do ní započítávali ceny nemovitostí?
Při započítávání cen nemovitostí bychom museli být aktivističtější. Jejich ceny jsou totiž proměnlivější – v dobrých časech rostou více než zbytek spotřebitelského koše a ve špatných časech se naopak výrazněji propadají. Ve špatných časech bychom tudíž museli také více intervenovat. To znamená, že dnes by koruna musela být na úrovni 28,5 či 29 korun za euro.
* LN Nezatěžuje ČNB tuzemský finanční trh regulací už příliš?
Jestli nás za to někdo kritizuje, ať se podívá na fakt, že jsme byli jednou z pouhých šesti zemí v EU, které v souvislosti s krizí nepotřebovaly dodávat peníze na podporu finančního sektoru.
* LN Je potřeba, aby tuzemský bankovní sektor byl zatěžován další regulací? Například chcete omezit maximální výši hypotéky vůči hodnotě nemovitosti.
To je ale naprosto nutné, protože nám byl nově přidělen další cíl – finanční stabilita. A k jeho zajištění potřebujeme mít nástroje. Druhou věcí, kterou nám krize ukázala, je, že pokud někde začne úvěrový trh ujíždět, tak je to právě v oblasti nemovitostí. Tak proč se nepoučit?
* LN Na jednu stranu říkáte, že náš bankovní systém je silný, má dostatek kapitálu a všeho, tedy je to nebe bez mráčku, ale chováte se tak, že by měla přijít příšerná bouře.
Ne, my jen chceme zabránit tomu, aby bouře nastala! Je jasné, že tomu musíte bránit už v časech, kdy je dobře. Když se něco pokazí, je pozdě. Když jede auto z kopce a nebrzdí, těžko ho zastavíte. My chceme, aby auto mělo možnost brzdit již v situaci, kdy ještě stojí nebo kdy jede jen pomalu. Jestli z toho někdo vyvozuje, že mají přijít špatné časy, tak to je špatná interpretace. Jako v minulosti chceme zabránit tomu, aby finanční trh vůbec špatné časy zažil. Máme-li za úkol, aby neshořela stodola, musíme mít právo stanovit a tvrdě vynucovat protipožární předpisy.