Tomáš Holub (Ekonom 1.2.2007 strana 28, rubrika: Události - Kauza)
Centrální banka snížila prognózu inflace na letošní i příští rok.
Česká národní banka zvýšila v loňském roce dvakrát úrokové sazby. Do budoucna se očekával jejich další růst, což naznačovala i říjnová prognóza centrální banky. Od té doby se však objevila řada faktorů hovořících pro nižší inflaci. ČNB proto podle očekávání v lednu snížila prognózu inflace i výhled úrokových sazeb.
Mzdy umírněné. Loňský vývoj českého hospodářství lze hodnotit příznivě, jeho výkonnost se meziročně zvýšila zhruba o 6 %. Růst vývozu se udržel nad 10% hranicí, podporován náběhem nových výrobních kapacit a oživením v eurozóně. Podobně rychle rostl i dovoz, a roli hlavního tahouna růstu tak přebrala domácí spotřebitelská a investiční poptávka. Hrubý domácí produkt se nacházel mírně nad hladinou, při níž nedochází k tlakům na zrychlování inflace.
Celkově však ekonomika nevytvářela výraznější tlaky na rychlejší růst cen, což bylo dáno umírněným vývojem mezd. Přispěl k tomu mj. pokračující příliv zahraničních pracovníků a stále poměrně vysoká nezaměstnanost. Mzdové náklady tak nebránily podnikům udržet vysokou ziskovost i při zdražování energií a posilování kurzu koruny.
Inflace klesla, po většinu loňského roku se pohybovala poblíž 3% cíle ČNB. Při slabých inflačních tlacích z reálné ekonomiky a tlumícím vlivu sílící koruny ji tam držel zejména rychlý růst regulovaných cen. Ten v říjnu 2006 odezněl a inflace se dle očekávání skokově snížila. Její pokles byl ale výraznější oproti říjnové prognóze ČNB.
Směrem dolů překvapily ceny pohonných hmot a potravin. V prvním případě se jednalo o důsledek klesajících světových cen ropy a posílení koruny vůči dolaru, dopad do inflace však byl malý. Výraznější vliv měl nižší růst cen potravin. V jejich případě se příliš nenaplňuje očekávání, že po vstupu do EU bude cenový vývoj stabilnější díky společné zemědělské politice. Ta v posledních letech nedokázala zabránit znatelným změnám cen hlavních plodin (zejména obilovin), a zároveň se zvýraznily výkyvy některých tradičně kolísavých cen (ovoce, zelenina aj.). K nižším než očekávaným cenám potravin přispělo i posílení kurzu koruny.
Mírně nižší oproti prognóze byla i "jádrová" inflace, což také zčásti souvisí se silnějším kurzem. Posledním faktorem, který vedl k nenaplnění prognózy, byl další odklad dopadu zvýšení spotřební daně z dubna 2006 do cen tabákových výrobků.
Změna prognózy. Dopady daní do cen cigaret však přispějí ke zrychlení inflace v blízké budoucnosti. Zvýšení daní z dubna 2006 již zřejmě do cen začalo dopadat, zhruba od května by se k němu měl přidat vliv letošního růstu daní. Toto zvýšení bude sice menší, než předpokládala říjnová prognóza ČNB, zároveň to však znamená vyšší růst daní v roce 2008 na minimální sazbu daně povolenou v EU. Spolu se zvýšením regulovaných nájmů, cen elektřiny, poplatků za televizi apod., k němuž došlo počátkem letošního roku, to představuje dopad do inflace koncem roku 2007 kolem 2 procentních bodů.
Postupně by měla zrychlovat i "jádrová" inflace a růst cen potravin, i když pomaleji proti říjnové prognóze. Nová prognóza ČNB očekává, že se kurz koruny po loňském skokovém posílení vrátí na poněkud slabší hodnoty a na nich setrvá během celého letošního roku. K oslabení kurzu již skutečně došlo během ledna, tj. dokonce rychleji, než předpokládá nová prognóza ČNB. Vývoj kurzu je vždy obtížně předvídatelný, pokud by se však jeho prognóza naplnila, znamenalo by to, že dovozní ceny postupně přestanou působit proti růstu cen. K vyšší inflaci budou přispívat i vyšší inflační očekávání povzbuzená změnami daní a regulovaných cen.
Růst ekonomiky bude postupně zpomalovat k 5 %. Podporovat by ho mělo zastavení posilování kurzu koruny, a v roce 2007 též rostoucí schodek veřejných rozpočtů, brzdit ho letos naopak bude očekávané zpomalení růstu v eurozóně. Proti inflaci bude působit nadále umírněný vývoj mezd, jejichž růst bude zaostávat za zrychlením inflace. V letošním roce tak bude reálná ekonomika v souhrnu jen mírně zvyšovat inflaci, napřesrok ji bude naopak lehce tlumit.
Celkově se bude inflace v prvním pololetí ještě držet nízko, ke konci letošního roku pak zrychlí zhruba na 3 %. V roce 2008 se dále zvýší a bude se pohybovat v horní polovině tolerančního pásma, které si kolem svého 3% cíle stanovila ČNB. Po očištění o dopady změn nepřímých daní, na něž měnová politika nereaguje, se však bude inflace pohybovat pod 3 %. To znamená, že oproti říjnové prognóze ČNB se výhled inflace výrazně snížil.
Růst sazeb se odkládá. S novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita a poté postupný růst úrokových sazeb. Bankovní rada na svém lednovém zasedání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni.