Harmonizační vlivy v zahraničním platebním styku

Zdeňka Fojtáchová, ČNB

(Bankovnictví 17.4.2003 strana 42, rubrika: Legislativa)

Zahraniční platební styk je jedním z nejdůležitějších zdrojů dat pro statistiku platební bilance, která zachycuje transakce subjektů v oblasti vývoje vnějších ekonomických vztahů.

S blížícím se termínem možného vstupu České republiky do Evropské unie dochází k úpravám právních norem v souladu s normami EU. Ve sféře volného pohybu kapitálu a platebního styku byla přijata novela devizového zákona č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která upravila mimo jiné definici přímých a portfoliových investic. Nový zákon o platebním styku společně s novelami zákona o bankrotech a zákona o mezinárodním soukromém právu zavádějí acquis na mezistátní úvěrové transfery a poskytují ochranu zákazníkům bank. V oblasti kapitálových pohybů je liberalizace téměř dokončena, hlavní zbývající omezení se týkají nabývání nemovitostí cizozemci v tuzemsku.

Harmonizace statistiky platební bilance

Česká národní banka přistoupila k přípravě vyhlášky, kterou se stanoví podmínky pro označování účelu peněžních úhrad, potřebných pro sestavování platební bilance České republiky z důvodů, které spočívaly především v:

* legislativních úpravách, vyplývajících z ustanovení zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv; tato ustanovení předpokládají transformaci dosavadních opatření České národní banky, která jsou publikována v plném znění ve Sbírce zákonů, do vyhlášek;

* legislativních úpravách, vyplývajících z novelizace devizového zákona č. 219/1995 Sb. ve znění zákona č. 482/2001 Sb., která upravuje mimo jiné definici přímých a portfoliových investic;

* harmonizačních úpravách, vyplývajících ze změn, které jsou obsaženy v metodických pokynech evropské komise Eurostatu pro platební bilanci - BP/29/E z roku 2001.

Věcný obsah je v plné míře harmonizován s právem Evropského společenství a s mezinárodními standardy, to znamená manuálem platební bilance Mezinárodního měnového fondu, metodickými pokyny Eurostatu a v neposlední řadě i dohodnutými postupy v podobě komplexního přehledu, které jsou Evropskou centrální bankou používány při sestavování statistiky platební bilance. Jednou ze základních úprav této vyhlášky je ustanovení v § 4, které předpokládá regulaci sledovaných peněžních úhrad podle platného evropského předpisu. Jedná se o nařízení Evropské unie č. 2560/2001/ES o přeshraničních platbách denominovaných v eurech, kde je uváděna částka 12 500 EUR jako hranice, od níž může být sledován účel úhrady pro statistiku platební bilance. Toto nařízení se nebude vztahovat na peněžní úhrady do výše 12 500 EUR, které budou prováděny v eurech z České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Jeho účinnost však nastane až dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Na pravidelných zasedáních pracovní skupiny statistiky platební bilance při Eurostatu za účasti zástupců členských zemí EU a kandidátských zemí je sběru statistických dat nad stanovený limit věnována velká pozornost a již v této době je vyžadována aktivní spolupráce kandidátských zemí.

Promítnutí změn

Pro sestavování především běžného účtu platební bilance České republiky jsou využívány statistiky bank vycházející z označování účelu peněžních úhrad platebními tituly. V současné době jsou evidovány, resp. označovány platebními tituly veškeré peněžní úhrady mezi tuzemci a cizozemci a mezi tuzemci navzájem a cizozemci navzájem v měně a druhu (účelu) platby podle ustanovení § 2 vyhlášky č. 514/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro označování účelu peněžních úhrad, potřebných pro sestavování platební bilance České republiky. Peněžní úhradou se pro účely sestavování platební bilance rozumí inkasa, platby, převody, vklady a výběry prováděné při hotovostním i bezhotovostním platebním styku. Upřesnění seznamu platebních titulů se dotklo zejména dopravy a služeb, dále se promítlo v upřesnění definic přímých a portfoliových investic a rovněž některých transferů, vyplývajících ze statistických standardů Mezinárodního měnového fondu, Eurostatu a Evropské centrální banky. V oblasti dopravy byla ke každému druhu dopravní činnosti přiřazena položka "ostatní", která zahrnuje inkasa a platby spojené se službami v daném oboru, jako například nakládka a vykládka zboží, uskladnění, balení, údržba dopravních prostředků a jiné provozní služby. Tím dochází k upřesnění finančních toků, vyjadřujících čistou přepravu nákladní i osobní v železniční, silniční, letecké a dalších druzích dopravy. Vzhledem k tomu, že služby patří mezi důležitou položku v rámci běžného účtu platební bilance, jsou stále podrobovány požadavku na zpřesňování definic a podrobnější popis pro získávání údajů. Je třeba podotknout, že skupina služeb má široké spektrum působnosti a je co do popisu různorodosti velmi náročná už jenom proto, že obsahuje služby ze všech sfér hospodářské činnosti.

transkace s finančními aktivy a pasivy

Další změna se dotýká transakcí s finančními aktivy a finančními pasivy ve vztahu k zahraničí. Pod novým platebním titulem "Řízení likvidity peněžních prostředků (cash-pooling, zero balancing)" na straně finančních aktiv i na straně finančních pasiv se zachycují inkasa a platby plynoucí z řízení peněžních toků v rámci holdingů, koncernů a podobně, uskutečňované cash-poolingovými středisky v zahraničí či v tuzemsku, při kterém jsou peněžní prostředky převáděny mezi účty účastníků systému a správce poolu. Zmíněný platební titul byl doplněn v souladu s rozvíjejícím se platebním stykem na mnohostranné úrovni a za účelem zachycení denních převodů finančních prostředků.

