Klára Brunclíková (TV Blesk 13. 2. 2019, pořad Epicentrum)
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já začnu rovnou tou slibovanou otázkou, proč tedy Česká národní banka udělala z hypoték méně dostupné zboží?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
Myslím si, že není otázkou, zda hypotéky jsou méně dostupné zboží z důvodu České národní banky, protože si myslím, že v ekonomice je to vždy o hledání rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Kdyby Česká národní banka žádné kroky neudělala, tak to neovlivní stranu té nabídky, tedy víc bytů a nemovitostí, který si můžou klienti pořídit, nebude. Problém je tedy, jak na straně nabídky zejména, tak samozřejmě i na straně poptávky. My tu nabídku jako centrální banka opravdu neumíme ovlivnit, jediné, co ovlivnit umíme, tak stranu poptávky. My nechceme nějakým způsobem snížit dostupnost bydlení. Nám v roce 2013 připadl nový úkol, to znamená, kromě cenové stability je naším úkolem i finanční stabilita. A abycom mohli naplnit tento mandát a aby finanční sektor fungoval bezpečně, tak musíme přijímat takové kroky, které povedou k tomu, že finanční sektor bude bezpečný, a to je ten důvod, proč vlastně přicházíme s řadou takovývh opatření, které jsme zavedli.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete zmínit, jaká rizika by tedy hrozila ve chvíli, pokud by se ta pravidla nezměnila?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
Udělám takový exkurz. Nedávno jsem měl přednášku na střední škole a ptal jsem se tam studentů, jestli si vzpomenou, co se stalo v roce 2008 a oni mi to nebyli schopni říct, co se v roce 2008 stalo ve finančním světě. Tak měli 16 let nebo mají 16 let, 16, 17 let, v té době jim bylo o 10-11 let méně, tak možná proto si to neuvědomují. Mpžná bych se do toho roku 2008 vrátil, protože to všechno vlastně začalo ještě před rokem 2008 a tam to kulminovalo a to ten finanční svět se řítil do těch problémů tím způsobem, že vlastně ve Spojených státech se poskytovaly neřízeně hypotéky a dopadlo to tak, že v tom roce 2008, když potom došlo k nějaké změně sazeb - ke zvýšení sazeb, tak řada lidí na hypotéky nebo na splátky těchto hypoték už neměla. To celé vedlo k tomu, že se dostala na trh velká řada zástav. Tyto zástavy vedly k tomu, že propadly ceny nemovitostí, což mělo zase dopad do toho finančního sektoru, protože banky, které měly hypotéky zajištěné nemovitostmi, tak je neměly zajištěné dostatečně, protože výše LTV tím pádem významně poklesla. No, a ty následky už jsou nám známy. Vedlo to k tomu, že vlastně celá řada vlád se potom rozhodla, že centrálním bankám nebo jiným dohledovým autoritám dá nový mandát, a to je pečovat o finanční stabilitu a aby k podobné situaci už nedocházelo. No, a pokud máte mandát a máte o něco pečovat a máte cíl, tak k tomu potřebujete nástroje. Česká národní banka už v roce 2015 přišla s tím, že chce zavést a bankám doporučila nějaké limity na LTV a to byl ten první ukazatel. ČNB začala vlastně už v roce 2015 o zavedení toho ukazatele mluvit.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že pokud by podmínky zůstaly nastavené tak, jak původně byly, tak hnaly bysme se vstříc krizi?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
My se domníváme, že ano a naším úkolem je tomu předcházet, a proto jsme se rozhodli, že chceme zavést taková opatření, které vlastně nedoženou ten finanční sektor až na tu hranu, jak to bylo v tom roce 2008. Měli bychom si uvědomit, že ve finančním sektoru nejsou jenom klienti, kteří mají hypotéky, ale je tam pořád větší část klientů, kteří mají tu vkladovou část. Tak asi by bylo nefér vůči těm klientům, kteří tam dávají svoje vklady a ty vklady taky slouží k financování těch úvěrů, aby byli ohroženi tím, že vlastně banky nějakým neřízeným způsobem a nezodpovědně půjčují těm klientům o hypoteční úvěry, protože je potřeba si uvědomit, že výnosy bank jsou z velké část generovány právě úrokovými výnosy. To znamená, že to jsou výnosy na té aktivní straně bilance, ta pasivní bilance je pro ty banky samozřejmě nákladem a zátěží.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ekonomové očekávali, že zkraje roku 2019 dojde k zvýšení té základní úrokové sazby, od které se tady, jak už jsem říkala v úvodu, potom odvíjejí úrokové sazby, které dostáváme v bance, pokud žádáme o hypotéku, nicméně nestalo se tak. Proč?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
