Marek Petruš (Reuters 19.10.)
PRAHA, 18.října (Reuters) - Mírné inflační tlaky v ekonomice by měly centrální bance dovolit, aby zaujala opatrný přístup k dalšímu utahování měnové politiky, uvedl ve středu člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Jan Frait.
V rozhovoru pro Reuters uvedl, že očekávané ochlazení ekonomické aktivity a pokles cen komodit pravděpodobně udrží inflaci na uzdě. Není proto na místě, aby ČNB šlapala na brzdu sérií zvyšování úrokových sazeb.
Podle jeho slov by bylo vhodné vyčkat po každém zvýšení sazeb nějaký čas na analýzu jeho dopadu na ekonomiku a potvrzení, zda se naplňují předpoklady, jimiž banka zdůvodnila utažení měnové politiky.
Fraitovy komentáře naznačují, že je spíše pro ponechání úroků na stávajících úrovních na nadcházejícím měnovém zasedání bankovní rady ČNB.
ČNB letos zvedla klíčovou repo sazbu na 2,50 procenta ve dvou krocích, po čtvrtině procentního bodu v červenci a září.
"Potvrzuje se, že navzdory cyklickému oživení české ekonomiky, navzdory předchozímu růstu cen surovin, existují velmi umírněné inflační tlaky," řekl Frait.
"Podle mě jsou v současné době měnové podmínky víceméně neutrální, to znamená, že nejsou ani uvolněné ani přísné. Při daných informacích jsem pro opatrný přístup, pro nějaký gradualismus," dodal.
Frait řekl, že neočekává výrazné změny v aktualizované makroekonomické prognóze, již banka zveřejní příští týden. Dodal ale, že ještě neměl možnost se s predikcí detailně seznámit.
V červencové prognóze banka očekávala, že inflace během příštích 18 měsíců stoupne na 3,3 až 4,7 procenta. V září meziroční inflace dosáhla 2,7 procenta, přičemž střed inflačního cíle centrální banky představuje 3 procenta.
PROTICHŮDNÁ TRŽNÍ OČEKÁVÁNÍ
Frait, jenž je zastáncem prorůstové měnové politiky, která by měla pomáhat tlumit dopady dlouhodobého trendu posilování koruny na českou ekonomiku, řekl, že nepokládá nedávné zvyšování sazeb za začátek cyklu utahování měnové politiky.
Naopak označil poslední kroky banky za posun sazeb na "odpovídající úroveň" s ohledem na domácí ekonomiku a rostoucí úroky a inflaci ve světě.
"Podle mě nevzniká potřeba série zvyšování sazeb za účelem utlumení nějakých jednoznačných inflačních tlaků," řekl Frait.
"Myslím, že k historicky normálním úrovním sazeb je stále dlouhá cesta."
Dodal však, že nad výhledem světové ekonomiky visí velké otazníky stejně jako nad očekáváním, jak by se její případné zpomalení projevilo v domácí ekonomice. Řekl, že právě tuto oblast považuje za největší nejistotu.
Frait také uvedl, že obavy o další vývoj fiskální politiky spolu se zhoršením zahraniční nerovnováhy a politickou krizí při sestavování vlády snížily riziko prudkého posilování koruny.
Dodal, že současné úrovně kursu jsou víceméně v souladu s předpoklady ČNB. Opětovné posilování koruny by pak mohlo zbrzdit další zvyšování úrokových sazeb, naopak případný obrat tržních očekávání od posilování k oslabování by růst sazeb podpořil.
Koruna se v posledních měsících drží na úrovni 28,10 až 28,60 za euro <EURCZK=>.
Podle Fraita však očekávání dalšího posilování koruny - podle průzkumu Reuters až na úroveň 27,7 za euro během následujícího roku - neladí s dalším nárůstem úroků započítaným v tržní úrokové křivce.
"Tržní účastníci očekávají kromě nezanedbatelného zvýšení sazeb také nezanedbatelné posílení koruny, a to není moc kompatibilní," řekl Frait. "V minulosti se tato očekávání ne zcela potvrzovala."
Mandát tohoto 40letého profesora ekonomie v bankovní radě končí v listopadu.
Frait uvedl, že je připraven v bankovní radě pokračovat, pokud by mu prezident Václav Klaus mandát prodloužil. Prezident však své rozhodnutí ještě nesdělil.