SPECIÁLNÍ KONSTANTNÍ SYMBOLY

Kromě již popisovaných platebních titulů obsahuje vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro označování účelu peněžních úhrad, potřebných pro sestavování platební bilance, i speciální konstantní symboly, kterými se označují peněžní úhrady v české měně mezi tuzemci a cizozemci v rámci České republiky. Tyto úhrady jsou zachycovány v rámci tuzemského zúčtovacího okruhu, který je uskutečňován prostřednictvím clearingu České národní banky. Vymezené speciální konstantní symboly, uvedené v příloze č. 2, jsou popsány významově s odkazem na platební tituly popsané v příloze č. 1 zmíněné vyhlášky.

vymezení úhrad podléhajících oznamovací povinnosti

Je třeba upozornit, že dřívější vymezení úhrad podléhajících oznamovací povinnosti bylo z legislativních důvodů přesunuto do nižší právní normy a je nyní obsaženo v Úředním sdělení České národní banky, které bude v nejbližší době uveřejněno ve Věstníku České národní banky. Jeho obsahem jsou především úhrady, na něž se vztahuje oznamovací povinnost ve vazbě na platební tituly v návaznosti na vyhlášku č. 34/2003 Sb., kterou se stanoví rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti podle devizového zákona, která nabyla účinnosti dnem 1. března 2003 (nahradila vyhlášku ČNB a MF ČR č. 261/1995 Sb., kterou se stanoví lhůty a způsoby plnění oznamovací povinnosti, ve znění pozdějších předpisů). Nová vyhláška č. 34/2003 Sb. rozšiřuje oznamovací povinnost v některých případech i na cizozemce. Cizozemec, který má v tuzemsku umístěn podnik nebo organizační složku podniku, plní oznamovací povinnost podle této vyhlášky jako tuzemec, pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním v tuzemsku. Oznamovací povinnost se týká dlouhodobých závazků vůči cizozemci, přímých investic, přijetí finančního úvěru od cizozemce, nabytí zahraničních cenných papírů a zřízení účtů nebo jiných forem vkladů v zahraničí. Úřední sdělení současně konkretizuje i případy, které plnění oznamovací povinnosti nepodléhají, jako například jsou skutečnosti týkající se vzniku nebo změny portfolia zahraničních cenných papírů, kdy se povinnost nevztahuje na osoby, které mají povolení k poskytování investičních služeb, dále na pojišťovny, penzijní fondy, investiční společnosti a investiční fondy. Rovněž byly vyjmuty převody zahraničních cenných papírů, které jsou prováděny prostřednictvím osob, jejichž předmětem podnikání na území České republiky je poskytování investičních služeb nebo kolektivní investování. Oznamovací povinnosti též nepodléhá přijetí finančního úvěru tuzemcem od cizozemce, který má v tuzemsku umístěn podnik nebo organizační složku podniku, stejně jako půjčka mezi fyzickými osobami, která není určena k podnikání. Pokud se týká účtů v zahraničí, kdy tuzemec oznamuje zřízení a stav účtů, jsou od oznamovací povinnosti osvobozeny fyzické osoby po dobu jejich pobytu v zahraničí.

* * *

Téměř paralelně s úpravou podmínek pro označování účelu peněžních úhrad byla provedena i úprava v postupu při uskutečňování peněžních úhrad do a ze zahraničí a vůči cizozemcům, která je zakotvena ve vyhlášce č. 183/2002 Sb., kterou se stanoví postup devizových míst při uskutečňování úhrad do a ze zahraničí a vůči cizozemcům. V této právní normě jsou stanoveny nezbytné náležitosti, které jsou nutné pro provedení úhrad směrovaných do zahraničí (plateb) a rovněž dispozice vztahující se k úhradám došlým ze zahraničí (inkas) včetně dalších legislativně právních ustanovení.

Závěr

Platební tituly jsou jedním ze základních prvotních dokladů pro získávání údajů o finančních tocích ve vztahu k zahraničí v cizí měně i české koruně, a také o tocích plynoucích v rámci České republiky v cizí měně a v omezeném rozsahu stanoveném vyhláškou i v české koruně. Slouží jako podklad pro sestavení platební bilance České republiky podle mezinárodně platných standardů z hlediska struktury jednotlivých položek především běžného účtu platební bilance. Platebními tituly označují na platebních příkazech druh prováděné transakce bankovní klienti a v případě vlastních operací i banky a pobočky zahraničních bank, pokud tyto transakce provádějí z hlediska banky ve vztahu k jiné bance nebo nebankovnímu subjektu. Výjimku tvoří označování peněžních úhrad mezi tuzemci a cizozemci v rámci České republiky v české měně, kdy se používají speciální konstantní symboly. Účinnost vyhlášky č. 514/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro označování účelu peněžních úhrad, potřebných pro sestavování platební bilance České republiky, nastala dnem 1. ledna 2003 s výjimkou ustanovení § 4, které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Harmonizačními úpravami uplatňovanými v zahraničním platebním styku v návaznosti na statistiku platební bilance se Česká republika plně adaptovala na v současné době platné právní předpisy Evropského společenství v této oblasti.

Ing. Zdeňka Fojtáchová působí v sekci měnové a statistiky České národní banky.