Čtyřikrát do roka máme na stole prognózu vývoje ekonomiky na horizontu 12 až 18 měsíců a vždycky při zvažování té měnové politiky, kterou budeme uplatňovat, tak vyhodnocujeme samozřejmě to vnitřní prostředí, tu českou ekonomiku, její vývoj, potenciál, jak se vyvíjí, ale také nezapomínáme, protože jsme malá otevřená ekonomika na to externí prostředí. A samozřejmě vyhodnocujeme i rizika, které k nám můžou přijít ze zahraničí, ať už zpomalení růstu hrubého domácího produktu a vždycky vyhodnocujeme ty vnější vlivy i ty vnitřní vlivy a tentokrát převážilo v tom našem rozhodování podobně jako i u ostatních centrálních bank, že tu normalizaci úrokových podmínek v té nenormální době neuděláme. Rozhodli jsme vlastně o tom, že sazby ponecháme v té výši tak, jak jsme je nechali v té výši jako jsou dnes, to znamená 1,75 % repo sazba.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pravděpodobně tedy se dotýkáte toho, že roli hraje jak brexit, který se plánuje, tak možná i situace v Německu. Obecně dění v Evropě může způsobit to, že se vlastně plachty centrální banky napnou na úplně opačnou stranu, než se třeba očekávalo, anebo protože samozřejmě my všichni vnímáme různé odhady ekonomů, jaký bude rok 2019, všichni se tomu snažíme nějakým způsobem přizpůsobit, proto se ptám. Je možné, že třeba tyto události v Evropě mohou navyšování sazeb třeba pro tento rok úplně stopnout?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, uvidíme, jak už jsem vždycky říkal při zpracování té nové prognózy, uvidíme, jak se ta situace bude vyvíjet. To, že ta situace dneska je, vy jste zmínila brexit, tak to je pěknej příklad, je dost nepřehledná. Je to spíše pro nás nejistota, než riziko. Riziko umíme nějakým způsobem nacenit, spočítat, pokud je to nejistota, tak se nám s tím hůře pracuje. Určitě máte pravdu, když se podívám vlastně na vývoj české ekonomiky i v roce 2019 i v roce 2020, tak ten výkon české ekonomiky je velice solidní i do budoucna, vlastně ten úspěšný hospodářský příběh, ten se nemění, solidní růst HDP, vysoká zaměstnanost, růst mezd, velká domácí spotřeba, investice soukromé, vládní, tak to jsou, inflace pod kontrolou, tak to jsou všechno jako faktory, který by nás vedly k tomu, abysme dál normalizovali vlastně úrokovou politiku nebo měnovou politiku v České republice, nicméně my jsme malá proexportně orientovaná země a my se musíme dívat i okolo nás, naším největším obchodním partnerem je Německo, takže pro nás je důležité, abychom i tu situaci ale nejenom v Německu vnímali, ale i v těch zemích, které můžou mít potom následně dopad třeba na tu německou ekonomiku. Například když jste zmínila ten brexit, tak samozřejmě ten přímý vliv na nás, i když je pro nás třeba Spojené království pátým největším obchodním partnerem, tak pořád vývoz tam představuje 4,5 % nebo v loňském roce, takže ten vliv na českou ekonomiku z toho pohledu by nebyl nijak zásadní. Samozřejmě ale a už se o tom mluví, že případný neřízený brexit by měl významný dopad na německou ekonomiku a samozřejmě tenhle zprostředkovaný dopad by se mohl projevit v České republice. My na to máme zpracováný scénář, v pátek zveřejňujeme zprávu o inflaci, kde si to můžou čtenáři přečíst a náš odhad je, že by to mohlo mít třeba dopad na letošní rok až 1 % HDP.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
My se k tomu brexitu ještě dostaneme. Budeme se mu věnovat dál. Pojďme zpátky ještě k těm úrokovým sazbám. Může se stát, pokud to řeknu naprosto laicky, že naopak bude potřeba v uvozovkách přilít peníze a celkově ta politika České národní banky se změní a dá se vůbec vyloučit, že v takovém případě by se sazby vydaly úplně opačným směrem, tím myslím to, že by došlo třeba naopak ke zlevnění hypoték, přesto, že to v tuto chvíli asi nikdo nečeká?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
Musím říct, že takovou debatu jsme nevedli ani na posledním jednání bankovní rady a ani nic takového nenaznačuje naše prognóza, takže já si to v současné době neumím představit.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Než budeme pokračovat v našem rozhovoru, tak se teď pojďme podívat, co o změně pravidel říká hypoteční expert, tedy člověk z praxe, konkrétně hypoteční poradce Daniel Horňák.
Daniel HORŇÁK, hypoteční poradce /12. 12. 2018/
--------------------
Když se podívám na důsledky, které jsme říkali dlouho dopředu, že takhle razantní zpřísnění těch podmínek bude mít za důsledek odliv těch klientů a budou růst ty ceny nájmů, protože samozřejmě ta poptávka po tom nájemním bydlení bude daleko větší, tak si myslím, že k tomuhle tomu se nepřihlíželo, protože to, že se nestaví tolik bytů, kolik by se mělo stavět, to se ví léta, není to žádná nová informace a může za to složité stavební řízení, které u nás, pokud developer bude chtít začít stavět nový projekt, tak zhruba 5 až 7 let mu bude trvat, než kopne do země. Pro srovnání třeba v Belgii, když si budete chtít začít stavět developerský projekt, tak ho máte za půl roku povolený, takže to je obrovský rozdíl. A plánovat 5 let dopředu tu ekonomickou aktivitu pro ty developery musí být dá se říct věštění z koule, jaká ta situace bude, když vlastně začnou tu nemovitost stavět, takže si myslím, že úplně tyhle ty aspekty zvažovány při těch doporučeních nebyly. Česká národní banka má samozřejmě snahu tlačit korunu tam, kam potřebuje, mít inflaci tam, kde potřebuje. Úplně se jí to tím zdražováním úrokových sazeb tento rok nedařilo, prakticky koruna šla vždycky na druhou stranu, než by Česká národní banka chtěla tím zdražením té základní úrokové sazby, takže si myslím, že na tohle to úplně nekoukali.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od Daniela Horňáka zazněla lehká kritika České národní banky. Co na ni říkáte?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já bych možná zareagoval na takový jeden z řady mýtů kolem České národní banky, který panuje. Daniel tam v tom svém vystoupení říkal, že my se snažíme někam dotlačit korunu, tak to není vůbec pravda. My necílujeme českou korunu nebo kurz české koruny, my cílujeme inflaci. My máme mandát pečovat o cenovou stabilitu. Ta je vyjádření indexem spotřebitelským cen a my máme, používáme vlastně ten nástroj inflačního cílování a kurz je pro nás jenom vstupenka. My jsme jedna z mála centrálních bank a byli jsme tak i hodnocení, že jsme velmi otevřená transparentní centrální banka a jsme jedna z mála, která vlastně zveřejňuje trajektorii toho kurzu a zároveň zveřejňuje i trajektorii úrokových sazeb. Také chceme našim čtenářům, posluchačům indikovat, jakým způsobem budeme reagovat na měnovou politikou, jestli se nebude vyvíjet vlastně kurz podle těch předpokladů, který máme v té trajektorii a která je veřejně dostupná, tak samozřejmě indikujeme o tom, že budeme používat k měnové politice ten úrokový kanál. Pokud by zpřísňování třeba měnové politiky doručil vlastně posilování, doručilo posilování měnového kurzu, tak my budeme samozřejmě používat ten kanál úrokový. Tak jenom, že panuje takový mezi lidmi pocit, že nějakým způsobem vstupujeme do kurzu koruny, opravdu ten kurz je dán nabídkou a poptávkou a naším cílem je cílovat inflaci k tomu cíli 2 % a nikoliv ovlivňovat korunu, tak to možná jenom, na dokreslení toho, co říkal kolega. On tam správně zmínil, že to má stranu nabídky a má to stranu poptávky a já musím říct, že my skutečně na straně té poptávky toho pro ty klienty nemůžeme moc udělat. Skutečně, tady mluvil o tom zdlouhavém procesu toho schvalování všech těch povolení, ale to je skutečně mimo kompetence centrální banky. Co můžeme udělat, tak to, že můžeme nějakým způsobem ovlivňovat stranu poptávku, ale opět opakuji, my je neovlivňujeme z důvodu, že bychom těm lidem nechtěli dopřát bydlení, ta nabídka se nezvýší. Ale my se nechceme dostat do fáze, že skutečně ten náš finanční sektor, který je ve velmi dobré kondici, tak bude díky vlastně téhle poptávce a tomu boomu po vlastním bydlení nějakým způsobem do budoucna ohrožen.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je tedy další výhled na zdražování hypoték, protože ekonomové v tuto chvíli mluví o možných dvou zvýšení během letošního roku, na druhou stranu guvernér České národní banky Jiří Rusnok zmínil i k tomu, že k němu nemusí letos dojít zkrátka vůbec. Mohlo by dopadnout některým z těchto scénářů?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
My se tady bavíme možná o několika věcech. My rozhodujeme o zvýšení úrokových sazeb, o zvýšení té referenční úrokové sazby a samozřejmě ta transmise do té reálné ekonomiky je rozdílná pro různé úvěrové produkty. Kde ta transmise funguje velice rychle, tak je to právě, když zvýšíme úrokové sazby, tak je to do nákladů na úvěry pro firemní klienty, tak tam je ta reakce je okamžitá. Samozřejmě, co se týká úvěrů na bydlení, tak řada klientů má svoje hypotéky nějakým způsobem zafixované a dotýká se to jenom těch nových hypoték. Pak je tam hrozně důležitá věc, že tam při nastavování těch úrokových sazeb, to není o tom, že Česká národní banka zvedne úrokové sazby, automaticky se ty sazby zvedají. Tam je celá řada samozřejmě i dalších faktorů, které ovlivňuje rozhodování těch bank a jeden z těch důležitých, který tam je, tak je právě faktor konkurence. Právě v oblasti hypoték si myslím, že je zrovna tak velká konkurence, že to konkurenční prostředí výrazným způsobem brzdí to zvyšování úrokových sazeb. Navíc dochází k tomu, že se použil ten marketingový nástroj, když jsme v říjnu upravili ty ukazatele, které posuzovaly příjem těch žadatelů o hypoteční úvěr, a ten se využil marketingově, taková poslední nabídka, last minute. A hodně klientů si vzalo ty hypoteční úvěry dopředu jenom proto, aby využili té nabídky a pod vlastně tou i marketingovou masáží těch klientů, což se samozřejmě odrazí a už jsme to tady zažili na českém trhu i v jiných odvětvích, kdy se měnily pravidla pro stavební spoření, pro penzijní připojištění, což vede k tomu, že dojde k určitému předzásobení a potom v tom následném období samozřejmě ta poptávka přirozeně po těchto produktech klesá. No, a firmy na to reagují tím, že připravují různé akční nabídky a můžeme to vlastně vidět i dnes, že i banky přicházejí s různými akčními nabídkami v oblasti hypotečních úvěrů tak, aby skutečně i tu omezenou poptávku, která je důsledkem toho předzásobení, tak, aby nějakým způsobem ovlivnily. Takže spíš je dobrá zpráva pro klienty, že já osobně v nejbližší době nečekám, že by se nějakým způsobem ty podmínky zhoršily, ale není to ani tak Českou národní bankou, jako vysokým konkurenčním bojem na trhu hypotečních úvěrů.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přece jenom od té doby, co se pravidla změnila, tak už uplynulo několik měsíců. Má centrální banka nějakou zpětnou vazbu v tom smyslu, že by dokázala zhodnotit, zda to nastavení, jak ho stanovila, je správné?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
Pokud se vrátíme k těm říjnovým hodnotám, tak si myslím, že je příliš brzo na to to vyhodnotit. Jak jsem říkal po tom určitém boomu k tomu říjnu došlo k určitému ochlazení a na seriózní vyhodnocení budeme potřebovat delší dobu, ale můžeme vyhodnotit dopady ukazatele LTV, který vlastně reagoval na rýchlý růst cen nemovitostí a snažil se zohlednit v ukazateli to, že řada těch nemovitostí je předražená. To předražení se odhaduje někde na úrovni 10 až 15 %, což potom je reflektováno v tom ukazateli, proč jsme snížili ukazatel na nějakých 80 %, protože jsme nechtěli vystavovat banky tomu riziku, že budou mít špatně ohodnocené nemovitosti v tom svém portfoliu, v tom zajištění a tam musím říct, že se ukazuje, když jsme se podívali na nabídkové i realizované ceny nemovitostí, že ta dynamika toho nárůstu, dynamika nárůstu, ne, že by došlo k poklesu cen, ale určitě ta dynamika nárůstu cen nemovitostí se zmírnila, takže to na té straně cen těch nemovitostí zapůsobilo velice dobře.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme teď k dalšímu tématu, centrální banka by si přála větší pravomoce, konkrétně by bankám ráda určovala parametry a měla taky možnost je pokutovat, pokud by se podle jejich nařízení nechovaly. Novela zákona se nicméně zadrhla na ministerstvu financí už nějakou dobu. Nezůstane to tak? Podaří se jí dostat i na úřad vlády a případně i do, k životu ji uvést?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak to se musíte zeptat paní ministryně, kdy to hodlá předložit, ale paní ministryně má v úmyslu to předložit do konce března a my nemáme důvod nevěřit, proč by to neměla udělat, takže věřím, že ta novela zákona o České národní bance, která upravuje zákonně vlastně možnost zavedení těch ukazatelů, do konce března bude na vládě a že o tom bude na vládě diskuse, to je jenom první poznámka. Vy jste tady jako řekla, že si uzurpujem nějaké pravomoci, nebo my jsme dostali nějaký úkol. Já už jsem tady zmiňoval rok 2013, no, abycom ten úkol mohli plnit, tak k tomu potřebujeme některé nástroje.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumím. Pojďme tedy shrnout, co by konkrétně ta novela pro centrální banku znamenala, co přesně by se změnilo?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
K tomu bych chtěl říct, že co by znamenala pro centrální banku není ani tak důležité, já si nemyslím, že bychom nějakým jiným způsobem fungovali, ale co by znamenala pro trh. Pro trh by znamenala to, že se sjednotí a zrovnoprávní podmínky. Já jsem ji komunikoval s jednotlivými hráči na trhu a samozřejmě ta nevýhoda těch doporučení je, že ta doporučení se nemusí dodržovat. My tady máme několik druhů subjektů a na ty subjekty jako centrální banka máme různé nástroje. Pokud bychom samozřejmě zpětně zjistili, že některá z těch domácích bank, které tady mají sídlo, že nedodržuje ukazatele, tak samozřejmě máme nástroje typu různých kapitálových polštářů a požadavků a můžeme dodatečně po nich chtít, aby doplnily kapitál. To si myslím je jeden z takových silných nástrojů, proč to banky dodržují, protože samozřejmě náklady na kapitál, to jsou ty nejdražší peníze, který banky získávají. Tedy tady máme nějakou motivaci, ale pokud nám tady fungují i pobočky zahraničních bank, tak samozřejmě na ty pobočky zahraničních bank tenhle nástroje, to znamená, kapitálové požadavky, nemáme. Sstejně tak neumíme ovlivnit přeshraniční poskytovatele nebo nebankovní subjekty, takže ten benefit tím, že se to uzákoní, je zejména pro ty hráče na finančním trhu, protože pro všechny budou platit stejné podmínky. Dnes to funguje skutečně na principu doporučení a naším cílem opravdu a je to jeden z dalších mýtů, že naším cílem je pokutovat finanční subjekty, vůbec ne. My jsme tady od toho, aby ten finanční trh fungoval. Dokonce všechny pokuty, které uložíme, tak to nejde do příjmů České národní banky, ale to je příjem státního rozpočtu tak, aby my jsme nebyli motivovaní na tom vybírat nebo ukládat tyto pokuty. My ty pokuty opravdu ukládat nechceme. My chceme, aby ten trh fungoval.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zpomalení německé ekonomiky a také obavy z dění kolem brexitu, to jsou strachy, které v tuto chvíli ovlivňují dění v Evropě. Jak se připravuje centrální banka například na brexit bez dohody?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak já už jsem tady na začátku řekl, že my v rámci měnověpolitických jednání analyzujeme vlastně to vnější prostředí, je to jeden z důležitých vstupů pro to naše rozhodování. Necháváme si vypracovat citlivostní scénáře, stejně tak jsme to udělali v případě brexitu. Ta situace kolem brexitu je velice nepřehledná, nejasná, takže o to se ty scénáře dělají hůř, ale podle našich propočtů ten přímý dopad na Českou republiku z těch obchodních vztahů, které máme se Spojeném království, by nebyl tak významný, samozřejmě mnohem významnější by byl dopad zprostředkovaný, to je právě dopad na německou ekonomiku a následně na českou ekonomiku. Podle toho citlivostního scénáře pracujeme tak, že by to mohlo mít dopad do té dynamiky HDP v tom letošním roce až 1 % a v tom příštím roce půl až tři čtvrtě procenta ve scénáři toho neřízeného brexitu, to znamená brexitu bez dohody.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tato čísla dost možná divákům neřeknou nic konkrétního. Můžeme tedy zmínit, jak se může tvrdý brexit dotknout přímo jejich života v České republice?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, záleží samozřejmě pro koho konkrétně ti naši diváci pracují. Pokud by to bylo pro firmu, která přímo vyváží do Velké Británie a vlastně velká část toho vývozu se orientuje do Velké Británie, tak samozřejmě to může vést k poklesu zakázek, to je jeden ten dopad. Ten zprostředkovaný dopad, pokud někdo dělá pro firmu, která dodává zboží například do německé firmy a ta německá firma vyváží do Velké Británie, tak takto zprostředkovaně to může mít dopad i na, na zakázky té české firmy, která sice ne přímo vyváží do Velké Británie, ale vyváží do německé firmy, která má vazbu na odbytový trh ve Velké Británii a samozřejmě pokud by se snížily zakázky, tak to může vést k tomu, že by se nějakým způsobem omezovala výroba a došlo by k propouštění těchto lidí. Tohle by mohly být nějaké ty praktické dopady.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká národní banka, pokud se teď budeme věnovat koruně, tak ročně platí desítky miliard spekulantům, kteří nakupili korunu v době intervencí. Viděla jsem odhad pro letošní rok. Jak dlouho vlastně ještě tenhle stav potrvá? Od čeho je to odvislé?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, já nevím, jestli jsou to pořád ještě spekulanti, protože podle mě jsou to investoři, kteří do koruny investovali, to by byl pak spekulant jakýkoliv investor, který spekuluje na změnu, změnu sazeb anebo některých cen. A my neřešíme ty spekulanty. My tou normalizací měnové politiky řešíme stahování peněz, normalizujeme úrokové sazby. Samozřejmě ty peníze si k nám dávají banky a nemyslím si, že ty peníze tečou úplně těm spekulantům. Myslím si, že to je docela příjemnýj výnos pro ty banky a že se s těmi spekulanty banky nedělí o tyto výnosy. Tady opakuji znovu, jedním z těch našich hlavních cílů je cenová stabilita, k tomu slouží ta naše měnová politika, nástroje měnové politiky a mimochodem úrokové sazby, to je ten konvenční standardní nástroj, které centrální banky běžně používají. Takže bych to nevnímal tak negativně, že, a to tady bylo i historicky, pokud centrální banka má nějakou úroveň úrokových sazeb, tak samozřejmě to vede k tomu, že komerční banky, s malým K, si rozmýšlí, jestli ty peníze budou investovat, tu volnou likviditu do dalších třeba úvěrů, anebo jestli je uloží u centrální banky, ale to je princip fungování měnové politiky.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když už jsme u koruny, zkusíte dát divákům Blesku takovou lehce podpultovou informaci, kdy se vlastně vyplatí vyměnit si peníze pro letošní rok na dovolenou?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
Podpultovou nedám, to nemůžu a ani nechci. Nejsem zastánce podpultové ekonomiky.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
To byl vtip samozřejmě.
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
Samozřejmě, ale jenom jsem chtěl říct jinou věc. Je to hrozně těžký. Pak bych chtěl taky upozornit, že pokud jsme na dovolené, tak to není žádný velký objem prostředků, kde spekulovat na vývoj koruny. Mimochodem, když jste zmínila tu korunu, tak asi to, co by mohlo hodně lidí ocenit, včetně firem, tak je vlastně stabilita koruny. Skutečně ta koruna není volatilní a já si myslím, že to není jenom o kurzu té koruny, ale mnohem důležitější je i ta stabilita, protože i ta stabilita má svoji hodnotu. To je takový návod pro klienty, aby nespekulovali, jestli to vymění teď nebo jestli to vymění před dovolenou. Tam je spíš jiná otázka, jestli si vůbec mají vyměňovat peníze a jestli by pro ně nebylo výhodnější, aby na té dovolené platili kartou a já to říkám z toho důvodu, že když si půjdou někam vyměnit peníze, tak tam dostanou samozřejmě nějaký směnný kurz. Aale mezi směnárníkem a klientem, to je takový zvláštní byznys. Tady nevzniká žádná vazba, většinou toho směnárníka vidíte možná jednou za život, proto se možná někteří směnárníci chovají, jak se chovají, ale samozřejmě, pokud zaplatíte kartou a zjistíte potom, že vám vaše banka naúčtovala nějaký směnný kurz, který vám připadá ne úplně standardní, tak máte pořád možnost přijít do vaší banky a tam se o tom směnném kurzu bavit. Zase musím říct na druhou stranu, že není žádným tajemstvím, že zrovna banky teda bohužel ty směnné kurzy nemají nejvýhodnější pro ty své klienty, kteří platí v zahraničí kartou.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže by bylo možná lepší domluvit se předem ve své bance, zjistit si podmínky.
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
Doporučuji.
Klára BRUNCLÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte i nějaké obecné doporučení pro české domácnosti, jak nakládat s financemi, tak, aby se jim po finanční stránce žilo v letošním roce dobře?
Tomáš NIDETZKÝ, viceguvernér České národní banky
--------------------
Nechtěl bych tady rozdávat nějaký moudra. Všem nám bylo nebo většině z nás bylo 18 let, ale v každém případě bych chtěl trošku vylepšit ten obraz, protože se mi zdá, že se tady vytváří takový to očekávání zpomalení ekonomiky, recese, já bych jenom chtěl říct, že stejně jako ve sportu se říká, že není špatné počasí, jenom špatně oblečený sportovec, tak stejně tak to platí i v ekonomice, ale platí to i v těch rodinných vlastně financích, že není špatné ekonomické počasí, ale pouze špatně připravený hospodář a samozřejmě měly by i rodiny a jejich rodinné finance být připraveny na to, že může dojít ke zhoršení situace, ale rozhodně by se tím neměly nějakým způsobem stresovat. Ono velmi často bohužel tady ty negativní zprávy mnohem víc rezonují než ty pozitivní. Já osobně nevidím žádnou před námi černou recesi a podobně, pokud se naplní všechny ty předpoklady tak, jak tu ekonomiku vidíme třeba i v rámci těch našich prognóz, tak si myslím, že ekonomika dál bude fungovat a to úspěšné ekonomické prostředí, které dnes máme, si budeme moct zažívat i v následujících dvou letech.